Jezero

31.12.2018

Na této knize se mi líbila typografie.
---
Mám povědomí o tom, že to lidem přijde boží, hutné, atmosferické, epické a kdovíjak výborné. Nad tímto se velice podivuji a je to mimo mé omezené chápání.
---
Každopádně na hutné atmosféry doporučuji A uzřela oslice anděla, pokud chcete jezírko a sociální problémky, dejte si Černé jezero.
A samozřejmě vám doporučuji i toto české Jezero. Ze statistik totiž vyplývá, že to velmi pravděpodobně budete milovat. Magnesia Litera approves.

25.12.2018

Takové příjemně nepříjemné naturalistické dílo. Proč ne. Líbilo se mi, jak chodí autorka rovnou k věci a nesnaží se dílo uměle natahovat.

20.12.2018

Přečteno během dopoledne - poutavé, děsivé, pro někoho snad bezvýchodné, pro mě naopak povzbuzující. Zase jedna dobrá česká kniha.

17.12.2018

Asi to nebyla knizka pro mne. Cetla se dobre ale kdyby mela vic stran mozna bych to vzdala.

10.12.2018

Strašně drsná kniha - ale jen teoreticky. Z těch drsňáků nemá člověk vůbec zhnusený pocit, natož aby se jich bál. Spousta lidí tam i smrdí, ale čtenáři se z toho nevolno nedělá. Dobrý nápad, celkem se mi líbil i konec, ale styl psaní zoufale sterilní, fádní, chybí tomu šťáva, prostě autorka není první liga – když potřebuje čtenáři sdělit, že nějaká postava je blbec, tak napíše: "je to blbec". A těch pár sprosťáren (kunda, mrdat apod. vložené do replik jak z knihy) to nezachrání - naopak, jsou jako pěst na oko. Prostě i sprosťačit se musí umět.
Z temné atmosféry zůstala jen šeď (nechtěná, protože popsat chtěně šeď je možná ještě těžší než temnota).
Asi jako když v hospodě vysílají boj o titul Magnesia ligy mezi Spartou a Plzní a pak to zničehonic přepnou na zápas dvou průměrných anglických/německých/italských... klubů - zoufalý rozdíl.

Pokud čekáte logický či třaskající závěr, Jezero nečtěte. Pokud se chcete zamyslet nad vlastním životem, knihu otevřete. Jezero Vás k tomu zamyšlení prostřednictvím osudu jednoho kluka jistě nečekaně donutí.

20.11.2018

No, nevím, tyto oceněné knihy? Když si je nepřečtete, o nic nepřijdete. Začátek skoro slibný, prostředek hrůza a konec, docela ušel. Přečteno jen kvůli výzvě.

13.11.2018

Příběh byl zajímavý, pro nás v podstatě jiná kultura. Zpočátku jsem se od knihy nemohl odtrhnout. Postupem času jsem však postrádal akci a vyprávěcí linka mi přišla nudná. Čekal jsem ale velké zakončení, kterého jsem se, bohužel, nedočkal.

12.11.2018

Brilantní, drsné, sprosté, neuvěřitelné. Těším se na pokračování...

11.11.2018

Poutavý příběh, v některých momentech hodně drsný. Příběh, který se odehrává v anonymní krajině, která je však poměrně přesně identifikovaná. Příběh, který se neodehrává v konkrétním čase, a právě proto se mohl odehrát kdekoliv. Příběh,který sice má konec ale přesto ponechává otázku, jestli ten konec není vlastně jiný. Kniha, která upoutá a přinutí zamyslet se nad tím, jaký je vlastně náš prostor, náš příběh ve srovnání s tímhle - neuvěřitelným, ale přesto realistickým. Tuhle knihu jsem si skutečně užil.

06.11.2018

Archetypální příběh o cestě, hledání svých kořenů a svého místa v životě, dospění. Mužsky strohý a syrový styl, až jakési klipovité "výjevy", které však nepostrádají svou poetiku a vytvářejí sugestivně bezútěšnou, jednolitou atmosféru (byť to nepůsobí úplně původně).
Nějak zvlášť nevyhledávám tento typ knih, pro jejich nepřirozenou sešněrovanou stylizaci do jednobarevnosti, což je samozřejmě pouze můj problém. I přesto mne občas některá v podobném duchu dokázala nadchnout, ale Jezeru se to nepovedlo...snad mu schází to obtížně definovatelné "něco" navíc, co povznáší zručně napsanou knihu na silný příběh s nějakým hlubším vnitřním sdělením mezi řádky.

06.11.2018

Příběh je to zajímavý, zvláštní, prostředí depresivní, ošklivé, styl vyprávění... řekněme osobitý. Je totiž plný dějových skoků, jisté povrchnosti a vulgarity, která (dle mého) nebyla až v takovém množství a detailech pro popis bezútěšného prostředí nutná. Konec navíc, v souladu s celou knihou, vyšumí jaksi do ztracena.
2,5*/5

04.11.2018

Zvláštní styl vypravování plynoucí v krátkých větách funguje velice dobře při budování atmosféry příběhu, z níž je hmatatelně cítit beznaděj a zmar. Tím bohužel výčet kladů končí. Nepochopil jsem, proč se v tak útlé knížečce tolikrát zmiňuje erekce, a to většinou ve zcela nesmyslné či nelogické situaci. Možná jde o mnou nepochopený záměr autorky, kdo ví. Horší je to však s vlastním příběhem, který se zuby nehty drží naprosto neoriginální dějové linky a nepřináší nic nového. Asi proto mě tato knížka ničím hlubším neoslovila.

03.11.2018

Knizka se krasne cetla, bylo to svizne. Podle nazvu by clovek ocekaval romantiku a opak pravdou. Syrove a hrube. Stale nevim, co si mam o knizce myslet. Asi stoji za hlubsi zamysleni.

29.10.2018

Ta to knížka se vymyká těm co čtu, ale nakonec syrový styl psaní mě uchvátil.

24.10.2018

Nami a jeho ponurý život vykreslovaný na ještě ponurejších místech. Přečteno téměř na jeden zátah, velmi se mi líbil styl, jakým autorka knihu napsala ..tak jednoduše a upřímně, četlo se samo.

15.10.2018

Zezačátku mi vadil strohý styl a myslela jsem si, že knížku ani nedočtu. Po pár stránkách jsem se již nemohla odtrhnout.

12.10.2018

Velmi dlouho mi trvalo knihu přečíst. Stále jsem ji odkládala a pak se k ní vracela. Velmi se mi líbil styl psaní, jazyk... ale dějově to bylo až moc pochmurné. Jistě to byl autorčin záměr. Ale fakt síla.

08.10.2018

Kniha sa ku mne dostala úmyselne, vybrala som si ju do čitateľskej výzvy. Chytila ma už na začiatku, aj keď som nevedela z knihy určiť, kedy sa môže dej približne odohrávať. Dedina mi prišla strašne zaostalá, aj podmienky v ktorých Nami žil. Bez rodičov, ktorých vôbec nepoznal. Vychovávala ho babka a kým žil dedko aj ten. Po smrti babky zostáva Nami sám a hľadá lásku a chce spoznať svoju matku ak ešte žije. Preto odchádza do mesta.....Mne sa kniha veľmi páčila.....