Na západní frontě klid

Na západní frontě klid https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250/bmid_na-zapadni-fronte-klid-vvT-250.jpg 5 8766 903

Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“.... celý text

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Naše vojsko
Originální název:

Im Westen nichts Neues , 1928


více info...

Přidat komentář

Koňadra
01.11.2015 4 z 5

Pre moju maličkosť úplne iný Remarque, ako ostatné jeho diela. Neviem presne v čom, ale iný. Ak vezmeme do úvahy čas vzniku, bolo to neuveriteľne civilné, skutočné rozprávanie. Smutné a drsné. Z rozprávania hlavného hrdinu presakuje únava, otrasenosť a znechutenie, napriek tomu má kniha v sebe osobitú poetiku ...

BernardBlack
30.10.2015 4 z 5

Toho dne byl "na západní frontě klid" tak zněla zpráva "zeleným mozkům", jenž hrají v bezpečí vytápěných a plně zásobených zámků na vojáčky (pohybujícími imaginárními figurkami po mapách), zatímco nevinné náctileté děti a jejich rodiny, jsou drceni a umírají v nesmyslném soukolí války:((


skipiii
28.10.2015 5 z 5

Jedina kniha ze ktere mi behal mraz po zadech.Smutne, krute a dokonale.

tessinfinity
16.10.2015 5 z 5

,Nyní vyvolává někdo číslo naší roty, je to podle hlasu velitel roty, vyvázl tedy, jeho ruka je v pásce. Přistoupíme k němu a já poznávám Kata a Alberta, postavíme se dohromady, opřeme se druh o druha a díváme se na sebe. A ještě jednou a ještě jednou slyšíme volat své číslo. Může dlouho volat, v lazaretech a jámách ho neuslyší.
Ještě jednou: ,,Druhá rota sem!"
A potom tišeji: ,,Už nikdo z druhé roty?"
Mlčí a trochu chraptí, když se zeptá: ,,To jsou všichni?" a poroučí: ,,Odpočívat!"
Ráno je šedé, bylo ještě léto, když jsme vyrazili, a bylo nás sto padesát mužů. Teď ,mrzneme, je podzim, listí chrastí, hlasy unaveně přeskakují: ,,Jeden, dva, tři, čtyři" a při dvaatřiceti umlknout. A dlouho je ticho, než se hlas zeptá: ,,Ještě někdo?" a čeká a pak řekne tiše: ,,Po četách" a přece se zlomí a může jenom dokončit: ,,Druhá roto," namáhavě: ,,Druhá roto, bez kroku v chod!"
Řada, krátká řada tápe do rána.
Dvaatřicet mužů.



Po dočtení knihy jsem měla skoro pocit, jako bych válku prožila s nimi.

ziriant
13.10.2015 5 z 5

Buďme šťastní! Já jsem. Protože Na západní frontě klid je pro mě "jen" kniha. Krásná a strašlivá.

HonzaVýborný
01.10.2015 5 z 5

První kniha, nad kterou jsem i přes pár drobných nedostatků nad 5* neváhal. Nádherné čtení

RaptoR
29.09.2015 5 z 5

Jednoduché, výstižné, dokonalé. Víc netřeba dodávat.

humberto
16.09.2015 5 z 5

Jak se dá vyjádřit k něčemu takovému? Já to nezažila. Každým slovem bych je urážela.

Taťka Hraboš
04.09.2015 5 z 5

Drsné, syrové vyprávění v reportážním stylu s nekompromisním zakončením. Je to dlouho, už nejmíň 20 let, co jsem od autora přečetl několik později napsaných knížek, ale matně si vybavuju, že tímto stylem psány nebyly. Poněkud depresivní četba, ale o to silnější emocionální zážitek. Určitě patří mezi knihy, které by si měl přečít každý, koho nezajímá jen lehká četba pro zábavu.

Gagarin
02.09.2015 5 z 5

Uznávám, že by si to měl přečíst každý. Zatím jsem to zhltnul tak rychle, že jsem vnímal hlavně děj; plánuji, že se ke knize vrátím, protože je tam pár úvah, které za to rozhodně stojí. A stojí za hlubší četbu. Pokud někdo pohybuje o klišé, že válka je svinstvo, po tomhle už pochybovat nebude: klišé to je, ale mimořádně pravdivé.

juli2
01.09.2015 5 z 5

nádherná kniha, nejvíce se mi zapsala do paměti scéna, kdy naříkají koně. Kniha je velmi krutá, ale překrásná. Doporučuji k přečtení (hlavně pro všeobecný přehled).

Anysis
26.08.2015 5 z 5

Každý by si to měl přečíst....

Indysa
24.08.2015 5 z 5

Rozhodně doporučuji přečíst. Krásná ukázka toho, jak se za 1. světové války cítili vojáci, kteří byli přímo na frontách. Autor popisuje vztahy, které mezi sebou vojáci vytvářeli, jejich každodenní život a holé pokusy zůstat při životě. Člověka kniha vtáhne do děje a připadáte si, jako jeden člen jejich party. Neskutečně silný příběh, který osloví snad každého, kdo má srdce a rozum.

PetraBery
22.08.2015 5 z 5

Smutné, syrové a až příliš skutečné... Určitě stojí za přečtení a jednoznačně plný počet!

Iwets
21.08.2015 4 z 5

První válečná kniha a musím říct, že jsem si od ní musela vždy na chvíli odpočinout. Neuvěřitelně popsané, člověk z toho upadá do deprese, ale když na vás dokáže takhle autor zapůsobit, tak je to opravdu pan Autor. Nevím, jestli bych někdy dostala odvahu ji číst znovu, ale za přečtení určitě stojí.

dikobraz
16.08.2015 5 z 5

Totalna bezvychodiskova depka. Dufam, ze toto nikdy nezazijem. Skvele napisane, skvele opisane, bolo mi na grc. A par rokov potom prisla este horsia vojna...

alfinha2321
17.07.2015 4 z 5

Ač nejsem příliš příznivec válečných děl, tak musím doznat, že se mi kniha celkem líbila. Další z řady knih, které mě (až v lehce pozdějším věku) přesvědčují, že jsou některé díla a autoři skutečně zásadní a jsou hodni toho řadit se mezi povinnou četbu. Škoda jen, že téměř nikdo to neocení v době, kdy je tato skutečně povinná, a jen o trochu větší okruh později.
Skvělá připomínka toho, že ve válce, a to jedno na které straně, jsme jen a pouze lidi... Moc se mi líbil závěr (líbil je tedy trochu morbidní, ale spíš to má označit to nevtíravé vygradování).

jedlík
16.07.2015 5 z 5

Tak v prvé řadě, když jsem to četla poprvé, tak už při prvních 10 stránkách jsem z toho dostala, takovou depku, že jsem to chtěla zaklapnout a zahodit. Autor úžasně umí popsat hrůzy války a myšlenky mladých vojáků.
Malo který autor umí napsat smrt umírajícího, kterého neznáte, tak že, když po té stránce co jste ho potkali,a on umírá a vy snim cítíte, tak že bulíte a to nejsem žádná citlivka.

lucie.8
11.07.2015 5 z 5

Výborná kniha s přesvědčivým popisem války.

k009
05.07.2015 5 z 5

Nemohu si pomoci, ale pět hvězdiček si tahle klasika prostě zaslouží. Skoro až existenciální literatura. Remarque popisuje válku z pohledu obyčejného vojáka, který, jak sám tvrdí, nechápe úplně její smysl. Proč má mladý kluk zabíjet jiné mladé kluky, se kterými by vlastně mohl být i kamarád? Remarque bez servítek vykládá, jak noví rekruti padají jak domino, jak kamarádi umírají, a jak člověk v zákopech jedná pouze jako pudová bytost - ostatní jde stranou. Ale city nelze úplně vytěsnit, a tak při útocích vojáci zvracejí strachy, propadají šílenství, ale i přehnané odvaze. Nejsilnější je asi pasáž, kdy Paul leží v kráteru s umírajícím francouzským "nepřítelem". Bože, jak se v současnosti máme dobře...