Kruh
Kodži Suzuki
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/2181/bmid_kruh-knizni-klub-kruh-faK-2181.jpg
4
767
170
Kruh (Kodži Suzuki) série
1. díl >
V japonském hororovém příběhu reportér Asakawa narazí na případ čtyř lidí, kteří zemřeli zdánlivě bez příčiny v tutéž vteřinu na různých místech. Dopátrá se toho, že se znali a že týden před smrtí se dívali na videokazetu, která diváka varuje, že do sedmi dnů zemře... Tento mysteriózní horor byl v roce 1998 zfilmován.
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2004 , Knižní klubOriginální název:
Ringu , 1991
více info...
Přidat komentář
Čekala jsem něco úplně jiného, jelikož jsem viděla americkou verzi filmu, ale mohu říct, že jsem byla mile překvapená. Tíživá atmosféra byla po celou dobu čtení přímo hmatatelná a autorův čtivý styl psaní mi nedovolil odtrhnout oči. Určitě doporučuji.
Všechny tři díly mě naprosto pohltily. Četlo se to jedním dechem, napínavé, tajemné, vše, co jsem v danou chvíli hledala. Pro můj krátký útěk k "hororovému" (zase tak strašidelné to nebylo) žánru jsem určitě zvolila správnou trilogii.
SPOILER
Před hodně lety jsem viděla film, resp. horor. Kniha ale rozhodně tak hororová není. Spíš mi to připomělo detektivku a to hlavní poselství "pošli smrt dál a zachrániš se" na mě z knihy nedýchlo tolik jako z filmu. Ale četla se každopádně dobře, rychle, člověk se k ní vracel každou volnou chvilku. A takové knihy čtu nejraději, ať už jsou o čemkoli.
Oddychová víkendovka, ktorá na konci prekvapí príjemnou filozofickou otázkou, čo má hlavná postava urobiť.
Možno to bolo tým, že som film už videla, ale kniha mi napínavá ani desivá neprišla a ešte dodávam, že bola veľmi čitateľná.
Major Zeman měl sice taky studnu, ale ta japonská je daleko lepší.
VHSky už doma naštěstí nemáme.
Knižní klub, 2004.
Kniha se četla sama, měla velmi dobré tempo, žádná hluchá místa. Musím ale poznamenat, že ji hodnotím s tím, že ji nesrovnávám s americkou filmovou adaptací, která se mi upřímně líbila více, protože tato kniha je prakticky úplně jiná, je to správný originál a jsem ráda, že jsem ji konečně mohla držet v ruce.
No , mňa kniha dosť sklamala. Tie mená ma trápili , to bolo hrozné a ťažko sa mi začítavalo. Ako fajn prečítať, ale určite som čakala niečo lepšie.
Skvělé, strašidelné, krátké. Není tam vůbec nic zbytečně, děj rychle odsýpá, nikde nedrhne a celá ta stručnost a krátkost jen umocňuje pocit, že není dost času na záchranu. Velmi vydařený konec. A vůbec při čtení nevadilo, že už jsem kdysi viděla film.
Při čtení této knihy se mi místy až tajil dech. Kniha byla napínavá a děsivá. Jelikož jsem druhou polovinu knihy až dokonce četla sama doma a dočetla ji v půl osmé večer, měla jsem až hrůzu. Upřímně jsem byla ráda, že konečně doma někdo je. Kniha je výborně napsaná a určitě doporučuji, jen ji možná nečtěte sami a večer, pokud jste paranoidní.
Vůbec nesrovnávat s filmem!!! Nelze než smeknout. Kniha od prvních odstavců chytne a už nepustí. Skvělá záležitost, jsem zvědavý na další díly.
Film jsem neviděl, takže nemohu srovnávat, ale kniha byla výborná. Rychle vás vtáhne do děje a nepustí dokud nedočtete. Hutná atmosféra a pocit, že někde blízko vás je něco, co si zrovna nepřejete, aby se k vám přibližovalo. Skvělý a dobře promyšlený příběh.
Skvělý duchařský příběh, drží vás v napětí až do konce, působivý závěr, parádní neotřelé čtení a japonské osvěžení po hromadě severských detektivek.
Ufff,nečíst večer,nečíst u ničeho kulatého..vlastně asi vůbec nečíst..
Výborně napsané,drželo mě v napětí až do konce
Objevila jsem knihu v knihovně a sáhla po ní vlastně jen z nějaké zvrácené zvědavosti. A jsem velmi ráda, že jsem tak učinila! Sice se mi do fantazie občas vkrádaly obrazy z amerického filmového zpracování, ale nebylo těžké je zapudit. Příběh sám o sobě byl super! Čekala jsem sice větší prasárnu (co se týče popisování zemřelých, ostatků), ale nakonec mi vůbec nevadilo, že to nebylo tak strašné. Naopak jsem měla víc prostoru soustředit se na charaktery postav, které byly bezvadně zpracované. Obávala jsem se také oné proslulé japonské melancholie v míře, která mi leze krkem, ale autor s ní pracoval jako se šafránem a navíc perfektně seděla k celkovému tklivému dojmu.
Autor často pracuje s motivem náhody, díky které se děj odvíjí směrem, který potřebuje, ale nepůsobilo to na mne zas až tak násilně, proto to nevnímám jako velké minus (spíše podotýkám).
Vracet se ke knize určitě nebudu, ale styl vyprávění se mi zalíbil a jistě se pustím i do dalších autorových děl.
Pokud jste viděli původní filmovou adaptaci, případně americký remake, ještě předtím než jste se pustili do četby knihy, určitě jste, stejně jako, já dostali něco úplně jiného, než jste čekali. Autor vás totiž vtáhne velmi rychle do děje, který je od filmu výrazně odlišný a jak už to tak bývá, nabízí daleko hutnější atmosféru. Od začátku do konce cítíte v zádech ten tlak nezastavitelně plynoucího času, který se po vás sápe, stejně jako po titulních hrdinech.
U knihy vás drží jednoduché a úderné věty bez zbytečných popisů a stále se zvyšující tempo děje, který se zcela vyhýbá zbytečným dějovým odbočkám a hlavní hrdiny doprovází k závěrečnému překvapivému vyvrcholení stejně tak, jako i čtenáře. K postavám si při četbě snadno vytvoříte citové poutu a k jiným zase budete cítit zároveň sympatie i odpor (Rjúdži).
A proč se vlastně román jmenuje Kruh? Podle mého má nejenže symbolizovat kruhovitý tvar studny, která má v ději důležitou roli, ale zejména pak velmi vystihuje myšlenku, která je v závěru díla popsána. Kruh nemá ani začátek ani konec a příběh, který nám byl odvyprávěn, se bude v jemných rozdílech točit stále dokola jako páska ve videokazetě.
Fakt paráda.
Známý príbeh o Samare a videopáske, po ktorej zhliadnutí vám zazvoní telefón a
zo záznamníku sa ozve hlas, že vám ostáva sedem dní života.
Štítky knihy
Japonsko zfilmováno japonská literatura horory rozhlasové zpracování
Kruh
Zklamání. Skvělý potenciál, vždyť filmová Samara mě vždycky dost děsila... Tak jsem se těšila na horor a místo toho jsem dostala detektivku, což není zrovna žánr, kterému bych holdovala. Celkově ale nechápu to zdejší nadšení, všechny postavy mi byly nesympatické a chovaly se dost hloupě, hlavně teda hlavní hrdina uměl jen kňourat. Jejich chování a charaktery taky vykresleny jak od pětiletého dítěte, asi jsem rozmazlená od propracované psychologie postav u Kinga.. ale i tak hrůza. Plus celý děj byl samá náhoda typu "kdyby se ten nepodíval tam, tak by se nestalo to".