Malevil
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11589/mid_malevil-YhY-11589.jpg
4
2097
369
Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v 70. letech 20. století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem… Vědeckofantastický, podle autora futurologický román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1974 , Československý spisovatelOriginální název:
Malevil , 1972
více info...
Přidat komentář
Malevil jsem četla už moc dávno, ale byla to pro mě naprostá bomba.Moc se mi to líbilo a nikdy na tu knížku nezapomenu, jak se mi to někdy u některých stane.
Hned řeknu, že jsem čekala něco velkolepějšího. Nemohu říct, že bych se u knihy nudila, některé scény byly vysloveně skvělé a našlo se i pár mouder, nad kterými jsem se musela pozastavit. Nicméně mi na příběhu neustále něco vadilo, zejména pak otázka dělení žen a Emanuelovo neustálé sebevychvalování ( i když skryté). Tak kladného hrdinu už jsem dlouho nezažila a musím říct, že mě dost štval svými obratnými řečmi a machinacemi, kterými ovlivňoval všechny kolem, ale samozřejmě pro širší dobro. Ocenila bych trošku méně černobílé charaktery. Ale jinak se kniha dobře čte a jak říkám, má celkem dost silných míst.
Kvalitní čtení od solidního autora. Ale po Smrt je mým řemeslem jsem čekal přece jen o něco víc. Zvlášť po psychologické stránce. Místy mě rozčilovala příšerná naivita všech zúčastněných, kteří by si bez Emanuela snad ani nevytřeli zadnici a půl hvězdy mínus za zbytečně doslovné vykrádání Shakespeara na konci. Celkově se to Merlemu povedlo tak na půl. Stvořil (zničil) svět a pak už se pohybuje jen ve vymezeném prostoru své fantazie, jak by to tak mohlo asi vypadat. Kniha postrádá jistou lehkost a nadhled, a jeho postavám jsem příliš nevěřil. Romantické dobro, na opačném pólu čiré nelogické zlo bez věrohodného motivu, a spousta plochých charakterů mezi tím. Napínavá poslední třetina nabízí jistou kompenzaci, ovšem akce opět naivní, skoro ve stylu Mayovek, kde mazaný Old Shatterhand s hochy od bobří řeky na hlavu porazí tlupu početnějších, zkušenějších a lépe vyzbrojených banditů.
Nu což, ale četlo se to dobře.
Začátek před katastrofou byl sice rozvláčnější a trošku mě nudil, ale pak už se mi četlo velmi dobře. Napínavá kniha o tom, co se jednou může klidně stát.
Poprvé jsem ji četla v sedmnácti (ve slovenštině) a od té doby ještě několikrát. Stále se k ní vracím. Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Přečetla jsme i třináctidílnou historickou ságu Dědictví otců, ale Malevil je pro mě jeho nejlepší kniha.
I když znám jen několik post-apokalyptických románů tohoto typu, román Malevil mne svým dějem učaroval. Autor je mistr v popisu osob a jejich vztahů. Nehledě na to, že čtenáře častokrát nechává napnutého, jak se děj bude dále vyvíjet. Co jsem si vzal z knihy je jen prostinká úvaha. Jak každý z nás, co jsme zde svou troškou přispěli, by se zachoval. Pro mne je důležité (sám autor na toto naráží) společenství lidí, kteří se vzájemně ctí a vypomáhají. Jejich radost ze života je ze společné práce a večerním povídání u krbu, kdy hlavní postava Emanuel čte starozákonní příběhy. Nejen proto, aby upoutal mysl svých soukmenovců na něco pozitivního a spravedlivého ale především na to, že člověk nikdy na světě nebyl sám. Jádro našich vztahů spočívá v upřímné a čisté komunikaci, bez předsudků, intrik a podvodů.
Sám se tak učím jednat a mohu říct, není to nic jednoduchého, zato je blažený pocit, když člověk může někomu pomoci, popř. spolehnout se na druhé.
Román je čtivý, ale přeci jakoby naivní, často si člověk mohl Malevil zaměnit za Mespech a autor jako by sám k tomu čtenáře naváděl. jako by celá ta katastrofa byla jen poznámkou pod čarou, či na okraji, to co Merle tak neskutečně uměl a to diskutovat, tvořit a páchat takové rozmýšky a dobrodružství jaká páchal. Dokonce i v inkriminovaných záležitostech se toho nepustil, protože chtěl člověka vrátit do míst kde j ještě co řešit a co vynalézat a nad čím se dojímat a rozmýšlet. A já tomu rozumím, Člověk těžko může popisovat něco na co není vybavený, co si promiňte ani nemůže dokázat představit ani malovat, ale vždy musí zůstávat a těžit z těch rezerv kterým rozumí. Nebudu tu spouštět lamentace o tom jak bych co bych, protože do těch míst opravdu nedosáhnu, Kdyby byl byl Merle vyhráněný jen tímto žánrem možná bych dala o hvězdičku méně, ale on to byl až příliš znalec lidských duší a až příliš lnul k životu, než aby nešlo nepochopit o co se zdařile pokusil.
Tohle jsem zhltla kdysi dávno, moc mě to bavilo, ale už bych do toho znovu nešla, abych se nezklamala. Po třiceti nebo více letech obstojí jen ti nejlepší...
Skvělé postapokalyptické sci-fi. Popisuje nejen přežití zkázy, ale také budování základů nové společnosti (včetně řešení i odvážnějších témat). Něco přesně pro mě, stejně jako třeba Den Trifidů.
Úžasná a čtivá kniha.Nedávno jsme s přáteli přemýšleli o tom,co by se s námi stalo,kdyby přestala jít elektřina.Ono by to nakonec bylo dost podobné,jako v tomto příběhu.Bylo to opravdu zajímavé čtení a ukázka toho,jak jsme vlastně slabí,i když si myslíme opak.Ale naštěstí jsou mezi námi i v takových vypjatých situacích osobnosti,které svým příkladem táhnou ostatní...
V případě takto dalekosáhlé katastrofy můžu jen doufat, že se ocitnu ve skupině lidí, takových charakterů, jací zůstali na Malevilu. Pěkná kniha, která mě jen utvrdila v mém přesvědčení, že být optimista je prostě nejlepší volba.
Skvělá a úžasná kniha. Velmi čtivá a působivá. Moje první seznámení s Merlem a tímto žánrem. Nelituji a doporučuji.
Téma mě velice lákalo - co se stane s lidmi, resp. skupinou lidí když přijdou o všechny vymoženosti moderní civilizace. No, charaktery osob, prostředí vylíčené suprově, ale občas je autor moc rozvláčný a text natahuje. Jinak má kniha spád, události na sebe logicky navazují, osoby reagují v kritických situacích někdy téměř jako profesionální vojáci (znalosti, taktika, organizovanost,chladnokrevnost). Ale jde o přežití, takže se není co divit. V závěru se mi líbí, jak hlavní postava přemýšlí do budoucna.
Nečetl jsem snad dílo, kde by lidé a jejich společnost byli popsáni tak přesně. Chápu , že se někomu na téhle knize nemusí leccos líbit, ale otázka je, jestli to není o tom přiznat si, jací my lidé opravdu jsme. Popravdě, řekl bych, že nejsme úplně milá stvoření. V bezpečí své civilizace si o sobě myslíme bůhvíco, ale když dojde do tuhého, tak všechny morální zábrany mizí. To bych nikdy neudělal, můžeme si říkat stokrát, ale dost pravděpodobně je to jenom sebeklam.
A proto se mi tolik líbí Merleho pragmatické pojetí celé věci – na nic si nehraje a říká všechno tak, jak to je. Jeho hlavní hrdina si brzy uvědomí, že je třeba přežít a podle toho se začne chovat. Snaží se zároveň udržovat nějaký morální řád, ale některé jeho části už prostě zmizely se starým světem.
Další věc, která mě na celé knize zaujala, je to, že ačkoliv se příběh odehrává ve zničené a divoké zemi po obrovské katastrofě, máte kolikrát při čtení touhu se tam přenést. Jde sice o dost jednodušší a pomalejší svět, ale se silnějším prožitkem. V každém z nás je podle mě skrytá touha, vrátit se zpět o pár století. Já sám, mám například obrovské uspokojení z manuální práce, která byla dřív středobodem lidských životů, bohužel jsem už natolik degenerovaný, že výsledky často za moc nestojí.
Nevím popravdě, jak Malevil shrnout, abych se neopakoval... Jednoduše řečeno – Robert Merle má zkrátka lidi prokouklé a v téhle knize to potvrdil.
Fascinuje mě chování lidí ve stresových situacích a pokud jde o život. Podle mě skvěle napsané.
Sice nejsem příznivce scifi,ale na dopotučení jsem si tuto knihu přečetla....a je skvělá!!!Od tohoto autora jsem četla knihy ze dvora krále Ludvíka,které jsou mé oblíbené a ani tento žánr autorovi nečinil žádný problém!
Na dobu vzniku ide o veľmi pokrokové dielo. Merleho pisateľský talent a nadanie upútať čitateľa spôsobujú, že je veľmi ťažké túto knižku čo len na chvíľu odložiť. Trošku pomalší rozbeh čitateľa uvádza do reálií, od katastrofy je príbeh hodne dynamický. Kniha skutočne dokáže pohltiť, zaujímavá dejová línia je kombinovaná s úvahami, ako by možno ľudia reagovali na katastrofu takéhoto druhu - v oblasti duchovna (náboženstva), sociálnych vzťahov ale aj v materiálnej rovine. Merleho hrdinovia riešia niektoré z problémov veľmi svojsky (polyandria), ale možno povedať, že to na zaujímavosti deja skôr pridáva. Malevil je jednoznačne perfektné čítanie.
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno francouzská literatura mezilidské vztahy blackout, výpadek proudu postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Kniha Malevil je v
| Právě čtených | 32x |
| Přečtených | 2 894x |
| Čtenářské výzvě | 167x |
| Doporučených | 327x |
| Knihotéce | 745x |
| Chystám se číst | 906x |
| Chci si koupit | 169x |
| dalších seznamech | 25x |
Malevil byl a je má nejoblíbenější knížka a s postupem času má pro mě dokonce daleko větší váhu. Když se podívám na svět kolem nás, je mi jasné, že návratu k přírodě, zodpovědnosti každého sám za sebe, neotročení mamonu atd., se lidstvo kvůli své hlouposti a nenasytnosti nikdy nedobere a podobná katastrofa by mu (nám) jedině prospěla. Samozřejmě nejsem tak naivní, že bych si snad myslela, že by něco takového změnilo člověka ve své podstatě a zbyli tu jen samí „sluníčkoví lidé“, kteří nekradou, nelžou, nezneužívají ostatní a nezabíjejí se navzájem... ale aspoň by to oslabilo možnosti ničit všechno krásné kolem nás a Země by se mohla zase zregenerovat. Tohle se mi honí hlavou a vždy ve mně tahle kniha vyvolává a doporučila bych ji přečíst úplně každému.
No nic, jdu se vrátit ze světa snění a řešit nějaké ty nesmyslné blbosti, které jsou k ničemu, ale svět už je jednou takový a mně to za chvíli stejně ani nepřijde…