Ocelové město
Jules Verne
Fantastický román o soupeření francouzského a německého vědce. Prvý vybuduje v Americe Francouzské město jako vzor všestranného pokroku, Němec postaví Ocelové město, ohromnou továrnu, v níž hromadí vynálezy zkázy, a chystá se zničit dílo francouzského soupeře. Místo toho zničí sebe. Nechtěným úspěchem Němce je vystřelení dělového náboje, který překoná zemskou přitažlivost a změní se v družici Země..... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1954 , Mladá frontaOriginální název:
Les Cinq Cents Millions de la bégum , 1879
více info...
Přidat komentář
Verne byl na svojí dobu génius. Jeho Ocelové město je ovšem jedno z mála děl, které trošičku překonala obyčejná televizní inscenace s nepříliš drahými dekoracemi. I v knize jsou silné momenty, které v Československém TV zpracování naopak schází, já však přesto v tomto případě dávám mírnou přednost pohyblivým obrázkům před psaným textem, což se takřka nestává. Knihy bývají propracovanější a kvalitnější, v tomto konkrétním případě však vyhrála viditelná šedivá atmosféra hraného snímku. A nostalgie, protože v televizi neustále opakovali Tajemství ocelového města snad po celou dobu mého dětství.
Skvělá verneovka,napínavá. Dost se liší od českého filmu,podle ní natočeného. Musím přiznat,že film se mi líbil o trochu víc.
Ocelové město je dost možná jedním z nejklasičtějších fantastických románů Julese Vernea, chtělo by se až říct legendární klasikou, která snad nemůže nikdy zestárnout. Na rozdíl od jeho ostatních slavných dobrodružných cestopisných výprav do neznámých i známých končin světa se tady dostává více ke slovu technologická prognostika a současně také politická kritika, předjímající německou rozpínavost těžkých okovaných bot a černých umrlčích uniforem. Hrůzostrašné ocelové město proti idealizovanému a po všech stránkách dokonalému France-Ville, dobro proti zlu, všeobjímající láska a úcta k bližnímu proti nesmiřitelné nenávisti a zlobě. Verne nepranýřuje ani nevynáší do nebes, přesto je jasné kde je černá a kde bílá. Neodpustí si nadšenou agitku, pod níž by se mohli podepsat všichni vyznavači zdravého životního stylu, ani typickou love story, kde se přenášejí hory a zasypávají doly. V mé mysli je pak tato verneovka už navždy spojena s jejím filmovým zpracováním, v němž se objevila řada předních českých herců a jež jí vtisklo vskutku osobitou vizualizaci.
Nacionalistické 19. století si nedělalo starosti s hodnocením jednotlivých národů. Nepřítel byl jasný. Dnes máme zcela opačný problém, ale stále jde o problém.
Jeden z nejlepších Verneových románů. V této knize dal typickou nevraživost Němců na Francouze. A také skvělý československý film Zkáza Ocelového města.
Má první Verneovka, kterou jsem našel u kamaráda na chalupě. I ve svých letech se mi kniha moc líbila. Hodně nadčasová, když si uvědomím jak moc se podobá době před 2. světovou válkou. Jinak dost krátká, škoda.
Zajímavá kniha, která je kratší než většina ostatních děl Julese Verna, ale právě díky tomu je její děj svižnější. Téma Němce, který mluví o nadřazenosti či podřadnosti ras mi přijde trochu jako vize. (nacistické Německo) Můžeme si z knihy vzít i ponaučení, že většinou se vše zlé obrátí proti svému strůjci.
Nelze než nesmeknout před géniem pana Verna. Kniha dokonale funguje bez zbytečných kudrlinek, děj ve věcný a velmi svižně utíká, taky na celou zápletku stačí 103 stránek.
Kniha má neuvěřitelný záměr i k psychologii člověka, nějak se neorientuji, jak moc v té době byl znám jeden německý pán na H, ale docela dost se tam dá najít souvislosti s mnoha diktátory. Utopická myšlenka města, kde není nenávist, závist je krásná (nedávno jsem zrovna četla článek, že jistý institut poskytl kolonii myší takovéto podmínky a ty se požrali a nepřežila ani jedna), ale bohužel nereálná. I nenávist bez zjevné příčiny, prostě jen protože je někdo jiné národnosti, jiného smýšlení je dost aktuální i pro dnešní dobu.
Doporučuji! Pro jisté době jsem opakující se zápletkou byla unavená (přestože knihy byli všechny skvělé), zde jsem si knihu užila, i když jsem zvyklá na jistou větší rozpracovanost knih. Jako oddech po celém dni to byla skvělá záležitost.
Nevím zda za to mohla kniha samotná, nebo mé povinnosti a aktivity okolo, ale po dlouhé době jsem měl problém se ke knize dostat/přinutit. Samotné čtení pro mě bylo i přes květnaté příměry nezáživné, bez napětí a emocí. Ač myslím, že je to samotným příběhem ,asi se teď k další Vernerovce budu přemlouvat.
Zda Verne, nebo Laurie a kdo kolik, to už se asi nikdy nezjistí. Rozhodně zplodili silné vizionářské dílo, které stojí za to číst i po /kolika???/ letech od napsání. Na rozdíl od kýmsi níže vychvalované české TV předělávky, která byla hrozná a předlohy se držela jen velice rámcově.
Vůbec mám pocit, že ten pravý požitek z verneovky se získá jen čtením. Vážně si nevzpomínám, že bych viděla nějakou dobře zfilmovanou.
Útlounká novelka, u které asi oprávněně panují dohady o Verneovĕ 100% autorství. Přesto i zde se promítlo typické Verneovské vizionářství tentokrát ale v podobě dobyvatelského a nadřazeného germánského národa. Jules má v repertoáru lepší kousky, Ocelové město dr. Schultze ode mě dostává průměrných - 55 %
Klasická kniha mého dětství. Milovala jsem Verneovky a občas se k nim vracím. Jeho vyprávění mě dokáže znova zase nadchnout.
Štítky knihy
19. století zfilmováno útěk francouzská literatura dědictví vynálezci tajné zbraně tajní agenti sci-fi pokusy
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Kniha Ocelové město je v
Právě čtených | 7x |
Přečtených | 1 335x |
Čtenářské výzvě | 44x |
Doporučených | 40x |
Knihotéce | 535x |
Chystám se číst | 120x |
Chci si koupit | 20x |
dalších seznamech | 7x |
Jedna z mála Verneovek, kterou jsem v mládí nečetla, jen viděla film a samozřejmě si poslechla i rozhlasové dramatizace - pokud vím, existují dvě a obě jsou výborné. A ani kniha mne nezklamala, právě naopak ;-). Je obsáhlejší a dozvěděla jsem se více podrobností, které k celému příběhu patří. Kromě toho i postavy jsou zde detailněji popsané a čtenář si některé z nich oblíbí - anebo také ne ;-). Mně osobně byl nejsympatičtější Marcel a pochopitelně i doktor Sarrasin. A přestože jsem příběh znala, vůbec to nebylo na škodu, aspoň jsem si jej zopakovala...
Mimochodem - kniha začíná zájmenem: Tihle Angličané... Proto se absolutně dokonale hodí do letošní Čtenářské výzvy ;-).