Klub nenapravitelných optimistů
Jean-Michel Guenassia
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151661/klub-nenapravitelnych-optimistu-151661.jpg
5
889
218
Bohatý, mnohovrstevnatý román dosáhl ve Francii prodeje přes 400 tisíc kusů, obdržel nadšené kritiky i několik literárních cen - např. Prix Goncourt des Lycéens 2010. Píše se rok 1959 a dvanáctiletý Michel Marini prožívá první krizi v rodině. Rodiče se nemohou na ničem shodnout a bratr Franck přes jejich odpor narukuje do války v Alžírsku. Michelovým jediným útočištěm se stávají knihy a utajený šachový klub ve čtvrti Montparnasse, kde se scházejí uprchlíci z východního bloku a vyprávějí si jen stěží uvěřitelné osobní příběhy. Během několika let přichází Michel o přítelkyni i o iluze a předčasně dospívá, přesto se však stává právoplatným členem šachového klubu a jedním z nemnoha nenapravitelných optimistů.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2012
,
Argo
Originální název:
Le Club des incorrigibles optimistes , 2009
více info...
Přidat komentář
Velmi zajímavá a překrásná kniha, kterou jsem přečetla téměř jedním dechem. Donutí čtenáře i k zamyšlení o různých životních tématech. Hlavně o záchraně života po útěku do svobodné Francie a snaze zase žít.
Nádherná kniha! Svou atmosférou, plynutím děje i dospívajícím hrdinou mi trochu připomínala neapolskou ságu Eleny Ferrante, svými do exilu vyhnanými svéráznými postavičkami zase trochu hrabě moskevského gentlemana Amora Towlese. Nenechte se ale mýlit, žádné plagiátorství se nekoná! Čeká vás mnohovrstevný román o dospívání, síle přátelství, o politice, historii, křivdách minulosti... vše v koncentraci tak mimořádně citlivé a příjemné, že se od knihy nebudete chtít odtrhnout. Nyní mě omluvte, jdu napsat Ježíškovi, tenhle klenot rozhodně musím mít doma.
Na tuto knihu jsem si brousila zuby už dlouho. Pochvalné komentáře mě jen utvrzovaly, že to bude čtenářská zážitek. A pak to přišlo, začala jsem číst a...nerozehrálo se to špatně, ale, že by to bylo až tak skvělé? Spousta postav, zajímavé osudy, myšlenky, pořád jsem čekala, kdy se to začne tedy nějak proplétat, vyjasňovat, někam směřovat. Místo toho přibyly další postavy. Někdy kolem poloviny knihy jsem začala mít velmi silné pochybnosti. Ano, čtení dobré, ale že by to bylo až tak skvělé? Ale vydržela jsem. A je to víc než skvělé! Posledních 30 stran dalo celé knize úplně jiný rozměr a udělalo z ní knihu, nad kterou budu ještě hodně dlouho přemýšlet.
"Jsi naživu, tak si nestěžuj, stát se ještě může cokoli."
Milý Micheli Marini,
byl jsi mi báječným společníkem po mnoho večerů a jen těžko jsem se s Tebou loučila. Díky Tobě mám chuť učit se hrát šachy a na svět kolem sebe se dívám s větším optimismem.
Je to tak, a ne jinak.
Krásný představitel francouzské literatury. Z pohledu školáka Michela představuje Paříž na konci padesátých let. Ukazuje rozdělení společnosti alžírskou otázkou, které zažívá ve své rodině. Únik nachází v hospodském šachovém klubu, kde se schází s uprchlíky ze zemí obsazené nebo pod vlivem sovětského svazu. Jeho očima vidíme životy a osudy těchto lidí, kteří stojí jaksi bokem běžného života.
Krásná kniha o dospívání, o rodinách a jejích problémech, o tom, že každý si musí najít vlastní cestu a být především sám sebou a možná i tím nenapravitelným optimistou.
Trvalo mi, než jsem se do knihy začetla, zorientovala se v příběhu a jménech a snad ještě v půlce jsem přemýšlela, jestli jí neodložím... ale pak to nabralo spád a dočetla jsem to raz dva. Za ten vláčný rozjezd dávám tři hvězdy, jinak by byla na víc.
Kniha mě nejdříve zaujala svým názvem, a když jsem zjistila, o čem je, věděla jsem, že si ji chci přečíst. První kapitola mě sice trochu vyděsila. Bylo tam zmíněno hodně postav a já si připadala, jako když vyslechnu rozhovor v autobuse a vůbec nevím, o co jde. Ale pak se to pěkně rozběhlo od začátku, vše do sebe zapadalo a já se nemohla od čtení odtrhnout. Příběh u mě vyvolal tolik pocitů, že je ještě chvíli budu vstřebávat. A ten závěr... Kniha mě nadchla. No prostě: "Je to tak, a ne jinak."
" Člověk musí zůstat oběma nohama na zemi, pokaždé když se trochu rozletí, spadne z výšky."
"Nikdo by si neměl stěžovat, když je na tom dobře, to je urážka těch, co nic nemají."
"Jsou knihy, které by měl mít člověk zakázáno číst příliš brzy. Pak se s nimi mine nebo se ho nedotknou."
"Často bychom chtěli, aby náš život byl jiný. Sníme o čemsi odlišném, ale nic se nemění. Dáváme sami sobě sliby. Opíráme se o všelijaká jestli, která se nikdy nevyplní. Čekáme, odkládáme moment, kdy bude náš život lepší, a dny a roky míjejí i s našimi uvadlými nebo zapomenutými přísahami."
Knihu jsem vybrala díky čtenářské výzvě a byla jsem mile čtenářky překvapená. Skvělý román z Francie, kde se potkáváme nejen s obyvateli Paříže, ale i uprchlíky z východních zemí. Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak už jsem to četla jedním dechem. A konec, ten mi vyrazil dech.
Krásný dlouhý román o náročném dospívání jednoho francouzského kluka, který by se rád v životě o někoho opřel, ale nějak mu z něj blízcí spíš mizí, a partou emigrantů z východu, s roztodivnými osudy, absurdními i tragickými, kteří se scházeli a hráli spolu šachy, ať už dřív byli či nebyli komunisty, případně jimi zůstali dosud.
"Neměli nic, nebyli nic, jen žili. Opakovali si to jako leitmotiv: Jsme naživu a jsme na svobodě. Jak mi jednou řekl Saša: Rozdíl mezi námi a ostatními je v tom, že oni žijí a my jsme přežili. Když člověk přežil, nemá právo si na svůj osud stěžovat, to by urážel ty, kdo tam zůstali."
Tak se smějí, pijou, hádají se, vypráví vtipy, vzájemně si pomáhají, hrají šachy a snaží se nějak protlouct. Máme mezi těmi Rusy, Maďary, Poláky a dalšími i svého českého zástupce Pavla, který utekl v období před procesem se Slánským a Clementisem.
O minulosti a o svých rodinách se většinou nebaví, ale naštěstí nám každý z nich svůj příběh postupně převypráví.
"Nikdy nemluvíš o své rodině."
"Ani já, ani ostatní. Myslíme na ně denně, každou hodinu. Nemáme naději, že je kdy uvidíme. Je to nemožné, nereálné a nebezpečné. Tak nic neříkáme. Uchováváme je v koutku své hlavy."
Návyková směsice melancholie, kterou přebíjí vůle žít, většinou. Klade otázky, co znamenají ideologie pro náš život, jak spolu mluvíme v rodinách, jak se vlastně známe... A připomíná zločiny komunismu, skrz životy těch, co měli štěstí, i ty, co to štěstí neměli. A to všechno snad pomáhá mladému Michelovi si rovnat, co je v životě podstatné.
(Audiokniha)
Knihu jsem doposlouchala až napotřetí, dvakrát jsem se do toho nemohla dostat, ale za to napotřetí jsem to sjela skoro v kuse...knihu jsme si vybrala dle názvu naslepo a byla jsem velmi mile překvapena námětem. Michele nás vzal na cestu po Paříži, Alžíru a částečně i Rusku. Radosti a strasti emigrantů, šachový klub, dospívání v Paříži na prelomu 50-60. Let,několik krásných myšlenek, smutek, válka, rozvod, sebevražda, útlak, první láska, postavy, které nejsou ploché a nic není černobílé. Byl to nečekaně krásný a poetický zážitek.
Oui! Jean-Michel drží otěže svého životního díla pevně v rukou, skvěle vykreslil dobovou Paříž a jeden Klub... Jedna z knih, které můžou změnit člověka. Jsem rád, že jsem ji četl.
Je to tak, a ne jinak.
Na jedné straně velmi lákavý název, na straně druhé objemná kniha, která až děsí. Přes všechny počáteční nevole a šok z prvních stran knihy se mi román vryl pod kůži a zůstane tam navždy. Mladý Michel a lidé, kteří ho obklopují, mi na pár dní udělali společnost jak málokdo.
Tak dojemný konec byl překvapivý, vzhledem k tomu, jak drsné poměry v knize panují. Je smutné, o kolik věcí, vztahů, okamžiků atp. se vlastní zatvrzelostí a paličatostí v životě připravujeme.
Asi ne pro každého, ale pro mě to bude určitě jedna z nezapomenutelných knih. Odrazovala mě ta tloušťka, ale lákal název a vysoká hodnocení. Po dočtení jsem si znovu přečetla první kapitolu. Také by mě zajímalo, jak Michel prožil oněch 15 let... A osudy ruských opuštěných manželek... A Cécile, Camille...
Ještě se musím zmínit o tom, jak mě dostal ten důkladný systém "úklidu nepřátel" včetně fotomontáží. Bylo (je) to zrůdné!
Příběh, který jsem nejdříve nemohla uchopit a pak se od něj odtrhnout, ve své paradoxnosti neobyčejně přitažlivý. Rozpory těsně pod hladinou vztahů, příběhy, které jsou vždycky jiné, než se zdají - a proti nim všudypřítomné "je to tak a ne jinak", sladěné a přitom tak rozporuplné dvojice, ideové souboje, které se na východě a západě řešily tak jinak... a mezi tím Michel, kterého to všechno formuje... a který až do konce svá dilemata nerozřeší, možná až časem. Stojí za přečtení, a možná ani ne za zamyšlení jako spíš za procítění.
Kniha má pozvolný rozjezd, žádná velká akce, ale o to silnější je na konci . Občas je k neuvěření, že to je psáno z pohledu 12- letého chlapce, ale když pomineme tento fakt, jde o zajímavý příběh, na který budu určitě vzpomínat. Někdo přirovnával román ke Knize o Baltimorských, snad jen stylem vyprávění, jinak je mnohem lepší, zajímavější, jak osud Michelovy rodiny a bratra, tak jeho "přátel" z Klubu. Je to příběh chlapce, co to v období svého dospívání nemá jednoduché, několik blízkých přátel ho opustí, rozpadne se mu rodina a on se dostává do šachového klubu, který tvoří uprchlíci z východního bloku vyrovnávající se se svými těžkými osudy, ale zachovávající si svůj optimismus a touhu žít.
Líbilo se mi, že je v knize popsán delší časový úsek, takže je možné sledovat vývoj postav. Na konci knihy má Michel 17 roků a jeho názory a myšlenky jsou více uvěřitelné. jsem ráda, že jsem si knihu díky Čtenářské výzvě přečetla.
Nevěřím sama sobě, že to tvrdím, ale potřebovalo by to ještě tak 100 stránek.
Příběh mě naprosto pohltil, potřebovala bych v pokračování příběhů pár z vedlejších postav.
Štítky knihy
20. století Francie šachy francouzská literatura psychologické romány studená válka uprchlíci emigrace optimismus oběti komunismu
Autorovy další knížky
| 2012 |  Klub nenapravitelných optimistů |
| 2016 |  Nezmar |
| 2015 | Stoprocentní riziko |
| 2014 | Vysněný život Ernesta G. |
| 2022 | Zaslíbené země |
Kniha Klub nenapravitelných optimistů je v
| Právě čtených | 29x |
| Přečtených | 1 131x |
| Čtenářské výzvě | 192x |
| Doporučených | 163x |
| Knihotéce | 380x |
| Chystám se číst | 1 116x |
| Chci si koupit | 184x |
| dalších seznamech | 13x |
Moje srdcová záležitost a za mě rozhodně nejlepší kniha od tohoto autora.