Jako zabít ptáčka
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388979/bmid_jako-zabit-ptacka-Mia-388979.jpg
4
3090
3090
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Maycomb v Alabamě je bezvýznamné ospalé provinční městečko obklopené poli s bavlnou. Ve 30. letech 20. století jsou Spojené státy americké zachváceny hospodářskou krizí, ale ta se obyvatel Maycombu dotýká jen okrajově. O letních prázdninách je největší starostí osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema vymýšlení plánu, jak vylákat místního podivína z jeho dobrovolného domácího vězení. Když je ale mladý černoch obviněn ze znásilnění bílé dívky, události naberou dramatický spád. Obhajoby se ujímá otec Čipery a Jema, advokát Atikus Finch. Toho čeká předem marný boj s předsudky, strachem a nenávistí. Román Jako zabít ptáčka ale rozhodně není o rasismu a nespravedlivých soudních procesech. Je to čtivý příběh o dospívání a braní rozumu, o různých formách osobní statečnosti, o přetvářce, morálce a zodpovědnosti. To vše vyprávěno pohledem osmiletého děvčátka. Harper Lee knihu dokončila v roce 1959 a román měl okamžitě obrovský úspěch. Získal Pulitzerovu cenu a dočkal se filmové adaptace s Gregory Peckem v roli obhájce Atika Finche.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Mladá frontaOriginální název:
To Kill a Mockingbird , 1960
více info...
Přidat komentář
Konečně jsem si i já přečetla knihu mnohokrát zmiňovanou v jiných dílech a zjistila důvod, proč tomu tak je. Příběh vyprávěný malou Čiperou ukazuje svět na americkém venkově začátkem minulého století. Dětské vnímání výborně vykresluje atmosféru městečka i jeho obyvatel a hlavně soudní proces, kde jako obhájce vystupuje její otec Atikus. Poselství knihy je jasné, za spravedlnost stojí bojovat.
Čtivý příběh z malého okresu v Alabamě z 30 let 20 století, kdy Amerikou otřásla hospodářská krize a rasová problematika, vyprávěný 8 letou dívkou Scout (v českém překladu Čipera - což jsem nepochopila). Ta dětská naivita a bezprostřednost dodává příběhu velmi milou atmosféru. Postavy jsou sympatické a dobře se v nich orientuje, každá má své kouzlo. Příběhy samotné ať už o Tomu Robinsonovi nebo Bubu Radleym jsou velmi silné a odráží se v nich realita tehdejší doby. Kniha je v základě velmi jednoduše psaná a věřím, že se někomu může zdát nezáživná. Je to klasika no a mě se líbila :-)
První část knížky mě nebavila vůbec. Druhá půlka byla o hodně lepší. Nejvíc mě bavil soudní proces. A konec byl docela překvapivý.
Uznávám, že v knížce je asi hodně velkých myšlenek, je to silné téma, i když již mnohokrát zpracované. Mě bohužel tento styl zrovna nesedl. Vyprávění z pohledu malé holčičky mi přišlo nevěrohodné. Prostě pro mě tato knížka nebyla to pravé.
První polovinou jsem se musela prokousat. Nebylo tam nic moc záživného,ale od okamžiku,kdy začal soud,jsem se opravdu nenudila. Konec jsem přečetla jedním dechem. Závěr byl opravdu překvapující,ale dost se mi líbil.
Hlavním tématem této knihy je justiční vražda neprávem odsouzeného černocha ve 30. letech 20. století v Americe. Příběh vypráví dvě děti, jejichž otec odsouzeného obhajuje. Díky tomu, ze je vyprávěn dětmi, je příběh rozevlátý a plný různých, z našeho pohledu někdy zbytečných odboček. Samozřejmě nejdůležitější je tam však pohled má soud, který je obyvateli malého městečka vnímán různě. Děsivé ale je, ze ještě v minulém století bylo o otázkách života a smrti rozhodováno ne podle pravdy, ale podle barvy pleti.
Asi zde budu momentálně černou ovcí, knihu hodnotím mírným podprůměrem. Četla jsem v poslední době několik knih s tématikou amerického jihu a otroctví, nu a mysl je na nějakou dobu přesycena. Asi jsem tuto knihu měla číst jako první. Teď mě již ničím nepřekvapila a nic na tom nemění ani Čipera a Jem.
Pohádka o americkém jihu první poloviny 20. století s prvky syrovosti jakoby inspirované bratry Grimmovými. Černobílé (doslova) vykreslení postav ubírá příběhu na síle a tak nikdo neprochází žádným vývojem, čímž se tato kniha stává roztomilou a v mnoha hrdinech idealizovanou kronikou autorčina dětství.
Přesto dávám plný počet a to zejména s ohledem na příjemnou čtivost i nápad vyprávění „dospělých“ témat osmiletou holčičkou. Zároveň velmi oceňuji i pasáž školní výuky o Hitlerovi a její zasazení do kontextu celého děje. To je pojato originálně, nadčasově a především stále aktuálně.
Celkově tedy nadstandardní klasika, kterou si může přečíst opravdu každý.
Kniha o morálce, která nemoralizuje. Kniha o (ne)vině a trestu. Kniha o tom, že co zaseješ, tak taky sklidíš.
Příběh bezpráví sledujeme očima malé Čipery a jejího staršího bratra Jema, kteří se dostanou do centra pozornosti díky svému otci Atticovi, který obhajuje nevinného černocha. Nespravedlnost, jíž se mu u soudu nakonec dostane a která vyústí v tragédii, je obyvateli městečka vnímána odlišně. Většina lidí si nedovede představit, že by slovo černocha mohlo zvítězit nad slovem bělocha i když se jedná o tzv. "bílou chátru". Existuje však pár lidí, pro které nejsou demokracie a rovnost jenom slova... Může ve skutečném světě zvítězit dobro nad zlem?
Pro mě je nepředstavitelné, že kniha se neodehrává v daleké minulosti, ale v době poměrně nedávné, kdy se v Evropě dostal k moci Hitler.
školní radou regionu Peel v kanadské provincii Ontario doporučena k odstranění ze školních knihoven. Prý je "rasistická a násilnická". Koukám, že v radě nesedí jenom ultralevicoví cenzoři, ale navíc ještě naprostí ignoranti...
Moc pěkná knížka o morálce, spravedlnosti, o nás, o davu, o většině, o svědomí. Knížka nutí přemýšlet a přitom vůbec nepůsobí mravokárně, nebo školometsky. Je to určitě díky vyprávění z pohledu malé dívky, ale i díky skvělému zpracování. Když se někde děje nějaká nespravedlnost, máme všichni ohromnou schopnost ji poznat. Děti mají tento cit navíc ještě neotupělý a nebojí se nespravedlnost pojmenovat jménem. Zatímco většina nás ostatních, máme „důvody“ ji nevidět, omlouvat ji, zdůvodňovat ji, nebo se k ní přidat. Ať už jsou naše důvody jakékoli, je dobré, že na to někdo umí upozornit. Po přečtení takovéto knihy, budete mít chuť být lepší, budete mít chuť být jako Atikus, Přeji nám všem, ať se nám to daří naplnit, Ať umíme bojovat za spravedlnost, ať umíme nemlčet, ať umíme nepřidávat se k většině.
První polovina knihy je totální nuda (něco jako Bylo nás pět, v mnohem horším podání, s tím, že děti jsou jen tři). Druhá polovina je lepší, soudní proces je dobrý, ale celkově to není žádný zázrak. Když si knihu přečtete od půlky, o nic nepřijdete.
Libila se mi... jde o klasiku a notoricky znamou... ale bylo to skvele cteni. Urcite keste zopakuji
Ne vždy v knize tak přilnu k nějaké postavě a jen zřídka se mi stane, že jí začnu téměř nekriticky obdivovat. Ale ano, Atticus Finch je pro mě ztělesněním morálky, kategorického imperativu, spravedlnosti a silných principů.
Ať už jde o Bubu Radleyho, slečnu Maudie, Toma Robinsona nebo třeba i Hecka, všichni dokázali, že se umí zachovat statečně a že morálka pro ně není jen pytel prázdné slámy. To se o většině ostatních obyvatel Maycombu příliš říct nedalo.
Dovolím si jen některé z Atticových zapamatování hodných výroků:
"Proč rozumní lidé začnou řádit jako zběsilí, když se zběhne něco, v čem je zapleten černoch, nad tím mi zůstává rozum stát."
"Statečnost začíná tehdy, když víš, že jsi poražen, ještě než se do něčeho dáš, a přesto se do toho dáš a dovedeš to do konce, ať se děje, co se děje. Málokdy zvítězíš, ale někdy se ti to podaří."
"Pravda je taková: někteří černoši lžou, někteří černoši jsou zkažení, někteří černoši jsou nebezpečím pro ženy - černé jako bílé. Ale to se dá vpravdě říct o všem člověčenstvu, a nikoli výlučně o některé lidské rase. Není v této síni člověka, který by byl nikdy nezalhal, který se nikdy nedopustil něčeho nemorálního, a není takového člověka který by nikdy nebyl pohlédl na ženu se žádostí."
Příběh vyprávěný očima dítěte je rozhodně zajímavý, dokáže podat odpudivé lidské jednání jako vlastně jen trochu nesrozumitelný přešlap a fantazie dokáže vykouzlit z nijak zajímavé věci věc prvotřídního významu. Okolo dozvuků hospodářské krize či rasismu se našlapuje jen velmi zlehka, možná až nesnesitelně lehce, protože vědomí, co je opravdu za tím, že někdo nazývá někoho "negromilem" je teprve to hrůzné. Ne nepodobná je paralela s urážlivým nálepkováním a pohrdáním "vítači", "havlofily" nebo "sluníčkáři". Jako zabít ptáčka ukazuje, kam může právě tohle dospět. A věřím, že se najde dost takových, jako byl Atticus Finch. I já se snažím být takovým, jako byl on.
Tahle knížka se dotkla něčeho hluboko ve mně. Ale jen tak nenápadně, že jsem si toho sotva všimla. O to hůř se to popisuje... Příběh to nebyl žádný obzvlášť dramatický, a tak ani žádné velké emoce nepřišly. Ale "něco" v té knížce je. A to něco dává knížce místy nesmírně hluboké vyznění. Myslím, že to je hlavně díky Atikovi. Člověk tak nějak cítí, že takový by měl být... Tahle kniha prostě čtenáři tiše připomene ideály, za které by měl bojovat, vlastnosti, které by si měl osvojit, přístup ke druhým lidem, na kterém by měl pracovat. A to bez patosu, kterého se já osobně nedokážu vyvarovat ani v komentáři. Pardon. :-)
Knihu jsem začal číst kvůli jedné, pro mě velmi důležité osobě. Postupem času už jsem knihu četl proto, ze mě prostě zaujala ona sama. Příběh je vyprávěn skrze mladou a nevinnou dívku Čiperu ,příběh vypovída o sociálních problémech v USA v první polovině dvacátého století. Zejména kniha poukazuje na rasismus a diskriminaci. Na knize se mi moc líbilo, že zde vystupovali osoby, s nadcasovymi názory a myšlenkami, které se z větší části shodovaly s těmi mými. Knihu bych spis doporučil pro mladší ročníky, ale i staršímu čtenáři tato kniha může hodne dát.
Nedivím se, že vyznavačům Childa, Larssona, Nesba a spol. připadá tato kniha nudná a zdlouhavá. Tato kniha spadá do kategorie krásné literatury a přesně taková je - KRÁSNÁ!
Kniha mi byla doporučená, nevěděla jsem co mě čeká...musím uznat, že styl psaní mne překvapivě bavil na to, jak je kniha stará. Krásné vykreslení chování dětí, částečná naivita a úcta k rodičům, ale zároveň i dřívější postoj k jiné rase. Žádnou pecku jsem neočekávala a vlastně ani žádné WAU nezískala. Chvilkami zdlouhavé vyprávění.... Dle mého, nic moc.... Ale po těch severských krimi odlehčené čtení
Štítky knihy
děti zfilmováno americká literatura znásilnění soudní procesy USA (Spojené státy americké) černoši rasismus hospodářská krize Alabama
Jako zabít ptáčka
Pěkná, čtivá a poučná knížka, která má něco do sebe a moc mě bavila. Zbytek už napsali ostatní...