Dýka s hadem
Vlastimil Vondruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/2400/bmid_hrisni-lide-kralovstvi-ceskeho-dyka-aYg-2400.jpg
4
1008
1008
Hříšní lidé Království českého (MOBA) série
< 1. díl >
Barvitý a napínavý detektivní příběh z časů slavného českého „krále železného a zlatého“ Přemysla II. Otakara. Na svůj úřad nezvykle mladý královský prokurátor a současně správce hradu Bezdězu Oldřich Z Chlumu má v pravomoci i vyšetřování a trestání hrdelních zločinů. Při vyšetřování vražd šlechtice, mnicha johanity a hradního kata prokazuje nejen své nemalé detektivní schopnosti, nýbrž i moudrost a rozvážnost. Autor, renomovaný historik, čerpá řadu motivů z dobových pramenů, v nichž zjišťuje, že život píše příběhy vskutku neuvěřitelné, a zpracovává je živým, současným jazykem do děl naplněných dramatičností, jež vzbuzují zvědavost a napětí od první do poslední řádky.... celý text
Přidat komentář
Ponechme (pro tentokrát) stranou historickou věrohodnost série (i když Rudolf Habsburský se římským králem stal o nějaký rok později a Havel se Zdislavou zemřeli o nějaký rok dřív), když si ani sám autor není jist, kam vlastně příběh řadí (v knize samotné do roku 1269, v Oldřichově biografii Oldřich z Chlumu potom do roku 1261). Podívejme se na věrohodnost jiných věcí. Pro ty co to nečetli, je to SPOILER. Máme tu Wilburgu, dívku obviněnou z čarodějnictví. Když nám ji na tribunálu představují (s. 122, vydání z roku 2002), je "trochu zavalitější postavy, světlé kudrnaté vlasy měla slepené mastnotou". Když se s ní při dalším setkání střetne Diviš v lese, je z ní "drobná černovlasá dívka" (s. 177, totéž vydání). Co to je ? (původně komentováno jadrněji) – to se za týden (dobu, jež mezi tím uplynula, kniha přesně popisuje) stihla obarvit a podstoupit odtučňovací kúru nebo liposukci? Pak se setkáváme s jistou Lucií a místo do její komnaty vstupujeme do Ludmiliny (to už lze přehlédnout, ale přesto, dle autorovy oblíbenosti bych očekávala aspoň v tomhle ohledu dobrou práci). Navíc mezi Oldřichem z Dýky s hadem a Oldřichem třeba z Vraždy v ambitu nebo Případu Jidáš člověk nenalezne moc shody, téměř bych řekla, že „mladší“ Oldřich je nejen sympatičtější, ale i vyzrálejší. No, přičtěme autorovi k dobru aspoň to, že se od této knihy ke Zločinu na Bezdězu opravdu vypsal a polepšil ve stylu.
Má první kniha od pana Vondrušky a veliké zklamání. Neslaná, nemastná detektivka, žádné napětí, sloh jednoduchý, postavy naprosto průměrné, psychologie v knize nezabírá, nuda. Protože si ale autora vážím jako člověka, ještě si od něj někdy něco přečtu, abych nesoudila nespravedlivě po přečtení jediného jeho díla.
Vždy jsem si říkala, že bych měla přečíst některou z knih od pana Vondrušky. Ale nikdy nebyl ten správný čas, to správné rozpoložení a nálada. Přiznávám, že mě trošku děsilo spojení detektivního příběhu s českou dávnou historií, ale musím říci, že jsem velice mile překvapena. Kniha mě bavila, přečetla jsem ji v podstatě za jediný den a hlavní hrdiny jsem si oblíbila. Již se těším na jejich další případy a osudy :)
Možno ste aj vy čítali príbehy sudcu Ti z prostredia Číny siedmeho storočia riešiaceho rôzne vraždy a záhady. A spýtali ste sa či by sa nedalo podobného vytvoriť z domáceho prostredia. A Vlastimil Vondruška priniesol vlastnú odpoveď: kráľovského prokurátora Oldřicha z Chlumu žijúceho za čias přemyslovského kráľa Přemysla II. Autor je navyše historik, takže dôverne pozná prostredie českého stredoveku, pomery, vzťahy a ostatné reálie. Chápe však aj to, že čitateľ má o tejto dobe svoje vlastné očakávania a tak je sem-tam nútený nepridŕžať sa historickej pravdy dôsledne.
To najdôležitejšie je ale či sa kniha dobre číta, je pútavá a funguje ako plnohodnotná detektívka. Podľa ohlasov čitateľov a obľuby série myslím, že odpoveď je jasná. Dýka s hadom sa skutočne ľahko čítala a máte pocit, že po prečítaní kapitoly sa musíte pustiť okamžite do tej ďalšej. Text možno pôsobí akoby ste čítali staršie knihy a ani jazyk nepôsobí práve najmodernejšie, ale vzhľadom na zasadenie do minulosti to dáva zmysel a pri čítaní to neprekáža. A určite nie som jediný, kto si vychutnáva detektívky staršieho typu kde vyšetrujúci nepoužívajú stopy DNA, mikroskopy a závery kriminálnych znalcov, ale všetko sa rieši pomocou mozgovej činnosti (na spôsob Holmesa či Poirota).
Aj sám Oldřich má charizmu, ktorú od neho očakávame. Človek s vysokými mravnými zásadami hlboko veriaceho v spravodlivosť a pravdu aj keď svet okolo neho vyznáva zneužívanie moci, intrigy, vraždy a manipulácie. Zvyšné postavy až tak nezaujali, resp. nemali toľko priestoru na hlbšie ponorenie do ich povahy a temperamentu (Ludmila, Havel, podozriví). Jedinou výnimkou je mladý panoš Ota. Okamžite si ho obľúbite práve pre jeho ľudskosť a poklesky. Dodáva do románu človečenstvo a život. Chápem, že Diviš má zobrazovať jeho protipól, ale dúfam v to, že neskôr dostane aj on viac priestoru, kde sa o ňom dozvieme viac.
Jednotlivé prípady fungujú, mám k nim len málo a nepodstatných pripomienok. Osobne mi chýbalo odhalenie vinníka tak jasnými a nespochybniteľnými dôkazmi, že nemá šancu sa z viny vymotať. V prípade vraždy Jindřicha z Donína však musel prokurátorovi pomôcť sám vrah útekom a aj Adalbert bol odsúdený viac-menej na nátlak lakomého komtúra a i v tomto prípade pripravoval Oldřich pascu s uhliarovým synom. A zatiaľ čo v prvom prípade mohol čitateľ uvažovať o vrahovi spolu s vyšetrovateľom, posudzovať výpovede podozrivých a zvažovať kto je vrahom, v druhých dvoch už tú šancu nemal, pretože Vincent, Vít a Konrád Wolf sa objavujú až v samom závere a obzvlášť o existencii posledných dvoch sa dozvieme až v samom závere.
Nevyznamenal sa ani korektor, ktorý záver nezvládol a tak sledujeme Konráda Wolfa a o pár odstavcov je to Konrád Volf a raz dokonca Konrád Oto. Svedok Jíra (uhliarov syn) je zasa raz oslovený ako Vít a aj pobehlica Lucie sa raz mení na Ludmilu.
Ale ako som zmienil vyššie, sú to len menšie zakopnutia a celkové uspokojenie z knihy je dostatočné na to, aby ste neskončili u tohto dielu, ale pustili sa aj do zvyšku série. Veľkým plusom je aj akčná pasáž s Otom v závere.
Velmi příjemné čtení. Oldřich z Chlumu je sympaťák. Určitě se pustím i do dalších příběhů.
Co ještě dodat? Řada pochvalných komentářů mluví za vše a i já si dovolím přidat ten svůj. Věděla jsem 100%, že si chci historickou detektivku v podání Vlastimila Vondrušky vyzkoušet, ale chvilku mi trvalo, než jsem k tomu "uzrála"... Po shlédnutí filmu Jménem krále se mi to načasování povedlo tak dokonale, že už sháním další díly a chci zase co nejdříve pátrat a vyšetřovat další zajímavé a napínavé případy společně s Oldřichem z Chlumu... Takového sympaťáka a i jeho další parťáky si prostě nemůžu a nechci nechat ujít:-) Autorovi děkuji za velmi nevšední zážitek, ostatním doporučuji a už se moc těším na další návrat do 13. století naší historie...
I když mě historické prostředí nikdy moc "nebralo", pan Vondruška píše velice poutavě a přesvědčivě. Určitě si přečtu i nějaké další jeho knihy.
Krásná, odpočinková kniha. Na chvíle, kdy potřebujete vypnout naprosto ideální.
Dvě výborně napsané a čtivé detektivky , které mají spád i logiku. Ideální odpočinkové čtení.
Je to dobré, ale pro mě osobně moc usedlé. Moc klidné, bez nějakého vzrušení. To není chyba autorova, ale moje. Sáhl jsem pouze po tom, abych ověřil, zda-li je to dobrý dárek k vánocům pro mamku. Vybíral jsem mezi touto a Mrtvým na pekelném vrchu. Je jasné, že vítězem je Dýka s hadem. U mě, ale zvítězila na plné čáře kniha druhá. Já jsem prostě na takové ty dobrodružnější, akčnější a mamka na ty klidné rozvážnější
Velice pěkná detektivka z doby Přemysla Otakara II. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu vyšetřuje vraždu, která na první pohled vypadá jako jednoduchá věc, ovšem není tomu tak, Oldřich rozplete celkem složité klubko. Výborná kniha, do detailů promyšlené a velice zábavné, doporučuji.
Příjemné překvapení pro čtenáře, který se většinou detektivnímu žánru vyhýbá a byl dosud zcela nepolíben i historickým žánrem. Konceptuálně je ještě znát, že v prvním díle série Hříšní lidé Království českého autor trochu hledal způsob, jak celý román poskládat jako soudržný celek. Konec se zdá trochu useknutý, když srovnáme plynulý přechod mezi prvním a druhým případem a dobře zvládnutý úvod, ale to jsou nakonec malé věci. Výsledný dojem je u mne tvořen zejména výtečným začleněním historických detailů. Podat informace o životě tehdejších lidí napříč vrstvami společnosti přirozeně a nešroubovaně, to autor zvládl výtečně. Přestože mi případ řešený v johanitské komendě přišel delší než mohl být, otázka panovník vs. církev je vždy zajímavé téma. Zde citlivě podané. Hlavně se v románech děsím, aby autor nezabředl do argumentace pro jednu a pro druhou stranu a celkově nesklouzl k politicko-teologickým disputacím, místo aby měl na paměti soudržnost románu.
Rozhodně si při příští potřebě příjemné oddechovější četby dopřeju další případy Oldřicha z Chlumu.
Moje první kniha od Vondrušky a líbila se mi. Příjemná historická detektivka, žádné brutality, příběh pěkně plyne, rozuzlení je zajímavé. Určitě si od něj přečtu další knihy.
Štítky knihy
13. století česká literatura mnichové, mniši historické detektivky Oldřich z Chlumu (fiktivní postava)
Část díla
Autorovy další knížky
| 2014 |  Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
Žádná velká sláva. Alespoň jednu hvězdu si kniha vysloužila díky druhému příběhu, který je oproti tomu grabštejnskému o něco málo nudnější. Nehodnotíme tu historická fakta, to u těchto knih ani nelze, každopádně od člověka, který má titul i za jménem a jezdí na historické přednášky, bych přeci jen čekal trochu hlubší znalosti doby. Pan Vondruška je odborník, to ano, ale co se zeleného skla týče. Repliky, na kterých si kdysi postavil svůj byznys, dělal skutečně dobře. To samé ale nemůžu říci o jeho literární tvorbě historických detektivek, tedy spíše pokusech, které jsou ve většině případů stejně špatné jako slovenský dabing. Co každá druhá věta, to vykřičník. Co odstavec, to reklama na chlast. Oddanost zelenému sklu je vidět všude.
Pan Vondruška je spisovatel, jehož historické detektivky nemůžou uspokojit ani středně náročného čtenáře. Nerozvinuté, jednoduché příběhy obsahující dějové chyby, věty plné překlepů a pravopisných nedostatků jen podtrhují nerozvinutost autorova psaní, a pokud k tomu přidáme postavy, do nichž se nikdy nevžijeme, protože se pan Vondruška u jejich popisu zmůže vždy jen na stejně opakující se charakteristiky, vykrystalizuje nám z toho jedna velká nuda plná vykřičníků a reklam na alkohol.
V hlavě mi po přečtení jeho historických detektivek vždy zůstala jedna věc a to obrovská chuť jít si cvaknout láhev čerstvé, lahodné, nahořklé, dožluta zbarvené s kaštanovým nádechem vytříbené, deset let staré medoviny. Pokud by uměl rozepsat své děje tak, jako to umí s chlastem, dalo by se to snad i číst.