Mesto v oblakoch

včera

Výborný. Stylem i strukturou hodně připomíná mého oblíbeného Davida Mitchella, což je pochvala nejvyšší.

21.03.2024

Nesmírně laskavá a krásná kniha. Anthony Doerr píše báječně, poutavě, v málo slovech řekne mnoho a zároveň to poví vždy tak moc hezky. Tohle je moje druhá kniha od něj, první byla Jsou světla, která nevidíme, a přijde mi, že tahle kniha je snad ještě o něco lepší. Celou dobu čtení jsem měla úsměv na tváři a teď po dočtení mám takový příjemný pocit, který věřím, že se mnou zůstane ještě hodně dlouho. V knize jsem našla spousty nádherných myšlenek. Milovala jsem úplně všechny linky, které v knize byly, nejvíce asi Zenóna, Annu a Omeira, avšak ke konci jsem si velmi zamilovala Konstance a i Seymoura. Ale hlavně nejvíc jsem milovala celou linku s Aithónem, která je protkaná do příběhu a vytváří nesmírně vřelou atmosféru. Miluju starověké Řecko, v době čtení knihy jsem žila delší dobu v Soluni a i jsem navštívila na pár dní Istanbul, proto pro mě měla kniha ještě osobnější význam. Opravdu moc doporučuji všem, aby si knihu přečetli, protože tolik hezkých momentů a myšlenek pokupě jsem už dlouho nečetla. "Svět stačí tak, jak je."

15.03.2024

Anthony Doerr píše tak, že jeho styl si buď zamilujete nebo zošklivíte.
Já jsem se první třetinu knihy potýkala spíš s tím ošklivením. Nedávalo mi smysl skákání mezi různými časovými rovinami a bylo těžké si zvědomnit společnou linku, která všechny příběhy propojovala.
Nicméně další dvě třetiny už jsem byla ke knize skoro přikovaná a příběh, ač na mnoha místech krutý a nelítostný, jsem si zamilovala. Nejvíce mi přirostli k srdci Anna s Omeirem a taky Konstance. Paradoxně vývoj současné linky se Zénonem a Seymourem se mi líbil nejméně, ale to je v pořádku.
Řekla bych, že už tak 200 stran od konce (možná i více) jsem tušila, jak dopadne dějová linka s Konstance a už od začátku mi něco napovídalo i rozzuzlení u Anny a Omeira, ale musím uznat, že nejvíce mě překvapil konec příběhu Seymoura a téměř jsem jej oplakala.
Ve výsledku se jedná o krásnou knihu, ve které čtenář najde všelijaké lidské charaktery, které v něm zmobilizují paletu různých emocí. Ale abych se přiznala, kniha mě neohromila natolik, abych měla někdy motivaci si ji přečíst znovu.

04.01.2024

Krásná, čtivá kniha, která propojuje několik lidských životů od středověku až po dalekou budoucnoust. Ústředním bodem knihy je antické dílo Dogena.

30.12.2023

Příběhy v této knize by vydaly na tři samostatné romány. Pojítkem mezi dějovými linkami je rukopis starořeckého Diogena - nutno říci, že z mého pohledu rukopis nebyl nic zvláštního či geniálního, jeho vzácnost jsem viděla v jeho stáří, v tom, co všechno přežil. Jako minus a daň za dějový a časový propletenec vidím to, že na mě kniha působila mírně roztříštěně. Některé události v knize mi přišly nepravděpodobné (nebudu spoilerovat). Celkově kniha ale byla čtivá, originální a zajímavá svým námětem i zpracováním.
Nezalekněte se ze začátku více dějových linek a hlavních postav jako já, dostanete se do toho rychle, příběhy nejsou nijak komplikované a těch postav vlastně nakonec taky není tak moc :-)

13.12.2023

(SPOILER) Mala som problém začítať sa a zorientovať sa v tých štyroch príbehoch ktoré sa tu striedajú. Občas som knihu musela odložiť.
Príbeh je krásny a zvláštne prepletený. Nájdete tu kúsok rozprávky, drámu, romantiku ale aj trochu sci-fi.
V každej časovej línii sa mi na postavách páčilo niečo iné.
Pri Anne a Omeirovi ich bojovnosť, ich ťažké osudy ich spojili a nakoniec, chtiac nechtiac mali krásny jednoduchý život.
Konštancia ma uchvátila svojou múdrosťou. Dokázala prekabátiť stroj ktorý im riadil život a zistiť, že im celý život klamala. Riskovala život aby svoj život získala.
Zenón je tu vykreslený od dieťaťa po starca, aj keď jeho postava si toho zažila asi najviac, uchvátila ma najmenej.
Seymoura mi bolo ľúto lebo za to čo sa dialo nemohol, ale na druhej strane ma to hnevalo.
A nakoniec Aithón, somárik ktorý si zmyslel že ich ísť do oblakov? Povezdte, kto z nás sa ním občas nestal?
Mrakokukučkovo krásne spája všetky tri príbehy, príbehy kde Aithón zohral svoju úlohu.

27.11.2023

To bylo tak překrásné čtení. Já, bohužel, neznám taková slova, která by dokonale vystihla, jak se mi tato kniha líbila. Bylo to jako zblízka hledět na okno pokryté ledovými květy a bát se zhluboka vydechnout, aby ta krása nezmizela. Neuchopitelna a nepopsatelna krása, kterou jsem nalezla ve všech Doerrovych knihách. Je to výjimečná kniha. A mě zbývá jen poděkovat, že jsem si něco takového mohla přečíst.

18.09.2023

Dočteno jen do jedné třetiny. Za mně zdaleka nejslabší Doerrova kniha. Ve Světlech byly tři postavy, každá z nich dobře vykreslená a člověk napjatě čekal co dalšího se jim stane. Tady je hlavních postav prakticky šest a jejich příběhy jsou nudné asi jako šest vydestilovaných Reader's Digest příběhů nacpaných do jedné knihy.

29.08.2023

Za mě jednoznačně palec nahoru.Autor propojil minulost,současnost a budoucnost starověkým až archetypálním příběhem o cestě jedince za bezmezným štěstím a tento příběh se pak fakticky i přeneseně odráží v životech hlavních hrdinů.Dějové linky jednotlivých postav nejsou složité,ale autor dokáže vtáhnout do děje.Je to pocta nezlomnosti lidského ducha,je to o síle příběhů ,o naději a o tom, že na konci se vždycky vrátíme domů.

01.08.2023

Lenže aj knihy zomierajú ako my. Pohltia ich plamene a voda, pominú sa ústami červov a rozmarmi tyranov. Ak ich pozorne nestrážime, odídu zo sveta. A s knihou druhýkrát zomiera aj pamäť.

3 dejové, časové línie, ktoré sú vzdialené stáročia, ale v podstate ich spája rukopis gréckeho autora Diogena. Príbeh, ktorý napísal pre svoju chorú neter a rukopis sa zachovával stáročia.

V 15.storočí ho našla Anna, ktorá po smrti sestry uteká z Konštantínopolu. Ten oblieha nový sultán, za ktorého bojuje aj mladý Omeir, chlapec s rázštepom pery, ktorý nemal žiť... Stretnú sa a spoločne sa vracajú na jeho farmu.
Druhá línia sa odohráva v súčasnosti. K rukopisu sa dostane Zenón, ktorý ho preložil a práve nacvičuje v miestnej knižnici s deťmi túto hru. V tej chvíli však na prízemí akýsi mladík postrelil recepčného a chce vyhodiť budovu do vzduchu. Mladíka Seymura zmanipulovala teroristická skupina a presvedčila ho, že vraždením pomáha prežiť našej planéte... Zenón sa podujme zakročiť, bombu vynesie von, tá vybuchne a on tak obetuje svoj život za záchranu mnohých ďalších.

A napokon tretia línia sa odohráva na kozmickej lodi, kde je šesťročné dievčatko Konštancia, ktorá je súčasťou expedície na záchranu ľudstva. Loď letí na novú planétu, prepukne tam však pandémia, musí byť izolovaná od ostatnej posádky a rok v izolácii si kráti výletmi do minulosti planéty Zem. Cez systém Atlas spoznáva otcovu minulosť, dostane sa ku knihe, ktorú čítaval a preložil ju Zenón... Konštancia zisťuje, že nič nie je tak ako vyzeralo, že je to len blud a...

Mesto v oblakoch je niečo úplne iné ako Svetlo, ktoré nevidíme...no stále je tam prítomný rozprávačský talent Anthony Doerra. Zručne prepája viaceré žánre, je to dráma (zánik ľudstva, ničenie planéty, ekologická katastrofa), sci-fi, fantasy, poetický román.....
Silný je autor najmä v tom, ako predkladá čitateľovi ľudské osudy, ako vykresľuje postavy, ktoré sú silné, bojujú aj napriek nepriazni osudu. Je to román o zvedavosti, ľudskom šťastí, obetavosti, nádeji, o domove, ale aj o strachu z neznámeho a o prekonávaní obáv zo smrti.

17.07.2023

Výborná knížka, za mě nicméně o fous pod "Světly...". Propejení příběhů v konci nefunguje tak dobře a výborné pasáže se přeci jen střídají s méně záživnými. Přesto i přes ten rozsah přečteno rychle a s radostí. 90%.

16.07.2023

Nádherná kniha, nemohla jsem ji odložit. Kazdou další kapitolou se mozaika příběhů a různých časových rovin skládala dohromady, až krásne vyvrcholila. Důležitý je motiv domova, přítomných okamžiku našeho života, zvídavosti a překonání strachu jak z našich činu, tak ze smrti. Linka s městem v oblacích byla krásne vymyšlená a jako nit vedla cely pribeh a poháněla ho dopředu. Děkuji autorovu za krásný čtenářský zážitek.

14.06.2023

Anthony Doerr je můj oblíbený autor. Vůbec nevadí, kolik má kniha stran, hlavně když se děj na konci propojí a jednotlivé části dávají smysl. Hrdiny nesoudí a čtenáři předkládá zajímavé lidské příběhy.

23.05.2023

Krásný vypravečský styl autora v několika časových rovinách, které se lehce dotýkají, setkávají i vzdalují. Příběhy z několika koutů světa a z několika epoch, kde hlavní roli hraje odhodlání jít za svým snem.

17.04.2023

Úžasná knížka, od které se nejde odtrhnout. Doerr tady podle mě předvedl ještě vyšší vypravěčský level než v ostatnich knihách. Skvělé pracuje nejen s gradací příběhu samotného, ale i s frekvencí střídání vyprávění jednotlivých hrdinů.
Zajímavé přirovnání k Atlasu mraků od @slezmon - napadalo mě při čtení to samé :)

10.04.2023

Velké překvapení, můj nejoblíbenější Atlas mraků v nové podobě. Opět jsem díky čtenářské výzvě narazil na poklad. Celou knížku i mou životní filozofii nacházím v názvu 22. kapitoly: "Všechno, co máš, je mnohem lepší než to, co tak zoufale hledaš" Od Doerra si ještě určitě něco přečtu.

29.03.2023

V závěru to byla opravdu překrásná kniha a jsem ráda, že jsem se zpočátku nenechala odradit tím, že jsem se do děje knihy, díky přeskakování mezi postavami, nemohla docela dlouho začíst. Možná kdybych si přečetla popis knihy, což jsem vynechala, začetla bych se do příběhu rychleji.

01.03.2023

Neobyčejná kniha psaná poetickým jazykem, jejímž hlavním tématem je zasněnost, touha po jiných světech a nakonec i hluboké zjištění, kde nebo v čem lze nalézt opravdové štěstí a naplnění. Najdeme tu pět zdánlivě zcela různorodých příběhů, pět hrdinů, které spojuje už na začátku příběhu jediné - handicap - ať už v podobě psychické, fyzické či handicap osamění a vydělenosti. Všichni tito hrdinové svým vyčleněním trpí, jsou hluboce citliví a vnitřně zasnění. Společnost je nepřijímá takové jací jsou, aniž by si to zasloužili a jejich těžkosti se během příběhu stále zvětšují. Svůj ostrůvek naděje hledají často v přírodě, která je čistá a krásná nebo v uměleckých artefaktech jak malba na stěně jeskyně, či text dávné knihy. Jako spojující nit se všemi příběhy táhne dávný Diogenův text o městě v oblacích, příběh o poblázněném pastýři Aithónovi, který tolik touží vidět město, jež podle ostatních neexistuje, že se vydá doslova až na kraj světa, aby jej našel. Hrdinové Doerrova románu se s příběhem v různé formě a za různých okolností setkávají a paralelně jako Aithón vedou svůj neustálý boj o svůj sen, dávný příběh jim často pomáhá přežít ty nejtěžší okamžiky, a tak jako to nejlepší knihy dělávají, obdarovává je během čtení nadějí a nakonec katarzí. Doerrova kniha je čtením, jež má několik úrovní, v životech jednotlivých hrdinů lze hledat zvláštní paralely. Zároveň je to kniha, která má hluboké poselství a je psána neuvěřitelně barvitým a poetickým jazykem.

17.02.2023

Úžasné čtení. Moc mile napsané, poeticky ale i napínavě. Všechny příběhy spolu nádherně ladí.