Ilustrovaný muž

06.07.2020

Většina povídek mě moc nezaujala. Několik jich bylo celkem dobrých a jednoznačně nejlepší je Dlouhý déšť, ta byla výborná.

08.06.2020

Přestože jsem dal absolutní hodnocení asi jen polovině povídek, celá sbírka si ho rozhodně zaslouží. A "Ilustrovaný muž" spolu s "Temným karnevalem" vystrnadil z mojí knihovny "Kaleidoskop", který jsem miloval, ale řada povídek z něj se mi nelíbila (nevystrandili ho tedy zcela, jen se přesunul z domova na chalupu:) ) Důvod je na snadě. Podle mne jsou právě tady ty nejlepší Bradburyho sci-fi povídky (pecky jako Město, Astronaut, Savana a další). Těch skutečně dobrých chybí jen pár (třeba moje oblíbené "Čekám"). A hluchá místa tu vlastně nejsou. Vlastně mi nesedla jen "Míchačka na beton", ale možná je to překladem, musím si jí přečíst ještě v originále. A jenom se mi potvrzuje, že raná tvorba řady velikánů žánru je prostě nejlepší. Možná ještě nejsou tak vypsaní, ale srší nápady a imaginací. A s Bradburrym je to stejné jako s Martinem nebo třeba Kingem na poli horroru.

11.05.2020

Čteno jako audiokniha.Přednes sice působivý ale hudební doprovod mi připadl jako trochu zastaralé,ale úsměvné retrovzpomínky na scifi padesátých a šedesátých let.Stejně jako povídky ,v nichž kapitáni kosmických lodí pokuřují doutníky,kněží se snaží vymýtit předpokládaný hřích marťanské civilizace atd...Nelze ale upřít na tehdejší dobu nezvyklou originalitu nápadů a jakousi poetičnost některých povídek,za mne asi největší v Astronautovi.No a Poutník,ten bude přesahový a nadčasový do konce světa.

11.05.2020

Nejsem povídkový typ. Téměř nečtu sci-fi ani ostatní žánry, které se knihou prolínají.
Tudíž vůbec neznám autora.
Četla jsem ušima ve skvělém podání Hercula Poirota - pana Meduny.
Audiokniha má zajímavý zvukový doprovod.
Styl, jazyk, fantazie, obrazy, poetika, barvitost a nad to vše zvláštní nadhled a hra s motivy.
Asi tak do poloviny povídek jsem fascinovaně poslouchala Savanu, Marionety - humorem mi připomíná Roalda Dahla - Lampiony, Dlouhý déšť, Astronaut . . . . .stále dokola.
Pak najednou přišla přesycenost tématy, Marťany?
Že by něco přece jen bylo na laciném moralizování?
Nicméně povídky jsou báječné a po troše odpočinku se ještě vrátím a vše si užiji novou chutí ☀️
P.S. Osici díky za komentář jednotlivých povídek !

30.04.2020

Děti si hrají často v obýváku u knihovny a já většinou neodolám a prohlížím si naše knížky. A naposledy mi padla do oka kniha The Illustrated Man od R. Bradburyho. Hned jsem ji vytáhla a začetla se do ní. Když pak přišel manžel z práce, už jsem mu o ní nadšeně povídala:-)

Jedná se o sbírku povídek, které k sobě váže právě postava ilustrovaného muže. Ale jinak než bychom si bez znalosti kontextu představovali. Každé povídce odpovídá jedno tetování na těle ilustrovaného muže. S příchodem noci se začnou tetování pohybovat a vyprávět příběhy, které jsou zároveň předpovědmi budoucnosti... Neznámý vypravěč potkává jednoho dne ilustrovaného muže a my společně s ním máme možnost sledovat v jednotlivých povídkách příběhy z jeho tetování.

Povídek v mém britském vydání z roku 1977 je 16. V českém vydání je jich 18. Abych mohla s klidným srdcem ohodnotit knihu, tak jsem si zbylé povídky dohledala a také přečetla:-) Ve výsledku jsem jich přečetla 20. Ne, nespletla jsem se, opravdu 20. Vtip je v tom, že mé vydání obsahuje 2 povídky (Usher II a Playground), které nejsou v původním vydání (z roku 1951) vůbec obsažené. Povídka Playground asi ani nebyla přeložena do češtiny, nepodařilo se mi ji česky dohledat.

Po přečtení první povídky Savana jsem si zapsala „wow“ a věděla jsem, že jsem objevila po F. Kafkovi dalšího spisovatele, který si mě získal. … R. Bradbury nastavuje prostřednictvím postav ve svých povídkách lidem zrcadlo. Vyhrocuje situaci, aby ukázal člověka, jeho pocity a jednání v těch nejkrajnějších momentech. Jedná se sice o sci-fi, ale jiné planety jsou pouhou kulisou (Mars se v nich objevuje na „100+1” způsobů). To, o co podle mě v povídkách jde, je člověk jakožto tvor ženoucí se za něčím, mající své limity, atd. … Povídky mi byly jistým odrazovým můstkem k hledání v sobě. Bradbury umí uhodit hřebíček na hlavičku a dokáže vyhmátnout lidské vlastnosti, o kterých radši nepřemýšlíme moc často. Poselství jeho povídek je a bude stále aktuální, protože člověk se jen tak nezmění! Autor přesto nemoralizuje, pouze prostřednictvím postav nechává vyznít, jaký lidské vlastnosti nebo chování mají dopad na člověka samotného. To považuju za geniální. … Povídky kromě jednoho hlavního tématu naťukávají mnoho dalších. Bradbury dokáže na malém prostoru povídky nenásilně začlenit ale i nezačlenit (přesto to tam najdete) mnoho podnětů k přemýšlení. Všech 19 povídek (kromě Playground) jsem rozepsala, tak jestli vám nevadí, že obsahují anglické citáty, mé myšlenkové pochody a nemáte zrovna nic lepšího na čtení, tak tady jsou:
https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/osice-280091

Kniha jako celek má i skvěle promyšlenou pointu. Ilustrovaný muž byla má druhá kniha od R. Bradburyho (předtím jsem četla Strom duchů) a určitě nebyla od něj tou poslední.

23.04.2020

Jak by se člověk zachoval, kdyby na Mars cestoval? :) Zábavné, ale i závažné příběhy. Krásně barvitě popsáno, jako byste nečetli, ale prohlíželi si ony příběhy přímo na Ilustrovaném muži. Autor se asi brzy stane mým oblíbeným spisovatelem.

16.03.2020

Návod, co si nebrat na výlet do vesmíru.
Po obloze se prohánějí rakety, lidé létají na Mars, na Venuši a miliardy kilometrů všude možně. I na Zemi je všechno jinak, o běžný život se postarají automaty a nejrůznější hejblátka. Ale v těch raketách a v automatizovaných obydlích jsou to zase jenom ti obyčejní lidé. Lidé se svou sebestředností, sobectvím, se svými obavami, se záští, strachem. Do nekonečných prostor se vydává člověk velmi omezený, orientovaný na peníze, konzum a rychlý úspěch. Jen občas se ukáže paprsek tolerance a dobroty. Přesto však Bradburyho povídky nepůsobí pesimisticky! Spíše donutí k zamyšlení a snad k pohledu do vlastního nitra.
Ilustrovaný muž představuje přehršel nápadů. Autor je také vynikající vypravěč, takže bezútěšné šumění deště na Venuši slyším ještě teď. Co na tom, že se různé kosmické reálie hodně liší od autorovy představy. Podstatný je příběh, který Pan Vypravěč oživuje ve vesmírných kulisách.
Jednotlivé povídky volně spojuje postava Ilustrovaného muže, který je sám o sobě svébytným příběhem. Kniha má přesně to, co očekávám od dobré sci-fi: nápad, příběh, atmosféru. A navíc humanismus - zde ve smyslu dokonalého porozumění nedokonalostem člověka.

20.02.2020

Z povídek hodně čiší, že je to staré sci-fi. Dnes by nikdo nikam nepřidával tolik Marťanů :-).
Ale celkově jsou to povídky se zajímavými náměty a stojí za přečtení.

17.02.2020

Čtu Bradburyho teď nějak v kuse, teda to, co od něj vyšlo od nakladatelství Plus a začínám si říkat: "Sakra, tohle jsem si opravdu měl přečíst dřív." Sice je to skoro 70 let od vydání Ilustrovaného muže, ale povídky jsou napsané stejně nadčasově jako tomu bylo u příběhu 451 stupňů Fahrenheita, samozřejmě nejsou všechny dokonalé, ale opět se to četlo samo a velmi příjemně. Už teď začínám číst Marťanskou kroniku, tak jsem zvědav zda si mě autor udrží i u té

07.02.2020

[Audiokniha] I když mne ze souboru povídek oslovily 4, hlavně Savana a Nultá hodina, stále si říkám, že je to napsáno před 70 lety a v dnešní době je to právě platné. Kniha je velmi dobře namluvena panem Medunou a jsem rád, že jsem poslouchal, protože bych jinak některé povídky jednoduše přeskočil.

29.01.2020

Výborné povídky.

23.12.2019

Výborné povídky plné hlubokých myšlenek, znepokojivě nadčasových a mnohdy bohužel pravdivých.
Autor se řadí spíš mezi sci-fi spisovatele, ale teda, řekla bych, že on dost dobře dokázal popisovat realitu. A bylo jedno, jaký se píše letopočet, nebo jestli lidé žijí jen na Zemi.

03.12.2019

Doba, která uplynula od napsání, je dost znát. Pro mě příliš mnoho hloubání nad náboženskými otázkami. Velice pěkná je audioverze načtená Jaromírem Medunou.

03.12.2019

I když povídky nejsou mnohdy dotažené ke svým hranicím, ale spíše si jen pohrávají s motivem, pořád jsou co do samotného konceptu a myšlenek zajímavé - lidé, lidstvo a lidství, Mars, život na Marsu, vize budoucnosti. Od Bradburyho jsem četl jen roky zpátky jeho nejznámější a protlačovanou práci, která mě ale nechala i přes svoje stupně zcela chladným a proto mě u téhle sbírky zaujalo, jakým způsobem dokáže autor velmi úsporným stylem nastínit problémy, otázky a cesty, kterými se ubíráme, nebo budeme ubírat, všechny ty potenciální scénáře. Hlavně zpočátku mi ale připadaly příběhy přeci jen originálnější, postupně ztrácely na působivosti, síle a dynamice. Celou koláž rámcuje 'Ilustrovaný muž' s jak jinak (očekávanou) pointou. Opět se potvrdilo, že sci-fi je pravá literatura, která jen pro svoje zájmy používá žánrových kulis. Slušná záležitost.

20.09.2019

Bradburyho poviedkarske majsterdielo. Neskutocna cesta k hraniciam ludskej predstavivosti. Ilustrovany muz nesie svoje desive pribehy vytetovane na svojej kozi a vy ako citatel neviete odvratit zrak. Bradbury je zasluzene prezyvany basnik vesmiru.

10.09.2019

Nechce se mi věřit, že je to napsané v 50.letech! On mě vždycky dostane, jak vizionářský je, jak dokonale dokáže popsat budoucnost, která je mou přítomností. Celý ten nápad s příběhy zapsanými na kůži, je náramný a hned první příběh Savana mě ohromil a čtu si ho dokola. Z podobných důvodů mě samosebou dostal příběh Nultá hodina. Náramné jsou ovšem úplně všechny. Celý ten dobový strach z Marťanů a současně fascinace jimi, všechny ty rakety a létání a mezihvězdné cesty, celé to kosmické šílenství, které provázelo i moje dětství. Právě v Nulté hodině je to přesně popsané - jak všechny ty dětské hry na NĚCO odrážejí nejbližší možnou a stále připomínanou minulost (na fašouny a partyzány), anebo aktuální společenské fascinace a ladění (na kosmonauty, na invazi). My jsme si také hráli na kosmonauty a kluci jimi chtěli být. Lajka nám sice ve Sputníku nad hlavama už nelítala, ale kroužil tam Remek. Jooo, krásné dny našeho mládí :)

14.06.2019

Skvělé. Bradbury pracuje vždy na několika stránkách s postavami, časem i náměty naprosto geniálně. Nejvíce mě zaujaly povídky Dlouhý déšť, Psanci, Marionety a.s., Město a Nultá hodina.

03.05.2019

Myslím, že spolu s Marťanskou kronikou a Kaleidoskopem je to jedna z nejlepších Bradburyho knih.

10.04.2019

Povídka je královská disciplína. Jen opravdoví spisovatelé dokáží vystavět nový úžasný svět na několika málo stránkách a Ray Bradbury rozhodně stojí v první řadě těchto autorů.