Medzi odtieňmi sivej
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89666/bmid_medzi-odtienmi-sivej-ARo-89666.png
5
3764
991
V pútavom a miestami až desivo mrazivom príbehu rozpráva mladučká Lina o tom, ako sa počas stalinských deportácií Litovčanov v roku 1941 dostala spolu s matkou a bratom do pracovného tábora na ďaleký Sibír. Jej otca, univerzitného profesora, obvinili z protisovietskej činnosti a popravili vo väzení. Rodina odhodlaná nedať sa zlomiť znáša ustavičné ponižovanie, muky a trápenie dozorcov, ale aj nehostinnú zimu za polárnym kruhom, ktorej mnohí z deportovaných podľahli. Bojujú o každú omrvinku chleba, o každú vykopanú repu, aby mali čo do úst. Mnohí chorľavejú, no v blízkosti niet lekárskej pomoci. V najdrsnejších podmienkach sa postupne odhaľujú charaktery deportovaných, ale aj ich strážcov. Niektorí prejavujú ľudskosť, súdržnosť, súcit a pokoru, ďalší by radi prežili aj na úkor iných. No aj v tomto neľudskom a mrazivom prostredí vzplanie láska... Podarí sa Line, jej bratovi Jonasovi a matke prežiť, alebo sa stanú obeťami krutého zaobchádzania, hladu a vyčerpania uprostred nekonečnej ľadovej pustatiny?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2011 , Ikar (SK)Originální název:
Between Shades of Gray , 2011
více info...
Přidat komentář
Silný příběh. Velmi čtivý styl, jakým autorka píše. Jedna z nelepších knih, kterou jsem za poslední dobu četla. DOPORUČUJI!
Přečteno jedním dechem. Tíživé téma, o kterém jsem skoro nic nevěděla.
Škoda toho useklého konce.
Úžasný a poměrně emočně náročné čtení.
Úžasně spracovaná knížka na nelehké téma, je to napínavé a když začnete číst nemůžete přestat. Rozhodně doporučuji.!
Ruta Sepetys si vybírá závažná témata. Už jsem od ní četla dvě knihy, tato je třetí. Pracovní tábory na Sibiři, tisíce Litevců, které Sověti odsunuli, hlad, nemoci, zoufalství, smrt. Pro mě, jako matku, je hrozné číst o tom, jak umírají malé děti. Tyto příběhy se moc těžko čtou, ale měli bychom si je připomínat, abychom věděli, že ten blahobyt, ve kterém žijeme teď, není samozřejmost, a že život se může změnit lusknutím prstu.
Píše se rok 1941 a Lina Vilkasová je patnáctiletá studentka, která sní o umělecké škole.
Jednoho dne ji, její matku a mladšího bratra odvleče ruská NKVD do pracovního tábora na Sibiři. Zde musí Lina bojovat nejen o holý život, ale i překousnout ponižování a bití.
Důležité ale je nenechat se zlomit a snažit se tu hrůzu přežít. Udrží si Lina svoje nastavení lásky a naděje až do konce těchto těžkých časů?
Ruta Sepetys píše knihy o událostech, které zapadly do propadliště dějin. Je ale dobře, že je vytahuje na povrch a nemělo by se na tyto události zapomínat ️️
Tato kniha mě opět (stejně jako Musím tě zradit) šokovala a příběh se mě velmi dotknul.
Rutu jsem nikdy nečetla, ale všimla jsem si, jaký je kolem ní hype. Díkybohu za #bingovýzva, která mě přiměla si přečíst jednu z knih a byla to teda jízda.
Všichni jsme četli a nebo viděli spoustu knih a filmů na téma holocaustu. Neskutečná zvěrstva, která se děla za druhé světové války. Sama toto téma moc nevyhledávám a přijde mi, že už autoři už z toho tlačí co se dá. Je to samozřejmě důležité upozornit na to, co se dělo (protože do dnes existují lidé, kteří popírají, že se něco takového dělo), ale je také skvělé se zaměřit na jiné události, jako třeba Ruta v této knize.
Když se řekne rok 1941, tak Vás určitě napadne, že se jedná o další knihu na výše zmíněné téma. Opak je ale pravdou. Naše hlavní hrdinka Lina není židovka a žije v Litvě. Její poklidný život s rodinou naruší sovětská tajná policie, která Linu, její matku a malého bratra odvlečou a spolu s dalšíma nacpou do přeplněného vagónu pro prasata. Takhle započne cesta na Sibiř a především cesta o přežití.
Tahle kniha se četla sama a opět mi vyrazilo dech, že takováto část historie Litvy, Estonska, Finska a Lotyšska, která probíhá zároveň s druhou světovou válkou se nevyučuje. Spousta rodin přišla o svůj domov i o život a přitom neudělali nic tak hrozného. Jen se postavili komunistickému režimu za vlády Stalina.
Tuto knihu by si měli přečíst opravdu všichni a ideálně bych jí zařadila do seznamu povinné četby k maturitě.
5/5⭐️
Možná slabší, oproti ostatním, které jsem od autorky četla, přesto výborná.
Děkuji za tuto knihu, která by měla být snad povinnou literaturou. Sama jsem byla v Lotyšsku v r. 1989 a na vlastní oči viděla nenávist vůči utlačovatelům - protesty “raději zemřeme hlady, než se podrobit” slyšela od lotyšských přátel vyprávět hrůzu, která potkala jejich lid ze strany Ruska - o vystěhování celých rodin na Sibiř, o vyvražďování jejich synů…a nyní jsem si vše přečetla o osudu jejich předků …. Je moc dobře, že byla kniha napsána …. Je zázrak, že někdo takové krutosti mohl přežít. Lidé čtěte a nezapomínejte!
Kniha, která mě velmi silně zasáhla. O průběhu druhé světové války v Pobaltí a odsunu obyvatel na Sibiř jsem věděla před čtením jen opravdu málo, za což se zpětně trochu stydím a zároveň se divím, že se vlastně o tak bolestném tématu nemluví více. Příběh mě už na začátku naprosto pohltil a i po dočtení jsem o obsahu těch necelých tři sta stran nemohla nepřemýšlet. Nádherně napsané, pět hvězdiček zkrátka je málo.
Líbily se mi krátké kapitoly. Příběh je velmi smutný a dojemný. Určitě bych si chtěla přečíst i jiné autorčiny knihy.
Těžko k tomu něco psát, zvlášť v dnešní době je potřeba o těchto událostech mluvit. Zveřejňovat, nezapomenout!
nemám ráda toto téma,filmy,knihy....ale pro mě druhá knížka od této autorky,proto jsem musela dočíst do konce a ani slza nechyběla,nelituji a doporučuji přečíst,skutečnost musela být....
(SPOILER) Pro mě byl nejsilnějším zážitkem život v táboře za polárním kruhem. Autorka mu ale věnovala malou část díla, velmi krátké období. Proto ubírám jednu hvězdičku. POZOR, SPOILER!!!! A také se nevysvětlilo, jak mohlo vydržet přátelství Liny a Andriuse, když byli po několikaměsíční známosti odděleni na 12 let. Tato zápletka mi tam tedy neseděla.
Lotyšsko Litva, Estonsko. Tři malé pobaltské státy, do kterých vtrhl ruský medvěd a poničil krasu, kulturu, degradoval lidství. Jeden den byla Lina dospívající litevskou dívkou, která měla své ideály, sny a touhy, to vše se změnilo v jeden jediný okamžik. Skláním se před všemi, kteří zažili podobnou hrůzu, ale přesto dokázali začít znovu a uvěřit v dobro.
Knížka není špatná, ale zdejší hodnocení mi přeci jenom připadá nadhodnocené. Jedná se o celkem prostý příběh o ruské genocidě litevského národa. Autorka se držela při zemi a vše povídá z pohledu dospívající dívky. Nevím jestli je to hlavní hrdinkou, ale vyprávění mi připadá až příliš jednoduché, postavy málo rozpracované. Čte se to pěkně, ale působí to prostě až příliš jednoduše.
Kniha se čte dobře, rychle. Avšak téma je tak silné, smutné. Bohužel taková doba byla a jak se píše v knize Hitler nebo Stalin, zkáza lidstva byla kvůli oběma. Čím jsem starší tyto knihy mi už nedělají dobře. Letos už jen romantika.
Obecně nemám ráda období druhé světové války a příběhy, které se v něm odehrávají. Ani koncentrační tábory a podobně. Ale protože to je Ruta, chtěla jsem si knihu přečíst, ať to mám kompletní. Nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdičkami. Neuvěřitelně rychle se to čte. Člověk až nemůže uvěřit čeho jsou někteří lidé schopni a co dokáže lidská bytost přežít. Klobouk dolů.
Mám pocit, že vše podstatné už tu bylo v komentářích napsáno. Výborná, skvěle čtivá kniha o hrozných věcech, které se na světě dějí. Tady konkrétně o deportaci lidí z Pobaltí do pracovních táborů na Sibiř během druhé světové války. O tom, jak někteří přežijí (a za jakou cenu), někteří ne. O tom, jak to lidi mění. O zvůli, násilí, ale i dobrotě některých lidí. Ruta Sepetys si vždy vybírá těžká historická témata a zatím mě nikdy nezklamala.
Štítky knihy
Židé gulagy stalinismus Rusko americká literatura Sibiř pracovní tábory Litva
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Kniha Medzi odtieňmi sivej je v
| Právě čtených | 37x |
| Přečtených | 5 034x |
| Čtenářské výzvě | 1 175x |
| Doporučených | 666x |
| Knihotéce | 939x |
| Chystám se číst | 2 307x |
| Chci si koupit | 621x |
| dalších seznamech | 46x |
Mlčící fontány jsem měla v top knihách, pak ale přišlo zklamání v podobě Potrhaných křídel. Tak trochu jsem ale tušila, že Potrhaná křídla byl prostě omyl a další knihy Ruty Sepetys budou zase silné a nezapomenutelné. A román V šedých tónech mi to potvrdil.
O tom, že během druhé světové války nepáchali zlo pouze nacisté, už asi všichni víme. V téhle knize se ocitáme v sovětském pracovním táboře na Sibiři, kam byla spolu s dalšími litevskými rodinami deportována i patnáctiletá Lina s maminkou a malým bráškou. O hladu a v nelidských podmínkách přežili krutou zimu jen ti nejsilnější.
Ruta Sepetys má obrovský dar vyprávět i o těch nejkrutějších obdobích z našich dějin neskutečně lehce a poutavě. Protože sledujeme příběh očima mladé Liny, může se její vyprávění zdát trošku naivní, ale o to více na čtenáře zapůsobí, že vše sleduje pohledem nevinného dítěte. Nemám co vytknout, bylo to skvělé a moc se těším na další autorčiny knihy, ještě mi zbývá Sůl moře a Musím tě zradit.