Mimesis: Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách

Je signifikantní, že Mimesis u nás mohla vyjít až roku 1968. Tato kniha totiž popírá socialistický realismus a jeho šablonovité vnímání světa. Mimesis pomohla kritikům pochopit, že není skutečně důležité, zda literární text realisticky reprodukuje historické události, či ne. Takový prchavý realismus nezajímá čtenáře z různých kultur. Při interpretaci literárních děl bychom spíše měli obdivovat jemné umění, kterým nadaní spisovatelé vyjadřují své vlastní vnímání reality. Jejich čtenáři se pak stávají citlivějšími k rozmanitostem lidské podstaty.
Kniha nám byla na univerzitě tajně doporučována k samostatnému studiu některými osvícenými profesory. Jak normalizace pokračovala, řada jich byla odejita.
Naštěstí jsem knihu sehnal a je ozdobu mé knihovny.

Vynikající literárně-vědná kniha.

Jeden zo základných kameňov môjho literárneho vzdelania.

Autor spojuje pojem "mimesis" (jinak užívaný v antické filosofii) s rozvojem tragického motivu ve významných evropských literárních dílech (od starověku po počátek 20. století). Je zajímavé, že přestože tragedie sama o sobě předpokládá/vyžaduje realistické prvky (bez nich není účinná), tak k rozvoji tragického motivu docházelo často/typicky právě v dílech, která by jen stěží někdo nazval "realistická".
Anebo také/především: Jak se v literatuře stupňuje účinnost realismu jako takového*

* řekněme podle vztahu M(ú) = R^T
(kde M-imesis, R-ealismus a T-ragedie jsou holistické intenzity, případně mocninné funce stylistických elementů)

Kniha, které lze sice možná sem tam něco málo vytknout, ale její přínos je i po více než sedmdesáti letech stále naprosto zásadní a to ne jen pro literární vědu či dějiny literatury, ale například i pro dějiny (výtvarného) umění. Vždyť "mimesis" je klíčovou otázkou i zde a proměny stylu taktéž... Celkový dojem: 95%