Vysněný život Ernesta G.
Jean-Michel Guenassia
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/203858/bmid_vysneny-zivot-ernesta-g-ZxV-203858.jpg
5
335
69
Hrdinou Vysněného života Ernesta G. je Josef Kaplan, český lékař židovského původu, který v třicátých letech 20. století vystuduje v Paříži, válku a antisemitské běsnění přečká v alžírském vyhnanství a po ukončení bojů se vrací do osvobozeného Československa. Netuší však, že ani zde se svobody příliš nenadechne a že stráví téměř celý život v totalitním režimu. Když v roce 1966 přijme v sanatoriu k léčení jistého jihoamerického revolucionáře, dostoupí jeho absurdní životní dráha vrcholu. Protože se dožívá stých narozenin, zažije i pád železné opony a konečně se může zase podívat do Francie, kde se snaží posbírat střípky svého rodinného života. Podobně jako v Klubu nenapravitelných optimistů, Jean-Michel Guenassia i ve svém druhém románu představuje řadu nezapomenutelných postav (z nichž některé známe již z Klubu). a utkává bohaté předivo přátelských a milostných vztahů. Zevrubně se věnuje otázkám politickým a společenským a obohacující francouzskou optikou nahlíží každodenní život v komunistickém Československu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , ArgoOriginální název:
La vie rêvée ďErnesto G. , 2012
více info...
Přidat komentář
Normálně mě tyhle bezdějové romány moc nebaví, ale jak Optimisté, tak tento román mě prostě bavily.
Příběh se odvíjí pomalým tempem, tak, že si stíháme všímat všeho kolem, vnímat atmosféru popisovaných míst a změnu nálady ve společnosti s měnícím se časem a místy.
Moc pěkně popsané prostředí československé komunistické éry, která jen tak jakoby mimochodem neodvolatelně zasahuje do životů postav.
Moc se mi to líbilo, jdu na nějaký další román tohoto autora.
Krásný příběh, i když s mírně poupravenými historickými reáliemi. I když autor je Francouz, odehrává se příběh hlavně u nás a vůbec není poznat, že to psal cizinec. Je znát, že s lidmi a zeměmi východního bloku má hodně zkušeností, což je vidět i na jeho posledních dvou románech.
Velmi čtivá kniha, plná překvapení i napětí, nutí srovnávat děj s realitou. Francouzský autor skvěle vystihl českou realitu. Závěr vás dostane.
(SPOILER)
První přečtená kniha v roce 2023 a hned po prvních stránkách jsem byla šťastná, že jsem si zvolila právě ji. Původně jsem si myslela, že k ní nebudu mít žádné výhrady, nicméně v průběhu čtení se několik málo výtek objevilo.
Příběh jako takový je skvělý. Líbil se mi život Josefa Kaplana, především jeho část v Alžíru. Bylo to pro mě něco exotického, navíc jsem si ke čtení pouštěla jeho milovaného Gardela, tudíž to mělo tu pravou atmosféru. Děj byl nádherně plynulý, knížku jsem četla jedním dechem a skoro jsem se až zapomínala (hlavně ve vlaku), protože jsem nedokázala přestat číst. Předpokládala jsem, že taková bude celá knížka, nicméně jsem se zmýlila.
Ve chvíli, kdy se Josef vrátil do Československa, jsem měla najednou při čtení pocit, že se děj jaksi zadrhává. Protože se Kaplanův příběh odehrává prakticky celé 20. století, bylo potřeba některé části trochu popohnat. A to se mi právě už moc nelíbilo. Text byl spíše popisný, díky historickému kontextu trochu připomínal učebnici dějepisu. V těchto částech byly i dialogy poněkud škrobené, události poněkud neuvěřitelné (např. setkání Josefa s Pavlem, to na mě vyloženě působilo jako "lazy writting", ale je to čistě můj osobní názor). Z celé této části, tedy od Josefova návratu domů až po jeho přestěhování do Kamenice, jsem neměla dobrý pocit a oproti předchozí části jsem byla i dost zklamaná.
Závěrečná část knihy, tedy působení Josefa a jeho rodiny v zotavovně, to bylo ovšem něco zcela jiného a mé mínění o knize se vrátilo k počátečnímu nadšení.
Celkový dojem z autora mám kladný, přidávám jej na seznam svých oblíbených autorů a těším se, až si přečtu jeho další knihy.
Kniha se mi hodně líbila. Atmosféra tančíren a bezstarostného života byl celkem přesvědčivě zobrazený kontrast k druhé světové válce,ale hlavně pozdějšího života v socialistickém Československu. .
Nejzajímavější mi asi přišla skutečnost,že Francouz tak skvěle popsal celou tu mašinérii
státní bezpečnosti.
Líbil se mi i příběh Heleny a Che Guevary.
Prostě doporučuji .
Chtěla jsem nechat vyvanout čerstvý dojem a počkala s komentářem skoro měsíc. Jenom jsem ale umocnila pocit chladu, jímž na mě knížka zapůsobila už při čtení. Měla jsem problém s hlavním hrdinou, vědcem, který víc tancoval než bádal (jéje, to mě nebavilo číst) a který na zmínku o své matce reagoval: „Umřela, ještě mi nebylo ani deset, zapomněl jsem na ni, nikdy na ni nemyslím.“ Trochu si napravil reputaci až v závěru – a za dění v Československu přidávám hvězdu – ale můj celkový dojem už nezachránil. Je to mnohomluvná kniha, v níž jsem se cítila jako cizinka; nechápala jsem lidi, jejich city a prožívání, jejich dialogy mi přišly strojené, výběr informací mě nezaujal, styl psaní mi neseděl. Kopu ale za výraznou menšinu, 90% je úctyhodné hodnocení.
Nemá smysl hodnotit knížku, kterou bravurně vystihly komentáře přede mnou.
Není to čtení pro někoho, kdo chce být se čtením rychle hotový, ale knížka se vám lehce vryje pod kůži a zaleze pod nehty.
" Jako dítě jsem zažil první světovou válku, měli jsme za to, že její hrůzy nikdy nemohou být překonány. Pamatuju si na pozdvižení vyvolané ruskou revolucí a na strašnou španělskou chřipku, na tu zemřela i moje matka. Došlo k tolika válkám, tolika obludnostem, že by si člověk mohl zoufat nad svým údělem, ale taky k tolika objevům a takovému pokroku. Nebudu tu vyjmenovávat nekonečný seznam událostí mého století. A z nich všech, kdybych měl vybrat jedinou, by to byl pád železné opony. Protože to se zhroutila nejhorší diktatura ze všech, největší lež v dějinách lidstva. Dnes je život tvrdý, ale aspoň je to život svobodných lidí. "
výborně napsané, příběh zaujme hned od prvních stránek
přibližně v polovině knihy se vyprávění přesune do Prahy, resp. na české území, padesátých a šedesátých let s krátkým, leč silným finále v letech devadesátých; autor užívá české reálie s obdivuhodnou přesností a znalostí, dávkuje je přiměřeně a na správném místě, umí je přirozeně začlenit do děje, sympatické!
čímž nechci vzbudit dojem, že mne nezaujala první část, která se odehrává během světové války v Alžíru, naopak - je také vynikající!
protagonista Josef Kaplan = aluze na Kafkova Josefa K.
Guenassia je mistr stupňované a překvapivé (ale uvěřitelné) pointy, a zároveň dokáže dovedně odkládat čtenářovo porozumění názvu díla (nebudu prozrazovat, kdo je Ernesto G., ale Josef to není)
znovu jsem se utvrdil v přesvědčení, že námět čerpající z českých dějin objektivně, střízlivě a nezaujatě dokáže napsat jen cizinec (bohužel pro naši kulturu)
DOPORUČUJU
Áno, kniha je veľmi zaujímavá, čítala sa dobre. Mám rada takýto typ kníh, kde prežijeme celý život hlavného hrdinu. Odporúčam, ale na Optimistov podľa mňa nemá.
Nedovolila som si zapochybovať, že táto kniha bude výnimočná. A ona ňou skutočne je. Po nenapraviteľných optimistoch je Josef Kaplan ďalšou úžasnou postavou a jeho príbeh má zaslúžené miesto v mojej knižnici. O to viac, že knihu som dostala ako darček.
"Cítit se svobodný je stejně důležité jako najíst se dosyta."
To zas boli osudy a životy. Guenassia vie ako zasiahnuť čitateľa, síce nenápadne, ale sakra hlboko. Ani nejde opísať ako mi toto dielo ulahodilo. Musím s čistým svedomím napísať, že som si fakt uživala takmer každú stránku. Čítala som ju dlho, pomaly a schválne som sa k tomu koncu nechcela ani priblížiť. A aj keď som sa k nemu chtiac nechtiac dopracovala, nemyslela som si, že tam na mňa čaká ešte jedno nečakané rozuzlenie. Čo dodať, bol to skvelý čitateľský zážitok. Ďakujem.
"Když člověk jednou projde truchlením, nemá už chuť chodit na hřbitov."
5/5
Kniha nebyla špatná, dobře se četla, měla zajímavý děj. Provázela nás téměř celým životem (a stoletím) českého lékaře. Kniha měla zajímavou atmosféru, autorovi se ji podařilo vystihnou jak v Alžíru, tak ještě lépe v Československu v 50. a 60. letech. Kniha člověku prohloubila obzory (vyhledávání informací jak o neznámém státu, tak o osobnosti - to mám u knih ráda). Ale...jak už píší pode mnou, také mi to připadá, jako by do jedné knihy byly nalepené dvě. A ač byl Josef hlavní postavou nebo hrdinou knihy, neustále mě pronásledoval pocit, že je tam jen do počtu, takový nemastný, neslaný, nenápadný. Nějak jsem si k němu, a vlastně k žádné postavě, nedokázala vytvořit vztah. Ale nevadí, přesto kniha stojí za přečtení.
Nečekal bych, že Francouz dokáže napsat román odehrávající se (zčásti) v Česku tak uvěřitelně. Reálie - geografické, historické i společenské - zvládl výborně, snad až na ta jména agentů a důstojníků ve spisech StB, to by se v reálu nestalo.
Nemohu se ubránit srovnání s Klubem nenapravitelných optimistů: kniha má opět poměrně pomalý rozjezd a ze začátku mi přišla taková nijaká; opět je to kniha obsáhlá, ač narozdíl od Klubu se zdejší děj nerozlije tak do šířky - sledujeme život jedné hlavní postavy a několika málo jí nejbližších lidí (z nichž někteří se představili už i v Klubu, oceňuju;-). Opět kromě fiktivních postav zařadí i historicky skutečnou postavu, byť její jednání literárně fabuluje. Zvláštností je rozdělení knihy do dvou částí - až se mi zdálo, jako by šlo o dvě knihy slepené v jednu. A pak má autor ještě jednu libůstku: často nadhodí nějaký motiv, a pak ho vůbec nezužitkuje - to nehodnotím, asi i to má svůj smysl a účel.
Celkově dobrá kniha, ale ... Klub byl dřív a lepší. Takže za čtyři;-)
Lákavé sousto číst o tajné kapitole ze života legendárního revolucionáře! Ale od kapitoly Helena jsem nevěřil svým očím, bylo to tak podobné Kunderově Lehkosti bytí… Myslel jsem, že někdo zmatlal dvě knihy dohromady: útěk na venkov, sledování StB a ta love story s Guevarou byla přitažlivým, leč nepravděpodobným soustem…
Tak jen pár fakt: oholený a ostříhaný revolucionář pobýval v roce 1966 ve státní vile v Ládví na Benešovsku. Zároveň si revolucionář v komunistickém Československu od března do července 1966 léčil silné astma. I kvůli prošlým sovětským lékům na něj málem zemřel v africkém Kongu, kde se neúspěšně pokoušel o podobnou revoluci, jakou společně s Fidelem Castrem zorganizovali na Kubě. Opravdu tu byla přítomná ona milenka. Vilu spravovala tehdejší čs. rozvědka. Che měl samozřejmě změněnou identitu. Milenkou byla agentka Tanja, Argentinka německého původu. Ovšem Che nebyl nadšen poměry v Československu. O zdejším socialismu řekl: „Tohle není socialismus, ale jeho selhání. Celá Praha je jako kajuta z Titaniku. Ze slavných časů revoluce nezbylo nic.“ Po prodělané nemoci byl na pokraji života a smrti. Ostatně, za rok ho zastřelili v Bolívii při dalším exportu revoluce z Kuby.
Souhlasím s dalšími čtenáři: Klub nenapravitelných optimistů je lepší!
Nebyla to špatná kniha,ALE Klub nenapravitelných optimistů prostě JE lepší.
Ovšem klaním se před autorem jak úžasně popsal Československo,dobu i všeobecnou náladu.
Kniha se četla dobře. První část byla záživnější, bavilo mě Josefovo mládí a odvaha odjet do Francie a do Alžíru. Musela jsem si k němu hledat cestu, chování v mládí mi bylo nesympatické. Nicméně život ho naučil pokory. Druhá část týkající se hlavně dcery byla zdlouhavější a méně uvěřitelná. Překvapivý závěr ohledně spisu StB. Čekala jsem konfrontaci s Ludvíkem, ale takto si alespoň jeho motivy mohu domýšlet a to byl možná záměr autora.
Velice dobrá kniha, ale ve srovnání s Klubem nenapravitelných optimistů pokulhává. Autor píše hodně reportážním stylem, což mi vyhovuje, pohužel to ale selhává ve chvílích kdy jde o milostnou linku, která není příliš uvěřitelná. Zde především ta linka s dcerou. Nejde o faktickou uvěřitelnost (historický kontex je mi znám) ale o uvěřitelnost chemickou - prostě jsem jim ty city nevěřila, nebyly napsané k uvěření. Skvělá byla první část knihy a především ta z Alžíru, možná i proto, že knih pojednávající o době a místě z druhé části knihy jsem četla již dost a lepších, ale ta první část byla pro mě neokoukaná a zajímavá.
Úžasná kniha, skvělý autor. Už mám za sebou Klub, který jsem si zamilovala, a Život stejně tak. I přes rozsáhlost se čte lehce, pokud jste ještě nečetli ani jednu z nich, rozhodně některou zkuste. Obě jsou bezvadné, každá trochu jiná, ale obě doporučuji!
Přidávám se ke všem kladným komentářům- není co dodat, tento autor píše prostě skvěle. Četla jsem před rokem Klub nenapravitelných optimistů, který mě naprosto uchvátil. Teď jsem sáhla po této knize s otázkou, jak autor vylíčí poválečné Československo. Nezklamal. Nejenže je to dobrý vypraveč, ale má cit pro detail. Dokázal emoce a atmosféru popisovaných událostí přenést na papír.
Musím dát like předchozím komentářům ke knize, se všemi souhlasím a nenapsala bych to lépe. Přes pomalý rozjezd kniha člověka pohltí, prožije celý život s Josefem Kaplanem, jeho pochybnostmi a láskami, zápletka s Che může být fantazií autora, ale kdoví? Gardelovy písničky jsem si také vyhledala a šťastně nešťastný závěr vše ukončil. pro mě z toho vyplývá jediné, jak hrozným a nenapravitelným způsobem zasáhl komunismus do životů obyčejných lidí.
Cituji: "Nebudu tu vyjmenovávat nekonečný seznam událostí mého století. A z nich všech , kdybych měl vybrat jedinou, byl by to pád železné opony. protože to se zhroutila nejhorší diktatura ze všech, největší lež v dějinách lidstva.
Dnes je život tvrdý, ale aspoň je to život svobodných lidí."
Štítky knihy
Praha lékařské prostředí Francie francouzská literatura Československo komunismus Alžírsko společenské romány tango romány
Autorovy další knížky
| 2012 |  Klub nenapravitelných optimistů |
| 2016 |  Nezmar |
| 2015 | Stoprocentní riziko |
| 2014 | Vysněný život Ernesta G. |
| 2022 | Zaslíbené země |
Kniha Vysněný život Ernesta G. je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 441x |
| Čtenářské výzvě | 45x |
| Doporučených | 36x |
| Knihotéce | 167x |
| Chystám se číst | 295x |
| Chci si koupit | 41x |
| dalších seznamech | 3x |
Za to mohly okolnosti, že jsem knížku četla tak dlouho. Naštěstí má klidně plynoucí děj, do kterého se dalo kdykoliv vrátit. Bylo to takové laskavé vyprávění.
Opět jsem musela vzít na pomoc internet. Chtěla jsem si poslechnout Gardela a taky jsem si musela ověřit, jestli Ernesto G. skutečně pobýval v Československu.
A jsem ráda, že jsem v závěrečné třetině románu pochopila jeho název.