Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/247487/mid_jsou-svetla-ktera-nevidime-SLW-247487.jpg
4
4124
1054
Marie-Laure žije se svým otcem v Paříži nedaleko Muzea přírodní historie. Její otec má na starosti tisíce zámků v budově muzea. V šesti letech Marie-Laure oslepne a otec jí postaví dokonalý model jejich čtvrti, aby si mohla ulice vštípit do paměti a byla schopná najít cestu domů. O šest let později Paříž obsadí nacisté a otec s dcerou prchají do opevněného městečka Saint-Malo, kde žije ve vysokém domě u moře Mariin samotářský prastrýc. Odvážejí s sebou nejspíš nejcennější a současně nejnebezpečnější klenot z muzejní sbírky.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2015 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
All the Light We Cannot See , 2014
více info...
Přidat komentář
Ráda čtu knihy, které nabízejí pohled na svět z nějaké neobvyklé perspektivy a válka vnímaná někým nevidomým je rozhodně něco, co tu (zřejmě) ještě nebylo. Trochu mi vadilo přeskakování mezi hlavními postavami a časovými rovinami, hlavně proto, že kapitoly jsou velmi krátké. A jsem rozpačitá ze závěru, kde všechno tak nějak vyšumělo do ztracena.
Působivé zachycení vlivu světové války na dospívající generaci na obou stranách bojujících stran. Na to, že to psal americký spisovatel, drží se hodně tehdejších reálií. Podobným způsobem se seznámili moji rodiče, oba totálně nasazení na práci měst v Říši, náhodou se seznámili, válku přežili a po válce se vzali.
Moc zajímavá knizka a postupne jsem se do ni zacetla a byla jsem zvědavá jak to s hrdiny dopadne. Byla to velka zmena od meho normálního ctenarskeho vkusu ale stalo to za to :-) byla jsem rada ze jsem se dozvedela jak to dopadlo s hrdiny kteri prezili valku :-)
Silný příběh silných hrdinů ačkoliv se svému okolí takhle třeba nejevili. Můžu jen vřele doporučit. Já sama se k ní za čas určitě vrátím.
Nádherná kniha s nádhernými postavami, které mají nádherná srdce (hlavní postavy). Bavilo mě, že i když příběh skákal z minulosti do budoucnosti a z budoucnosti do přítomnosti, nikdy jsem se neztratila. Autor čtenáře stoprocentně vtáhne do děje. Samozřejmě jsem se naprosto zamilovala do hlavního hrdiny.
Nádherná, pro mě až magická, kniha. Je neuvěřitelné, že my lidé, se stále nedokážeme z hrůzné historie ponaučit. Nejsme schopni si vzít příklad z toho, kolik trápení si sobě navzájem dokážeme napáchat. Stále a pořád dokola jsme vedeni nějakou ideou, snem ovládat svět, a to není dobře.
Příběh dokresluje podmanivě nastíněná Francie. Měla jsem pocit, že vůni oceánu snad dokážu cítit, že se můžu dotýkat domů a procházet se uličkami v Saint-Malo, ruku v ruce s hlavní hrdinkou, která měla krásnou, čístou duši.
Kniha mě naprosto pohltila, přečteno za jediný den....
Krásně napsaná kniha, čtivá, napínavá. Krátké kapitoly, které člověka nutí číst i když má jen pár minut času, protože ví, že tu jednu kapitolu ještě stihne. Autor v kapitolách přeskakuje z minulosti do budoucnosti a naopak, přes to do sebe vše zapadá a člověk se neztrácí v ději. Kniha, vtáhne člověka do sebe a nepustí ani po dočtení. Nervozita, napětí, slzy, úsmĕv, zklamání ,obrovská vlna pocitů, které se při čtení derou na povrch. Kniha, kterou nechcete dát z ruky a na konci si říkáte, proč už musí být konec?
Nebudu tvrdit, že jsem "Světlům" propadl hned po několika stranách. Poměrně dlouho mi kniha přišla dobrá, ale nijak nevybočovala. Pak ale do sebe začalo všechno pěkně zapadat, jedna drobnost do druhé a z průměrné se najednou stala kniha skvělá.
Drtivá většina příběhů, kdy sledujete více protagonistů, se snaží hlavní postavy na sebe co nejvíce naroubovat, propojit a provázat. Tady ale ne. A krásně to funguje.
Musím také ocenit výbornou práci s jazykem. Nevím, jestli je to spíše dílo autora nebo překladu, ale popisy typu "blížící se řeka strojů" či "sluneční úsvit v ústech" naprosto přesně popisují daný stav věci a nepotřebují bližší vysvětlování.
Negativa jsou naprosto titěrná, kdy mi například konec úplně nesedl, protože prostě nemám rád dovětky typu "o třicet let později".
Často si u knih říkám: "Jak tohle mohlo proboha vyhrát nějakou cenu?" V tomto případě je ale Pulitzerovo ocenění oprávněné.
Kouzelný, i když velmi smutný příběh odehrávající se za druhé světové války. Líbilo si mi, jak se prolínaly různé časové linky obou hlavních hrdinů, z počátku až zdánlivě nesourodě, aby nakonec vytvořili tento nádherný příběh a vše do sebe zapadlo. Přečetla jsem ji jedním dechem. Doporučuji, je to nádherná knížka, která stojí za přečtení.
Krásná kniha, s úžasným příběhem a i když je objemná, výborně se čte. Určitě je to jedna z nejkrásnějších knih, které jsem četla. A Pulitzerova cena jí právem náleží.
Trochu jiný pohled na druhou světovou válku v tak trochu jiném románu než na jaké jsem zvyklá.
Kniha se četla skoro sama. Byla velmi dobře napsaná, skoro tak jako by jí napsal sám život (rozuměj bez srdcervoucího happyendu).
Wau,wau,wau.Pre mňa jedna z najlepších kníh akú som čítala.Je to smutno krásny román.Trocha mi je ľúto,že hlavná hrdinka prišla o "svojho" vojaka ale aj tak bol príbeh krásny.
"Otevřete oči a dívejte se jimi, než se zavřou navždy."
Ke knize jsem se dostala díky Čtenářské výzvě a jsem za to opravdu ráda. Kniha mě velmi mile překvapila, je skvěle napsaná a příběh v ní ve vás zůstane ještě dlouho po jejím dočtení..
Ac komentare na knihy obvykle nepisu a v zasade ani nectu protoze nazor si udelam sam tak tady udelam vyjimku...i kdyz podle zaznamu v DB knih to tak nevypada tak sem toho precet pomwrne dost ale tahle kniha se zaradila mezi tech nemnoho u kterych me opravdu mrzelo ze sem je uz docet...
Výborná kniha. Doerr dokázal mistrně provázat jednotlivé dějové linie, vytvořil dokonale realistické postavy. Děj, a konec obzvlášť, se vyhýbaly zažitým klišé-mnohdy až bolestně (pro hlavní postavy a empatické čtenáře). Nevím, co knize vytknout. Snad jen osobitý přístup k dějové posloupnosti, byl chvílemi trošku zmatený, ačkoliv po pár stránkách si na něj člověk zvykl a dokonce ho i ocenil.
Tohle si přečtěte!
Kniha se mi četla velmi dobře. Několik příběhů, které se na konci spojí dohromady, bylo pěkně propracovaných. Po přečtení mám smíšené pocity a pořádně nevím, co si mám myslet. Kniha rozhodně stojí za přečtení. Jen Wernera mi bylo líto.
Krásná i když trochu smutná kniha ale takové už prostě knihy z války jsou.Rozhodně doporučuji k přečtení,určitě nebudete litovat.
Na tuto knihu jsem se chystala uz dlouho a diky ctenarske vyzve jsem precteni uspisila.
Po jejim precteni vsak citim smutek a prazdnotu. Ostatne jako u vetsiny s podobnym tematem. Kniha splnila vsechny ma ocekavani a rozhodne si zaslouzi Pulitzerovu cenu.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) anglická literatura Paříž přírodní vědy slepota Pulitzerova cena nevidomí radioamatérství zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2015 |  Jsou světla, která nevidíme |
| 2017 |  O dívce Grace |
| 2016 | Zeď vzpomínek |
| 2016 | Sběratel mušlí |
| 2018 | Čtvero ročních období v Římě |
Příběh moc zajímavý a hezky napsaný.