Líheň
Miroslav Žamboch
Tento svazek obsahuje díla vydaná samostatně: Líheň a Líheň 2 Marika Zaháňská, mladá, sportovně založená žena, pracuje jako asistentka na vysoké škole. Kromě problémů v osobním životě a občas přečerpaného bankovního konta žije relativně spokojeně a všedně – do chvíle, než v uličkách za Knížecí na Praze 5 narazí na ozbrojeného násilníka a mladého muže, který ji pomůže z nesnází. Setkání otáčí její život vzhůru nohama, v průběhu hodin se dostává mezi mlýnská kola americké rozvědky pátrající po kufříkových atomových bombách a rusko-české mafie čelící nepříteli, proti němuž je CIA partou trampů na výletě. A tajemství, smrt nebo život, se ukrývá právě v Praze.... celý text
Přidat komentář
Po letech jsem se k Líhni vrátil a stálo to za to. Přerod Mariky Zaháňské od běžné ženy v královnu smrti je vynikající akční sci-fi, jemně proložená skrytým humorem (zvlášť pokud znáte jména z české nakladatelské scény). Jiřímu Kulhánkovi se určitě musela líbit :)
Četl jsem od Miroslava Žambocha skoro všechno a přestože se Líheň žánrově odlišuje od ostatních knih, tak podle mě patří určitě ke špičce.
Proč se někdo kdo stvořil Koniáše snaží zavést novou superhrdinku spojením Helenky Vondráčočkové a wolverina, proč se akční femdom motorkářka (která o tom neví a nikdo jí to nechce ani říct - parchanti, a ještě se holka seč jí drápky stačí tomuto zařazení brání - prostě tělocvikářka ) pořád trápí nějakýma pocitama a proč jsou v každém novém díle všech českých SFF autorů konspirace, intriky a boje takřka epických ( globálních, galaktických) rozměrů,, a to ještě ve všech časech ( kromě předminulého , to ještě naštěstí nikoho nenapadlo) ???Je to jen krví obarvená červená knihovna - nedočetl jsem, prostě to nešlo. Škoda promarněného tématu bohů stvořených vírou (polem, energií) . Žamboch má rozhodně na víc.
Chtěl jsem zkusit Žambocha, a zřejmě jsem sáhl vedle. Alespoň podle zdejších komentářů se to jeví tak, že Líheň není zrovna typickým představitelem svého autora. Nicméně. Vyprávění je skvěle zvládnuté, skoro ničeho není přespříliš (až ke konci, jak má docházet k vysvětlení všeho a samozřejmě ke katarzi v krvavé lázni, se to malinkdo zvrtává v manýru), naznačované emoce spojené s propojováním myslí kultu Královny působí husí kůži atd. atp. Hodnotím vysoko především v rámci předpokládaného žánru (v tom smyslu, že takto jsem s ním spokojen). Myslím, že jsem během příběhu ani jednou nezalitoval.
Moje první Žambochovina, v první chvíli jsem si říkal, že Marika Zahaňská bude nějaká čůza a raději bych uvítal velkého drsoně, něco ve stylu mistra Kulhánka. Kupodivu..i něžné pohlaví nemusí být zas tak něžné.Zde je recept: ultra sexy bloncka, 2x desert eagel, super schopnosti, které by strčily do kapsy polovinu Marvelovského impéria a jsou děsně kůl, hromada nepřátel na steroidech, přidejte trochu krve, táák, pár mrtvol, no no, neupejpejte se, klidně můžete přidat, ups. Ujela Vám ruka? Nevadí necháme to tak. Zamíchat a Líheň je na světě. A řeknu vám, je to LAHŮDKA. 4* ;-)
Má první kniha, kterou jsem od mistra Žambocha četl. Na České poměry je velmi dobrá. Když vezmu v potaz, že jsem o tomto spisovateli neměl vůbec tušení, mé nadšení z knihy bylo o to větší. Proto možná trochu nadhodnotím, ale věřte, že těch 70% za to stojí.
Po slibném začátku to pořád slábne a slábne a mám obavu, že původně zamýšlená sarkastická rovina, kdy si páky z fandomu a kolegové autoři drsných thrillerů rádobyvtipně vzdají hold, v důsledku vyzní do trapna a čitelnost postupně klesne k bodu mrazu. Škoda a bylo to pro mě vážně překvapením.
Já zase tak kritický nebudu. Je pravda, že Líheň zdaleka nedosahuje čtivosti Baklyho nebo Koniáše, má spoustu děr a za půlkou je to tak nějak odfláknuté, konec přehnaný, ale rozhodně jsem se ke čtení nemusel nutit.
Slabší kus, ale přečíst se to dalo.
Po přejetí Kulhánka zleva doprava a zpátky jsem zatoužil po něčem obdobným a žačal pátrat po jeho následovnících. Na Jaffffovu vykrádačku s Cestou krve 3 jsem neměl odvahu, Kotletu a jeho megasračky jsem ještě neznal a rozhodoval jsem se mezi Žambochem a Kopřivou. Líheň se stala mým prvním rádobyKulhánkem a musím říct že doteď nejlepším. Čte se poměrně slušně a ikdyž prakticky postrádá nadhled a vtip, aspoň si skoro celou dobu na nic nehraje, není přehnaně a naprosto zbytečně krvavá a vulgární(což podle některých pomatenců je asi jediná cesta jak být Hustej). Bohužel konec je naprosto nezvládnutej a opravdu hodně blbej.
Kniha, která se na začátku jeví jako celkem zajímavá a čtivá, se postupně propadá do stále většího bahna nelogičnosti a stupidity. Hrdinové jsou takřka nezničitelní(občas sice utrží nějaké to bebíčko, ale to se jim zase rychle zahojí), nepřátelé zase pro změnu záhadně slábnou, až slouží jen jako terče. Když už se nesmysly nakupí, snaží se autor o jakési překvapivé vysvětlení. To je bohužel děravé, jako rybářská síť. Mezitím hrdinové dál hrdinují a záporňáci záporní a umírají.
Kniha je pro mne jasným odpadem a doufám, že už se s něčím podobným u Žambocha NIKDY nesetkám. Dočetl jsem ji jen silou vůle.
Bohužel musím souhlasit z předchozím komentářem. Pan Žamboch má občes výkyvy, ale toto byla vyložená kravina i dvojka. Nachápu proč nekteré jeho knížky čtu jedním dechem a zrovna tuto jsem četl silou vůle.
Slabá imitace Jiřího Kulhánka, která není ani zdaleka tak vtipná, stylová ani odvázaná. Kdyby to bylo aspoň v něčem osobité tak jsem shovívavější, ale tohle jsem měla vyloženě problém dočíst.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Kniha Líheň je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 617x |
| Čtenářské výzvě | 27x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 159x |
| Chystám se číst | 37x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 1x |
I já patřím mezi ty, kteří v českém žánrovém rybníčku hledali další pořádnou "kulhánkovinu". Nebudu srovnávat (Jiří je jen jeden, to se nedá svítit :o) ), i když zrovna v případě téhle knížky je to dost těžké. No nic. Když tedy odhlédnu od zjevné inspirace, kterou se autor z úcty k Mistrovi ani nesnaží nijak skrývat (za což v mých očích získal plus), tak ve mně tahle knížka vzbudila zcela rozporuplné pocity. Na jedné straně mě úplně vcucla do děje. Znáte ten pocit, kdy musíte číst dál, protože vám zvědavost nedá, protože chcete vědět, co za tím vězí. První tři čtvrtiny byly z tohohle hlediska skvělé. Bohužel poslední čtvrtina to zazdila a konec už byl totální šaškárna. Přišlo mi to skoro až líto. Celou dobu jsem byla rozhodnutá velkoryse přehlížet spoustu nelogičností a nedořešených detailů. Dokonce jsem autorovi odpustila i dlouhé pasáže týkající se třídimenzionálních matic, vektorů, nanoreliéfů, difrakčních jevů, M-složek a dalších pro mě naprosto nepochopitelných záležitostí. Přestože jsem si v tu chvíli připadala jako úplný blbeček, jelikož slovy autora "vzdělání, chování a spousta civilizačních návyků mají jen vzdálenou vazbu na přirozenou inteligenci", takže i primitiv zpoza Uralu všechno chápal a já ne. No jednou jsem se tu pravdu o sobě dozvědět musela. I to bych mu odpustila. Ale ten za vlasy přitažený konec, ten mu odpustit nemůžu.