Niekedy klamem
Alice Feeney
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471055/bmid_niekedy-klamem-kCo-471055.jpg
4
275
81
Volám sa Amber Reynoldsová. Mali by ste o mne vedieť tri veci: 1. Som v kóme. 2.Môj manžel ma už nemiluje. 3.Niekedy klamem. Amber sa preberie v nemocnici. Nedokáže sa pohnúť. Nemôže rozprávať. Nedarí sa jej otvoriť oči. Počuje ľudí, ktorí sa okolo nej pohybujú, oni však netušia, že ich vníma. Amber si nepamätá, čo sa s ňou stalo, tuší však, že s tým má niečo spoločné jej manžel. Striedavo sledujeme jej paralyzovaný stav na lôžku, dianie z týždňa pred osudnou nehodou a čítame detské denníky spred dvadsiatich rokov. Brilantný psychologický triler pred nás stavia otázku: Je niečo naozaj lož, ak človek verí, že je to pravda?... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2021 , AktuellOriginální název:
Sometimes I Lie , 2017
více info...
Přidat komentář
Jak pejsek a kočička pekli dort ... Snad mi nebude taky bolet břicho, jako toho psa, co jim ho snědl...nebo spíš hlava z téhlé překombinované blbosti.
Třpyť se, třpyť se hvězdičko,
přemýšlím, kdo vlastně jsi.
Tak vysoko nad světem
jako oheň na nebi.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mně se to moc líbilo-"Občas lžu" je fakt trefný název. Buďte si jistí, že budete zmateni, i když víte, že asi ne všemu se dá věřit.
Amber je v kómatu, ale slyší a vnímá, co se kolem ní děje, jenže to nikdo neví. Ta její bezmocnost je ubíjející. Thriller se odehrává ve třech časových osách- v kómatu, pár dní před kómatem a v dětství, ve formě deníčku. V knize nás čeká hodně mistrně vybudovaných překvapení-třeba deník, okolnosti nehody Amber a vůbec nejlepší je konec. Autorce se podařilo nasadit mi brouka do hlavy (ten závěr byl jen vtip, ne?)
Dobře napsané, zajímavá slovní spojení, která pěkně zapadají do textu.
Čemu věříme, co je pravda, co jsou naše vlastní lži, které neustálým opakování a přesvědčováním sami sebe utvrdíme v realitě.
Zajímavá sonda do psychologie.
Zdařilý psychothriller. Když už myslíte, že je po všem, otevřou se další dveře a vysypou se další kostlivci ze skříní.
Zajímavá knížka, čte se dobře, jen tedy - z těch lží jsem se nedokázala vymotat. Bylo jich fakt hodně. :)
Občas lže? Kdepak. Pořád. A není sama. Velmi zamotaný příběh, který se teprve v polovině začal rozmotávat, a tím se stával stále napínavějším. Těch postupných odhalení bylo tolik..., přesto pár nejasností zbylo, včetně samotného konce.
Ale docela dost se to autorce povedlo - opravdu netradiční psychothriller. 85%
Občas lžu jsem neznala dřív než jsem si ji z knihovny přinesla domů. Miluju tyhle ne-náhody, kdy se dostanu ke knížce, kterou vůbec neznám a ona mi pak vytře zrak. Bylo pro mě bonusem porušení časové posloupnosti, kdy se to, co se „semele“ hodí pěkně na úvod a vy se k začátku celého příběhu postupně prokousáváte.
Taky se mi líbilo jak autorka vystihla dnešní svět. „Rychlejší, hlasitější, osamělejší.“ Vlastně výraz *líbilo* není správný. Tak jinak řečeno, uhodila hřebík na hlavičku. Vždyť přesto, v jakém žijeme blahobytu, se s druhými stále víc odcizujeme. Kolik je na světě opravdových, bezvýhradných přátelství?
A ještě něco do uvozovek. Nemůžu jinak, stal se z toho zvyk.
„Lidé nejsou zrcadla, nevidí vás tak, jak se vidíte sami.“
„Lži se umí tvářit jako pravda, když se často opakují.“
„Mozek je mocná zbraň - dokáže tvořit celé světy a v zájmu sebezáchovy umí překonat sám sebe.“
***
Kéž jako tahle prvotina, září i ty další!
Bohužel mě kniha vůbec nechytla. Napadá mě pouze jedno slovo - divné. Divná zápletka a styl psaní, který mi vůbec nesedl. Škoda, kniha měla potenciál..
Skvělé. Když už si myslíte, že VÍTE... zjistíte, že vlastně vůbec nevíte. Lehce se začtete a kniha nepustí, dokud se nedostanete na hořkosladký konec. Doporučuju.
Nemohla jsem se nějak začíst, i když je kniha napsaná lehce a čtivě. Finále bylo ale dobré, úplný závěr skvělý. Ideální kniha na dovolenou, za mne spokojenost!
Za mě super, i když si nejsem jistá, zda jsem úplně všechno pochopila správně. Bavilo mě to od začátku, ale ke konci se člověk začne trochu ztrácet. Rozhodně zajímavé čtení, jen škoda nezakončeného příběhu.
Začátek knížky mě nudil, ale druhá půlka to vynahradila. Skvěle ujetý, zvrácený, šílený. Doporučuju a přeju si víc takovejch knížek, kdy člověk do konce neví, kdo je blázen.
Výborně napsaný psychologický thriller. Do poslední stránky nebudete vědět, co se vlastně stalo a kdo je kdo...prolínání tří časových rovin je sice přehledné a zdá se jasné, jenže pak autorka nečekaně překvapí. A koneckonců, ani samotným závěrem si nebudete tak úplně jistí...Doporučuji.
Velice čtivý příběh. Ještě žádná kniha ve mě nevyvolala pocity jako hrůza a negativita. Přesto, že kniha byla čtivá, zajímavá a příběhem rozhodně pro mě něčím nová SPOILER... přijde mi, že tento příběh nemá konec a to mě děsí - nenávidím otevřené konce, kde může pracovat lidská představivost. Vlastně až na ty dva chudáky manželé byli všichni psychicky labilní. No rozhodně doporučuji...………..
Občas čtu, takže od první chvíle mi bylo jasné, že nemůžu všemu hned věřit. Nenechte se tedy taky nachytat, ale knihu si určitě přečtěte, jedná se o dobře vystavěný psychologický thriller. Najdete zde plno nečekaných ale i očekávaných zvratů a většina všech teorií, jak by to asi mohlo být, Vám bude naprosto k ničemu. Kniha je psaná ve dvou linkách, které čtenáři nastiňují to, jak jsme se dostali k tomu, že je Amber v kómatu.
Pomalejší rozjezd a chytlavost, ale pak jsem byla vtažena až do konce na jeden zátah. Tak moc jsem byla zvědavá, jak to všechno dopadne. Ouha, nejsem si jistá, zda mi vše správně docvaklo. Určitě by bylo zajímavé si celou knihu pročíst znovu a bedlivě hledat ty občasné lži, když už člověk zná rozuzlení. Ale to se mi už asi nechce. Nicméně solidní počtení.
Po této knize jsem sáhla nikoli pro „mrazivé pasáže“, ale pro „zápisky z dětského deníku“ a téma „Vnímá člověk v kómatu své okolí?“. Zajímá mě totiž vše, co se týká mozku a paměti. Asi proto nejsem z tohoto thrilleru nadšená tolik jako většina jeho čtenářů.
Ano, příběh je vzrušující, napětím skoro nedýcháte, rychle obracíte stránku za stránkou a s postupem vyprávění zjišťujete, že nic není tak, jak se na první pohled zdá. Deníkové pasáže jsou skutečně zajímavé a pro pochopení souvislostí klíčové. V určité chvíli se ale vše začíná natolik zamotávat, že se absolutně ztrácíte v tom, kdo je kdo, s kým či proti komu.
Nejagresivnější linka mi navíc přišla jako konstrukt sloužící pouze ke zvýšení čtenářovy hladiny adrenalinu. Anebo se dnes už bez hrubého násilí žádný napínavý, vzrušující (=thriller) příběh neobejde?
A nakonec, když si už myslíte, že jste všechno pochopili, odhalili, vyřešili, autorka vás poťouchle vyvede z omylu.
Na totéž téma napsala knihu také Joy Fieldingová. Pro srovnání si ji určitě přečtu.
Štítky knihy
Kniha Niekedy klamem je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 340x |
| Čtenářské výzvě | 40x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 172x |
| Chystám se číst | 229x |
| Chci si koupit | 65x |
| dalších seznamech | 4x |
Kniha vyžaduje zhruba od půlky maximální čtenářovu pozornost - tedy nejlépe dočtení na jeden zátah. Pokud se bude kouskovat, myslím, že dojem z příběhu zanikne. Promyšlené to je dobře, všechno do sebe perfektně zapadne a pokud se čtenář už od počátku smíří s tím, že jsou všichni zúčastnění tak trochu divní a akceptuje rozjetou psychologickou hru bez připomínek a otázek, může se nechat unášet příběhem, který nemá nouzi o překvapení. Akorát těch zvratů na mě bylo už docela dost, až jsem za úplný závěr knihy shodila jednu hvězdu, protože to už bylo dost překombinované a nepravděpodobné. Stačilo by myslím takové to první velké odhalení lehce za polovinou knihy, protože od té doby bylo nutné na příběh pohlížet z úplně jiné perspektivy a při čtení víc myslet na to, jak děj vlastně nyní vyznívá. Styl autorky se mi ale líbil, měla trefné a neotřelé postřehy a text byl velmi čtivý, promyšlený do sebemenších detailů, které v rámci té společnosti a toho světa vyznívaly logicky.