Pád Cařihradu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha slavného autora líčí dobytí kdysi největšího města světa, posledního přímého pokračovatele římské říše.

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/3813/pad-carihradu-3813.jpg 4.2303
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Český klub
Orig. název

Johannes Angelos, 1952

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (49)

Kniha Pád Cařihradu

Přidat komentář
Eldar80
11. srpna

Čtení pro mě bylo značně deprimující. Nevím proč, ale k Byzantské říši a ke Konstantinopoli mám blízký vztah. Přitom mě k nim nic nepoutá. Možná je to nějaký sentiment z dospívání, možná lítost nad tragickým osudem.
Takže mě to zdeptalo. Nemůžu tomu upřít značnou emoční působivost. Jenže se mi to nelíbilo. Tady se deníková forma nepovedla. Uvedení do historie skrze myšlenkový svět hlavního hrdiny bylo hrozně nezáživné.
Nedivím se, že to někdo odloží. Je jasné k čemu vše směřuje, ale v první polovině knihy se prakticky nic neděje. K popisu toho, proč selhala jednání Západu a Východu se deníkové zápisy nehodí.
Kvůli osobnímu popisu byl v popředí fatalismus hlavního hrdiny a jeho osudový milostný vztah. Kdo očekává dobývání města, těžko překousne filozofické a náboženské debaty. Kdo historii, tomu bude vadit milostná zápletka.
Samotné obléhání Konstantinopole začíná až ve druhé polovině a kniha se radikálně mění. Konečně se začne něco dít. Náhle je neuvěřitelně napínavá a čtivá. Jak dobývání hradeb pokračuje, příběh silně graduje.
Jenže fiktivní hlavní hrdina mi vadil. Jeho víra a náboženské prožívání působilo fanaticky. Pokud to měla být nějaká mysteriózní rovina, tak mi to úplně uniklo. To kdyby byl hlavní hrdina třeba Giustiniani. Nebo jiná historická postava. Nebo aspoň někdo normální. Nudná první polovina a hysterický představitel zbytečně snižují jinak velmi intenzivní zážitek.
Jako příběh o dobytí Konstantinopole to u mě selhalo. Dějové linie, které generují napětí končí několik desítek stran před koncem. Zbytek knihy jsem tak četl bez zájmu a vůbec nemám potřebu číst to znovu.
Pokud hledáte nějaký dobrodružný román, doporučuji se knize vyhnout. Tohle je náročnější. Je to hlavně pro ty, kdo si chtějí zasadit pád Konstantinopole do širších souvislostí a zároveň ocení nadprůměrnou věrohodnost.
Taky mě překvapilo, že Waltari se sice inspiroval skutečným deníkem reálné osoby, ale v některých ohledech si historii upravil. Beru to spíš jako zoufání nad úplným koncem tisícileté říše. Romantický vztah tomu jen přidává na emocích. Bylo to silné, ale dějově příliš nevyvážené. 80%

elcapitano
23. července

(+ SPOILER) Kniha je opravdu dobrá, dávám 4 hvězdy - kvůli mé netrpělivosti mi trvalo nějakou dobu, než jsem se dokázal prokousat pozvolnějším začátkem.
V knize je několik rovin: láska, bitva, očekávání konce, .. jedno velké téma není až tak moc zmiňované, ale určitě si zaslouží podtrhnout: je to téma střetu myšlenek a hodnot v době konce jedné epochy a začátku druhé. A střetává se zde několik idejí: východní a západní křesťanstvo, muslimský svět, středověká mystika, přesahy antické filozofie, ..
Kniha kontinuálně graduje k ohromnému finále.
Je náročná a krásná.


Artim
12. června

Člověk by řekl, že tak časově a lokálně velmi omezený děj bude znamenat i slabší zážitek. Opak je pravdou, autor dal díky tomu větší prostor hlavním aktérům a popisu úzkosti a strachu, který město postupně opanuje. A do nadcházejících hrůz zasadil milostné a velmi dynamické drama hlavních hrdinů (a ano, opět i zde má žena zásadní vliv na hlavního hrdinu).
I zde si nechal na konec vau efekt co do tajemného pozadí hlavního hrdiny a i zde je kniha psána poutavým a na jazykové prostředky bohatým jazykem.
Hned po Sinuhetovi druhé nejlepší dílo.

Terezz1
22. dubna

Přiznám se, že mi dalo zabrat, než jsem se prokousala rozvláčným začátkem, a proto jsem knihu nejprve asi dvakrát odložila. Potřetí jsem se ale nechala vtáhnout do děje pomocí úžasně vylíčené atmosféry Cařihradu, včetně přiblížení historických souvislostí. Ačkoliv už podle názvu víte, jak to s městem dopadne, stejně celou dobu doufáte...

nai.ivka
11. dubna

Kupodivu mě knížka zaujala o něco víc než Egypťan Sinuhet.

takana
01. března

Dalo se to číst, ale mě moc kniha nezaujala.

Bakana
15.12.2019

Egypťana Sinuheta miluji, ale Pád Cařihradu mě naprosto nechytil. Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla. Příběh mi připadal příliš rozvláčný a milostný vztah jako by ho ještě brzdil... Asi jsem od knihy očekávala něco jiného.

laura
06.12.2019

Četla jsem už před mnoha lety, takže dojem už mírně vyprchal, ale přesto si pamatuju, jak mě tento příběh zasáhl.

Drsný a syrový, jako většina děl tohoto autora, živočišný a plný marných nadějí, touhy po lásce, po obyčejných lidských radostech, po štěstí. Hrdinové chtějí prostě jen docela normálně žít, ale v místě, které je předurčeno k zániku, je marné doufat v zázrak...

Víte, kam to směřuje, ale v skrytu duše si přejete, aby to dopadlo jinak. Aby Cařihrad nepadl, aby všichni, kteří už v nic nevěří, věřit zase začali. Aby dostali šanci začít znovu.

Všechna ta marná snaha, všechny ty zmařené naděje, krátký záblesk lásky a spoustu bolesti a zbytečných smrtí - to člověka tiskne pod krkem a bolí to. A přesto je ten příběh krásný.

Protože láska se nevzdává - i když umírá...

1

Doporučujeme

Láska podle Shakespeara: Marná touhy snaha
Láska podle Shakespeara: Marná touhy snaha
Tajemství hedvábného vějíře
Tajemství hedvábného vějíře
Spáčův hrad
Spáčův hrad
On
On