Píseň severu
Michaela Merglová
Píseň oceli série
< 2. díl >
V Dussu přituhuje a nejen kvůli přívalům sněhu a mrazu. Ve vánici se skrývá smrt a nejspíš i něco mnohem horšího. V zasněžených horách se ztrácí bojovníci a něco temného vraždí v ulicích. Ostřílený válečník Cuchenan a jeho společník bard Minangar musí znovu spojit své síly a vypořádat se s temnotou, které dosud nemuseli čelit. Nový příběh ze světa Písně oceli nabízí dobrodružství, akci, humor i vášeň v duchu nejlepších příběhů meče a magie.... celý text
Přidat komentář
Musím říct, že jsem se místy ze srdce zasmála. Minangar je prostě srdcovka. Příběhy jsou místy až hororové, děj má spád. Ač jsou motivy a příšery místy skutečně vytažené z jiných příběhů nebo legend, rozhodně to neubírá knize na čtivosti ani zajímavosti.
a jedeme dál...Marigold II a Geralt II ( nezlobte se, ale fakt jako :D) loví hlavně příšery...nebo aspoň je za příšerami posílají... okřídlená čarodějnice s podivným bratrem (nechutné...) byla ještě docela nudná.... druhá potvora, kde zachraňovali Dráimacha s družinou - to bylo silné kafe... a nní nejen nechutné, ale i dost drastické...(mám nejasný pocit, že i tento motiv už jsem někde četla..klece u stropu, lidské svačinky...kopírování zvuků..)
Pak si chvíli Cu a Minangar ( oslovení "Mingu" - to by se hodilo spíše do Roberta van Gulika a příběhů soudce Ti - krimi ze starověké Číny...) zahrají na detektivy a vyluští pachatele několika brutálních vražd, nadpřirozeno opět zapojeno...
Krátké intermezzo s neexistující obludou nás posune k záhadnému princi Símiranovi z Colechu, chystajícímu docela hustý plán na ovládnutí Dussu... (doufám že autorka nefičela na oblíbeném seriálu, kde se týpek podobného jména proháněl na dálnici a rozbíjel auta :D)
Do toho milostné pletky obou hrdinů, nebo spíše už i pravá láska...i ten Minangar se nám zamiluje, zvážní, a dokonce svou chytrostí zachrání (minimálně pro tento díl Dussu)..poslední úryvek nastiňuje další pokračování, které bude zřejmě ještě temnější , než druhý díl ságy...
A v knihovně ho jak na potvoru nemají tištěný, jen eknihu, a na její zapůjčení musím podle pravidel ještě 3týdny počkat. (a podle kmentů už se děsím, co mě a hrdiny čeká...)
Navzdory mým výhradám jsem se u čtení velmi dobře bavila ( i bála ;)), těch 600 stran uteče velmi rychle... doporučuji vyzkoušet !
Opět spousta netradičních situací a vtipné dialogy dvojice, která je nucena nést na svých bedrech veškerou tíhu světa, tedy dle Minangara, nebo jen dělá svou práci, jak tvrdí Cu?
Skvělé pokračování úžasné české fantasy!
(SPOILER)
Oproti prvnímu dílu se přešlo trochu na vážnější notu, a myslím, že to docela knize prospělo. Postavy "dospívají" a příběhově je to znát. Nicméně Minangar naštěstí neztratil nic ze svého ostrovtipu a Cuchenan je prostě pořád ten stejný "Cu" :).
Kniha má opět vynikající dialogy, nenudí, postavy působí reálně a chovají se logicky (což není samozřejmost).
Napsat, že konec skončil otevřeně by poslední strany asi uplně nevystihlo, tak moc velké překvapení to bylo.
Minangar i Cuchenan dospěli a možná proto je příběh druhé knihy sevřenější. Byť se na první pohled tváří zase jako povídkový román, opak je pravdou. Tentokrát bude mladý válečník bojovat s obrem a zlou čarodějnicí, řešit detektivní záhadu a především čelit tajemnému princi, který zosnoval plán na ovládnutí Dussu. Píseň severu je mimo jiné příběhem o tom, jak si udržet své místo na slunci, a také o lásce a zodpovědnosti. Možná proto je tak dobrý.
Toto bylo moc fajn, sice jsem občas měla Deja vu, ale ono se toho asi u fantasy nevyhnete. Četlo se to fajn ale třetí díl odkládám na později později čuchám v tom zradu.
Spokojenost.
Stejně jako první díl tak i tento se povedl.
Za celou dobu jsem se nestihla ani trochu nudit. Bylo to čtivé a zase celkem dost zábavné.
Už mám připravený poslední díl.
Plynule navazuje na první díl. Jednotlivé epizody se v průběhu knihy pospojují a dostáváme najednou zcela nový příběh, čímž celá už tak dost pěkná kniha dostává nový nádech. A i když aktuální příběhy jsou zde uzavřeny, stále se jedná o prostřední díl trilogie a celý příběh tak čeká na svůj závěr až do další knihy.
V podstatě jako přes kopírák jako předchozí kniha, jen už bez pomalejšího začátku, kdy se hrdinové poznávají, a také o něco temnější. Upřímně řečeno je to zvláštně napsané, připomíná mi to styl různých fan fiction, akorát k neexistující předloze, hlavně ty dialogy a vztahy mezi postavami, a epizodická struktura. Ale hrdinové jsou sympatičtí a čte se to dobře. I přes poněkud temný nádech a místy dost velkou brutalitu je to vlastně taková "feel good" oddechovka o dobrodružství dvou kamarádů.
Píseň severu je stejně ukecaná jako Píseň oceli, ale ubylo žertovného ducha a přibyl takový ponurejší tón vyprávění. Asi nejvíc se mi líbila část pojednávající o tom potomkovi Kyklopa a Godzilly libujícího si v rožnění nešťastníku kteří upadli do jeho spárů.
Hodnotím čtyřmi hvězdami, stejně jako první díl, protože k pěti hvězdám mi tam pořád ještě něco chybí, a uvidíme co přinese závěr trilogie.
Další díl zase super. Jen uz jsem opravdu alergická na oslovení zpěváčku.
Ale jak někdo píše že je vidět inspirace zaklínačem, ta možná jen v hlavní dvojici a i těch je napříč všech fantasy příběhů spousta. Ale ja osobně v tom z nějakého důvodu vidím třeba Asterixe :-)
Ne kvůli dvojici hrdinů, ale spíš podle Dussu. Jak tam probíhá život lidí. Každopádně mě to opravdu baví. A hurá na třetí díl.
Takové dospělejší pokračování, které ubralo na hravosti, ale přidalo na profesionalitě. Občas hodně temné úseky, jednoznačně doporučuji.
Moje srdce zamilované do fantasy plesá :-) ač povídková kniha, luxus a čiré potěšení. Zde již několikrát zmíněná povídka s obrem je top, ale bavily mě všechny.
"Žába. Velká žába. Prostě velká žába" :-D
Minangar je tahoun celé knihy. Ne každý umí napsat opravdu milou a zároveň vtipnou postavu, která se opakuje jen tím svým otravným oslovováním "Cu". To tahá za uši, zrovna jako "zpěváček", je to infaltilní, až hrůza. Ale jinak co vytknout nemám, skvěle jsem se bavila a už mám nachystaný další díl.
Jednička byla zábavnější, dvojka zas trochu líp napsaná, nebyla tak napěchována nesmysly. Opět průměrná kniha plná povídek s nádechem fantasy. Humor ujde, ale stále na jednu notu.
Jak jsem doposlouchala první díl, tak hned mi do uší šla Píseň severu a díky tomu jak to (ne)skončilo tak jdu hned na závěrečný díl. I toto vypovídá o tom, jak mě série nadchla. Zpěvaček a drakobijec se stávají mými oblíbenci a s nadšením jsem si opět užila vtipné dialogy, napětí a nová divoká dobrodružství.
Knihu Píseň severu tvoria opät príbehy horala Cuchenana a jeho verného spoločníka barda Minangara.
Jeden s príbehou začína obvzlášť zaujímavo, a to keď Cuchenan musí zachrániť zraneného spoločníka, no neobvyklím spôsobom. Musí splniť 3 želanie dáme, ktorej omylom zavraždili brata. Cuchenan je obzvlášť prekvapený úlohami ktoré dostal a to hlavne posledná žiadosť Jestřábice.
No ďaľšia úloha kráľa Raíka už nie je prechádzka ružovým sadom. Cuchenan, Minangar a Mordyc sú vyslaní na pomoc paní z Medovalu Dáidre. Jej muž zmizol s celou družinou a paní chce vedieť, či sú ešte naživu. Tento príbeh dosť nadvezuje na knihu Píseň oceli, keďže sa tu znova rozoberá minulosť Modryca. Od toho ako sa chcel obesiť, tak sa veľmi zmenil. Začal piť a čoraz viac sa utápať v bolesti neopätovanej lásky. Preto je to viac príbeh Mordyca a Dáidre a Cuchenan a Minangar vystupujú len okrajovo.
Každá úloha nie je vhodná aby sa dostala do piesni, to Cuchenan zistí, keď musí zabiť príšeru v studni. Minangar nemôže cestovať s horalom, pretože si zranil nohu, no ako oddychuje v meste, nečakane nájde lásku svojho života.
Jeden z príbehov napísala autorka v štýle kvalitnej fantasy detektívky. Cuchenana a Minangara sprevádza krásna Gaía, ktorú zachránili v knihe Píseň oceli. Cestujú do Ibarvaru, kde za zvláštnych okolností umierajú ľudia. V tejto časti sa dozvedáme viac o Minangarovej láske k jednej žene a dokonca nám bard ukazuje svoju druhú tvár, kde mu záleži na svojich blízkych.
Po návratu do Dussu, čakajú hrdinov novinky. Pán Dussu chystá 2 svadby, v jednej sa má ženiť jeden z dvanástky a v druhej Raíkova dcéra Yasamin, čo horala najviac raní a preto sa rozhodne konať.
Záver knihy spojuje všetky príbehy. Celkom epický koniec. Minangar musí konať aby zachránil celé kráľovstvo severu. Som zvedavý na 3. diel.
Pecka!
Bála jsem se, aby druhý díl neztratil tempo. A zklamání se nekonalo! Naopak, tempo se zvýšilo. Jsem nadšená.
***
"... Já jsem hrdina! Já... au!"
Naklonila hlavu ke straně. "Hrdinové nefňukají ze škrábanců. "
"Já nefňukám! Já básnicky zatínám zuby!"
***
Za mě naprosté překvapení, skvěle vystavěný příběh, který s každou další kapitolou graduje a poslední tomu dává, pěkně na frak. Rozhodně hned pokračuji posledním dílem.
Další pokračování osudů drakobijce Cuchenana, příslušníka legendární Dvanáctky vladaře Dussu, a jeho nerozlučného přítele potměšilého barda, šprýmaře a děvkaře Minangara má tentokrát po čertech temnou linku. Objevují se další protivenství a zlo má, zdá se, navrch. Oba hrdinové jsou zamilováni, což u zrovna u barda je co říct! Skvěle se to čte, dialogy stejně jako v prvním díle posouvají děj kupředu a jsou vtipné. Jednotlivé události z minulosti najednou jako střípky mozaiky do sebe zapadnou a celé by to spělo k velkému finále... Jenže jsou ponechána otevřená dvířka k dalšímu pokračování, takže šup na Píseň války!
Autorovy další knížky
| 2019 |  Píseň oceli |
| 2021 |  Krásky a vetřelci: Pulp stories |
| 2021 | Píseň severu |
| 2020 | Prokletá věž |
| 2022 | Píseň války |
,,Miluj svou zemi, věř svému pánu, služ mu a tvůj život bude pln."
Druid se znovu zadíval do krajiny. Řeka měla zamrzlé okraje, led se lámal od břehu a v jejím proudu se líně převalovaly úlomky ker. Les ležel pod přikrývkou sněhu. I netrénované oči si však mohly všimnout trojice jezdců, kteří za sebou vedli koníka s nákladem věcí. Opilec, bard a hrdina se vydávají na cestu. To zní jako začátek zajímavého příběhu a nebo špatného vtipu.
V Dussu pomalu přitahuje. A to nejen počasím, ale i různými okolnostmi, které si opět vyžadují přítomnost hrdiny Cuchenana a jeho věrného společníka, barda Minangara. V zasněžených horách se ztrácí bojovníci a něco temného vraždí po nocích v ulicích Ibarvaru. Navíc naši hrdinové musí kromě příšer řešit i osobní věci týkající se hlavně lásky.
Už první díl této série se mi moc líbil. Musím ale konstatovat, že druhý díl je ještě mnohem lepší.
Miluji vztah Minangara a Cuchenana. Je plný sarkastického humoru, perfektních narážek a popichování. Zároveň ale vidíme jejich neskutečně velké přátelství, když jde do tuhého.
Ačkoli se opět jedná o jednotlivé povídky, příběhy, které hlavní hrdinové prožívají, čtou se velice svižně a lehce. Navíc dohromady tvoří naprosto ucelený příběh, který se vyvíjí. Tím, že už celý svět i většinu postav známe z prvního dílu jsem se dokázala začíst hned od začátku, a celou dobu mi nic nechybělo.
Líbilo se mi, že autorka krásně a nenásilně v příběhu připomínala i věci, které se staly v prvním díle. Takže i čtenář, který by první díl nečetl o nic důležitého nepřijde. Každopádně ale doporučuji přečíst všechny díly postupně.
V tomhle díle jsem dostala naprosto vše, co jsem chtěla. Smála jsem se, až jsem se za břicho popadala a plakala tak, že pode mnou malém vzniklo malé jezero.
Mám jen jedinou výtku. Co ten konec? Proč? Proč mi tohle autorka musela udělat? Teď musím rychle pořídit i třetí díl, protože nevydržím nevědět, co bylo potom...
Naprosto dokonalá série, kterou všude doporučuji. Ideální i na letní dovolenou. Nečekejte žádné složité fantasy, ale dokonalou oddechovou knihu z fantastického světa obrů, trollů, skřítků a draků.