Noc
Bernard Minier
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/364296/bmid_noc-bSt-364296.jpg
4
1413
346
Martin Servaz série
< 4. díl >
Čtvrté pokračování bestsellerové série s kriminalistou Martinem Servazem. Během vyšetřování vraždy na ropné plošině narazí norská inspektorka Kirsten Nigaardová na sérii fotografií. O pár dní později sedí v toulouské kanceláři kriminalisty Martina Servaze, který si snímky se zájmem prohlíží. Je na nich on sám zachycený objektivem nepolapitelného sériového vraha Juliana Hirtmanna. To ale není vše. Na dalším snímku je malé dítě, Gustav. Pro Kirsten a Martina začíná děsivá výprava s ještě děsivějším nepřítelem na jejím konci.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , XYZ (ČR)Originální název:
Nuit , 2017
více info...
Přidat komentář
Táto séria sa mi číta dobre, aj keď k prípadom a k samotnému Martinovi mám občas určité výhrady. Tie sa teraz prejavili naplno a táto časť sa mi páčila najmenej.
Kniha má cez 500 strán a dočítala som ju pred pár dňami. A keď sa teraz zamyslím nad tým, že o čo tam išlo, tak vlastne ani neviem. Celý čas sa Martin s Kirsten snažia dostať k Hirtmannovi. A v podstate sa tam nič nedeje. Prvý prípad, vražda ženy, sa vôbec nerieši. Rieši sa len to dieťa, Gustav, a je to trochu otravné. Hlavne Martinove myšlienkové pochody, ktoré mi niekedy prišli ešte aj celkom nezmyselné. Ako aj mnoho jeho rozhodnutí, ktoré v tejto časti spravil (pri niektorých som naozaj len nechápavo krútila hlavou). Linka s Hirtmannom sa tiahne už štvrtou časťou a veľmi ma nebaví, aj keď tu sa mi páčila Kirsten ako vyšetrovateľka. Záver mi prišiel... no, taký celkom pritiahnutý za vlasy. Táto séria obsahuje niekoľko zaujímavých liniek, u ktorých som aj celkom zvedavá na pokračovanie, ale úprimne, po tejto časti neviem, či budem v príbehu pokračovať, pravdepodobne nie, aj keď čtivosť sa autorovi uprieť nedá. Len ten záujem už pomaly vyprcháva.
(SPOILER)
Tak jak jsem po prvním díle zářil nadšením, postupem doby (dílů) nadšení upadá.
Děj se z části odehrává v krásných městech Bergen a Hallstatt (obě jsem měl možnost navštívit a tak jsem si děj v nich ,,užil"). Ale to je asi tak vše co můžu o knize napsat pozitivního.
Martin Servaz se chová hloupě, nelogicky a jako naprostý amatér (což už jsem ventiloval v minulé knize). Ví, že má ve světě silného a zatím nepolapitelného soupeře, a přesto leze do léček jako myš na ementál. A to se omlouvám všem myším...
A jeho soupeř?! Ten je zase tak úžasný, všude má kámoše, od všeho má klíče, na každého má telefon (snad i na jednoho našeho...), možná četl i Babičku a s každým si dovede poradit jen pohledem. Úžasná postava! Čeho je moc toho je příliš, což víme i my, když otevřeme noviny, net a tv.
Ano, četlo se to dobře, ale dost bylo Hirtmanna, už by mohl skončit na nějakém ostrově/vězení a víc o něm nevědět, a Servaz by se měl věnovat ,,normálním" detektivním případům. Protože to začíná být únavné a otravné.
Pustím se ještě jednou, někdy do dalšího dílu (četbu nebo poslech) a uvidím jak půjde život ve Francii a okolí.
Za toto dílo dám **, i když jsem chtěl dát ***.
Je to ale poslední varování pane Miniere. :-)
p.s.: à propos, jak přišel na to, že ta Norka je s Hirtmannem?
A nelogičnost překladu: ...břicho jí vibrovalo jako membrána zesilovače... Snad reproduktoru, ne? Kua, kdo to překládá? To nechodil na hodiny fyziky v základce?
Další skvělý díl série. Tenhle se mi hodně líbil a hodně mile mě překvapila zápletka s malým Gustavem. Kniha byla napínavá a četla se velmi dobře. Jsem zvědavá, co Martin zažije příště.
Audiokniha :
Další skvělý díl ze série. Tentokrát se to točí kolem malého kluka Gustava. Bylo to opět napínavé. Mě se kniha líbila.
Hrozná slátanina autor patrně zkouší co čtenář vydrží, čím jsem byl ve čtení dal tím víc jsem se těšil až to skončí, chybělo jen přistání mimozemšťanů. Velké zklamání.
Opět řemeslně perfektně odvedená práce. Nápad s Gustavem taky na jedničku, postava norské policajtky dobrá. Minier je prostě mistr prostředí a popisu, jeho schopnost popsat pocity i krajinu tak, že se člověk cítí vtažený je dokonalá. Linka s Gustavem je skvěle vymyšlená a dotažená dobře. Co mi nesedlo bylo konečné vyústění, ale v tom se s Minierem poslední dvě knihy rozcházím, takže mě to až tak nepřekvapilo. Nechci se o tom konci moc rozepisovat, abych někomu neubrala zážitek z knihy. Každopádně doufám, že se v dalším díle objasní poslední nevyjasněná záležitost.
Čtvrtá kniha v pořadí a mě už to nějak nebavilo. Vlastně mi to přijde pořád na stejné brdo - Martin, který dělá nelogické kroky, jako policajt ví, že by neměl, ale udělá, Hirtmann, kterej je naprosto dokonalej, vše dělá bezchybně, takže si na něj vůbec nikdo nepřijde, stále podobné situace (vlezu někomu do baráku, majitel se samozřejmě za chvíli vrací, já se někam schovám a jak se teď dostanu ven, ale dostanu se ven, protože jsem hlavní hrdina...). Četlo se to dobře a rychle, vyprávěním to odsejpá, ale obsahem už to lehce nudí. Přemýšlím, jestli dám šanci dalšímu dílu, teď si dám chvíli pauzu.
Bohužel musím konstatovat, že vlastně nevím, o čem tato detektivka vlastně byla. Kdo byl pachatelem původní vraždy mladé ženy v kostele? V další části knihy se jednalo spíše o román z lékařského prostředí, kde se transplantují orgány. A konec? To už přece napsal kdysi dávno génius Jára Cimrman ve své hře Hodina pravdy a sepsal ve své filozofické tezi, že nevíme nic, ale zato to víme úplně přesně. Takže na mě tato kniha na mě působila jako splácanina všeho možného. A Hirtmann? Ten snad přežije všechno, ale už beze mě, už mě to nebaví...
Kniha je sice dlouhá,ale četla se dobře.Odhalení komplice a dopadení psychopata Hirtmanna se mi líbilo.
Co to proboha bylo? První dvě třetiny neuvěřitelná nuda a v poslední třetině jsem při poslechu měl pocit, že mám horečku a zároveň mě příběh pořád vůbec nezajímal. Proč jsem to zvládl do konce? Je léto a nevychází moje oblíbené podcasty. :) Minierovi už jsem dal i 5* (Zkurvenej příběh), ale po tomhle si dám od jeho tvorby dlouhý oddech.
Po Tmě jsem si vzala do ruky Noc. Tyto snadno zaměnitelné názvy nepochybně způsobí, že se mi obsahy knih záhy spletou dohromady. Nejvíce mi doposud v paměti utkvěl název a obsah knihy Mráz, který měl asi i nejzajímavější úvodní zápletku s koněm bez hlavy. Víc než o detektivku jde v dalších dílech hlavně o pokračování vztahu francouzského policisty Martina Servaze a švýcarského masového vraha Juliana Hirtmanna, případné oběti zločinu se v něm objevují téměř mimochodem. Ve čtvrtém pokračování už je taky trochu znát, že Minier se vyčerpal co do nápadů a technik, příběh samotný se nicméně dále rozvíjí, a to ne bez napětí a překvapení. Postava malého Gustava ale i Hirtmannův vánoční pozdrav nadto slibují další vývoj, ke kterému se časem opět vrátím. Prvotního mrazivého překvapení už se ale asi nedočkám.
Ikdyž některé části byly hodně překombinované, patří Bernard Minier mezi moje oblíbené autory. Marně přemýšlím, která jeho knížka je nejlepší, protože všechny jsou sakra dobré.
Mám dojem, že pomoc od kolegů z Norska by spíše než Servaz potřeboval sám Minier, protože pro mě pokračuje Noc v trendu, který nastavila Tma a to není vůbec dobré. Oproti předchozímu dílu to zvedá jen Hirtman, kterému nelze upřít charisma. Jinak je to zase jen vlažné, chvílemi těžko uvěřitelné, přešlapování na místě se zmateným detektivem v hlavní roli.
Povedená kniha, až na ten konec, to už se mi zdálo překombinované a málo uvěřitelné.
Zatím nejlepší z celé série, bavila mě ještě víc než Mráz. Rozhodně doporučuji.
Já fakt nevím. První dvě knihy byly super. Čtivé, zajímavé a vždy po práci jsem se těšila na pokračování příběhu... Třetí díl už nebyl tak "wow" a čtvrtý? Zde vysoké hodnocení, ale nějak jsem nebyla spokojená. Něco mi tam chybělo a vadilo. A hned od začátku mi na jednom člověku něco nesedělo a trefa. Nicméně chystám se na další díly a třeba ještě Minier překvapí a budu zase hltat stránku za stránkou.
Čtvrtý díl série musím rozhodně pochválit. Měl jsem teď od Servaze docela dlouhou pauzu, ale i tak mám pocit, že čtivost série a dějový spád se lepší díl od dílu. Na scénu přichází zase Hirtmann, který má sice rád vážnou hudbu, ale jinak je to zvrácený šílenec s bohužel geniálním mozkem. A asi základní vodítko pro četbu je to, že Hirtmann nezanechává stopy, kromě těch, které zanechat chce a to pak má svůj důvod, který se ale může projevit až někdy v budoucnu po mnoha krocích. Kdyby ten úchyl raději hrál šachy, mohl to dotáhnout daleko. Kromě toho máme na scéně policajtku z Norska a českou dušičku potěší, že je kousililínek děje taky v Praze. A samozřejmě manželské duo úchyláků, to taky nemá chybu. Tady bych vyzdvihl, že ty úchylárny a drsné popisy jsou subjektivně tak akorát, kniha se nevyžívá v detailních popisech brutality všeho druhu, jak to dělá třeba duo Keplerů nebo pan Carter. Upřímně mi to vyhovuje, kniha se nestane automaticky dobrou, když budu vědět, kolik přesně střev kdo vytáhl z oběti.
Víc toho bez spojlerování napsat asi nedokážu. Kniha přečtená rychle a čtení bavilo, rozhodně někdy přijde na řadu další díl série. A určitě mohu doporučit každému, komu první tři díly přišly ok, globální dějová linka se zase posune, ale samozřejmě zase neuzavře.
Plný počet ale dát nemůžu, jestli mi něco vadí, tak je to nereálné supermanství hlavních hrdinů a to, co Martin předvedl pár minut po vlastní operaci, je prostě tak nesmyslná fikce, že minimálně za to jde hvězda dolu (jsem v dobrém rozmaru, normálně bych byl asi tvrdší).
Ze série jsem četla pouze Mráz, který mě moc bavil, s Nocí už to bylo trochu horší. Zápletka a vlastně celý děj působily víc než nereálně. Některé scény byly dost přitažené za vlasy.. I když autor píše s ohromnou lehkostí, stránky ubíhaly ani nevim jak, tak ani ta forma nevykompenzovala nepovedený obsah..
Štítky knihy
Kniha Noc je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 2 163x |
| Čtenářské výzvě | 166x |
| Doporučených | 67x |
| Knihotéce | 603x |
| Chystám se číst | 391x |
| Chci si koupit | 88x |
| dalších seznamech | 14x |
Moje druhá kniha od tohoto autora. A četla se mi lépe než první (Na okraji propasti). U jednoho komentáře jsem si postěžovala na množství hrdinů. Vzhledem k tomu, že jsem zpočátku nečetla tuto knihu každý den, měla jsem v postavách zmatek. Ke komu kdo patří, k jakému případu. Ale časem si to sedlo (každodenní čtení). Byla místa, od kterých opravdu nešlo odejít a krásně si pohrávala s nervovou soustavou.
Škoda, že se mi dostal do rukou až tento 4. díl série. Ale protože to bylo napínavé čtení, budu určitě v četbě této série pokračovat a začnu od prvního dílu (až bude v knihovně dostupný).