Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/247487/mid_jsou-svetla-ktera-nevidime-SLW-247487.jpg
4
4118
1053
Marie-Laure žije se svým otcem v Paříži nedaleko Muzea přírodní historie. Její otec má na starosti tisíce zámků v budově muzea. V šesti letech Marie-Laure oslepne a otec jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti a byla schopná najít cestu domů. O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Odvážejí s sebou nejspíš nejcennější a současně nejnebezpečnější klenot z muzejní sbírky.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2015 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
All the Light We Cannot See , 2014
více info...
Přidat komentář
Výjimečný román, který popisuje dopady války na životy obyčejných lidí. Četl se moc dobře, autor mi svým stylem sedl. Ač jsem celou knihu čekala, že přijde úplně jiný konec, jsem nakonec ráda, že klasický happyend nepřišel. Podtrhlo to totiž surovost války a zanechalo tak ve mně ještě hlubší otisk.
Kniha mě nakonec dostala, překvapila a dojala. Zpočátku mi sice vadilo neustálé střídání místa děje a hlavně času, ale poslední třetina knihy už byla napínavá a čtivá. Určitě stojí za přečtení a zamyšlení...
Moc hezký vhled do života běžných civilistů během druhé světové války, doporučuji. Ke konci knihy zasáhla až moc velká náhoda, ale to se dá s přivřeným okem akceptovat-)
Na základě anotace bych po knize pravděpodobně nikdy nesáhla. Kombinace německého sirotka, slepé francouzské dívky a války na první poslech slibuje spíš nějakou sentimentální ptákovinu. Pak jsem ale narazila na několik velmi kladných hodnocení od lidí, které respektuji, a rozhodla jsem se knize dát šanci. Ze začátku to nebylo jednoduché a nemohla jsem knize přijít na chuť, ale pak se něco změnilo a já jsem tomu příběhu o křehkosti člověka s jeho strachy a sny, který se musí potýkat s tím, co mu uchystaly dějiny, úplně propadla. Není to žádný napínavý thriller, je to takové trochu smutné, ale nádherné.
Nenechte se odradit bichlí, protože tahle knížka patří mezi ty otylejší. O to silnější je ale příběh uvnitř. Nádherně vypsaný příběh několika aktérů 2. světové války, kdy každý prožívá svou vlastní válku na pozadí hlavních bojišť, kde se prolévá krev a ničí vše, co jim přijde do cesty. Pullizerovu cenu dostal autor právem. Jeho vytříbený jazyk, květnatý projev a dokonalé vyjádření emocí i dějin mě opravdu dostal. Doporučuji.
Zklamala jsem já, jako čtenář, zklamala kniha.
Jsou světla, která nevidíme je kniha, kterou jsem nedočetla. Dvě stě osmdesát stran přečtených, přesto jsem k ní nenašla cestu. Nezáživné vyprávění, rozvleklý příběh bez napětí. Přeskakování v ději a příliš krátké kapitoly, které končí dřív, než se do nich začtu, mi prostě nesedí.
Pulitzerova cena a kladné recenze sice říkají o této knize něco jiného, ale nemůžu si pomoct…Zřejmě jsem pro takové dílo ještě nedozrála.
Ze začátku jsem se potřebovala začíst. Krátké kapitoly jsou na to jako dělané a kniha mě velmi potěšila. Neni rozplizlá a přitom sleduje dvě dějové linie několika různých postav. Za mě bezva.
Puvodne jsem cekala neco jineho - setkani Marie-Laure a Wernera uz o neco driv a vetsi propojenost jejich pribehu na jednom miste. Nakonec mi ale to, ze se fakticky setkavaji az skoro na konci knihy, nevadilo. Pribeh je i tak kouzelny. Mozna maji pravdu ti, kteri tu pisou,
ze pribehu psanych "na preskacku" je v posledni dobe az moc a jedna se o urcitou modni vlnu a i ja jsem si ze zacatku rikala, ze vypravet pribeh chronologicky by uplne stacilo, nakonec jsem to ale autorovi "odpustila". Dostal me poetickym jazykem, vnimanim sveta slepe Marie-Laure, popisem nelitostne masinerie, ktera znicila nejeden lidsky osud. Kniha je to rozhodne krasna.
Knihu jsem si vybral podle hodnocení a kroutím hlavou. Nebýt kapitol o dvou až třech stránkách, asi bych se nedonutil ji dočíst. Autor si doslova libuje v nekonečných detailních popisech všeho možného, děje je v knize minimum. Kdyby měla místo 530 stran 150, z mého pohledu by tím nijak neutrpěla. Já prostě tyhle detailní popisy toho, čím voní vzduch, jakou barvu má v sobě ukryt vítr, kde v dáli zacvrlikal takový a makový ptáček, ale možná to nebyl on, možná to byl jiný, a při troše představivosti ještě nějaký další, protože bla bla bla... nemusím, stejně tak ta v co třetí větě přítomná přirovnání ("jako když..."), která by se významem hodila spíše do básní. Ne, od tohohle člověka už si nic nepřečtu, sorry, četlo se mi to hrozně špatně a místy jsem fakt zuřil. :D
Většinou dávám knihám čtyři nebo pět hvězd, vybírám si je podle hodnocení - v tom množství není prostor číst braky. Ale tady teda musím jít výrazně proti proudu. Dávám jednu hvězdu za téma války a popisovaných hrůz, víc ze mě nevyloudí. :)
Knihu jsem přečetla jedním dechem, moc se mi líbilo, jak se zdánlivě nesouvisející děje najednou střetly v dojemném závěru. I když jsem asi trochu doufala, že se werner s marii někdy znovu setkají. A také mi tam stále chybí jeden odstavec: kam se asi poděl kámen?
Nádherná knížka,která má sice hodně stránek,ale obsah stojí za to.Děj je napínavý až do samého konce.Více slov není potřeba prostě je užitečné si román přečíst.
Krásná kniha!! I když smutná a velice dojemná, psaná s citem a není ukňouraná, právě naopak! Pefekně propracovaný děj, který udržuje pozornoust čtenáře od začátku do konce. Moc pěkný!
Velmi zajímavý a poutavý příběh, i když smutný a čtenář nemůže čekat šťastný konec, i když když válka skončí je to vždycky šťastné.
Příběh obou hlavních hrdinů je velmi chytlavý, napínavý a chvilkami až neuvěřitelný.
Kniha pro mě byla natolik smutná, že už se obávám, že po ní asi už nesáhnu. Co taky čekat od válečné literatury?
Byla ale skvěle napsána a titul Pulitzerovy ceny si určitě zaslouží. Sice mi trochu trvalo, než jsem se dostal do autorova stylu psaní, takže jsem knihu dočetl až na třetí pokus, ale vím, že to za to stálo a mohu ji jen doporučit.
Krásné, na to jak byla kniha tlustá se četla velice rychle. Krásně napsané, ale smutné. To jsou příběhy z války. Trošku mě mrzel konec. Určitě skvělá kniha, kterou bych doporučila.
Dokonalost. Perfektně napsané postavy, strhující příběh, všechno do sebe mistrně zapadalo a knížku jsem přečetl jedním dechem.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2015 |  Jsou světla, která nevidíme |
| 2017 |  O dívce Grace |
| 2016 | Zeď vzpomínek |
| 2016 | Sběratel mušlí |
| 2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Kniha Jsou světla, která nevidíme je v
| Právě čtených | 154x |
| Přečtených | 5 786x |
| Čtenářské výzvě | 2 440x |
| Doporučených | 577x |
| Knihotéce | 1 192x |
| Chystám se číst | 3 307x |
| Chci si koupit | 736x |
| dalších seznamech | 36x |
Hezká...Na začátku knihy jsem se přemlouvala dál ke čtení, ale pak mě na konec dostala..škoda jen,že se ti dva už nesetkali. Určitě se k ní ještě jednou vrátím.