Skóre

18.05.2020

Návrh se mi líbil víc, ale Deana jsem si zamilovala již ve zmíněné knize, takže se mi taky četla skvěle. Přiznám se, že mi v určité pasáži tekly slzy proudem, ale co nadělám. Jsem citilivka. Určitě doporučuji!

10.05.2020

Tahle série, pořád neztrácí své kouzlo ani 3. dílem. Je to stále dynamické. Líbí se mi propojení postav od kterých by jste to nečekali. Nechybí sarkasmus. Prostě všechno, co od knih tohoto typu očekáváte, to má.

21.04.2020

Super díl, už se těším na další

15.04.2020

Po přečtení druhého dílu se mi do třetího moc nechtělo, ale jsem ráda, že jsem si knihu nakonec přečetla. Byl to zatím nejlepší díl ze série. Líbilo se mi, jak Allie toho sexuálního maniaka bez jakýchkoliv zábran zkrotila a udělala z něj docela milého kluka (který tak v předchozím díle a ani na začátku tohohle nevypadal). Naopak mě překvapilo, jak je holka jako Allie v posteli tak divoká. Potom docela chápu, že se někdo, kdo tak miluje sex a nemá absolutně žádné zábrany nechá zkrotit. Jen část s osudem Deanova fotbalového kamaráda bych asi vynechala, ta mi tam moc neseděla.

01.04.2020

Dala jsem se opět po dlouhé době do této série a pořád skvělé!

12.03.2020

Tak poslední ze série, co jsem přečetla od autorky. Upozorňuji, že je to strašně návykové.
No a teď musím čekat, až vyjde Hra

06.03.2020

Moje oblíbená autorka,opět super kniha, už se těším na další tituly.Doporučuji!!!

27.02.2020

"Chci tě tak, až mě to bolí..."
Začátek mě moc nebavil. Čekala jsem, že mě Dean nezaujme, přece spí s holkama v obýváku a celkově se chová jako vůl. Ale vyklubal se z něj milý kluk, který prostě jen upřímně miluje sex na všemožné způsoby. Když potká holku, se kterou ho to baví opakovaně, je překvapený, ale bere, co mu život nachystá. Allie je typ na vážný vztah, ale po rozchodu se Seanem se rozhodne přestat přemýšlet - a ejhle, ono to funguje a plíživě se z toho stává něco víc. Je to takový nekonvenční díl, který asi ledaskomu rozšíří obzory ;-)

22.02.2020

lehký SPOILER No ty bláho, že autorka tohohle žánru má na to zabít postavu... to mě překvapilo - jako jasně, že ne jednoho z hlavních protogonistů, ale... ani to nebyl nikdo na kom by mi vůbec nezáleželo, naopak to byl někdo koho jsem si pomalu ale jistě začala oblibovat... Jinak... no klasika jako u předchozích dílů, vtipné, oddychové, příšerná (a hlavně nepraktická) obálka... co víc si přát...
Jinak Dean učící tu malou holku (zapomněla jsem jak se jmenovala...) bruslit... no to je prostě cute - jo, je to trochu prvoplánový, ale... trenér Dean se mi líbil.

19.02.2020

taky myslim zatim nejlepší díl

31.01.2020

Za mě nejlepší díl série

31.01.2020

Zatím se mi líbí každý díl téhle série.

13.01.2020

Z celé série Off-Campus se mi tenhle díl líbil nejvíc. Dvojice Allie a Dean pro mě byla nejzajímavější. Čtení hezky plyne, je to místy velmi vtipné, neskutečně jsem se nasmála, když pánové rozebírali děj Stmívání a taky jsem se dobře bavila, když se Dean seznámil s Aliiným otcem. Dobře napsané, čtivé, zápletka se přímo nabízela. Hezké oddechové čtivo.

04.01.2020

Po knížce jsem sáhla z toho důvodu, že o této sérii kamarádka neustále mluvila a nemohla se jí nabažit. Skóre byl její nejoblíbenější díl, tak jsem se ho rozhodla zkusit.

Rychlé, nenáročné a sem tam vtipné čtení. U vytržení z knížky nejsem, nemůžu ale říct, že bych toho času, který jsem strávila jejím čtením litovala.

Věřím, že někdo, kdo k těmhle moderním románům pro ženy tíhne si knížku skvěle užije. Pro mě to ale bylo jen zcela průměrné čtení, které mě nenadchlo ale ani nijak neurazilo.

Edit: Nad knihou jsem ještě trochu přemýšlela. Co se mi dost líbilo byl přístup k sexu, který Allie měla. Mám pocit, že v knihách to velice často bývá muž, kdo se v tomhle smyslu nějak víc angažuje a ta ženská prostě jde s proudem. Allie ne... ta si chlapa sváže už při první příležitosti. :D

16.11.2019

Opěr nezklamala, vtipná, čtivá a na odreagování parádní.

09.11.2019

Vtipná a pěkně napsaná kniha. Mám ráda knihy, kde se střídá vyprávění z pohledu ženy a muže.

05.11.2019

(SPOILER) POKRAČOVÁNÍ:

Celkově mi tahle kniha fakt sedla nejvíc, i to obligátní ohmatávání vlastní erekce či hovory o penisu jsem tentokrát u mužského hrdiny snášela tak nějak líp. Každému sedí něco jiného a zpětně uznávám, že pokud někoho předchozí díly oslovily tak, jak mne tenhle padl do noty, už ta vysoká hodnocení chápu. Jsem zvědavá, jaká bude dvojka a čtyřka, které jsem ještě nečetla. Přemíru sexu v tomhle žánru toleruji, zkratkovitý příběh do jisté míry taky (ale tady se mi fakt líbil), a když to celé beru jako pohádku pro dospělé ženy, tak přimhuřuji oči i nad ostatními výtkami a rozpory s reálným životem.

Než jsem se pustila do psaní komentáře, přečetla jsem si předchozí. Jak se obvykle u knih nahlas nesměju a běžně se bujarým chechtotem lámu v pase jen v duchu (a navenek mám ten svůj divný obličej, kvůli kterému se mě v pubertě i cizí lidi na ulici ptali, jestli jsem v pořádku), tak tentokrát jsem to jedenkrát nedala a smála se hodně a s chutí. Jen to nebyla koupelnová scéna, ale Deanův rozbor vlastního problému s paralelami ze Stmívání:

„Hele, znáš Stmívání? (…) Fajn, takže víš, že Bella má takovou nějakou zvláštní krev, že jo? Že se z ní Edwardovi postaví, kdykoli se k němu přiblíží?“
(…) „To se mnou teď vážně diskutuješ o Stmívání?“ (…) Nevím, jestli si z tebe mám začít dělat prdel, nebo ti doporučit cvokaře,“ prohlásí Beau vážně. „Neznám žádnýho kluka, kterej by tu knihu četl.“
„Já ji nečet. To ségra byla z tý série odvařená, když ty knihy vyšly. Chodila za mnou po baráku a povídala mi o ní, ať se mi to líbilo, nebo ne.“
„Aha, klidně to hoď na ségru.“
(…)
Beau si mě zamyšleně změří. „Hm, neřekl bych, že to je stejný jako s tou Bellinou čarovnou krví.“
„Ne?“
„Ne, řekl bych, že ses otiskl do kundičky tý holky.“
(…) „Co tím myslíš?“
„Myslím tím, že seš na tom stejně jako ten Jacob. Otiskl ses do rozkroku tý holky a teď je to ten jedinej, na kterej dokážeš pomyslet. Existuješ čistě jenom pro TUHLE kundičku. Jako Jacob a to divný mutantní děcko.“
„Ty podělanej kecale, tys ty knížky četl!“
„To teda ne!“ ohradí se Beau, ale rozpačitě se přitom usmívá. „Viděl jsem ty filmy.“

05.11.2019

(SPOILER) „Hele, můžou si andělé vůbec vrznout? A jestli jo, jsou orgasmy v nebi milionkrát lepší než orgasmy tady na zemi? Vsadím se, že jo.“
„Určo. Odkud myslíš, že se bere duha? Kdykoli vidíš duhu, znamená to, že se v nebi právě udělal anděl.“


!!! POZOR SPOILERY !!!

ON: Super frajer, hezoun a děvkař, který to má rád ve třech (ale ještě líp ve čtyřech či pěti, a ideálně, když ho načapají, a pokud ho načapají, tak nejlíp, když se pak dívají) se jménem stejně dlouhým a arogantním jako jeho Ego a jeho penis. Který má, jen tak mimochodem, fakt parádní.
ONA: Slušné děvče, co se právě rozešlo s nudným partnerem, plácá se v tom, opije se a ukáže, že v posteli vůbec slušná není.
On po společné noci nemůže pomyslet na jinou, neustále ji nadbíhá, a ač Ji trápí výčitky a pocit viny, nakonec se rozhodné nadbíhání vyslyšet a dát té vzájemné chemii ještě jednu šanci. Pak do toho ovšem vstoupí francouzská telenovela Solange a On do toho nechtíc spadne až po uši.

Třetí kniha od Elle Kennedy, kterou jsem četla, a druhá ze série Off-Campus. Neřekla bych, že jsem „otupěla“, ale Skóre považuji za to nejlepší, co jsem od autorky zatím četla. Jistě, dopouští se stejných nešvarů jako v ostatních knihách, kdy její hrdinové (v tomto případě pouze Dean) nemají hluboko do kapsy, jsou krásní, až to bere dech, a talentovaní (Allie), ostatně jako zbytek Briaru. Příběh ovšem tentokrát neobsahoval žádné hluché místo, postavy měly i nějaký vnitřní vývoj, jejich vztah procházel nějakými levely, a dokonce došlo i na konflikt, který vztahem otřásl. A ten byl pro mne o to nečekanější, že takováhle PŘÍČINA mne v žádném případě nenapadla. (Jakmile padla zmínka o nechráněném sexu, byla jsem si jistá, že vítr zafouká z této strany.) Navíc mám asi slabost pro otřepané schéma, kdy on je lamač srdcí, holduje jen nezávaznému sexu, ale pak potká tu pravou a napraví se. A ona samozřejmě netuší, že je napravený a nadále s ním zachází jako s tím zlobivým hochem, čímž v sobě dá průchod zlobivé holce uvnitř, kterou doposud ve svých předchozích vztazích potlačovala.

Kladu si řečnickou otázku, pro koho Elle Kennedy píše. Její hrdinové jsou univerzitní studenti, kteří neřeší problémy dospělých, takže čtenářka, co má už něco za sebou, se asi plně s jejich příběhy nesžije. Na druhou stranu pro teenagery je v knize opravdu hodně explicitních sexuálních scén, které autorka podává bez příkras, takže číst to nějaká nevinná dívčina, která teprve objevuje svoji sexualitu, bude to pro ni těžké porno. Že by tedy cílovkou byli vysokoškoláci?
U postav mi trochu vadí jistá schematičnost - všichni jsou krásní, úspěšní, vynikají ve svém oboru, bydlí v plně zařízeném domě bratrstva a zásadně vaří bio… Z toho někteří mají nejen vlastní auta, ale i kérky přes celé tělo (kdo jim to obojí platil? Rodiče?). Autorka své postavy má ráda, takže jim v sexu dopřává plnými doušky a orgasmy chodí minimálně v páru, což bych u tohohle typu literatury skousla, a mnohem víc mi nevyhovuje benevolentní postoj k užívání lehkých drog. Jsem trapná konzerva a marihuana šla vždy mimo mě, natož extáze (u mého dřívějšího já, které bylo hodně nesmiřitelné, by tímhle Dean naprosto skončil).

Sex autorka umí popsat dobře, příběh tentokrát nikde neuvázl a nechyběl ani slovní humor, kterým Kennedy vládne též. Oceňuji i popkulturní narážky, které knihu zasazují do nějakého časového kontextu, aktuálnímu dnešku (je otázkou, nakolik ty narážky budou čitelné třeba za 10-15 let…):

„Volal trenér,“ povídá Garret. (…)
„Proč?“ zeptám se opatrně.
(…) „Nemám páru. Možná se domákl, že ses teď o víkendu zlil (…).“
„Jak by se to dozvěděl? Přece nás nenechává sledovat?“
„Kámo, trenér je jak ten chlápek ze Hry o trůny, co má všude ty svoje ptáčky. Ten ví všechno o všem.“

Dějový zvrat, v němž se Dean (ne)prověří, byl pro mne naprosto nečekaný. V tomto ohledu apeluji na ostatní čtenáře, aby se v komentáři naučili mlžit, anebo varovat před vyzrazením děje. Protože tohle byla taková darda (byť podaná vcelku neutrálně), že vědět o ní předem, nebude to mít takovou sílu. A přiznávám, že i já jsem byla pohnutá, byť setkání s postavami z Off-Campus beru jako nezávazné a neplánuji se k nim v budoucnu náruživě vracet. Trochu neuvěřitelné mi pak přišlo to rychlé Deanovo prozření, ale Allie aspoň dostala trochu prostoru si to v hlavě srovnat, což my, co jsme od 17 let neustále ve vážném vztahu, o sobě říct nemůžeme.

V komentářích níže tu padla kritika Allie a já se jí musím zastat. Mně naopak svými postoji byla hodně blízká - sama jsem vždy sex spojovala s partnerstvím a ač jsem nezpochybňovala, že může zaúčinkovat chemie a člověk si užije nezávazné dobrodrůžo, mně to nikdy nešlo. V jednom článku, co jsem kdysi četla, byla položena otázka, jaký orgán je v erotice nejpoužívanějším, a odpověď zněla, že ruka. Nesouhlasím, já tvrdím, že je to mozek. Jakmile má holka v hlavě nastaveno, že dělá něco špatně nebo jinak, než by se mělo, tak si to zkrátka tolik neužije. Ovšem Allie nebyla žádná puritánka a že si to užít uměla, o tom hovoří nejen ta koupelnová scéna s Winstonem, ale i její názory na dráždění prostaty a bondage. Osobně děkuji, že na tu prostatu nedošlo :-).

Scéna s použitím rajčatové polévky byla zbytečně vypjatá, ale na druhou stranu: napadá někoho lepší scéna, která by posloužila jako Deanova předehra pro ta tři magická slůvka, které Allie řekl?

05.11.2019

První dva díly se mi líbili víc, ale i tak jsem ráda, že jsem si jí přečetla, bylo to hezké počtení