Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)
Edgar Allan Poe
Soubor 34 povídek od mistra hororového a detektivního žánru. Nejznámější z nich – Jáma a kyvadlo – je psychologickým hororem z období středověku, kdy ještě měla hlavní slovo inkvizice. Člověk, odsouzený inkvizicí na smrt je vržen do temné kobky, kde ho má dostihnout smrt. Ta má podobu jámy a kyvadla. Autor dokonale popisuje zoufalé pocity odsouzence, který se snaží přežít za každou cenu.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2002 , Levné knihyOriginální název:
The Pit and the Pendulum , 1841
více info...
Přidat komentář
Když jsem ji četla poprvé , bylo mi asi tak 13-14 let a tajně jsem ji kradla sestře a v noci četla pod peřinou. Mamka se pak divila, proč máme pořád prázdnou baterku. Bála jsem se ohromně, ale neodradilo mě to číst dál. Později , jako dospělá jsem ji četla znovu a musím říct, že dojmy z knihy byly totožné, jako jsem si upamatovala z dětství. Moc poutavě napsané, trochu tajemné, trochu psycho, trochu horor. Určitě super kniha
Vzhledem k tomu, že se "Slunečnice" záhy po svém zaregistrování rozhodla poslat svým hodnocením do věčných lovišť drtivou většinu knih, které hodnotila, rozhodl jsem se zachránit alespoň mistra Edgara Allana. Ačkoliv jsme už proti mnoha věcem otupěli, pořád mají příběhy z této krásné knihy co nabídnout. Zajímavé detektivní případy a hororové povídky s temnou atmosférou potěší (skoro) každého, kdo takové věci má rád. A snad i ostatní. Třeba pro studenty je to dobrý námět do čtenářáku. Menší osvěžení od všech těch Jirásků a Steinbecků...
Velmi napínavé a dechberoucí detektivní a hororové povídky! Za mě rozhodně nejlepší Zlatý skarabeus, Vraždy v ulici Morgue a Černý kocour. K maturitě opět super čtení. Nemusíte ani číst všechny, stačí opravdu jen ty nejznámější!
Výborná kniha, ale myslím si že povídky nebyly hororové. Všechny povídky byly velmi dobře promyšlené a to mě zaujalo.
Obzvláště se mi líbily např. Zlatý skarabeus, Odcizený dopis nebo Podlouhlá bedna :)
Některé povídky mě úplně vtáhly do děje a byli geniální a jiné mě zase nudily, ale i přes to musím dát 5* protože jsem se do Poeho knihy hned zamilovala
úžasné. Poe je skvělý spisovatel a já ho miluju, jen pár povídek mě nebavilo ale bylo jich opravdu po málu
Musím říct, že jsem čekal víc od velkého E. A. Poea. Samozřejmě nemůže být ani pochyb o tom, že je to spisovatelský a vypravěčský génius, ale nebylo to tak velkolepé, jak jsem očekával. Knihu jako celek sráží slabší povídky, ale i ty jsou důležité a není možné je vynechávat. Co mě překvapilo a co jsem vůbec netušil je, jak široký záběr Poe měl. Že je na svou dobu mistr hororu ví každý, ale jak skvěle uměl psát povídky detektivní (Vražda v ulici Morgue), cestopisné (Deník Julia Rodmana), filozofické (Probuzení z mesmerického spánku) a humorné (Proč ten malý Francouz nosí ruku v pásce, Brýle), to už možná hned tak někdo nevěděl. O povídce Jáma a kyvadlo se netřeba bavit, to je veledílo, ale kromě výše zmíněných stojí ještě za pozornost určitě Zlatý brouk, Podlouhlá bedna, Černý kocour a Pád do Maelströmu. Je třeba ocenit i dobrou práci překladatelů, kteří si díky kráse češtiny můžou s autorovým dílem takřka pohrát.
Jedna krásná věta, co mi zůstala v paměti: „Probouzejíce se z tvrdého spánku, trháme jemné pavučiny snu. A přece v následujícím okamžiku (tak křehká byla pavučina) neupamatujeme se na to, o čem jsme snili.“
Když jsem si šel koupit tuhle knížku, myslel jsem, že si jdu počíst nějaké hororové povídky, při kterých zamrazí, bohužel takových člověk v knize moc nenajde. Ale i tak jsem se u řady z nich bavil. Ale že bych z nich byl p..... až za ušima, to bohužel ne.
První povídky byly neuvěřitelně čtivé a dobře napsané, ne nadarmo se Poe považuje za zakladatele hororu. Asi tak v druhé části knihy mě to však přestalo bavit - zlomila to povídka "Druhý Šeherezádin příběh" - a zvládla jsem už jen asi 3 další, celé jsem to prostě nedočetla.
Ale zpět k těm úžasným, nejlepší nápad byl "Vražda v ulici Morgue", to mně naprosto ohromilo! A konečně "Jáma a kyvadlo" dělá svým jménem knize rozhodně čest....
Některé povídky jsou naprosto geniální, ale bohužel se najdou i takové, které mě prostě nudily. Navíc mě přijde, že jsou si všechny hodně podobné. Edgar Allan Poe je vynikající spisovatel a jeho příběhy mě budou vždycky fascinovat, ale toto je prostě bohužel hodně nevyvážená sbírka ...
Problémom tejto zbierky je fakt že poviedky ktoré sem distribútori umiestnili sú až nepekne rôznorodé. Tým "nepekne" myslím to, že čitatelia ktorý majú záujem o hororového Poe-ho a siahnu po tejto zbierke, s domnienkou že sa začítajú do poviedok podobných jame a kyvadlu, iba odradia k ďalšiemu čítaniu tohoto autora. Ono sú tu v podstate iba 3-4 horory a ostatné poviedky, hoci sú dobré a zaujímavé, sú zmesou všeličoho možného. A tím myslím vážne všeličo ! Od novinových článkov až po cestopisy.
Štítky knihy
Část díla
- Anděl pitvornosti / Anděl nevšednosti 1844
- Berenice 1835
- Černý kocour / Černá kočka 1843
- Ďábel ve zvonici 1839
- Démon zvrácenosti / Démon perversity 1845
Autorovy další knížky
1978 | Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
2011 | Povídky |
2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
Pane Poe, je to místy geniální. Je to tak noir, že i román noir by se styděl. Tak depresivní že i ruští realisti by se klepali. Je to tak psychologicky propočítané, že se v půl druhý ráno nad pointou počůráte strachy.
Jo, je to na efekt.
Hitchcock v knižní podobě hadra.
Moc pěkné čtyři a půl.
Četla jsem k maturitě a nedávno jsem měla tak temnou náladu, že tohle byla vítaná společnice. Pořvala jsem si a byl klid. Zvládla jsem Černého kocoura a Zlatého skarabea. Další si nechám na příští depku.