Střet králů
George R. R. Martin
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/359899/bmid_stret-kralu-qvp-359899.jpg
5
3858
286
Píseň ledu a ohně / Pieseň ľadu a ohňa série
< 2. díl >
Král i jeho místokrál jsou mrtví. Západozemí čelí největší krizi od rebelie proti šílenému králi. Roberta Baratheona rozpáral kanec, Eddard Stark se stal obětí intrik, které se snažil sám rozplést. Království je bez silného panovníka a svou šanci větří velcí i malí hráči. Robb Stark je korunován králem Severu, na jihu o trůn usilují bratři krále Roberta. Druhý díl dnes již legendárního cyklu Píseň ledu a ohně se odehrává v ještě zběsilejším tempu než Hra o trůny. George R. R. Martin bez uzardění ničí ve své knize celé armády, o jednotlivcích nemluvě. Nečekané zvraty, krutá politika, závist i pomsta jsou kořením, kterým autor rozhodně nešetřil. Střet králů může propuknout naplno. Vychází v novém překladu.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
A Clash of Kings , 1998
více info...
Přidat komentář
co na to říct, je to prostě boží... líbí se mi vývoj postav - například u Sansy, která mi ne začátku připadala nudná a hloupá, fascinují mě složité intriky a to všechno do nejmenšího detailu...
Co napsat, aby to nebylo jen nekonečné opakování již milionkrát vyřčeného? Snad jen to, že se tímto omlouvám všem, kterým jsem do očí tvrdila, že seriál, kde umírá jedna hlavní postava za druhou, je na... nic. Seriál možná, knižní podoba nikoliv. Kniha je prostě a jednoduše geniální.
Takže závěr? Hře o trůny jsem dala šest hvězdiček z pěti, takže mi nezbývá nic jiného, než dát 7, protože Střet králů je ještě lepší, a protože STRACH SEKÁ HLOUBĚJI, NEŽ MEČE!
Martin měl neustále udivuje svou fantazií. Probůh jak si ten člověk můžete vymyslet takové kvantum postav ,detailů linek a přitom se v tom neztrácí ?! Abych řekla pravdu trochu jsem se v tom někdy strácela. Lezla mi na nervy Catelyn a Theon a politické pletichaření. Knížka se mi moc líbila a tento i ten předchozí díl hodnotím 5 hvězdami! (Poznámka:Co má proti Starkům? To má být holocaust?!)
První knihu jsem přečetla jedním dechem, v případě druhé jsem se trochu zbrzdila. Rozjezd byl pomalejší, o to bylo ale epické finále knihy a krásný popis bitvy. V této knize patří Tyrionův výjezd rozhodně k nejoblíbenějším částem a jsem ráda, že ho Tyrion přežil. Jak znám Martina, jistá jsem si tím nebyla. Nicméně, kniha přinesla to, co jsem od ní očekávala, to sice napětí, intriky, válčení i samotnou smrt - přesně tak, jak to ve válkách chodí. Knihu bych určitě taky doporučila ;-)
No teda. Prvních pár set stran jsem si myslel, že Hra o trůny je lepší, ale těch několik set posledních stran, to už jsem si tím tak jistý nebyl. Opravdu jsem měl větší a větší chuť si trochu pohovořit s Georgem, ale co. Docela mě zaujala jedna věc, která je podobná i v našem světě a sice, že tam bylo spousty bohů (staří a noví, Potopený bůh, Pán světla atd.) a války v jejich jménu, úplně jak v reálném světě. Ale došli mi, že jediný bůh je tady G. R. R. Martin, protože on jediný má moc nad všemi postavami a je jediný, kdo rozhoduje o jejich osudu. A navíc, jen bohové dokáží stvořit úplně nový svět.
Další devítisetstránkový nářez za mnou. Pravdou je, že první polovina knihy má pomalejší rozjezd, ale postupně získává tempo a posledních dvě stě stran je to, co bych si od názvu "Střet králů" představoval, protože válčit se opravdu bude a to je jedině dobře. Je mou chybou, že jsem očekával že se bude válčit pořád. Ono to v knížce takového rozsahu pořád nejde, ale jak to přišlo, tak jsem byl opět vtažen do děje na sto procent. Fandil jsem Robbovi v bitvách, obdivoval Tyriona v lehkosti, s jakou dosáhne, čeho chce a nenáviděl Joffreyho až za hrob. Prostě přichází zvraty, tak jak to má být, ocel řinčí, království je rozdělené a smrt je všude. V této knize je trochu více upozaděná Daenerys, ale předpokládám, že ta svou část příběhu dostane. Robb, Tyrion a Jon jsou hvězdy příběhu. Tyto kapitoly mě bavily ze všech nejvíc a nesmím zapomenout ani na Aryu. Na závěr jenom zkonstatuji, že podtext knihy nelhal - říse se opravdu začala třást v základech.
Vynikající román a vynikající audiokniha načtená Františkem Dočkalem stejně jako první díl. Osobně mám druhý díl asi nejraději, líbí se mi, jak se příběhy rozjely do všech stran. Nejvíce mě pohltilo Aryino putování, na scéně se taky objevuje moje oblíbenkyně Brienne a závěr na Zimohradu je skvělý a nečekaný.
Střet králů je působivé dílo. I přes velký počet stran si drží své tempo, čtivost a akci. George Martin je bravurní vypravěč, všechny detaily včetně sáhodlouhých rodokmenů, má perfektně propracovány. Inu, oproti Hře o trůny, jsem však musela jednu hvězdičku ztrhnout. A to jednoduše pro místy zbytečně rozvláčný děj. Některé kapitoly jsem ne a ne, nemohla přelouskat, však jsem taky knihu četla dva měsíce.. A možná jsem nebyla do děje tak zaujatá, protože jsem "díky" seriálu znala všechny události, které se staly.
Nejlepší kapitoly se tentokrát týkaly Tyriona, Sansy a Johna. Naopak kapitoly s Theonem nebo Davosem mě naprosto odrovnávaly.
2. díl od Her o trůny. Co říct, George byl opět úžasný, napsal řadu dokonalých stránek. 1. díl u mě sice o 50% vede víc, ale i tento mě překvapil. Dávám 4 hvězdičky:)
Po legendárním 1. dílu jsem se vrhla na díl 2. Opět nám George předvedl, jak si dokáže hrát s našimi city a pozabíjel pár hrdinů. Avšak na výsledku to ničemu neoddělalo. Musím ale říct, že Hra o trůny se mi líbila víc. Po půlce Střetu králů jsem se začala trochu ztrácet, nové kapitoly z pohledu nových hrdinů se mi moc nelíbily, prostě mě dá se říct, nudily. Avšak Arya byla úžasná hrdinka. U jejích kapitol jsem se vůbec nenudila, naopak je vřele vítala. Jon je u mě pořád číslo 1 a tak snad i zůstane. Byla jsem ráda, že konec oživila i Ygritte, u které jsem věděla, že se něco stane. Avšak nechci spoilerovat, George to vždy přehrne na jinou stranu a já nemohu víc, než jen sedět a obdivovat, jak tohle dokázal napsat. Ale přece jen, je to fantasy série a bez zlých a smutných věcí by to nebylo ono samozřejmě.
----------------------------------- Strach seká hlouběji než meče --------------------------------------------
A je to tady. Když se králové bijí, tak je to prostě pořádná mela. V tomto díle mě nejvíce chytnul příběh Tyriona a Arie. Nakonec Tyrion není zas tak špatný a Aria, to je prostě chytrá holka do nepohody...
Vůbec nechápu, že jsem před seriálem o těchto knihách neslyšel. Naprostá závislost od prvních řádků prvního dílu. Předností této série je hlavně až neuvěřitelná komplexnost a skvělý popis i těch nejmenších trivialit. Úžasnost! Druhá ještě ani nevychladla a už bouchám třetí ;)
Včera večer jsem knihu dočetla a ve snění brzy nato ke mně přišli Jiní. A to jsem si ještě říkala, že na smysly asi nejvíce působí množství vůní a chutí, které se táhnou přes celých pět dílů (tedy zatím), a že už kvůli těm pokrmům s příchutí domova by bylo zajímavé se někdy do světa Písně ledu a ohně podívat.
Panebože! Z toho nesmírného množství postav a dějů se mi pěkně zamotala hlava. Tohle musí Martin nějak zredukovat, jinak se v tom začnu ztrácet! Kniha se mi líbila, ale některé pasáže prostě velmi upadly a jiné mě zas pěkně napnuly. Jsem tak trochu rozhozený. Jednička se mi rozhodně líbila o dost víc, mám dojem, že nese vinu i délka knihy a docela dost dějového balastu, a párkrát špatně zvolených po sobě jdoucích kapitol a postav. Nicméně i tak má Střet králů stále svůj půvab...
Druhé pokračování se mi zdálo být v celku rozporuplné už kvůli tomu, že druhá série seriálu nebyla tolik záživná. Nakonec se ukázalo, že kniha byla stejná jako série, akorát s tím, že každá linka dostala něco víc než v seriálu. Takže... linka Arye byla dosti zajímavá v tom, že měla kouzlo osobnosti mladé dcery lorda Starka. Každopádně celkově řečeno je nutno říci, že nebyla ani extrémně zábavná, ale ani extrémně nudná - zlatá střední cesta. Sansa už bylo jiné kafe. Její linka skvěle vykreslovala dění v Králově přístavišti očima jiných než Lannisterů. Velké mínus, ale bylo bližší seznámení s postavou, kde Sansa byla spíše opovrhující k ostatním, tak trochu sobecká, ale především gargantuovsky naivní, což bylo otravné jako špatně nastavený budík na pátou ráno během ranní soboty. Tyrion byl zcela bezkonkurenční. Jeho linka měla snad vše co jsem potřeboval k životu. Akce, napětí, intriky, záhady, humor, vychytralost hodná trpaslíka. Jasná hra o trůny. Branova linka nebyla ani tak zajímavá danou postavou, nýbrž dychtěním dění na hradě Zimohrad. Nakonec se i samotný Bran ukázal jako zajímavý... za přispění Reedových. Jsem spokojen. Jon byl dost podobný jako Arya. Dlouho jsem čekal na něco co by mě zatahalo za vlasy a nepustilo, ale to se stalo až asi v půlce knihy. Od Jona jsem ve druhé knížce příliš nečekal, takže jsem teoreticky spokojen. Dění okolo lady Catelyn bylo dost specifické k ohledu, že na začátku jsem spal, na konci řval. Cate měla superschopnost ze začátku člověka unudit k smrti a ke konci sekvence ukázat to nejlepší co mohla. Dosti rozporuplné. Alespoň něco co se nás přiblížilo ke Stannisovi. Davos byl a je v celku zajímavá postavička, ale strávit asi deset stránek jenom tím, abych četl rozbor každé lodi útočící na Blackwater bay... seriál vede na plné čáře. Theon mohl ukázat něco víc ze sám sebe, což přivedlo jednu masu lidí k tomu ho milovat a asi tu větší k tomu ho nenávidět. Přeberte si to od první sekvence k té poslední sami. Daenery - naprosté zklamání. Přibližných sedmdesát stránek o ničem jak jenom Dany se snažila udělat tohle a udělat tamto a nakonec zjistíte, že byste se bez ní obešli jako Hrad bez Zemana.
Štítky knihy
magie zfilmováno americká literatura zrada války pomsta čest Locus Poll Award (ocenění) hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
| 2000 |  Hra o trůny 1 |
| 2017 | Hra o trůny |
| 2019 | Oheň a krev |
| 2014 | Rytíř Sedmi království |
| 2015 | Svět ledu a ohně |
Vážení,
Hra o tróny - akokoľvek výborná a stopercentná - je "len" predkrm!
V Súboji kráľov už ide skutočne do tuhého. Čítanie bolo silným zážitkom, dej ma opakovane pohlcoval ako uragán a pohadzoval sťa handrovú bábiku z jedného konca sveta na druhý - raz udatne bojujete po Tyrionovom boku, potom putujete s Matkou drakov a bolí vás každý sval, chvíľu máte dušu človeka, ale telo pravlka, razom chrúmete cibuľu s Davosom či beriete útokom nedobytné hradby s krvavým mečom v ruke... hľadíte do iskrivých zelených očí kráľovnej regentky... rozjímate v božom háji, mrznete na ďalekom severe, prípadne vás stravuje neskrotný tekutý oheň... hodujete s mŕtvymi, oplakávate živých... alebo sa ani nenazdáte a vaša hlava pekne obalená dechtom a nabodnutá na kole zdobí bránu niektorej z pevností. :-)
Opäť chválim rozprávačské umenie G.R.R. Martina a vydarený slovenský preklad.
Za mňa sedem hviezd z piatich.
Prízraky v tme sa zachveli ako indigové preludy. Viserys vrieskal, keď mu roztopené zlato stekalo po lícach a plnilo ústa. Vysoký lord s medenou pokožkou a striebornozlatými vlasmi stál pod zástavou ohnivého žrebca a za ním horelo mesto. Rubíny padali ako krv z hrude zomierajúceho princa, ktorý klesol na kolená do vody a s posledným výdychom zamrmlal ženské meno. ... matka drakov, dcéra smrti... Červený meč, žiarivý ako západ slnka, pozdvihol v ruke kráľ s modrými očami, ktorý nevrhal žiadny tieň. Handrový drak sa knísal na paliciach vo veselom dave. Z dymiacej veže sa vzniesla obrovská kamenná potvora a chrlila tieňový plameň. ... matka drakov... vrahyňa lží... Jej strieborná kobyla klusala trávou k tmavnúcemu potoku pod morom hviezd. Na prove lode stála mŕtvola, v neživej tvári svietili jasné oči a sivé pery sa žalostne usmievali. Z pukliny v ľadovom múre vyrastal modrý kvet a napĺňal vzduch sladkou vôňou. ... matka drakov, nevesta ohňa...