Píseň války

05.02.2023

Třetí a závěrečná kniha cyklu Písně Delavy ve mě zanechala takový hořkosladký pocit. Příběh našeho oblíbeného drakobijce Cuchenana a otravného zpěváka Minangara se tentokrát hodně zamotá, protože do Delavy přichází válka. Princ Símiran na konci předchozího dílu utekl z Dussu jako vypráskaný pes a chce se pomstít. Pro Paní z Tunde je toto dokonalá záminka, aby se svou armádou vytáhla na sever a rozpoutala řež, kterou přežije jen málokdo. Kdo se dočká šťastného konce a koho čeká smrt? Při čtení knihy budete doufat, že právě váš oblíbenec přežije. Nechci vás strašit, ale dost pravděpodobně to tak nebude. Míša nešetří pohřebními hranicemi a vy budete otáčet stránky, jen abyste věděli, jak to všechno nakonec dopadne. Zůstane tohle opravdu posledním dílem? Upřímně doufám, že ne. Protože bych opravdu všem přeživším postavám přála to "žili šťastně až na věky..."
Všechny knihy Písně nejsou žádným náročným čtením. Fantasy, která rychle plyne a dává vám ty potřebné emoce. Pokud stále váháte nad přečtením, určitě se do toho vrhněte. Nebudete litovat.

01.02.2023

(SPOILER) Jméno Michaela Merglová je zárukou kvalitního počtení a s každou další knihou se ještě zlepšuje. Tady už se odchýlila od formátu navazujících povídek, který sledovala v předchozích dílech a který jí neuvěřitelně sedí, a i když jsem měla občas pocit, že tempo je na tak dlouhý text možná až příliš zběsilé, dovedla příběh do hořkého konce. Hořkého pro postavy, ne pro autorku, která se neštítila vykreslit hnusnou válku do posledního beznadějného detailu. Tam, kde první díl byl místy až rozverně dobrodružný a druhý spíš poeticky tragický, tam je třetí díl depresivně realistický. Ke konci na mě toho utrpení bylo skoro až moc, ocenila bych aspoň záblesk nějaké naděje pro hlavního hrdinu (protože ačkoliv by se někomu mohlo zdát, že je to Cuchenan, není to pravda, tohle je Minangarův příběh - ale pokud jste za hlavního hrdinu považovali Cuchenana, nebojte se, nejste jediní, kdo udělal tuhle chybu. Jen na ni nedoplatíte tolik jako Símiran). Pokud máte víc než dvě oblíbené postavy, alespoň jedna z nich pravděpodobně umře. A pokud tenhle komentář Michaela Merglová čte: prosím, prosím, prstíčkem škrabu, o spin-off o Eoghamovi a Mordycovi. Oba dva mě chytili za srdce tak moc, až mě mrzí, že to nebylo celé o nich.

27.01.2023

Míša Merglová - Píseň války

Přátelé, kamarádi. Máme tu medaili
Po přečtení prvních anotací třetího dílu série Píseň Delavy, jsem její dotčení dlouho odkládal.
Přece jen jsem romantická duše a pokud mi má konec zlomit srdce, nemusel bych to v mým věku ustát .
Patřím mezi ty závisláky, kteří dali české fantasy šanci a nelitují toho. Tato série je toho zdárným příkladem.
Když se člověk pročetl přes takový spíše klišé začátek prvního dílu prožil příjemný začátek zvláštního přátelství a putování . V druhém dílu si tato dobrodružství náramně užil. A třetí tomu nasadil tečku. Ale ne sladkou, ale lopatou .
Ve třetím díle je vidět, že je Míša více než zkušená autorka , že má vyprávění pevně v rukou.
Do Delavy přišla válka. Válka, smrt, zmar, smutek....
Co mne osobně se líbilo, byl popis bojů, bitev a s tím související zmar a neštěstí. Ne proto, že e by mne toto rajcovalo, to vůbec ne, ale proto jak to Míša, dle mého, pěkně popsala.
Píseň války je více než podařeným uzavřením výtečné série, která si, díky bohu, odpouští klasický komerční líbivý konec .
A jaký že konec nabízí? Tak to už si přečtěte

Míša Merglová dobrá práce . Díky

24.01.2023

Trilogie je završena, osudy postav dospěly ke svému konci. Válka poznamenala všechny jak na těle, tak na duši. Veselé příhody dvou nesourodých přátel přerostly v heroic fantasy. Zlo je věčné a jeho zápas s dobrem rovněž, ovšem nic není černobílé, uvažování a jednání hrdinů a hrdinek není přímočaré, má svůj vývoj. Je mi líto, že mám dočteno. Tajně doufám, že třeba časem by mohlo být i nějaké pokračování, ráda bych se do světa zemí Delavy, Elmianu a Tunde vrátila i s tím na první pohled otravným a nemožným a přece tak hrdinským druidem Merionem.

24.01.2023

Za mě skvělá fantasy kniha i celá série. Tentokrát se připravte na o poznání temnější příběh, v němž je smrt takřka na každém rohu. Ona už obálka napovídá, že tohle nebude žádná procházka rozkvetlým sadem.

10.01.2023

Pět hvězd z pěti za dvě probdělé noci. Neskutečná kniha.

07.01.2023

Tak to byla jízda!!!

03.01.2023

(SPOILER) Je to už nějaký ten pátek co jsem četla Píseň oceli a Píseň severu, ale moc dobře si pamatuju jak jsem z obou knížek byla nadšená, a pamatuju si jak jsem zoufale po dočtení druhého dílu potřebovala pokračování, protože ten konec, ruku na srdce, byl vážně kulervoucí :D. No a konečně jsem se dočkala, a teď po dočtení mám takový zvláštní pocit, jakože, co teď. Je fakt těžký to popsat, protože už v první šestině knihy mě paní autorka totálně odrovnala. Jako vážně, co to k***a??? A pak následovalo spousty stran od kterých se nejde odtrhnout, a vy si na svém seznamu postupně vyškrtáváte postavy které umírají. Válka je drsná, ale až takhle drsný jsem to nečekala. A pořád trnete hrůzou co bude dál, a když už to vypadá nadějně, vzhledem ke zbývajícímu počtu stran, je úplně jasný že se musí něco podělal, a taky že podělá. A podělají se i další věci, a vy stejně stále doufáte dál. A pořád a pořád se najde další a další věc která vás mele na kusy. No, a pak, přijde finální boj, a vy si myslíte že už vás nic nedokáže překvapit. Ale může. Jestli jsem v poslední době kdy napsala že mě konec u knížek dojal, nebo rozbrečel, tak ne, oproti tomuhle to bylo úplný nic. Tak jak mě události v první šestině rosekaly, tak poslední šestina mě totálně dorazily. Bohové, bulela jsem až do konce, a bulela jsem ještě i potom co jsem zavřela knížku a vrátila ji do knihovny. Cu, je prostě Cu, náš hrdina a drakobijec, ale Minangar, bard, náš zpěvaček, je prostě miláček. A pro mě je i on hrdina. Jeho postava si prošla neuvěřitelnou cestou a růstem. Jejich přátelství s Cuchenanem. Všechno čím si prošli ať už společně nebo každý zvlášť ho neuvěřitelně změnilo a posunulo. Zpěvaček nám dospěl, ale jen proto aby padl na dno. :( A to mě strašně bolí.
Závěr byl svým způsobem happyend, ale vlastně i ne. Tolik bolesti a zrát. Válka byla hodně drsná.
Takže jediné co můžu, je smeknou před Míšou Merglovou za úžasnou knihu, a jedinečnou sérii, která mě sice málem emocionálně zabila, ale i tak ji neuvěřitelně miluju. A doufám že třeba jednou se do Dalevských končin budeme moci vrátit... Upřímně bych přála Zpěváčkovi jeho šťastný konec, zasloužil by si ho...

01.01.2023

Za mne parádní počin. Nedokázal jsem se odtrhnout od čtení a za dva dny pro mne bohužel tento příběh skončil. Byly tu smutné chvíle, kdy mi málem až ukápla slza. Celá tato série mne velmi chytla za srdce. Ovšem ocenil bych i nějaké to pokračování? :)

Skvěle napsaná fantasy ságy.

28.12.2022

Po dočtení Písně severu, jsem doufala, že se objeví pokračování a autorka neskončí příběh Cuchenana a Minangara takhle. No po dočtení Písně války si říkám, že by to možná bylo lepší, alespoň pro naše hrdiny.
A teď vážně, z knížky jsem nadšená. Na celé sérii mě hrozně baví, jak je skvěle skloubený vtip s vážnými okamžiky a především v první kapitole se tohle projevovalo naplno. První kapitola byla vůbec boží, hrozně se mi líbilo, jak Minangar za ty tři díly vyrostl a stal se z něj pravý hrdina.
Další co musím ocenit je nepředvídatelnost, vůbec bych nečekala, že se autorka pustí do takového masakru. Ale v tom pro mě ta knížka byla originální. I když mi to mnohokrát bylo líto a ten úplný konec jsem už vyloženě probrečela.
Ještě musím vyzdvihnout vysvětlení proroctví Simírana, to bylo úplně dokonalé a ten nápad se mi moc líbil.
Abych to shrnula sice bych si po těch cca 1900 stránkách představovala optimističtější konec, ale i tak jsem nadšená a tenhle díl mě opravdu chytil za srdce.

22.12.2022

Tenhle díl se mi zdaleka nelíbil tak, jako ty dva předchozí. A ještě ten beznadějný konec... Míšo, Míšo, tomu čtvrtému dílu se nevyhneš. Takhle špatně by to přeci nemělo skončit.

21.12.2022

Skvělý závěr Delavské trilogie