Píseň války
Michaela Merglová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496890/bmid_pisen-valky-Ura-496890.jpg
4
150
150
Píseň oceli série
< 3. díl
Válka přichází k hranicím Delavy. Nepřátelé pochodují zemí, plení a pálí, co jim přijde do cesty, a město Dussu může zachránit jen opravdový hrdina z písní, drakobijce Cuchenan. Jenže ten není k nalezení. Lesem, kde zmizel, se ozývají písně divoženek, koruny stromů mlčí a ve vzduchu páchne smrt. K tomu, aby zjistil, co se stalo, bude muset bard Minangar vystrčit hlavu zpod ženských sukní a udělat to, co nikdy předtím – vzít místo harfy do ruky meč. Nebo alespoň pěstní dýku… Fantasy dobrodružství vrcholí. Vydejte se do světa, kde praskají štíty i dámské živůtky a krev teče tak snadno jako víno!... celý text
Přidat komentář
Píšu to jako shrnutí celé série, první díl nebyl špatný, ale extra mě nebavil. Druhý je za mě nejlepší a vrchol série. Třetí je na úrovni prvního dílu, trochu moc roztahané a rozvláčné. Jednotlivé postavy i zápletky dobré, ale extra mě to nebavilo.
Jo no zbytecne vazny a rozsahly, a pritom ta hravost na tom byla to nejlepsi v prvnich dvou knihach.
Neskutečně povedené zakončení celé série. Opravdu fantastické, vyspělé, čtivé, temné, s občasnými paprsky naděje... Jedna z nejlepších fantasy nejen u nás, ale celosvětově.
(SPOILER)
Pokud jsem u předchozího dílu psal, že byl dospělejší, tak u završení série to platí dvojnásob. Navíc tento díl výrazně potemněl. Postavy jsou mnohem více konfrontovány s pocity křivdy, bezpráví, nespravedlnosti a vinou za rozhodnutí z předchozích knih.
Škádlení barda s horalem ustoupilo filozofování nad vlastními volbami a budoucností – což překvapivě není výtka. Dialogy jsou opět mistrně zpracované a nutí k zamyšlení i čtenáře.
Opravdu žasnu, jak autorka dokázala propojit všechny tři knihy do jednotného celku, kde se uzavřela každá, i ta nejmenší vedlejší linka.
Zhruba od poloviny knihy jsem četl (poslouchal) doslova jedním dechem a prožíval emoční horskou dráhu spolu s hrdiny. S blížícím se koncem mě naplňovala jednak zvědavost, jak všechno dopadne, a také obava, že tím skončí tak výjimečný příběh.
Po dočtení ve mně zůstalo trochu prázdno – jednak proto, že konec dopadl trochu jinak, než jsem si představoval (zejména bardův a Modrycův), a také proto, že se mi nechtělo opouštět svět Delavy, Tunde, Elmianu a dalších. Nejsem si jistý, jestli v brzké době narazím na podobně výjimečnou sérii...
Píseň války je nebývale dospělá hrdinská fantasy, v níž čtenář prožije epické bitvy a napínavé chvíle, ale zároveň je to příběh o přátelství, hledání svého místa ve světě a o tom, jak je potřeba čelit důsledkům svých předchozích činů. Merglová své hrdiny nešetří a nedá jim nic zadarmo. Ty tam jsou slovní přestřelky mezi bardem a drakobijcem z Písně oceli. Tohle je prostě jiný příběh a ne každému se to musí líbit.
Ať už pro vás bude Píseň války příliš temná, nebo ne, oceníte autorčin vypravěčský um a schopnost skvěle propojit všechny tři knihy. Nezapomněla ukončit ani jedinou dějovou linii, všechno, co s hrdiny prožijete, je logickým vyústěním předchozích příběhů, a i když možná budete nad osudy oblíbených hrdinů plakat, nakonec si řeknete, že to přesně takhle mělo být. Navíc před dívkou, která – jak sama přiznává – neumí střílet z luku a mečem by si usekla nejspíš nohu, musí člověk při popisu bitev, bojů muže proti muži a válečné vřavy prostě smeknout. Tady je vidět, že ani v tomto směru Merglová v žádném případě přípravu nezanedbala.
Sečteno a podtrženo, díky Písni války se Delavská trilogie může zařadit k tomu nejlepšímu, co bylo u nás v žánru hrdinské fantasy napsáno. A to není málo.
2,5*
Není to úplně takový zakončení série, jaký bych čekala. Jasně, je válka, bojuje se, lidi umírají. Ale i tak je to strašně depresivní a místy jsem se do čtení musela pobízet. První dva díly jsou rozhodně lepší.
Perfektní zakončení, perfektní trilogie. Válka není žádná romantická fackovačka, ale odporná mrcha co ničí lidské životy. Jsem rád že autorka neměla potřebu jí idealizovat. Spousta nečekaných zvratů a konec jsem obrečel.
(SPOILER) Autorka mě namlsala prvním dílem. Ale ten třetí už je teda masakr. Všechny postavy buď zemřou nebo jsou zmrzacene. Ocenila bych lehký ton první knížky
Tak tohle je fantasy s velkým F!
Všechny tři knihy jsem dal za jediný týden pracovní neschopnosti a po delší době jsem si čtení užíval od první stránky Písně oceli až na konec Písně války. Nechyběl humor, láska ani krev, tajemno a napětí. Oblíbil jsem si snad všechny členy Dvanáctky (i když měli třebas jen nicotnou roli v celém příběhu) a spoustu dalších vedlejších postav. Kladné jsem zbožňoval a záporáky od prvních zmínek z hlouby duše nenáviděl.
Za mě rozhodně zasloužených pět hvězd! Smekám nad takovou skvělou sérií a doufám, že se někdy dočkám nějakého pokračování...
Kratochvilné povídání o dobrodružstvích spravedlivého rytíře a rozverného barda se přerodilo v pořádnou fantasy. A Minangar překročil Marigoldův stín. Výborně! Tohle nemusí být konec, prosím další díl.
(SPOILER) Zakončení trilogie. Stejně dobré jako předchozí díly a poměrně překvapující. Kniha je výrazně víc "temná", než bych u ní čekal. Těžko říct, jestli se vlastně jednalo o happy end. Pokud ano, tak takový realistický, kdy sice nepřítel byl poražen, ale za velmi vysokou cenu. A pro mne toto dělá knihu lepší, neboť fantasy, kde si můžete být jisti, že sebešílenější akce všichni zdárně přežijí, jsou ve výsledku nudné. Tady nikdy nevíte, kdo přežije následující stránky, a to dělá kniho napínavou.
Tento díl nebyl ani zdaleka tak dobrý jako předchozí dva. Pořád jen válka a umírání a nic jiného. Humor tak ten úplně zmizel.
Stává se to až moc často, že závěrečný díl mě baví nejméně a nejradši bych ho zkrátila alespoň na polovinu a to bohužel platí i pro Píseň války.
(SPOILER) Tak autorka přitvrdila, hrdinové zažívají fyzické i psychické újmy a téměř všechny známé postavy (cca 20 kusů) zemřou ve válce, jak už napovídá sám název závěrečné části. Humor se vytratil a bojuje se o svobodu a čest. Těch 650 stran by možná chtělo pokrátit.
(SPOILER) Závěrečný díl volné trilogie nabral poněkud jiný směr než jeho předchůdci a mohu jednoznačně říct, že to není dobře. Pryč je "feel good" atmosféra těch menších epizodických příběhu o dobrodružstvích Cuchenana a Minangara. Píseň války je rozsáhlý příběh o válce, extrémně brutální, temný a depresivní. Postavy umírají jedna za druhou, všude samá beznaděj a na závěr hořkosladký konec. Možná by to za jiných okolností mohlo fungovat, ale muselo by to být napsáno výrazně lépe. Děj to v podstatě skoro žádný nemá, postavy se potácí od bitvy k bitvě a všichni se chovají jako úplní idioti, celé je to strašně nudné. Do budoucna bych se rád k Cuchenanovi a Minangarovi vrátil, ale prosím jinak než takhle.
(SPOILER) Každá další kniha série byla lepší než předchozí, závěr byl epický, napínavý, užila jsem si celou knihu. Maličká výtka směřuje k tomu, že bych byla překvapená a vše by bylo věrohodnější a syrovější, kdyby autorka nechala zemřít i některou z hlavních postav. Celkově za pěkné čtyři a půl hvězdy.
„Nebojuj, a zemřeš. Bojuj, a možná budeš žít.“
Nad Delavou se stahují černé mračna a Paní z Tunde spřádá plány, jak se zmocnit hlavního města Dussu.
Raík se svými muži v Dussu chystá na nejhorší a zbrojí proti Paní z Tunde a severu.
Jak bitva, která je nevyhnutelná, dopadne? Jaké budou osudy Cuchenana, Minangara a celé Delavy? Vyplní se poselství, které jim Přadlena osudů v lese sdělila?
Kniha si mě získala už od začátku, hrdinským skutkem Minangarq, který prostě udělal to, co považoval za správné. Celý děj jsem hltal plnými doušky a v druhé polovině knihy se od čtení prostě nemohl odtrhnout. V závěrečném dílu opět nechyběl humor, akce, epické scény ale tentokrát ani zoufalství či strach ze smrti. Vše do sebe hezky z předchozích dílů zapadlo a dočkal jsem se důstojného zakončení série. Pokud budu mít ještě někdy možnost se někde s hrdiny této série setkat, určitě budu rád!
Absolutně úžasná série objevená náhodou. Fantazie autorky vytvořila poutavý, i když drsný příběh, nepostrádající i lásku, přátelství, nadpřirozené postavy no všechno, co by si milovník dobře napsané fantasy přál. Doporučuji!!!
Autorovy další knížky
| 2019 |  Píseň oceli |
| 2021 |  Krásky a vetřelci: Pulp stories |
| 2021 | Píseň severu |
| 2020 | Prokletá věž |
| 2022 | Píseň války |
Celá séria je fajn. Draci, drakobijec, hrdinovia, princezné, ... Také rozprávkovo-hrdinské rozprávanie pre dospelých.
Vadí mi na tom jediná vec: Prečo rodáčka z Plzne, česká spisovateľka dáva svojim postavám tak cudzie, divné, komplikované mená ? Chápem, že opisuje "cudzí" svet, ale nemusia byť predsa všetky mená také cudzie. A ak cudzie mená, tak prosím, nech sa líšia aspoň prvým písmenom, nech nemusím rozmýšľať, ktorý to vlastne je :D