Píseň války

Píseň války https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496890/bmid_pisen-valky-Ura-496890.jpg 5 96 32

Píseň oceli série

< 3. díl

Válka přichází k hranicím Delavy. Nepřátelé pochodují zemí, plení a pálí, co jim přijde do cesty, a město Dussu může zachránit jen opravdový hrdina z písní, drakobijce Cuchenan. Jenže ten není k nalezení. Lesem, kde zmizel, se ozývají písně divoženek, koruny stromů mlčí a ve vzduchu páchne smrt. K tomu, aby zjistil, co se stalo, bude muset bard Minangar vystrčit hlavu zpod ženských sukní a udělat to, co nikdy předtím – vzít místo harfy do ruky meč. Nebo alespoň pěstní dýku… Fantasy dobrodružství vrcholí. Vydejte se do světa, kde praskají štíty i dámské živůtky a krev teče tak snadno jako víno!... celý text

Přidat komentář

viktor4359
31.03.2024 4 z 5

Úžasné zakončení série...

Fifineek
03.02.2024 5 z 5

„Nebojuj, a zemřeš. Bojuj, a možná budeš žít.“

Nad Delavou se stahují černé mračna a Paní z Tunde spřádá plány, jak se zmocnit hlavního města Dussu.
Raík se svými muži v Dussu chystá na nejhorší a zbrojí proti Paní z Tunde a severu.
Jak bitva, která je nevyhnutelná, dopadne? Jaké budou osudy Cuchenana, Minangara a celé Delavy? Vyplní se poselství, které jim Přadlena osudů v lese sdělila?

Kniha si mě získala už od začátku, hrdinským skutkem Minangarq, který prostě udělal to, co považoval za správné. Celý děj jsem hltal plnými doušky a v druhé polovině knihy se od čtení prostě nemohl odtrhnout. V závěrečném dílu opět nechyběl humor, akce, epické scény ale tentokrát ani zoufalství či strach ze smrti. Vše do sebe hezky z předchozích dílů zapadlo a dočkal jsem se důstojného zakončení série. Pokud budu mít ještě někdy možnost se někde s hrdiny této série setkat, určitě budu rád!


Simi
22.01.2024 5 z 5

Absolutně úžasná série objevená náhodou. Fantazie autorky vytvořila poutavý, i když drsný příběh, nepostrádající i lásku, přátelství, nadpřirozené postavy no všechno, co by si milovník dobře napsané fantasy přál. Doporučuji!!!

alabra
13.10.2023 5 z 5

Doposlouchána celá série, dílo je svižné, odpočinkové, tentokrát se ukáže jako nej charakter Zpěváček, taky je zde nejlépe vykreslen přerod jeho povahových vlastností, válka je velké zlo, vždy ničí vše kolem sebe, v tomto nadčasové. Ráda si od autorky ještě něco přečtu.

knihomolkajanca
10.09.2023 5 z 5

První dva díly trilogie Píseň oceli jsou lehkou a vtipnou hrdinskou fantasy, kdy se sukničkář a slovutný bard Minangar dá náhodou dohromady se silným a udatným bojovníkem Cuchenanem. Společně chodí po světě a zažívají dobrodružství - tu musí bojovat proti lapkům, támhle se zase potýkat se zákeřnou čarodějnicí nebo nadpřirozenými lesními potvorami. Zní to jako jedno velké fantasy klišé? Ano, je to tak, ale v tom je přesně to kouzlo. Míša Merglová dokázala tohle všechno zpracovat zábavným, chytlavým způsobem, kdy jde z jednotlivých povídek cítit silný zaklínačský vibe. A u toho čtenáři postupně odkrývá mnohem hlubší a promyšlenější příběh, než se může na první pohled zdát.

Píseň války zakončuje příběh dvou kamarádů, které osud náhodou svedl dohromady. Je ale jiná - vážná, dramatická, ponurá a bolavá. Hodně bolavá. Události po celou dobu série nenápadně gradují a právě tady se naplno vyderou na povrch. Už nelze udělat krok zpátky, Minangar i Cuchenan se musí přicházejícímu nebezpečí postavit čelem. Protože přichází temnota, přichází válka

Atmosféra houstne, žerty jdou stranou. Míša Merglová se nebála přitlačit na pilu a popisuje válku se vším všudy. Stejně jako ve skutečnosti je i tady nelítostná, krutá, nepředvídatelná a drtí životy nevinných na prach. Píseň války je proto prodchnutá emocemi více než předchozí dva díly dohromady. Ač jsem se společně se zpěváčkem a drakobijcem řítila vstříc temnotě a zlu, po celou dobu jsem doufala v happy end. Závěr není ani dobrý, ani špatný, ale klišé už nečekejte. Od nich se tentokrát autorka odprostila a nebála se výrazným způsobem hrábnout do života postav.

Když i ten poslední tón Písně války utichl, byla jsem vyždímaná a přesto litovala, že už je konec. Příběh, který s každým dílem rostl, jsem si užívala a postavy mi přirostly k srdci. Zase jednou nenápadná série, která by si zasloužila mnohem více pozornosti.

Hodnocení: 90%

Za knihu k recenzi v rámci spolupráce moc děkuji nakladatelství Epocha.

petrulka
14.08.2023 5 z 5

Série se mi líbila celá, ať už první díl, taková lehká, odpočinková, zábavná četba, tak i ten druhý, povídkový, skvělý. Některé povídky napínavé, dramatické, jiné zas zábavné. No a tento díl třetí, ten už je hlubší, více ponurý. Jeho obsahem je převážně válka. Tak skvěle napsaná, že má člověk pocit, jako kdyby stál po boku válečníků na hradbách v Dussu, jako kdyby s felčarem ošetřoval raněné ve sklepích tvrze. Co mě velmi příjemně překvapilo - některé události, resp. záměry hlavních postav se zdají jako předem jasné. Jako kdybych se díky zkušenostem z předchozích dílů odvážila odhadnout vývoj a snad i výsledek konkrétních plánů. Ale ono ne, ono to vůbec není tak snadné a růžové, naopak, snahy o zvrat v bojích jsou často plné nezdaru. Tato kniha je plná bolestných ztrát, bolesti a loučení. Je absolutně skvěle napsaná, čtivá, zatáhne vás do svého světa jako nic. Nezapomenutelný příběh.

Lejdy
02.08.2023 5 z 5

Tak to byla jízda! To, co začalo v Písni oceli jako lehkou rukou psaná fantasy, plná humoru pokračovalo v Písni severu vážnější notou, ale stále ještě vcelku lehce. Nic nenasvědčovalo tomu, že se poslední Píseň změní v masakr, kterým neprojdou nedotčeni ani hlavní hrdinové! Přesto - nebo právě proto? - to bylo strhující čtení!

Radiánka
16.07.2023 5 z 5

Píseň války přináší vše, co si člověk pod pojmem válka dokáže představit. Postavy musí dospět a nebýt tak lehkovážné, jako doposud, protože mají důležitější starosti. I když se dosud tradiční způsob chování a pošťuchování hlavních postav do houstnoucí atmosféry nehodí, tak mi trochu chybělo.
Trošku mě mrzí závěrečný uspěchaný a otevřený konec, jako člověk, který má rád jasně uzavřené příběhy jsem trochu zklamaná, že série skončila tak, jak skončila, a hrozně ráda bych si přečetla ještě nějaké pokračování, další příběhy s drakobijcem a zpěváčkem.
Nicméně i tak smekám před autorkou, protože dokázala vymyslet příběh a postavy, které mi tak přirostly k srdci, že mě zvraty v knize po dlouhé době přivedly k slzám, dokonce i teď, po dočtení knihy mě příběh dojímá tak, že mám na krajíčku.

Dragell
09.07.2023 5 z 5

Závěrečné dobrodružství barda a drakobijce. Tak jak Píseň oceli byla hravé vtipné dobrodružství, v Písni severu přituhovalo, tak Píseň války je temná a nelítostná. Bude se hodně umírat a nebude se vám to ani za mák líbit, protože smrt si nevybírá, kdo je dobrý a kdo zlý. Kdo si to zaslouží víc. Zemřít mohou i dobří chlapi, o čemž nás přesvědčí hned první a vlastně i poslední povídka této knihy, která navazuje na dosavadní koncept knihy. Pak už nečekejte nic jiného než velká válečná tažení, bitevní vřavy a dobývání měst. Výborné završení celého vyprávění.

Madla81
21.05.2023 5 z 5

Opravdu úctyhodný závěr Delavské trilogie. je to smutné, bolestné a jiné, hodně jiné, protože válka je peklo a o válku tu především jde. Moc se mi líbil posun ve vývoji hlavních postav a celkové ladění díla. Opravdu klobouk dolů!

Vendulis
07.05.2023 5 z 5

Třetí kniha s Cuchenanem a Minangarem a já jsem si čtení opět moc užila, zároveň jsem autorku proklínala, co za smršť to rozjela. Tento díl se nesl spíše v ponuřejším duchu, byl dost bolavý a plný emocí. Trošku mi chybělo vzájemné pošťuchovaní hlavních postav, ale protože do země přišla válka a (nejen) hlavní hrdinové měli plno jiných starostí, dá se pochopit, že těchto scén bylo v knize méně. Celá série je skvělá a určitě plánuju knížky zase přečíst.

martina1199
01.05.2023 4 z 5

Závěrečný díl série se povedl jako oba předchozí. Zazněla píseň války a přinesla našim hrdinům trpké a smutné chvíle, momenty vítězství i ztrát. Konec byl bolavý, trochu jsem se bála, že to tak pro Minangara dopadne. Ale líbí se mi, že přes všechno, co ho potkalo, zůstal bardem, a zároveň v tomto díle vyrostl v mnohem víc.

cirruska
28.04.2023 4 z 5

Navzdory lehkému zklamání, je závěrečný díl v podstatě dobrý. Přišla válka, dlouhé bitvy, pletichy a hromada mrtvých a krve. Drsné scény, akce a stále nápaditý a napínavý děj, ale přesto bohužel z celé série nejslabší... je jiný. Z příběhu se z velké části vytratila lehkost a vtipnost, kterou jsem očekávala a kterou jsem si hodně užívala a oceňovala v předchozích dílech. Dávám čtyři hvězdy, ale jsou hodně slabé a hraničí to spíš se třemi.

Ailee
25.04.2023 4 z 5

Bolavý, bolavý konec. Protože šlo o velké finále, vyvrcholení všeho, co se začalo v předchozích dílech, chápu, proč se děj ubíral tak, jak se ubíral. A byl dobrý. Přesto mi však chyběly chvíle, kdy by Cuchenan s Minangarem vyráželi na cesty. Jejich vtip nahradila vážnost. Ač by se to do tohoto dílu nehodilo, přesto mi to chybělo. Kéž by to nebyl konec. Kéž by děj pokračoval dál dalšími a dalšími příhodami.
Kéž by k branám Dusu nedorazila válka.

SONP
13.03.2023 4 z 5

Třetí díl jsem strávil jako na houpačce. První klasický fantasy příběh o divoženkách navazoval na moje čtyřhvězdové pocity z dílu druhého. V podstatě je to zase další z řady autorčíných kvalitních povídek ve stylu dílů předchozích, samozřejmě se zarámováním do celkového děje. Navázala souvislá část knihy, kterou jsem si nazval jako "klid před bouří", jejímž tématem bylo moje oblíbené sledování obyčejného života v předvečer válečného konfliktu a která můj čtecí zážitek vystřelila opět někam k pěti hvězdám. A pak začala bitevní vřava a začal sešup dolů.

Snad je to tím, že ke knižním rubačkám nemám prakticky žádný vztah, vždyť jsem trpěl i při Tolkienově bitvě o Helmův žleb a bitvu na Pellenorských polích jsem přežil jen proto, že trvá jenom jednu kapitolu. Ale zkrátka jsem trpěl jako zvíře, začal jsem přeskakovat, a v tu chvíli by si autorka ode mě nevysloužila ani ty tři hvězdy. Naštěstí přišel prudce emocionální závěr (v němž se dokonce vytratila i autorčina charakteristická a všudypřítomná košilatost!), kterému zase nemám co vytknout.

A tak zůstávám se svým zážitkem uprostřed té houpačky - 80%!

P.S. Docela by mě zajímalo, do jaké míry zabarvení knihy ovlivnil konflikt na Ukrajině, který se podle datace doslovu (srpen 2022) odehrával v průběhu psaní. Nevím jak ostatní, ale já to tam viděl, už jen v tom, jak vládkyně Tunde popisovala cassus belli.

Malarkey
04.03.2023 4 z 5

Na třetí díl trilogie Píseň oceli od Míši Merglové jsem se hodně těšil. Jakmile tedy přišel prostor, okamžitě jsem se do ní pustil.

Knihy Míšy se čtou jedna radost. Největší síla je zde především v dialozích mezi Cuchananem a Minangarem. Ne jednou jsem se tak setkal s názorem, že nějakou z té série někdo přečetl za víkend, nebo za den. U Písně války to ale bylo přeci jen trošku obtížnější.

Celou dobu, co tuto sérii čtete, je patrné, že se schyluje k válce. Tušíte to Vy, tuší to postavy, o kterých čtete a je jen otázka času, kdy se to zvrtne. No a ten zlom přichází právě s touto knihou. Už to tedy není dílčí vyprávění formou samostatně fungujících kapitol, které Vás zaváděli do světa trampot hlavních postav, které jsme si tak oblíbili. Takhle to je asi jen u kapitoly první, která se tak jako vymyká celé knize. Po první kapitole ale přichází onen konflikt a v podstatě po zbytek děje nepopisuje nic jiného.

Příběh je na můj vkus až moc temná. Místy až brutální. Autorka se nebojí zacházet do krajností a dělat s hlavními hrdiny psí kusy. Navíc tu opravdu celou dobu nečtete nic jiného, než válka, válka, válka. Ano, kniha je opravdu vzorem jejího názvu, ale už mi tu trošičku chyběla lehkost příběhů Cuchenana a Minangara, na které jsem se vždy tak těšil. Dokonce i jejich společných dialogů je tu méně a když už jsou, jsou spíše smutné, než-li veselé.

No, ale tak to prostě je. Válka není peříčko, což je z této knihy jednoznačně patrné. I přesto se pořád jedná o hodně solidní kousek a jsem moc rád, že jsem mohl být svědkem a čtenářem tak povedené fantasy trilogie, jaká se v našich luzích a hájích objevila.

luculi
26.02.2023 3 z 5

Je nesmírně těžké hodnotit tuto knihu. Autorka se rozhodně vyzná, má bohatou slovní zásobu, velikou představivost a krásně píše. Nicméně, tato kniha je pro mě spíše takovým zklamáním, těžkým oříškem k rozlousknutí.

Příběh je dost nesouměrně vyvážený. Dá se rozdělit na takové pomyslné tři části. V té první se děj neskutečně vleče. Cu je s pár lidmi pryč, ale dlouho se nevrací a tak ho Minangar jde hledat s dalšími vojáky. Tohle mi nějak nepřišlo zásadní a důležité pro děj a přesto se to vleklo přes sto stránek.

V další části přichází mračna a blíží se válka. Vše k tomu směřuje a paradoxně je to odbito na minimu stránek jen proto, aby se otevřel prostor pro třetí a závěrečnou část, kde dochází k nejdelší bitvě, kterou jsem snad kdy četla. Modlila jsem se za konec, protože to bylo neskutečně dlouhé. A čím déle to trvalo, moje nadšení klesalo. Vykreslené to bylo na jedničku, člověk to měl přímo před očima jako film a byl na místě s postavami. Ale bylo toho moc.

Bohužel tentokrát nepomohla knize ani celková atmosféra. Veškerý humor a přetahování je fuč, žádná pozitivní nálada neexistuje. Řeší se jen všudypřítomný zmar, utrpení, temnota, bolest a smrt. Chápu, že ústředním tématem poslední knihy je válka, což není legrace, ale čeho je moc, toho je moc. Celá kniha je vystavěna na smrti, krvi, bolesti, smradu, vnitřnostech, hnisu, usekaných částech těl. Nekonečném přísunu mrtvých. Pro mě hodně velká deprivace. A ani poslední stránky příliš radosti nepřinesly. Škoda.

michal3736
16.02.2023 5 z 5

Naprosto úchvatné finále, rozhodně jsem to takto vůbec nečekal...Každý jednotlivý hrdina, byl až do konce schopný mě překvapit...skvělá práce ! :)

zandu
12.02.2023 4 z 5

Tento závěrečný (?) díl je trošku jiný. Vzájemného pošťuchování Cuchenana a Minangara je zde pomálu a mně to chybí. Ale jak již naznačuje název, válka není veselé téma. Smrt, zmar, smutek, hořkost - to vše zde dostává velký prostor. Jinak je příběh opět velmi čtivý, chytne vás a nechce pustit. Celá trilogie je prostě skvělá.
Ještě teď, když toto píšu, přemýšlím, zda dát čtyři nebo pět hvězd. Nakonec zůstanu u čtyř, ale je to o fous :-)
A doufám, že nás MM do tohoto světa znovu zavede :-)

Anushka1
05.02.2023 5 z 5

Třetí a závěrečná kniha cyklu Písně Delavy ve mě zanechala takový hořkosladký pocit. Příběh našeho oblíbeného drakobijce Cuchenana a otravného zpěváka Minangara se tentokrát hodně zamotá, protože do Delavy přichází válka. Princ Símiran na konci předchozího dílu utekl z Dussu jako vypráskaný pes a chce se pomstít. Pro Paní z Tunde je toto dokonalá záminka, aby se svou armádou vytáhla na sever a rozpoutala řež, kterou přežije jen málokdo. Kdo se dočká šťastného konce a koho čeká smrt? Při čtení knihy budete doufat, že právě váš oblíbenec přežije. Nechci vás strašit, ale dost pravděpodobně to tak nebude. Míša nešetří pohřebními hranicemi a vy budete otáčet stránky, jen abyste věděli, jak to všechno nakonec dopadne. Zůstane tohle opravdu posledním dílem? Upřímně doufám, že ne. Protože bych opravdu všem přeživším postavám přála to "žili šťastně až na věky..."
Všechny knihy Písně nejsou žádným náročným čtením. Fantasy, která rychle plyne a dává vám ty potřebné emoce. Pokud stále váháte nad přečtením, určitě se do toho vrhněte. Nebudete litovat.