Po otřesech
Haruki Murakami
Roku 1995 postihla Japonsko dvojí katastrofa: v lednu zemětřesení v Kóbe a o dva měsíce později sarinový útok v tokijském metru. Povídky tohoto souboru se odehrávají právě v čase mezi těmito událostmi. Setkáme se s mladou dívkou, která se zakoukala do staršího muže, máme tu bohatou podnikatelku cestující po Thajsku, kde je konfrontována s láskou i smrtí, čteme o obřím Žabákovi, který se pokouší zachránit město. I zde využívá Haruki Murakami stejná témata jako ve svých slavných románech.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2010 , OdeonOriginální název:
神の子どもたちはみな踊る (Kami no kodomotači wa mina odoru) , 2000
více info...
Přidat komentář
Povídky pěkné, kupodivu se mi nejvíce líbil odsuzovaný Žabák. :) Líbivě použité citace ze světových děl jsou trefné. Není konečná hodnota našeho života určována tím, jak v něm vítězíme, ale právě tím, jak umíme poražení odcházet. E. Hemingway
Prvýkrát ma Murakami zaujal v Hone na ovcu, hlavne vo zdanlivo flegmaticky písaných častiach samoty hlavného hrdinu. Ničnerobenie, s ktorého sa stáva zrazu dráme je neskôr modifikovaná v ďalších dielach (kronika vtáčika na kľúčik, Sputik má láska, či Tnacuj, tancuj tancuj). Práve to je u Harukiho obdivuhodné naladiť čitateľa na pohodovú vlnu, do ktorej sa potom skôr či neskôr dostane niečo neuveriteľné, mystické, alebo závažná. Čitateľ tak prežíva fantastickosť oveľa intenzívnejšie.
Poviedky Po otrasoch však naplno nerozvinú tú pravú orechovú "nudu" na začiatku, ale rovno riešia dej (zazvoní telefón - ide sa na pláž, v kresle hneď sedí žabiak atď). Preto tvoria len akúsi ochutnávku s tvorby autora, ktorého sila je v románoch. Snaha o mystickú konečnosť potom pôsobí nedokončene, čitateľ by chcel pokračovania (čo Murakami, ako správny psychológ pochopil a dnes vydáva romány an pokračovanie, o ktoré je veľký záujem).
V 6 poviedkach Murakami odhaľuje skoro všetky svoje trademarky - existencionalistické hľadanie outsiderov (Kafka na pobreží), spomenuté hľadanie otca, ľúbostné trojuholníky (Sputnik má láska), či iné fantastické svety (Hard-boiled Wonderland). Každopádne na zachytenie celkovej Murakamiho krásy je potrebný hrubý román, ktorý vtiahne a zaujme oveľa viac.
Četlo se to dobře. Ale ani po přečtení doslovu Tomáše Jurkoviče, který se rozpisuje o symbolice a psychologii v jednotlivých povídkách, tam prostě tu hloubku nevidím. Chápu, že zemětřesení v Kóbe bylo jakýmsi hybným bodem každého příběhu, že se pan Murakami snažil popsat, jak to všechno člověka po psychické stránce ovlivňuje, ale pro mne ty příběhy vyznívají naprázdno, bez pointy, nezanechaly ve mně potřebu nad nimi přemýšlet.
Haruki stvořil sérii velmi působivých povídek, přičemž ta druhá(Krajina s žehličkou), odehrávající se na pláži za hořícího ohně je dle mého názoru přímo fantastická. Být všechny stejně působivé, nevím, jak bych knihu hodnotil, když stupnice má jen pět hvězdiček
Jak už zde bylo řečeno, jakožto Evropané (navíc v tektonicky klidné oblasti) sotva pochopíme dopad zemětřesení na lidi. Díky této sbírce povídek ale můžeme alespoň tušit. V každé povídce bylo jasně známo, že je takovou katastrofou každý ovlivněn.
Murakamiho styl psaní je jedinečný, přestože jsou jeho povídky spíš příjemnou oddychovou výplní mezi jeho romány a myslím, že si zde každý najde to své.
Jo a také škoda, že některé z povídek nemají delší pokračování (za mě Medovníky, Ufo v Kuširu a Thailand).
Kniha, která vám zabere opravdu necelý den ve škole. Příjemné povídky, mezi kterými se najdou opravdové skvosty. (Krajina s žehličkou, Ufo v Kuširu, Žabák, zachránce Tokia) Nemá cenu dál psát, že Murakami patří mezi jedinečné spisovatele a hlavně psychology, kteří svá díla dotáhnou vždy do spokojenosti čtenáře. Prostě další skvělé dílo, které vás natěší na další Harukiho knihu.
Povídky se mi líbily, hlavně ta s Medovníky. Žabákovská mi přišla dost ,,ujetá", ale dejme tomu, že extravagance musí být. A někdy mi bylo líto, že povídky byly tak krátké.
Pochopitelně jako Evropanka asi nechápu jejich poslání tak, jak je potřeba, a tak na mě udělaly kladný dojem, kdežto kdejakého Asiata by asi především dojímaly...
Musím souhlasit s názorem, který tady vyslovilo již několik lidí. Murakami je výborný psycholog a perfektně ovládá své řemeslo. Čte se to krásně, přímo z toho vyzařuje ta japonská mentalita a prostředí. Zkrátka je to kouzelné, úplně se zasníte a sžijete s postavami; přiznejme si však, že mnohem více tuto sbírku ocení Japonci, lidé s jiným smýšlením než my Evropané. Myslím, že jen málokdo z nás si umí představit, kolik hrůz si obyvatelé Japonska vytrpěli v prvních měsících roku 1995. Nedokážu to ani já a proto jsem si povídky neužil tolik, jak by se u takto kvalitní prózy slušelo.
Hrozně se mi ve všech Murakamiho knihách líbí dialogy. Až je mi líto, že nemám žádného japonského kamaráda (na naší školu chodí jen Vietnamci).
Nejvíc se mi líbily "Medovníky" a poněkud netradiční "Žabák, zachránce Tokia". Většina povídek ve mně dokázala vyvolat poměrně silný pocit smutku, prázdna.
Co se hodnocení týká, je to přesně na pomezí tří a čtyř hvězdiček. Dám tři, protože jsem si jistý, že v budoucnu najdu ještě spoustu autorových knih, které mě osloví a zaujmou více.
Teď se hlavně vyspím, řekla si. Nebudu dělat nic jiného, jen spát. A čekat, až ke mně přijde sen, (Thailand) Pro mě nejlepší povídka, i když medovníky ve mně také zanechaly pocit prázdnoty. Hlavně něco, co důvěrně znám, ale neumím se tomu vyhnout.
Musím přiznat, že nejsem nadšenec pro Murakamiho. Přečetl jsem zatím Na jih od hranic, na západ od slunce a opravdu se mi to líbilo. Tyto nové povídky mi ale nějak nic neříkaly. Vzdal jsem to po druhé.
Vcelku souhlas s misssiccckou... Kdyby člověk dobře znal japonské reálie, kdyby si knihu mohl přečíst v originále, kdyby si vůbec dokázal představit rámec dvou katastrof, které ohraničují časoprostor všech povídek (kdyby to byl román nebo novela a ne povídky pro časopis) etc. etc. Takových "kdyby" je spoustu, ale přesto přese všechno je Po otřesech jedna z nejlepších povídkových knih, které jsem kdy četla.
Chtěla bych být japonkou, abych z toho měla víc, než jsem měla...
Povídky jsou výborné, brilantní, ale určitě by byly lepší mít to východní smýšlení :)
Štítky knihy
Japonsko japonská literatura zemětřesení Tokio
Část díla
- Krajina s žehličkou 2000
- Medovníky 2000
- Tanec pro všechna dítka Boží 2000
- Thailand 2000
- UFO v Kuširu 2000
Autorovy další knížky
2005 | Norské dřevo |
2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
2010 | Kafka na pobřeží |
2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Kniha Po otřesech je v
Právě čtených | 16x |
Přečtených | 1 225x |
Čtenářské výzvě | 150x |
Doporučených | 24x |
Knihotéce | 452x |
Chystám se číst | 152x |
Chci si koupit | 20x |
dalších seznamech | 7x |
Nejsem povídkový nadšenec, ale jelikož patří Murakami k mým oblíbeným spisovatelům, "šáhla" jsem po této knize a nelituji.