Námi to končí
Colleen Hoover
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/376534/bmid_nami-to-konci-eNC-376534.jpeg
4
3073
717
Námi to končí / Končí sa to nami série
1. díl >
Občas právě ten, kdo nás nejvíc miluje, dovede nejvíc ublížit. Lily to neměla v životě vždycky jednoduché. Ušla ale dlouhou cestu a teď žije v Bostonu a rozjíždí vlastní business. K tomu se ještě seznámila s dokonalým a neskutečně přitažlivým neurochirurgem Rylem. Vypadá to, že jí všechno vychází na jedničku. Ryle je do Lily blázen, pronásledují ho ale traumata z minulosti, kvůli kterým se jejich vztah komplikuje. Když se navíc do Lilyina života vrátí její láska z dětství Atlas, všechno, co si tak důkladně budovala, se začíná rozpadat…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
It Ends With Us , 2016
více info...
Přidat komentář
I když to místy byla tak trochu červená knihovna, kterou nemusím, některé myšlenky mě dostaly. Síla ženy, která udělá rozhodnutí ve prospěch své dcery, bolavá ale nutná. A také věta...musíš plavat dál.
Je to už pár let co sem tento příběh četla poprvé....dostala sem pokračování tak sem si chtěla připomenout jak to bylo. A dostalo mě to stejně jako poprvé , strhující, smutné protože je tam násilí, láska. A bohužel je to z poznané zkušenosti.
Hodně realistická YA knížka. Tohle je asi nejznámnější CoHo a zároveň moje první knížka od týhle nadaný autorky. Postavy so člověk oblíbí a ten děj... To je prostě bomba. TW (trigger warning) pro někoho nemusí být téma domácího násilí příjemný.
Určitě přečtu další CoHo ;)
9,5/10 Doporučuju <3
Už dlouho jsem nečetla, tak skvělou knížku. Musela jsem se vracet k některým pasážím, abych si je přečetla znovu. Přemýšlela jsem, jak to s Lily dopadne.
Nikdy jsem nečetla knížku s tak zajímavým tématem. Ženy, které mají stejné
problémy, by si měli tuto knihu přečíst.
(SPOILER) Já vím, že Colleen tohle umí, ale i tak jsem opět překvapená, jak skvělé čtení to bylo. Lily, Ryle i Atlas byly skvělé postavy. Hlavní myšlenka domácího násilí, zde byla skvěle zakomponovaná, moc jsem Lily fandila. Celkově nemám knize, co vytknout. Navíc doslov mě úplně dostal! Mám moc ráda, když knížka vychází z autorova života. Vždycky mi to připadá mnohem zajímavější, reálnější a v tomto případě děsivější. Podobné knížky by měly vycházet a všichni bychom je měli číst, abychom dali ženám šanci utéct a ukázat jim, že takový vztah rozhodně v pořádku není.
(SPOILER) Po přečtení řadím tuto knihu jako moji nejoblíbenější. Je skvěle zpracovaná. Nevěřila bych, že knížka s tímto tématem, mě bude natolik bavit a že bude tak čtivá, že nebudu stačit obracet strany. Děkuju autorce za to, že se s námi podělila o její příběh a ke všemu napsala tak úžasnou knihu.
5*/5*
Bomba. Úžasné, nervydrásající, realistické.
První kniha od Colleen, a zasáhla mě hluboko do srdce. Tolik hlubokých a srdceryvných smutných věcí...
Hrdinka Lily se hodně posunula, z náctileté dívky ve zkušenou ženu. Zamilovala jsem si Alyssu a Atlase.
Nejvíc mě baví o postavách přemýšlet a vymyslet, jak by se měly zachovat jinak, aby všichni byli šťastnější. Kde udělali chybu.
Kniha mě donutila přemýšlet.
Doporučuji holkám a ženám cca od 17 let, mužům, kteří se neumí hlídat, a všem, kteří odsuzují obětí domácího násilí.
Tato kniha se autorce velmi povedla. Jsem fanouškem Colleen Hooverové a musím říci, že opravdu umí psát skvěle, ač většinou o velmi citlivém tématu. Zkrátka je to kniha, která mě chytla za srdce a nemohla jsem se dočkat pokračování.
(SPOILER) Collen opět nezklamala, kniha je velmi čtivá, i když se nečte úplně lehce, neboť je domácím násilí v rodině. Příběh byl inspirovaný životem její maminky. Knihu doporučuji a jdu na druhý díl.
4,75
Ještě nikdy jsem z knihy nebyla tak zmatená jako z Námi to končí. Na jednu stranu jsem byla naprosto odrovnaná z tématu, které kniha pojednává, překvapilo mě, jak se mi při čtení otevíraly oči, jak jsem při čtení pochopila a změnila názor na jednání hlavní hrdinky, ale na druhou stranu jsem čekala asi ještě něco víc. Přeci jen Námi to končí je podle recenzí nejlepší do češtiny přeloženou CoHo, ale osobně musím říct, že Bez naděje nebo Možná jednou se mi líbily víc. Přestože tahle kniha za mě řeší nejzajímavější a nejvíc očiotevírající (to je ale výraz :D) problém, občas jsem se v nějakých pasážích, hlavně na začátku, nudila. To se mi při čtení dvou výše zmíněných CoHo knih nestalo. Ke všemu mě při čtení více zaujala Lilyina teenagerská minulost než její dospělé já, což asi dokazuje, že pro tuhle knihu nepatřím do té pravé věkové skupiny. (Nebo takhle, ta přítomnost byla vážně zajímavá a právě v ní se odehrává ten závažný problém, bez kterého by Námi to končí nebo Námi to končí, ale při čtení jsem se vždycky moc těšila na Lilyiny zápisy v deníku, protože mě zkrátka víc bavily.) A co mě zamrzlo nejvíc, že i přes bolestivé téma jsem při čtení neuronila ani slzičku. Možná se to zdá divné, ale já knihy hodnotím i podle toho, jak moc mě zasáhne. A tahle mě zasáhla, a věřte mi, že opravdu hodně, protože od teď se na vztahy budu koukat jinak, ale nezasáhla mě natolik, aby mě kniha emočně vyždímala, jak všechny ostatní. Nevím, co je se mnou špatně, protože při čtení mě opravdu bolelo srdíčko, ale takto to hold je.
I tak jsem ale ráda, že jsem si knihu přečetla. Nejen, že mi otevřela oči, ale taky jsem zjistila, jak těžké je odejít od milované osoby, i když vám ublížila. Taky jsem ráda, že jsem koupí podpořila autorku a že se mi doma moje CoHo sbírka pomalu rozrůstá. Možná si, až budu starší, dám re-reading a knihu budu vnímat jinak, protože jsem vlastně pořád ještě jenom "dítě". Možná že za pár let mi z očí poteče vodopád slz. Kdo ví. Zatím pro mě ale kniha zůstane menším zklamáním.
Ale abych úplně nelhala, při poznámce autorky jsem měla vlhké oči. Protože panebože, já nevím, co na to říct. Snad jen: Až budu velká, chci být jako ty.
Vzhledem k tomu, že jsem od autorky četla už všechny knihy, které u nás v češtině vyšly, musela jsem se pustit i do její nejnovější knihy "Námi to začíná". Knihu "Námi to končí" jsem četla před více než čtyřmi lety, tudíž jsem si ji nutně potřebovala oživit. Těšila jsem se, protože i za ty roky stále řadím "Námi to končí" jako jednu z nejlepších knih, jakou jsem četla, což už něco znamená, protože jsem přečetla už stovky knih. Jsem moc ráda, že jsem nebyla vůbec zklamaná a bylo to stejně skvělé, jako jsem si to pamatovala. MILUJU ty zápisky z deníku, celý ten příběh to posouvá na úplně jiný level. Kniha je neskutečně čtivá a i když pojednává o opravdu závažném tématu, stejně jsem si ji v rámci možností užívala. A i jak jsem brečela poprvé, když jsem ji četla, jsem teď brečela i podruhé, protože druhá polovina knihy je jedna velká emocionální bomba. Jak už jsem psala, je to jedna z mých nejoblíbenějších knih, určitě nejoblíbenější od autorky, takže určitě doporučuji.
První kniha, kterou jsem od Colleen četla a jakože WOW. Skutečnost, že je kniha napsána podle zážitků z dětství, mě šokovala. Na začátku knihy jsem nevěřila tomu, že by se vztah Lily s Rylem mohl tolik zkomplikovat.
Kniha čtivá, skvěle napsaná, přečetla jsem jí během jednoho dne.
Kéž by bylo více žen tak silných jako byla Lily na konci knihy. ,,Námi to končí."
U této knihy není potřeba slov. Silné téma z rukou ženy, která do řádků vložila vlastní bolestné zkušenosti.
Bylo mi líto jak Lily, tak Ryleho. Vždy je to těžké pro obě strany.
Láska je krásná, ale i bolí!
Jedná se o první přečtenou knihu od této autorky. Kniha se mi líbila a časem si přečtu druhý díl z této série – NÁMI TO ZAČÍNÁ.
LILY neměla jednoduché dětství, a proto se stěhuje do Bostonu. Zde se zamiluje do mladého muže RYLYHO, který má sklony k násilí. Lily je starostlivá, inteligentní a silná žena. Pořídí si květinářství. Ryly je atraktivní, soucitný, zábavný a chytrý, ale v jistých momentech se chová neodpustitelně. Pracuje jako neurochirurg. Lily se v dospívání seznámila s ATLASEM, kterému pomohla.
Román vychází ze skutečných zážitků. Autorka se rozhodla vytvořit Lilyin a Ryleův příběh podle manželství jejich rodičů.
Líbily se mi deníkové záznamy, které si zapisovala Lily. Autorka píše procítěně a celý příběh působil uvěřitelně.
Častokrát si člověk říká, proč ženy okamžitě neodejdou od muže, když jsou vystaveny prvnímu domácímu násilí, ale autorka v tomto románu se snaží vysvětlit, že to není úplně tak jednoduché odejít ze vztahu, když dotyčného člověka milujeme. A samozřejmě sehrávají zde roli další faktory, které člověka ovlivňují v tom, jestli ve vztahu s „násilníkem“ zůstane či nikoliv.
V závěru knihy se nachází EPILOG, POZNÁMKA AUTORKY, UŽITEČNÉ ODKAZY a PODĚKOVÁNÍ.
Kniha má pěknou obálku.
Citáty:
Nejsou špatní lidé. Jsme všichni jen lidé, kteří někdy dělají špatné věci.
Fakt povedená knížka. Coleen je důkazem, že i romantická slaďárna může mít hloubku...Kytičky na obálce a ono je z toho slušné drama. Zjednodušeně řečeno.... Dokáže postavy dobře vykreslit a navíc velká nálož emocí. Takže hlavně nepřestat plavat :)
Colleen Hoover je neskutečná paní spisovatelka! Pro mě zatím asi nejsilnější kniha od ní. Těžké téma ale jak ona to umí! Opravdu klobouček a jasných 5*
Jednou bych si od ní chtěla přečíst knížku, která by nekončila mým pláčem. <3
Přes mnoho kladných komentářů jsem jsem si na 116 stránce řekla "dost trápení" a knihu odložila. Navždy.
Štítky knihy
láska vzpomínky první láska těhotenství romantika domácí násilí vztahy štěstí psychické problémy vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Námi to končí |
| 2016 | Odvrácená tvář lásky |
| 2014 | Bez naděje |
| 2020 | Pravda, nebo lež |
| 2014 | Život jedna báseň |
Kniha Námi to končí je v
| Právě čtených | 60x |
| Přečtených | 4 058x |
| Čtenářské výzvě | 554x |
| Doporučených | 403x |
| Knihotéce | 933x |
| Chystám se číst | 1 263x |
| Chci si koupit | 417x |
| dalších seznamech | 32x |
No... Od CoHo jsem četla kdysi dávno Bez naděje (už si z ní nic nepamatuju) a minulý rok Vzpomínky na něj, která mě docela zklamala.
Ale už jsem alespoň tušila do čeho jdu... A bylo to přesně jak přes kopírák:
- Hned v první kapitole se samozřejmě objevila skoro sex scéna, kterou něco překazilo.
- Alespoň jedna postava tady musí být naprostá chodící červená vlajka.
- A na to, že jsou knihy psané s účelem člověka emocionálně naprosto zničit, tak u mě nevyvolají víc než pokývnutí hlavou s tím, že je to opravdu vážné téma, jenže autorky jednoduchý styl psaní ve mě absolutně nic nezanechá.
Dost možná na tom měla velký podíl právě postava Rylea. V poděkování autorka píše, že často přemýšlela, jestli ho neměla vykreslit jinak, protože se do něj sama zamilovala v průběhu psaní.
A já to doslova nechápu.
Tahle postava byla vyloženě anti-sexy. Pardón ale chlap, který klečí na kolenou a vyloženě škemrá o sex? To bylo tak ubohé, že jsem s knihou chtěla seknout a musela jsem si dát pauzu. A pak ještě jednu, když ji popadl do náručí a odnesl si ji, asi jako to dělali pravěcí lidé za vlasy do své jeskyně. On k tomu ovšem zvolí svoji ložnici v bytě, kde se zrovna nachází asi 100 lidi na večírku. Ew.
Jednoduše jsem na něm neviděla nic, co autorka nejspíš zamýšlela. Protože s ním vlastně nevytvořila jedinou scénu, kdy by mu nešlo jen o sex. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se zajímal o Lily jako takovou.
Rozhodně mě víc bavily části s Atlasem, ačkoli zápisky deníku mi přišly, jak psané dvanáctiletým dítětem, než dospívající dívkou.
Když k tomu připočteme ještě sem tam divné skoky v čase a sem tam velice nepravděpodobné situace, tak z toho dostaneme asi déčkový příběh, který můžeme běžně zkouknout na televizi Barandov.
Ale přesto všechno, je tohle kniha, u které jsem moc ráda, že se snažím knihy za každou cenu dočítat.
Své poselství předala, protože kolikrát jsem si taky říkala, že nechápu, jak může žena zůstat s chlapem, který ji mlátí. Teď už to vidím i z druhé strany.
Navíc se to čte svižně. Kniha je plynulá, ale dost předvídatelná.
No mám z toho vlastně docela rozporuplné pocity.
Hodnotila bych slabšími třemi hvězdičkami. Od autorky si už ale asi nic nepřečtu. Očividně mi její styl psaní a zpracování vážných témat nesedí.