Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)
Edgar Allan Poe
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/8103/jama-a-kyvadlo-a-jine-povidky-F40-8103.jpg
4
2344
193
Soubor 34 povídek od mistra hororového a detektivního žánru. Nejznámější z nich – Jáma a kyvadlo – je psychologickým hororem z období středověku, kdy ještě měla hlavní slovo inkvizice. Člověk, odsouzený inkvizicí na smrt je vržen do temné kobky, kde ho má dostihnout smrt. Ta má podobu jámy a kyvadla. Autor dokonale popisuje zoufalé pocity odsouzence, který se snaží přežít za každou cenu.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2002 , Levné knihyOriginální název:
The Pit and the Pendulum , 1841
více info...
Přidat komentář
Poeovy povídky rozhodně nejsou čistě hororové, ale je pravda, že po přečtení některých mi běhal mráz po zádech (Černý kocour). Jiné mi naopak přišly vyloženě hloupé (Muž davu). Pokud mám knihu celkově hodnotit, dávám 4 hvězdičky, protože celkový dojem na vás kniha udělá.
Jáma a kyvadlo a jiné povídky je opravdu pěkná knížka. Ne všechny povídky v knize jsou však skvělé, některé mě vyloženě nudily a jejich dočtení mě obtěžovalo.. :)
Na dnešního čtenáře působí Poe poněkud "ukecaně". Ale u tak krásných slovních obratů, ta ukecanost vůbec nevadí. Nenazvala bych povídky úplně hororovými. Poe byl spíš mistr v nastínění atmosféry a pocitů. Některé povídky byly přece jenom dost předvídatelné třeba: Vrah jsi ty. Vraždy v ulici Morgue byla vyloženě hloupá. Za mě nejlepší Černý kocour, Eleonora, Zánik domu Usherů, Zrádné srdce.
Nádherné dílo v němž je zcela ryze vypsána a vybarvena skličující deprese a to v několika rovinách. Dle mého názoru těžká literatura, jež dokáže čtenáře neuvěřitelně obohatit.
Upřímně Poe musel byt šílenec až běda. Super povídky, kromě známých povídek jako jsou Jáma a kyvadlo a Černý kocour se mi moc líbila Berenice.
Jedna z knížek, která mě uchvátila, když jsem začínal se čtením. S horory to opravdu nemá mnoho společného, ale u Anděla pitvornosti se zasměju dodnes.
Skvělá klasika od mistra hororových povídek. Knížku si nemůžu vynachválit a ráda se k ní vracím
Miluju všechny povídky od Poa. Četla jsem to snad 100x a pořád se mi to moc líbí. Opravdu doporučuji.
Ani ve snu si neumím představit, jak bohatý měl E.A. Poe vnitřní život. Jedna z věcí, které mě dokáží na knihách nadchnout je popis všedních věcí nevšedním, strhujícím způsobem - to knihy Poa splňují (začátky příběhů). Pokračují ovšem dále, Poe popisuje nevšední, nadpřirozené věci a to úplně uvěřitelným a všedně navozujícím pocitem. Máte pocit, že se takové věci opravdu dějí a je to tak normální. Ani se nad tím nepozastavujete a jenom si užíváte strhující příběh. Největší požitek pro mě ale na Poeových povídkách je barvitost, slohová bohatost, která je opravdu odzbrojující. Skoro v každém příběhu bych si mohla vypsat krásná přirovnání, mistrnné slovní obraty a žasnout nad jejich výstižností. Výborná kniha.
Dokonalé dílo mistra napětí. Nejsilnější horory, nepřekonatelná temnota duše. Moji favorité jsou Zánik domu Usherů a Zrádné srdce.
Poe je brán především jako "strašidelný" spisovatel, ale já na něm snad nejvíce obdivuji jeho humor. Mezi mé oblíbené povídky patří např. Ďábel ve zvonici, O šizení jakožto exaktní vědě, Muž, který se rozpadl nebo Brýle.
Jojo Edgar uměl. Krátké příběhy, které jsou napínavé hned od začátku se hodí před spaním, protože pointu se dozvíte hned a neprobdíte tak noci u dlouhých zapletených románů.
Tak do téhle knihy jsem se zamilovala. Všech 34 povídek jsem zhltla jako nic a opravdu jsem litovala toho,že jsem to měla přečtené během chvilky. Nejlepší povídky byly asi Černý kocour,Zánik domu Usherů,Maska červené smrti a Berenice.
Zde je vidět,že příběhy nemusí být ani moc dlouhé,aby vás dokázaly naprosto uchvátit. E.A.Poe má a vždy bude mít můj obdiv.
Na základě komentářů jsem čekala hororové povídky, ale jak jsem četla a četla, tak jsem na ně nenarazila. Ano, povídka Jáma a kyvadlo byla napínavá, ale neřekla bych hororová. A povídka o orangutanovi? Při tom jsem se vážně nasmála. Mno, jako odpočinkové čtení bych řekla průměrné, ale horor nečekejte.
Poea nejde číst, Poeovi se musí rozumět. Nejlépe to asi vyjádřil Baudelaire, který Poea překládal: „Když jsem poprvé otevřel jednu z jeho knih,“ píše ve své korespondenci, „nenalezl jsem ke svému údivu a potěšení jen jisté náměty, o nichž jsem snil, ale dokonce i věty, které jsem vymyslel já, které však Poe napsal dvacet let přede mnou.“
Stejně jako jsou rozpolcené a nevyrovnané jeho povídky, je takový on a my s ním.
Parádní a kdo říká že ne musí si uvědomit že v jeho době nebyli různí zombíci a podobné hororové postavy jako dnes a i tak perfektně dokázal navodit hororovou atmosféru..!
Štítky knihy
Část díla
- Anděl pitvornosti / Anděl nevšednosti 1844
- Berenice 1835
- Černý kocour / Černá kočka 1843
- Ďábel ve zvonici 1839
- Démon zvrácenosti / Démon perversity 1845
Autorovy další knížky
| 1978 |  Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
| 2011 | Povídky |
| 2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
| 2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
| 1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
E.A.Poe=mistr a zakladatel hororu. Má však povídky veleúžasné (Černý kocour), dobré (Jáma a kyvadlo, Záhada Marie Rogérové, Vražda v ulici Morgue,...) a nijaké (nebudu jmenovat, někoho bych mohla pohoršit).
Celkový dojem z knížky však působí velmi dobře. Kocoura bych mohla číst (a čtu) pořád dokola. To prostě neomrzí... :) Za mě 5*