Doktore, fofrem, jde o život!
Patrick Taylor
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172005/doktore-fofrem-jde-o-zivot-172005.jpg
4
530
152
Irish Country série
1. díl >
Barry, čerstvý majitel univerzitního diplomu, získal první zaměstnání... nic zlého přitom netuše. Bude asistentem praktického lékaře v Ballybucklebo! Tuhle vesničku málem nenajde na mapě, ale na místě zjistí, že nechce žít nikde jinde než tady – v srdci smaragdových kopců a údolí severního Irska. Pak se však poprvé setká se svým šéfem, doktorem Fingalem O´Reillym. Tenhle starší muž, jehož základním ponaučením je „nikdy pacientům nedovol, aby ti přerostli přes hlavu!“, má velmi svérázné metody. Je prchlivý O´Reilly šarlatán prvního řádu, anebo naopak ten nejlepší učitel, od kterého Barry získá mnohem víc, než se kdy naučil na fakultě? Ať už tohle dopadne jak chce, po seznámení s O´Reillyho pacienty – mezi nimiž se najdou opravdu rázovité figurky – je mu jasné, že minimálně o životě, a nejspíš i o lásce se tady dozví víc, než kdy doufal.... celý text
Literatura světová Humor
Vydáno: 2009 , Leda , RozmluvyOriginální název:
An Irish Country Doctor , 2004
více info...
Přidat komentář
Venkovský praktický lékař není jen tak nějaký doktor. O své pacienty se opravdu zajímá a péče o ně překračuje rámec jeho působení. V knize nechybí ani trocha humoru a happy end
Úsměvná kniha o mladém lékaři, který se stane asistentem venkovského lékaře a seznamuje se se svéráznými obyvateli.
Příjemný příběh o svérázných lidech z irského venkova. Odpočinková četba plná životních mouder a úsměvných příhod venkovských lékařů.
Výzva 2021 - při poslední řečené otázce jsem si v duchu říkal, že tuhle vesnici člověk musí milovat, i kdyby nechtěl. A to samé platí i o knize samotné - postavičky jak z poslední Horní Dolní, anglický humor suchý jak drn, prostě bomba. Díky za recepty na konci knihy a už teď vím, že to nebylo poslední shledání se svérázným Ballybucklebo!
Celkem vtipná konfrontace mladého začínajího lékaře Barryho, který je vyškolen teorií a tyto čerstvě nabyté vědomosti je připraven bez jakéhokoliv zpochybňování a přesně podle daných pravidel uplatňovat i v praxi. Proti němu stojí svérázné a zdánlivě lajdácké léčebné metody doktora O´Reillyho, jehož základním pravidlem je „nenechat si pacienta přerůst přes hlavu“.
Barry jako nový asistent doktora O´Reillyho přes počáteční nedůvěru a pochybnosti k jeho praktikám, postupem času začíná chápat, že pod slupkou zdánlivé hrubosti a někdy až neurvalosti se skrývá velká moudrost, soucit, pochopení, dobrácká duše a velké srdce.
Doktor O´Reilly totiž nevládne jen bohatými praktickými zkušenostmi z oblasti medicínské, ale současně je taky velkým znalcem lidských charakterů a často tak pomáhá lidem i mimo ordinaci.
Barry tak postupně poznává, že v mnoha případech dokáže lidský rozum a pochopení udělat větší službu, než jakákoliv vědecká učebnicová teorie.
Je to taková klidná a oddechová záležitost, která sice nevyvolává až tak velké výbuchy smíchu, ale občasné pousmání určitě vylovit umí. Děj kolem dvou hlavních hrdinů je rozšířen o spoustu svérazných a originálních postaviček, a trochu okořeněn i náznakem milostných záležitostí mladého hrdiny. Občas se mi kniha ale zdála trochu rozvláčná, některé kapitoly příliš popisné, až nezáživné, myslím, že to knize trochu škodilo a ubíralo jí na spádu. Proto dávám takové lepší tři hvězdičky, i když k nějakému dalšímu pokračování se určitě ještě vrátím.
Poklidný obrázek z venkova v Severním Irsku. Děj se odehrává asi v r. 1964. To je doba, kterou si už dobře pamatuji, proto mne zarazily některé rozdíly ze života u nás a v Severním Irsku. Patricie se musela obhajovat za to, že studuje vysokou školu (kolem mne bylo už tehdy plno vysokoškolaček), Julie měla problémy s potratem (u nás byl potrat povolen, i když ho musela schvalovat komise), rodilo se doma (u nás byly domácí porody snad jen tehdy, když se nestihlo dojet do porodnice). Že u nás nebyly chudinské čtvrti, nezaměstnaní a utrápené matky osmi dětí se skvrnami na nohou od zimy a topení dřevem v krbech, je jasné. Asi jsme měly zkreslené představy o životě na "západě".
No můj šálek kávy to úplně není. u pár stranek jsem se velice pobavila. Ale je to poslední moje poslední kniha tohoto žánru. Moc mě příběh neoslovil.
V prvních kapitolách jsem tu knížku dost odmítla. Jsem totiž vášnivý milovník Herriota a tohle bylo v mnoha detailech tak moc stejné, že jsem ji vůbec nechtěla číst. Nakonec jsem ale přijala jiný styl vyprávění příhod z ostrovního venkova a celkem jsem si ji užila, i když jsem se neubránila srovnávání. Příjemná kniha, těším se na další díly, ale neměla na mě ten efekt, kdy se nechci odtrhnout.
Příjemná oddychovka plná humorných příhod a hlášek. Dobrá volba, pokud chcete nějakou pohodovou a nenáročnou knihu na večer :)
Neurazí, nenadchne. Celkové knihu hodnotím kladně, hlavní postavy jsou sympaťáci. Je to napsáno lehkým stylem, čtivě. Přesto se mi děj občas táhl, některé popisky míst byly zdlouhavé a nezajímavé. Možná se k dalším dílům někdy vrátím.
Milá kniha, příjemné prostředí s roztomilými postavami a úsměvnými příhodami. Miluju Irsko pro jeho kulturu a nádhernou přírodu a v této knize je všechno.
Určitě se časem dostanu k dalším dílům. Jen mínus za stupidní název a obálky knih se mi vůbec nelíbí, originální jsou o moc hezčí.
Knížka vhodná na uklidnění a navození dobré nálady. Jedná se o příběhy pacientů, které spojuje ústřední dvojice venkovských doktorů. Idylické, občas úsměvné ... škoda, že to tak ve skutečnosti nefunguje. I když kdo ví, třeba je to reálný obraz irského venkova? Možná zauvažuji o emigraci :)
Knížka mi hodně připomíná knihy Jamese Herriota.
Idylické příběhy venkovských doktorů, hezky čtivé a málo pravděpodobné. V době, kdy jsme přímo vyzývání, abychom se vyhýbali návštevám ordinací, je hezké (a teskné) číst si o lékařích, kteří ve svých ordinačních hodinách byli "na chlup" přítomni pro své pacienty, a k nemocným, kteří se z různých příčin osobně nedostavili, zajížděli domů!!! A to dokonce i k pacientům, kteří určitě nestáli na nejvyšších příčkách sociální struktury vesnice!
V knize je několik dobrých a vtipných hlášek a také několik neuvěřitelných kuchařských receptů, po jejichž přečtení člověk začne tušit, proč je irská povaha tak drsná a neochvějná.
Nejsem právě fanouškem rugby, ale už určitá drobná podobnost s knížkami nám všem známého veterináře si získala jednoznačně mé sympatie. Četl jsem snad všechny co u nás vyšly. Pokud se mi podaří k jeho knížkám vrátit, tak ještě zvážím hodnocení, jednotlivých knih - dílů. Jedné z nich dám určitě těch hvězd pět. Možná to bude nakonec právě tato. Prozatím dávám celé sérii čtyři hvězdy. Tedy za mne 4+. Určitě se budete dobře bavit, a zároveň se seznámíte s ryzí, byť často poněkud osobitou duší irského lidu. Není to humoristická literatura, přesto mohu jedině doporučit. Na mne jsou to příliš tlusté bichle, ale určitě to stálo za to. Připomnělo mi to Irsko, jak si jej pamatuji. Bylo to tehdy sice jen několik dnů, ale stálo to za to.
Příběhy z venkovského lékařského prostředí mám ráda. Tyto jsou vtipné, plné osobitých a svérázných postav, životní moudrost a laskavého humoru. Doktoři se ve své profesi vyznají, neboť léčí i čtenářovu duši.
Výborná knížka! Krátké kapitoly, vtipné historky, svérázní pacienti i sympatičtí doktoři. Život na vesnici prostě chytne za srdce (tedy pokud se nepoznáte mezi místními figurkami) :-D
Zamilovala jsem si postavičky ze Steinbeckovy Plechárny. A tady asi taky nebude těžké najít si své oblíbence a s úsměvem na rtu o nich číst. Chtěla jsem něco, co neznám, co je veselé a čím bude možné prokládat složitější čtení. Tohle byla dobrá volba a ještě lepší bylo, že jsem si půjčila rovnou první dva díly :o)
Štítky knihy
lékařské prostředí humor Irsko vesnice lékaři laskavost
Autorovy další knížky
| 2009 |  Doktore, fofrem, jde o život! |
| 2010 | Doktore, teď to chce klid! |
| 2010 | Doktore, šťastný a veselý! |
| 2012 | Doktore, bacha na ženský! |
| 2011 | Doktore, to byste se divil! |
Kniha Doktore, fofrem, jde o život! je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 777x |
| Čtenářské výzvě | 264x |
| Doporučených | 36x |
| Knihotéce | 243x |
| Chystám se číst | 186x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 9x |
Knížku jsem začala číst kvůli čtenářské výzvě, protože jinak bych si ji asi nevybrala. Je to ale milá oddechovka se spoustou humoru a cizích slov, kterým jsem nerozuměla ani za mák. Občas mi přišlo, že autor z obyvatel udělal až příliš velké burany... Dost možná se ale ještě někdy do Ballybucklebo vrátím. 4*