Jako zabít ptáčka
Harper Lee
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388979/bmid_jako-zabit-ptacka-Mia-388979.jpg
4
3111
3111
Jako zabít ptáčka série
1. díl >
Maycomb v Alabamě je bezvýznamné ospalé provinční městečko obklopené poli s bavlnou. Ve 30. letech 20. století jsou Spojené státy americké zachváceny hospodářskou krizí, ale ta se obyvatel Maycombu dotýká jen okrajově. O letních prázdninách je největší starostí osmileté Čipery a dvanáctiletého Jema vymýšlení plánu, jak vylákat místního podivína z jeho dobrovolného domácího vězení. Když je ale mladý černoch obviněn ze znásilnění bílé dívky, události naberou dramatický spád. Obhajoby se ujímá otec Čipery a Jema, advokát Atikus Finch. Toho čeká předem marný boj s předsudky, strachem a nenávistí. Román Jako zabít ptáčka ale rozhodně není o rasismu a nespravedlivých soudních procesech. Je to čtivý příběh o dospívání a braní rozumu, o různých formách osobní statečnosti, o přetvářce, morálce a zodpovědnosti. To vše vyprávěno pohledem osmiletého děvčátka. Harper Lee knihu dokončila v roce 1959 a román měl okamžitě obrovský úspěch. Získal Pulitzerovu cenu a dočkal se filmové adaptace s Gregory Peckem v roli obhájce Atika Finche.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Mladá frontaOriginální název:
To Kill a Mockingbird , 1960
více info...
Přidat komentář
Podle názvu a anotace by se dalo očekávat kruté čtení o rasismu, násilí a křivdách. Nemusíte se ovšem bát, kniha je psána z pohledu dítěte, které valnou většinu času popisuje úplně obyčejná dětská dobrodružství. V průběhu knihy pronikají děti i do světa dospělých a stanou se neprávem obětmi jižanské omezenosti. Příběh má velmi pomalé tempo, ale autorčin styl vás vtáhne do děje a pomůže vám vrátit se na chvíli do dětství. Ačkoliv se děj odehrává v Alabamě v první polovině dvacátého století, příběh je velmi nadčasový a teritoriálně univerzální. Čtenáři připomene, že se nemá uplatňovat dvojí metr a že se občas mají dospělí hodně co učit od dětí. Knihu bych si přečetla znovu a byla bych moc ráda, kdyby si jí jednou přečetly i moje děti. Určitě se jedná o dílo, které by nemělo být zapomenuto.
Mno...co na tuto knihu říct....asi me bavila, nerikam, ze byla spatna, ale...neco tomu chybelo. Melo jit o vysetrovani znasilneni belosky cernochem ve 30. letech 20. stoleti....takze je mi jasne, ze rasismus byl neuveritelny, ale...vse se odehralo na par strankach a zbytek knihy byl vlastne o nicem... Nejak mam posledni dobou problem s tim, ze kdyz nejaka kniha dostane oceneni, napr. zde uvadenou Pulitzerovu cenu, tak mam s knihou problem se do ni zacist a vubec nejsem tak nadsena, jak bych mela byt.
Čipera je aktuálně mou nejoblíbenější knižní postavou! Milé, zvídavé a na svůj věk velmi vyspělé dítě, s perfektním rodinným zázemím a vlastním názorem.
Naprosto unikátní záležitost, kterou jsem deset let odkládala, že si ji přečtu "až někdy".
Rasismus a nenávist je opravdu nechutnou věcí a v knize je perfektně vystiženo naše dnešní "nejsem rasista, ALE". Paní učitelce se sice velmi hnusil Hitler, ale lynčovat černocha jí nevadilo... Nevím, jestli jsme se od ku-klux-klanu posunuli v 21. století o tolik dál.
Poslouchal jsem jako audioknihu a musím říct že to byl pro mě veliký zážitek. Přiznám se že v některých pasážích se mé emoce projevili i ukápnutím slzy a to by se chlapovi v práci nemělo stávat. Vlastně v práci se neposlouchají audioknihy, navíc oceněné nějakou cenou, třeba Pulitzerovou.
Kniha mne z počátku nebavila. Musela jsem si uvědomit, že je to kniha vyprávěna dítětem a psaná spíše pro děti. Na knize je krásné, že přesto, že pojednává o velmi vážném téma, není náročná ani agresivní. Je to vlastně milý příběh o jednom létě dvou sourozenců.
Ke knížce jsem se dostala náhodou. Po dlouhé době je to opět hooodně silná knížka, kterou jsem přečetla. Opravdu doporučuji. Je v ní mnoho velkých myšlenek.
Kniha má mnoho rozmerov, stačí si len vybrať. Nájdeme tu rozprávanie o detskej bezprostrednosti, detskom svete z optiky dieťaťa, snahu pochopiť svet a zmýšľanie dospelákov, americké pomery pred druhou svetovou vojnou, život na americkom predmestí, rasovú segregáciu a mnoho iného. Pre stredoeurópskeho čitateľa je pohľad na černochov Amerike autentickým rozprávaním. Kniha ma úplne vtiahla do deja, tiež som sedela v pojednávacej miestnosti a cítila horkosť v ústach z toho, ako to na svete chodí. Nielen vtedy, ale aj dnes. Že spravodlivosť vie byť prispôsobovaná podľa potrieb a že ľudia si nie sú rovní ani vtedy, ani teraz.
Krása. Román pozvolna plynul a i tak velmi upoutal mou pozornost od prvních stránek. V knize se objevil nejeden hrdina, více úhlů pohledu na problematiku soužití různých etnik na jednom území. Atmosféra mně pohltila a mé čtenářské srdce plesá!
Na knihu jsem byl navnaděn jejím hodnocením a obecně tím, jak moc je kniha čtená, o zaujetí tématem nemluvě. Čekal jsem, že bude příběh trochu dramatičtější, emocionálnější.
Co ale dělá tuto knihu tak dobrou, je její věrohodná vypravěčka a ten dětský pohled na svět a jeho problémy.
Kdepak, Jeme, já myslím, že je jenom jeden druh lidí. Lidi.
— Lee Harper, Jako zabít ptáčka
Trochu mi trvalo se do knihy začíst, asi jsem zvykla na větší spád a dramatičtější líčení, chvílemi jsem se ve vyprávění ztrácela. Nicméně po přečtení celé knihy moc oceňuji její nadčasovost (zejména vylíčení školství se vlastně moc od dneška bohužel neliší....), skvěle popsane charaktery skupin obyvatel, vykreslena psychologie postav, složitosti dětství i rodičovství.
Je to překrásná knížka. Poetická a opředená dětskou fantazií. Vypravěčku příběhu Čiperu si musí každý zamilovat. Je otevřená, přátelská a bez předsudků, milovaná otcem i chůvou. Plnými doušky si užívá dětství, hraje si a dovádí a když ji něco naštve, neváhá se poprat. Je bystrá a nesvázaná konvencemi. A z toho pramení menší či větší trable. V životní zkoušce, kterou si musí její rodina projít, obstojí všichni na výbornou. Navzdory tomu, že ne všechno vždy dopadne dobře.
Asi jsem si představovala podle popisu i prvních kapitol něco jinýho, ale to vůbec nevadí. Byl to jemný příběh o nepěkné pravdě. Snad budu mít příležitost se dostat i k nedávnemu pokračování.
Skvost americké literatury, ale upřímně, po tom, jak je kniha všude vyzvihovaná, jsem čekala trošku víc. Navzdory tomu je to krásná kniha, která určitě stojí za přečtení.
Budu naprosto upřímná - trvalo mi asi půl roku, než jsem tuhle knihu dočetla. V žádném případě to nebylo tím, že by mě nudila. Ba naopak, jakmile jsem se do ní začetla a ponořila se do příběhu, stránky mi pod rukama doslova utíkaly. Jenže jsem přečetla třeba třicet stránek, pak jsem knihu odložila, a tři týdny na ni nesáhla :D
Každopádně, co se příběhu týče, nemohu jinak, než chválit. Ve většině případů jsou knihy o hlubokých tématech, které jsou vyprávěny z dětského pohledu, naprostými skvosty. Čipera byla naprosto fantastickou vypravěčkou, u mě však vedla postava Kalpurnie. Několik jejích mouder jsem si z knihy vypsala. Mrzí mě, že není kniha v České republice součástí povinné četby na školách, alespoň pokud vím, protože by si to zasloužila.
Rozhodne zajimava a dobre napsana kniha, ale vzhledem k tomu, ze je vsude velmi vyzdvihovana, jsem cekala ponekud vic. V knize me preci jen nejake drobnosti rusily - at uz to ze prvni polovina se ponekud tahne (druha je naopak vyborna) nebo jsem nekdy mela problem "uverit", ze udalosti vlastne popisuje osmilete dite (i kdyz by se jednalo o vzpominky a tudiz vypraveni "dospeleho" - coz by omlouvalo nektere vyrazy a vety, ktere proste tak male dite nepouzije, nektera "moudra", ktera se Jane Louise maji honit v hlave, mi prisla preci jen trochu nedetska). Nekde se autorce "detsky pohled" povedl dokonale, jinde je to trosku za hranou. 4,5 hvezdicky.
Mnohovrstevnatý příběh o životě na americkém Jihu ve 30. letech, poznávání světa a dospívání. Dětský pohled je tu celkem uvěřitelný, což se vždy nepovede. Zaujal mě jazyk a i postavy a prostředí jsou barvité a působí reálně. Místy je to trochu moralitka, ale v kontextu všech pozitiv se to dá rozhodně knize prominout.
Jeden z nejkrásnějších příběhů. O jejích kvalitách svědčí i to, že je o ní pořád slyšet. Aniž bych byla obeznámena s dějem, jsem se do ní pustila, abych zjistila, co je na tom pravdy. Přála jsem si, aby knížka nekončila a já mohla dále číst o dětských dobrodružstvích. Chtěla jsem se znovu stát dítětem. Ale nic nemůže trvat věčně. Krásný příklad o tom, jak to dříve chodilo, ale i toho, co se za "pouhých" 100 let změnilo k nepoznání.
Štítky knihy
děti zfilmováno americká literatura znásilnění soudní procesy USA (Spojené státy americké) černoši rasismus hospodářská krize Alabama
Jako zabít ptáčka
Každá doba má své chyby, a pak dále spousty zalátaných záplat z chyb minulých. Jenže mnozí si je nechtějí připustit: ,,To by museli vybočit z normálnosti." Což by je vnitřně asi zabilo. Musí se stát to, že pokročí sama doba, a odkryje těm slepcům to, co nechtějí vidět. Je to neochota, nebo strach? Jako zabít ptáčka je nádherná kniha, pohádka, co popisuje, aniž by zastiňovala, ač je čtenářem třeba dítě, jako v knize Čipera.