Kráľovná v tieňoch
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468925/bmid_kralovna-v-tienoch-CUm-468925.jpeg
5
2804
2804
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 4. díl >
Celaena sa vracia do nenávideného impéria. Aby sa pomstila. Aby zachránila svoje kedysi mocné kráľovstvo a postavila sa zoči-voči tieňom z minulosti. Odkedy akceptovala svoje férske dedičstvo, už nie je najobávanejšou nájomnou vrahyňou Celaenou Sardothien. Teraz je Aelin Galathynius, dedička terrasenského kráľovského trónu. No kým sa zmocní trónu, musí bojovať. Za svojho bratranca – bojovníka ochotného za ňu položiť vlastný život. Za svojho priateľa - mladíka spútaného v temnom väzení. A za svoj ľud zotročený surovým kráľom, za ľud očakávajúci návrat kráľovnej.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2017
,
Slovart (SK)
Originální název:
Queen of Shadows , 2015
více info...
Přidat komentář
Tenhle díl se mi moc líbil. Jsem strašně ráda, že je v tomto díle Aedion, který se hned stal mojí nejoblíbenější postavou a Nestryn, kterou jsem si díky její povaze taky moc oblíbila. Dokonce i pro Manon mám jakýmsi způsobem pochopení. Jen mě mrzelo, že byl Dorian celou dobu mimo. Začátek té série byl pro mně takový nudnější a přijde mi jakoby ta série teprve začala až když se Aelin dostala do Wendlynu v předchozím díle. Samozřejmě i ty první díly měly něco do sebe, ale když se v knize objevil Jeřáb, začala být ještě lepší...
Pěkně se nám to zamotává, ačkoli něco se stihlo už i maličko rozmotat :)
Drsné a syrové, o tolik krvavější a plné nesmiřitelné nenávisti a brutality než předchozí díly. Tím pádem ale napínavější, protože netušíte, koho autorka ušetří a koho ne...
Odplata, vášeň, nenávist, nelítostné intriky a osud, který nedává na vybranou. Ale i láska, přátelství, věrnost a soucit. Zvraty v ději pro mně nebyly až tak překvapivé jako v předešlém díle, snad až na vývoj situace korunního prince... Něco mi připadalo nelogické, ale když hltáte stránku za stránkou, příliš nad tím nedumáte (třeba nákrčník, který se nedá sundat...?)
Čím dál víc miluju Abraxose a Manon, hm a také Asterin. Čím dál víc si říkám, kam tohle dospěje - a kdo na konci zůstane stejný, jaký byl na začátku. Nejspíš ale nikdo. A snad je to i dobře.
Jen Chaola je mi líto. Tak nějak - ho chápu...
Některé postavy (například Kaltain) dokázaly překvapit. Ale i ji jsem chápala... Zrazená, všemi opuštěná, zapomenutá a bolavá - některé rány zkrátka vyléčit nejdou.
Takže jim prostě fandíte, bojíte se o ně, tajíte dech a nechcete vědět, co jim osud přichystal - a zároveň se nemůžete dočkat, až to vědět budete...
Jako vždy velmi čtivé...
Za mě tedy (zatím) nejlepší díl série. Pokud jsem si to myslela o tom předešlém, tenhle ho předčil ve všech směrech.
Podobně jako třeba u Hry o trůny se mi strašně líbilo, když v knize bylo hned několik dějových linek a ty se později začaly různě protínat. Postavy, které se neznaly, měly konečně tu čest, a navíc se nám připojilo i pár dalších - a bohužel jich pár skončilo. Hodně jsem si oblíbila Elide a Manon, ale bavilo mě to asi úplně celé. Sem tam mě štvala Aelin a její chování, obzvlášť její vystupování v přítomnosti Chaola. Někdo se tu pode mnou zmínil, že ho Chaol první polovinu knihy trochu štval, ale já si dovolím nesouhlasit. Myslím si, že jeho obavy byly oprávněné a s jeho názory coby obyčejného člověka jsem souhlasila. Navíc mě dojímalo, jak nad Dorianem neláme hůl, tak jako to udělala právě Aelin.
Strašně moc bych chtěla vyzdvihnout variaci a různorodost postav - každý byl jiný, ať už vzhledově či chováním, a bylo snadné si je zapamatovat, čehož jsem se zprvu bála. Většinou nečtu knihy, kde je tolik postav (a především těch hlavních), ale autorka dala všem prostor a byla ke všem fér.
Konec mě opravdu hodně překvapil a celkově se v průběhu knihy naskytlo hned několik zvratů, které jsem nečekala. Jsem ale ráda, že autorka uzavřela alespoň jednu velkou kapitolu Aelinina života - ale nechci prozradit jakou, kvůli případným spoilerům.
Co říct dál, moc se těším, až se pustím do dalšího dílu. Počet stran snad narůstá s každou knihou, tak doufám, že to bude stát za to a že tam bude hodně akce, ne jen samé okecávaní. Musím se znovu opakovat, když řeknu, že jsem do této série šla bez jakýchkoliv očekávání a hodně mile mě překvapila. Rozhodně se mi líbí více než autorčina sesterská série dvorů. (Stále si myslím, že je to jeden a ten samý svět...)
Ze začátku jsem měla sto chutí s knihou - Chaolem praštit, lezl mi na nervy jako nikdy. Ta sebelítost, zaslepenost, alibismus.. Ještě že se dal jakž takž dohromady. Zápletky mě hned dostaly a měla jsem co dělat, abych se v práci věnovala práci a ne knize..
Tak tenhle díl to byla špica...mělo to spád, překvapení a akci :) Líbí se mi, jak mě autorka stále dokáže nějakou zápletkou překvapit...
Opět senzační čtenářský zážitek. Všechny linky mne opět fascinovaly a velmi bavily. Skvěle nové postavy a bombastický závěr. Není co dodat.
Ke konci předchozího dílů jsem si říkala, že jsem konečně začala mít Celaenu vcelku i ráda, ovšem přišlo mi, že s návratem do Zlomuvalu se opět navrátila ke svému starému já. Vše se v lepší obrátilo s příchodem Jestřába a s jeho příchodem se i děj rozjel na plné obrátky. Toto je díl plný zvratů a konečné nastala i první rozhodující bitva, která zamíchala kartami. Líbilo se mi, že se do děje zapojilo více nových a zajímavých postav, které jsem si oblíbila. Takže super.
Tato kniha je moje nejoblíbenější z celé série. Je naprosto boží a miluju ji.
Mám strašně ráda skoro všechny postavy, protože jsou mi strašně sympatické a naprosto úžasné.
Děj byl velmi napínavý, takže jsme se od něj nemohla odtrhnout.
Kniha ve mě vyvolala strašně moc pocitů od strachu až po obrovskou lásku. V knize bylo strašně moc pasáží, kdy se mi v břiše rozlétli motýlci.
Prostě dokonalost.
Musím říct, že jsem stále velmi nadšená. Nečekala jsem, že mě tato série tolik pohltí. Tento díl byl jeden z nejlepších! Bylo zde spoustu zvratů a nečekaných věcí, které mě nutily číst pořád dál a dál. Celaenu jsem si oblíbila ještě víc, když přijala kým skutečně je. Miluju Jeřába♥, jejich vztah, prostě všechno co se ho týká! Názor na Chaola, kterého jsem si během 2. dílu dost oblíbila, se změnil, jelikož mi přišlo, že se pořád užírá špatnými věcmi a neustále za něco obviňuje Aelin, ale ke konci se to zlepšilo. Bylo mi strašně líto Doriana, který mi tolik chyběl.♥ Jak říkám knihu jsem nepustila téměř z ruky a nemůžu se dočkat na to, jak vše bude pokračovat!
Nádhera. Příběh se parádně rozvíjí, vrství, přitom není zmatený. Nedá se jinak, než ho hltat dlouho do noci a silou vůle se donutit alespoň chvíli spát. Velký potenciál cítím v Lorcanovi a Fenrysovi, ale hlavně v tom prvním. To je přesně to, co Sarah umí, přetvářet negativní postavy v ty největší srdcaře :-)
SPOILER
Rozhodně zatím nejlepší díl ze série! Dokonce jsem konečně vzala na milost i Manon, která mě sice do uplynutí první poloviny knihy dál vytáčela, ale pak se to změnilo a dokonce jsem jí začala mít i ráda. Naopak Lorcan je hrozný pitomec. Možná, že se to v dalším změní, ale zatím jsem mu nepřišla na chuť.
To byla taková jízda! Navíc to byla snad nejkrvavější kniha, kterou jsem od autorky zatím četla. (Alespoň mi to tak přišlo.) Měla jsem pocit, že na mě snad ta krev bude stříkat ze čtečky. :) Každopádně, jak už jsme se několikrát přesvědčili, Sarah rozhodně umí pořádně zamíchat kartami postav a nebojí se zabíjet. Tento díl asi psala (zvlášť druhou polovinu) naštvaná, protože to byl nářez.
Líbila se mi postava Elide. Uvidíme, co vyvede v dalším díle :). Hodně se mi líbil i vývoj Lysandry, která mě celkem překvapila a musím říct, že je to v současnosti jedna z mých nejoblíbenějších postav. Co se týče mužských postav, stále platí, že miluju Jeřába, Chaola a celkem nově i Aediona. :)
SPOILER
Tento díl se mi opravdu nelíbil. Hlavní hrdinka byla naprosto nesympatická - namyšlená, do sebe zahleděná, zcela pohlcená pocitem ublížení, nepochopení a těžkého života. Její myšlenkové pochody nedávaly smysl, svou bezohlednost a vraždění si obhajovala dost podivně, a zdálo se, že jí vůbec nedochází, že jedná krutě a jednoduše špatně - a jak by taky mohlo - její dva společníci ji (pro mě zcela nepochopitelně) naprosto chápali a podporovali. Naopak třeba Chaol, kterému se její způsoby nelíbily, byl nakonec autorkou donucen vzít všechnu svou kritiku zpátky a omluvit se, že byl slepý a hloupý... Jako fakt?!
Romantická linka mi připadala spíš směšná. "Úžasná" královna bez trůnu dokázala pobláznit (nejen) mužské samce všeho druhu tak, že kvůli ní téměř rozpoutali vlastní válku. Aelinino srdce se však trápilo nikoli neopětovanou, ale nenaplňovanou láskou k o stovky let staršímu vílákovi, který se rozhodl jejich vztah "neuspěchat" a polovinu každé noci proto trávil políváním se chladnou vodou a přemýšlením o jejích nočních úborech. A aby Chaolovi (a všem ostatním) nebylo líto, že si Aelin našla dědokluka, autorka věnovala závěrečné kapitoly párování všech vystupujících postav. Eh!!
Děj jako takový nebyl nic extra. Některé části byly zajímavé a čtivé, jiné na mě působily jako bláboly vycucané kdovíodkud. Vzpomínky na Aelinin život mi pak akorát připomínaly, že bych ráda věděla, kdy stihla všechny ty věci. Žít pohodlný život s rodiči, být zachráněna Arobynnem, denně tvrdě trénovat, plnit úkoly a zakázky, cvičit se v zahraničí, pracovat coby otrokyně, vykonávat rozkazy coby králova bojovnice - a do toho se perfektně naučit hrát na klavír, tančit, ovládat množství jazyků (z toho některé snad již skoro vymřelé), vyhrávat v kartách, kulečníku a určitě ještě něčem dalším - k tomu trávit nespočitatelně hodin čtením knih, nakupováním šatů a cetek, požíráním všeho, co bylo v dosahu... A ještě mít dost času na všechny své plesy, večeře, dostaveníčka, pokecy s kámoškama a podobně...
Mno! Asi bych byla k celé knize shovívavější, kdyby mi hlavní hrdinka tolik nepila krev - ale opravdu byla neuvěřitelně otravná a povýšená, takže i její "břitké hlášky" mi připadaly ubohé a nijak vtipné. Zdálo se mi, že ani ostatní postavy nejsou tak sympatické, jak byly v předchozím díle. Nerozuměla nebo nesouhlasila jsem s jejich jednáním a myšlenkovými pochody. Jediná postava, která se mi líbila, byla Asterin - a ta tam byla dost málo.
Konec knihy mi připadal stejně špatný jako začátek (nebo možná horší), takže teď necítím žádnou potřebu pokračovat v této sérii - ale kdo ví - první díl se mi taky nelíbil a přesto jsem nakonec sáhla po druhém - třeba dám tomu protivnému spratkovi ještě šanci...
Povedený díl. Dostanete vše co chcete a čekáte - staré postavy, nové postavy, nenadálé zvraty, špičkování, lásku, napětí. Za mě 4 a půl hvězdičky (protože Dvůr mlhy a hněvu té samé autorky mě bavil více)
Nemám co vytknout, zatím nejlepší díl!! Přestože má knížka přes 600 stran, ani na jedné stránce jsem se nenudila, příběh je od začátku do konce nabitý akcí a zvraty. Nové postavy jsou super, hlavně jsem si oblíbila Lysandru. Kapitoly s Manon mě bavily ještě víc jak ve trojce a její střet s Aelin byl boží. Těším se na pokračování. ❤
Musím říct, že minulý díl byl, co se mě týče, lepší.
Nejvíce mě v tomto díle bavila Manon, Elide a dějová linka kolem nich.
Štítky knihy
pro dívky víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Díl o dílu lepší a lepší. Příběh je skvěle vystavěný. Odpočítávala jsem každou stránku, kdy už se opět objeví Rowan (Jeřáb). Celí díl je propletený s akcí, napětím a nečekanými i velice očekávanými zvraty - jak už to u Maas chodí. Za mě jedna z nejlepších autorek/autorů tohoto žánru a její knihy mě drží vzhůru do pozdních ranních hodin.