Norské dřevo
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/1752/bmid_norske-drevo-WEo-1752.jpg
4
4544
736
V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh. Čtenář však „neunikne“ směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu. Román vyšel japonsky r. 1987, byl přeložen do 36 jazyků a celkově se ho prodalo přes 9 milionů výtisků.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , OdeonOriginální název:
ノルウェイの森 - Noruwei no mori , 1987
více info...
Přidat komentář
Jsou lidé, věci a knihy, které vám nějakým způsobem naprosto změní život a Norské dřevo je právě jednou z těch knih. Pamatuju si, ještě když jsem byl na střední, jak se začínalo o Murakamim mluvit a mně nějakým způsobem ten název "Norské dřevo" štymoval. A nikdy nezapomenu, jak po prvním přečtení ve mně kniha rezonovala a takové ty pěkné myšlenky si zapsal do diáře. Norské dřevo, spolu ještě s filmem Ztraceno v překladu, ve mně probudily zájem o Japonsko, jeho kulturu i jazyk a touhu porozumět tomuto pro mě do té doby celkem cizímu, neznámému, ale velmi přitažlivému světu. Toto zaujetí mě doprovázelo i nadále, takže studovat japonštinu i na vysoké byla jasná volba. Nadšení (ale i částečné vystřízlivění) pokračuje dál i po celkem dlouhé době strávené v autorově rodné zemi a já i po nynějším druhém přečtení Norskho dřeva nepřestávám být vděčný za to, co všechno do mého života přinesli zdánlivě obyčejný Tóru, tajemná Naoko, praštěná Midori a neobyčejná Reiko. Osudová kniha.
Čekala jsem něco zajímavého, to mi bylo poskytnuto. Postavy jsem měla během čtení pod kůží.
Velmi pěkná a citlivě napsaná kniha, u které jsem se po dočtení každé kapitoly musela zamyslet nad chováním a myšlením jednotlivých postav.
Pro lidi, kteří mají pocit, že se občas v životě brodí bahnem. Pro lidi, kteří občas potřebují někoho, kdo by jim pomohl ten zmatek v hlavě rozmotat. Pro lidi, kteří se čas od času cítí být příliš křehcí pro tenhle svět...
Tahle knížka vás pochopí. Možná u ní utrousíte slzu, ale nakonec najdete útěchu v tom, že v těch pocitech nejste tak docela sami.
(SPOILER) Mrzí mě, že jsem ve věku kolem dvaceti let četla jen doporučené knihy nebo český mainstream. Kéž bych tenkrát objevila Murakamiho, kéž bych tenkrát četla Norské dřevo. Byla by to TA kniha, kniha mýho života, tím jsem si jistá. I ve třiceti s ní ale hodně souzním a chci si z ní vzít to dobré. Myslím, že mám v sobě něco z melancholické a velmi smutné Naoko, která se odevzdala pokoji venkovské léčebny, kde se mohla soustředit na starost o domácí zvířata a pokoušet se zvládnout občasný kontakt s nejbližším člověkem prostřednictvím dopisů. Někdy je komunikace a sebevyjádření na životě to nejtěžší. Vlastně vždycky... Taky mám v sobě energickou Midori, která se svou nejistotu snaží zamaskovat téměř siláckými otevřenými řečmi o intimnostech a sexu. Nejvíc si ale myslím, že mojí postavou je Watanabe. Kluk, kterej se snaží si svůj mikrosvět uspořádat, a ač je z něj trochu zmatenej, sám je jeho nejstabilnějším prvkem. Snaží se být oporou jemné Naoko, ujišťovat ji, že je tu pořád pro ni a věří v její uzdravení. Tohle musím dělat víc, prostě musím, protože takových Naoko, které mě osobně potřebují, mám kolem sebe několik. A já na ně ostudně zapomínám a často myslím víc na sebe a svá malicherná trápení. Je snad Watanabeho slabostí, že si ho nakonec přitáhla energie Midori, že našel vlastní odraz v téhle krásné holce, která se v životě neztratí, a že jí pomohl odbourat tu nepatrnou křeč, kdy si potřebovala dodávat jistotu trochu pitomými řečmi? Myslím, že ne. Cítil, že Naoko patří do jiného světa, který je jen její a ve kterém ona potřebuje být víc než s ním. Ona nebyla stvořena pro partnerství, i když se moc snažila, bylo to pro ni příliš vyčerpávající.
"Knihy nám ukazujú, že nikdy nie sme sami" (FoboSVK -Filipko)
Táto myšlienka ma sprevádzala počas celej knihy. Paradoxne knihy ktorá je samotou preplnená. A vôbec skoro pri všetkých Murakamiho knihách som mal pocit, že tam niekde je niekto kto je na tom presne tak ako ja. Človek v reálnom svete niečo prežíva a myslí, že nikto nerieši také veci ako on. Niekedy nepodstatné, niekedy smiešne a niekedy bizarne ktoré ho však trápia rovnako ako veci "podstatné". A príde Murakami (a príde mnoho iných autorov a mnoho iných kníh) a povie nám, že to čo zažívame sami v sebe a máme pocit, že sme jediní, zažívajú aj iní. Každý sám v sebe samom, každý na inom mieste. Povie nám, že veci nepodstatné sú rovnako podstatné nie len pre nás, ale aj pre iných. Knihu nikomu neodporúčam, každý by si k nej mal nájsť vlastnú cestu a čas kedy ju prečítať, nie je to niečo čo si dám do zoznamu prečítať a odškrtnúť.
Moje první kniha od tohoto autora. Jsem zvědavá na ostatní jeho knihy.
Četla se poměrně dobře, ale podle hodnocení jsem čekala mnohem víc.
Výzva 2021 - kniha vyprávěná retrospektivně. Sice nemám srovnání, protože z japonských autorů mám načteno tolik, do kolika by napočítal VELMI nešikovný dřevorubec na prstech jedné ruky, ale jsem sakra spokojen. Dovolím si tvrdit, že tak melancholický, dojemný a smutný příběh nikdo jiný snad ani napsat nemůže... Díky pane Murakami!
Protože co je to revoluce? Jediný, co se změní, jsou jmenovky na dveřích na úřadě vlády...
Nemůžu si pomoct, ale Bezbarvý Cukuru se mi líbil více. Ale možná to bude tím, že jsem ho četl dříve. A jednu velkou vadu ta kniha má - teď si budu muset něco najít a přečíst o všech reáliích, které neznám. I když to asi není chyba knihy :-D.
Podle všech těch vysokých hodnocení jsem čekala trochu víc, ten závěr mě vyloženě zklamal. Ale jinak nemůžu dát míň hvězdiček, protože jsem to prostě přečetla jedním dechem.
"Nikdy se nelituj, lituje se jenom póvl."
Asi jsem měla od knihy vyšší očekávání, ale i tak jsem si čtení užila. Psychologická sonda do duše mladých lidí, vykreslení postav, lyrické popisy pocitů a melancholie s minimální dějovou linkou (což není na škodu, vynikne zde líčení detailů okolí a emoce). Zklamal mne však konec knihy, čekala jsem víc. Můj druhý Murakami - určitě ne poslední (na poličce čeká Sputnik) - Cukuru se mi asi ale líbil o chlup víc.
Tento Murakami mě minul; možná tím, že už nejsem studentka. Začala jsem jeho knihy číst asi ve špatném pořadí, myslím; že napsal lepší. Nad touto ještě pořád přemítám a momentálně se přikláním k myšlence - ano; už je to Murakami, ale ještě to úplně není ten můj Murakami...
Příběh, který jsem četla před lety, kdy mě téma sebevražd, drogové závislosti a alkoholismu fascinovalo. Dnes už mě fascinují jiné věci, ale kniha si určitě u čtenářů najde svoje místo. Osobně si myslím, že tato kniha není pro každého a asi ji ani každý nemůže pochopit, což je nakonec jen dobře. Ani nedokážu říct, jestli ji doporučuji, záleží na tom, co si z ní kdo vezme. Pro mě, když zazní Norské dřevo, slyším píseň od Johna Lennona, a tak by to dle mého názoru mělo být. Kniha, kterou pokud minete, tak se asi nic nestane. Na druhou stranu pro milovníky japanistiky povinnost, ostatně jako všechny knihy od Haruki Murakami.
Z této knihy jsem byla poměrně zmatená a nebyla jsem příliš schopna si na ni udělat nějaký komplexní názor. Ač jsem ve věku hlavních názorů, příliš jsem s nimi nesympatizovala a ani neměla tušení, proč jednají jak jednali. O japonské sebevraždě jsem již slyšela, ale v tomto díle mi to přišlo až trochu přehnané.
Nezaujala a ani neurazila. Ovšem znovu už si ji jistě nepřečtu.
Nádherně dojemné, plné citu a křehkosti.... Laskavý, citlivý styl textu, zaměřený na drobné detaily popisu věcí, krajiny, osob, mne zcela uchvátil. Ze všeho nejsilněji na mne zapůsobily pasáže, kdy Tóru W. (vypravěč) vzpomíná na své rozervané bloudění po tom, co odešla jím milovaná osoba.
Štítky knihy
sex sebevražda Japonsko zfilmováno psychiatrické léčebny japonská literatura romantika vysoká škola
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Kniha Norské dřevo je v
| Právě čtených | 97x |
| Přečtených | 6 901x |
| Čtenářské výzvě | 1 149x |
| Doporučených | 545x |
| Knihotéce | 1 212x |
| Chystám se číst | 1 519x |
| Chci si koupit | 278x |
| dalších seznamech | 36x |
Naprosto geniální.