Krysí ostrov a jiné povídky
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501447/krysi-ostrov-a-jine-povidkyuSv4xL-HuI-.jpg
4
409
409
Pomsta a spravedlnost, láska až za hrob a palčivá nenávist. Oko za oko, zub za zub. Vyprávění o odplatě z postpandemické Ameriky, zpověď vědce, který objevil lék proti stárnutí, střet zabijáků připomínající šachovou partii, soupeření dvou mladíků o tutéž dívku a synův boj s otcem o dědictví. Mrazivé příběhy ukazují nedalekou budoucnost, v níž se zhroutila tradiční společnost. Spolehnout se dá už jen na rodinu a blízké přátele – a někdy ani to ne.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno:
2022
,
Kniha Zlín
Originální název:
Rotteøya og andre fortellinger , 2021
více info...
Přidat komentář
Moje první setkání s dystopickým příběhem.
Rozhodně nemůžu říct, že by mě to nechalo chladnou a nedonutily mě příběhy k zamyšlení. Budu jen doufat, že tyto příběhy zůstanou jen na papíře a v naší fantazii.
V povídce Krysí ostrov byl pro mě inspirující přístup Willa - nikoho nemanipulovat, dbát na to, aby každý měl obě možnosti v rozhodování a šlo o svobodnou volbu - zvolit si trest a nebo nad sebou vynést osvobozující rozsudek. O tom si rozhoduje každý sám.
Skartovačka - každá věc s sebou nese dobré i zlé a taky absolutní lék má své nežádoucí účinky ...
Cikády - sen každého malého dítěte - cestování časem :-)
Povídka Sérum je asi bohužel nejreálnější ze všech. Vztah otce a syna a opět tu je morální dilema, kdy si hlavní hrdina díky své svobodné vůli může zvolit svou budoucnost.
Černý jezdec - stav společnosti po válce, média ovládají obchodní kartely, nájemní vrazi jsou nová šlechta, pracovní smlouvy jsou na dobu určitou, takže si nelze nic dlouhodobě plánovat a lidé žijí v neustálé symbióze se strachem ... Příběh nájemného vraha, který má ještě nějaké svědomí.
Autor má spoustu fanoušků hlavně díky sérii s HH. Některým z nich může uniknout, že sem tam zabrousí i do žánru povídek, v tomto případě sbírky dystopických příběhů. V této sbírce jich čtenář najde celkem 5 a už první dost přesvědčivě popíše pojem dystopie.
Povídky mají rozdílnou délku a může se tedy stát, že komu nesedne styl, na který je od autora zvyklý, může ho odradit hned první povídka, která má přes 100 stran. Osobně doporučuji dát šanci nějaké kratší.
V jedné z dalších povídek je zmíněn známý logický paradox, paradox Kréťana, který říká, že všichni Kréťané jsou lháři.
Já nebudu lhát, když řeknu, že jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, ikdyž dystopické příběhy nejsou úplně můj šálek čaje. Některá povídka mě sedla méně, některá více, ale všem se nedá upřít originální námět, nechybí napětí a konec, který překvapí.
Po Žárlivosti, od stejného autora, mi opět trvalo věky, než jsem tou knížečkou prokousal, nebavila mě a mrzí mě to, autor psát umí.
30 %
Tak tohle jsem nedala. Moje chyba, že jsem si nepřečetla, o čem knížka je, a čekala detektivky. První, nejdelší povídku jsem vzdala asi po 30 stranách, pak jsem zkusila povídku Skartovačka a usoudila, že se dál trápit nebudu. Asi to má nějaký hlubší přesah, ale na mě strašně depresivní.
Bezva, po první povídkové sbírce jsem se trochu obával, nicméně tahle je mnohem lepší. Nejlepší jsou asi Cikády a Černý jezdec, obzváště ten se velmi přibližuje stylu série s Harrym. Je znát, že se Nesbø snaží pouštět do sci-fi, ale zatím mu to úplně nevěřím, zrovna zmíněné Cikády futuristické prvky značně poškozují. Jinak kniha uteče jako voda, nicméně samozřejmě člověku nepřiroste k srdci.
Dystopické příběhy nejsou obvykle můj šálek kávy, ale Nesbo prostě umí zaujmout snad v každém žánru. Povídky mají zajímavé, rozmanité a originální náměty, spíše než na vnější hrůzu a krvavé scény se soustředí na psychologická a morální dilemata postav, jsou velmi napínavé a mají často obtížně předvídatelné závěry. Čtou se opravdu jedním dechem.
Moje první seznámení s dílem Jo Nesba. Jsem uhranutá. Výborně napsané povídky. Ovšem musí si přiznat, že při jejich čtení mi bylo těžko. Mrazivé příběhy ukazující nedalekou budoucnost, v níž se zhroutí tradiční společnost. Neradostná budoucnost by nás čekala. Nejvíce se mi líbily povídky Krysí ostrov a Cikády.
Jedním slovem miluju. U tohoto autora jsem si vždy jistá, že nesáhnu vedle. A povídky mu jdou snad mnohem lépe, než samostané knihy. Člověk do posledních stránek neví, jak se to vyvrbí.
Tak autor zabloudil do světa budoucnosti - světa destruktivního ....
A já to přečetla jedním dechem ....
Protože jsem od něj přečetla více titulů, chápu jeho záměr ponořit se do jiného žánru ....
A myslím, že se mu dařilo ....
Již v první rozsáhlé povídce Krysí ostrov s náhledem do světa po pandemii, ze ztrátou základních životních hodnot, předložil vizi, která je zřejmě reálná :
" Naučili se, co je potřeba k tomu, aby v téhle době přežili ...."
Ale stejně jako v McCarthyho Cestě zde nakonec zasvítilo slunce ....
Další povídky s motivy lásky, pomsty, léku pro prodloužení života či o deja vu a paralelních světech stojí za přečtení ....
Jako každý člověk s přehledem o světě se i Nesbo zabývá otázkou pokračování lidstva - a já to s ním sdílela a doporučím.
Povídky od Jo Nesboa. Nevěděla jsem, co mám očekávat. Povídky od Nesboa jsem četla poprvé. Zaujalo mě to. Zajímavé vyprávění, rychlé rozuzlení, překvapivý závěr. Tradiční společnost opravdu stojí na rozcestí. Co nás všechno jednou v budoucnu čeká? Co všechno nám autor chtěl sdělit? K zamyšlení....
Od autora moje první povídky a stejně jako jiná jeho díla se mi četly dobře. Na sérii s Harrym nedosahují, ale zajímavé byly všechny.
Po počáteční nechuti pokračovat ve čtení po prvních stránkách povídky Krysí ostrov, jsem se začetla a i když na mě povídky byly dost brutální, nakonec jsem ocenila autorovu nesmírnou fantazii.
A je to tady. Další povídková sbírka od Nesba. A opět jsem se moc bavila. Ne, nezastávám názor, že povídky ve sbírce musí mít nějaký společný motiv nebo motivový postup. Když to mají, ocením to. Když to nemají, nepropadám panice a užívám si, co dostanu. A tady bylo všechno povedený :)
U povídek mám komentáře, takže tady jenom rychle:
Krysí ostrov: Typický a klasický Nesbø!
Skartovačka: Co kdyby jste objevili lék na stárnutí?
Cikády: Povedená povídka se sci-fi nádechem :)
Sérum: Občas je naděj to poslední...
Černý jezdec: Napínavé šachy o lidský život.
Bylo to super :)
Harry hole je harry hole. Povídky nebyli špatný ale zase na plný počet to taky nebylo takový průměr myslím ze povídky v knize Zarlivost byli určitě lepší
Poslední kniha letošního roku a mnohonásobně předčila má očekávání. Vlastně bych ani nedokázala říct, která povídka byla nejslabší, protože všechny byly naprosto perfektní (a to dystopie /postapo skoro nečtu). Hned první Krysí ostrov mě naladil a nadšení mne neopustilo ani s posledním Černým jezdcem. Jsem ráda, že jsem se nenechala odradit relativně nízkým hodnocením.
Na Nesboa zde nezvykle nízké hodnocení mě po darování knihy zarazilo, ale jsem ráda, že jsem se nenechala odradit. Opět čtivé, v každé povídce je zajímavý závěr, kdy si čtenář už už myslí, že je všem dnům konec, a ejhle, není. Povídky jsou z doby, z jaké jsou, a přesto nejsou na můj vkus nijak přehnané nebo neuvěřitelné. Krysí ostrov, Sérum a Černý jezdec mě zaujaly nejvíc. Dávám jednoznačných 5* :)
Sbírka dystopických příběhů z nedaleké budoucnosti, v níž se zhroutila tradiční společnost.
Tento žánr příliš nevyhledávám, ale Nesbo je můj oblíbenec, tak jsem to zkusila, a nelituji. Příjemné čtení na dva večery.
Krysí ostrov - 4* (o pomstě a spravedlnosti v postpandemické Americe, výborná pointa)
Skartovačka - 3* (objev léku proti stárnutí)
Cikády 4 * (láska až za hrob)
Sérum - 4* (synův boj s otcem o dědictví)
Černý jezdec - 4* (střet zabijáků představující šachovou partii)
Nesbo v roli v jaké ho moc neznáme, nicméně i tak zůstává excelentním vypravěčem, který dokáže čtenáře vtáhnout do děje. Oproti předchozí povídkové knize udělal Nesbo značný posun a byť každá z 5 povídek v sobě skrývá poměrně velkou míru násilí, tak kvalita příběhu tím není nikterak ohrožena ba naopak. Každý povídkový příběh je diametrálně odlišný, ale přesto Krysí ostrov jako celek funguje na výbornou. Byť jsem byl k povídkám Jo Nesba zprvu skeptický, přesvědčil mě tento norský mistr, že mé obavy byly liché. Celkově musím udělit maximální hodnocení.
Povídky mají různou kvalitu, některé jsou zpracované extrémně dobře, jindy jsem jen pokrčil rameny. Za mě jde ale často jen o obehrané příběhy, které jsme v jiných kulisách již viděli u mnoha autorů.
Štítky knihy
norská literatura nájemní vrazi pandemie vyrovnání se s minulostí býčí zápasy
Za sebe musím říct, že jsem byla hodně příjemně překvapená. Autora znám z jeho detektivek, takže jsem tušila, že nezklame, ale toto jsem nečekala.
Všechny povídky jsou brilantně napsány, propracovány do detailů, moc se mi knížka líbila...