Jako zabít ptáčka diskuze
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Maycomb v Alabamě je bezvýznamné ospalé provinční městečko obklopené poli s bavlnou. Ve 30. letech 20. století jsou Spojené státy americké zachváceny hospodářskou krizí, ale ta se obyvatel Maycombu dotýká jen okrajově. O letních prázdninách je největší starostí osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema vymýšlení plánu, jak vylákat místního podivína z jeho dobrovolného domácího vězení. Když je ale mladý černoch obviněn ze znásilnění bílé dívky, události naberou dramatický spád. Obhajoby se ujímá otec Čipery a Jema, advokát Atikus Finch. Toho čeká předem marný boj s předsudky, strachem a nenávistí. Román Jako zabít ptáčka ale rozhodně není o rasismu a nespravedlivých soudních procesech. Je to čtivý příběh o dospívání a braní rozumu, o různých formách osobní statečnosti, o přetvářce, morálce a zodpovědnosti. To vše vyprávěno pohledem osmiletého děvčátka. Harper Lee knihu dokončila v roce 1959 a román měl okamžitě obrovský úspěch. Získal Pulitzerovu cenu a dočkal se filmové adaptace s Gregory Peckem v roli obhájce Atika Finche.... celý text
Originální název: To Kill a Mockingbird, 1960
více info...
Diskuze u knihy Jako zabít ptáčka (3)
Přidat komentář
skvěla knížka, na kterou jsem nedávno natrefil náhodou v antikvariátu naproti Quadriu. Je v ní mnoho moudrostí, dá se číst několikrát. Za zmínku stojí určitě i film s Gregorym Peckem v hlavní roli. Ale samozřejmě knize se to nevyrovná. To kill a mockingbird patří bezesporu mezi klenoty jižanské literatury.
Štítky knihy
děti zfilmováno americká literatura znásilnění soudní procesy USA (Spojené státy americké) černoši, černošky rasismus hospodářská krize AlabamaHarper Lee také napsal(a)
| 2018 |  Jako zabít ptáčka |
| 2016 |  Postav hlídku |
S dovolením se odkazuji na dřívější recenze. Ta od jarynek (VIII.24) se trefila - dítě vypráví jako by bylo dospělé, má názory a hloubku myšlení dospělého - to je to co mi tady nesedlo!! To, co mělo být vážné mi bohužel přišlo jako fraška:-((
Několikrát bylo vypravěčem v přečtené knize dítě, líčilo příběh svým pohledem, ale tady to bylo neúměrné, mimo jistou dětskou perspektivu. Jen v některé pasáži mi to přišlo přirozené, ale těch vyumělkovaných bylo až moc. Příliš, aby mé hodnocení bylo lepší.
Možná je to mým chápáním, že jsme se s autorkou minuli, možná ne, ale nemusí se přece lidem líbit stejné věci. Řada čtenářů je knihou nadšena, tak jim to nebudu brát a jen sáhnu po jiné knize:-))