Hovory s T. G. M.

Tak tato kniha pro mě nebyla jen historickým dokumentem, ale především hlubokým a lidským setkáním dvou výjimečných osobností. Rozhovory s Tomášem Garrigue Masarykem a mým milovaným K.Čapkem nejsou zaměřeny pouze na politiku, ale dotýkají se základních otázek života, pravdy, odpovědnosti a smyslu lidského jednání.
Velmi silně na mě zapůsobila nadčasovost jejich myšlenek. To, co bylo vysloveno před mnoha lety, působí překvapivě aktuálně i dnes – zejména úvahy o míru, společnosti a lidské odpovědnosti. Právě v dnešní době mohou tyto pasáže působit až bolestně, protože ukazují, jak křehké tyto hodnoty jsou.
Kniha ve mně zanechala pocit úcty, ale i tichého zamyšlení. Není to čtení rychlé ani lehké, ale o to víc nutí člověka přemýšlet nad tím, co je v životě skutečně podstatné.“

Poslouchala jsem na ČRo. Knihu mám doma, přesto jsem ji ještě nepřečetla. Velká chyba! Poslech právě teď, v době nové politické situace v České republice i ve světě, kdy se mění hodnoty politických představitelů směrem pro mě nepřijatelným, byl mi jako pohlazením po duši. V knize jsem našla mnoho zajímavých postřehů v těch nejobyčejnějších oblastech jako je láska, víra, přátelství, vzdělání, cestování, zkušenosti. Vše vnímáno s otevřenou myslí a srdcem. S myšlenkami na základ zdravé společnosti, která má potenciál se zdárně vyvíjet a vytvářet podmínky pro tvořivý a naplněný život.

Audio ČRo: Samozřejmě trochu generické, ale určitě zajímavé. Pokud tam polovina věcí není smyšlenka, tak vlastně zajímavé a poutaví čtení už jenom zajímavé tím, že prezident měl skvělé myšlenky a postřehy.

"Přemýšlíme jak život prodloužit, nikoliv jak ho naplnit."

K postavě prvního prezidenta se u nás doma přistupovalo spíše střídmě a já ze své povahy nemám ráda adorované lidi. Nikdy jsem se s osudy TGM ani jeho prací neseznámila. Cenila jsem ho jako feministu.
I když je to kniha o něm prakticky od něj, byla pro mě poučná a v mnoha ohledech inspirativní. Jeho pohled na Rusko je nosný a stále platný. Vnímám tu knihu jako jeho vysvětlení motivací a postojů.
Jak málo stačilo a nestudoval by... Jeho upřímná láska k vlasti je inspirativní, stejně jako jeho houževnatost, pracovitost a pokora.

Překvapivě platné nadčasové úvahy! Kapitoly o dětech, válce, životním stylu, morálce a etice jsou stále velmi aktuální a platné, až si říkám, proč trvá tak dlouho je naplnit.
Naopak filosofická část byla pro mě často náročná, dtto pro kus té literární. I tak jsem ale moc ráda, že jsem si lehce zkrácenou knihu mohla poslechnout, bylo to zajímavé připomenutí hodnot, které se zoufale avšak nezřídka marně snažím hledat u dnešní politické reprezentace.
A to zcela bez vytváření kultu tatíčka Masaryka, stačil by jen zlomek...

Zkrácenou verzi knihy jsem vyslechl jako audioknihu na webu Čro. Všem moc doporučuji tuto verzi - technicky není co vytknout a vybrané pasáže jsou opravdu obsažné.
Knihu nedokážu hodnotit jinak než plným počtem hvězd. Dílo je kombinací vyprávění o životním příběhu našeho bývalého prezidenta a jeho nadčasových myšlenek a názorů. To vše z pera Karla Čapka.
Musím však dodat, že v některých místech jsem cítil až přehnanou nekonkrétnost prezidentových myšlenek, což pravděpodobně souviselo se snahou dobových editorů neprovokovat Masarykovými názory (což je paradoxní, protože Masaryk šel celý život proti proudu a provokoval). Např. v jedné pasáži hovořil T. G. M. o těžkostech při vzniku republiky - očekával bych, že bude explicitně mluvit o snaze Němců v pohraničí odtrhnout se. To ale v textu chybí a je nekonkretizováno.
Přestože jsou Hovory s T. G. Masarykem jasným spisem podporujícím kult osobnosti našeho prvního prezidenta, jsou také výborným počtením, a to i v dnešní době. 5/5

Děkuji Čro za tuto audioknihu, i když zkrácenou, protože ke čtené verzi jsem se zatím nedokopala. Zbytečně jsem se obávala, že to bude čtení těžké, nadupané politikou. Omyl. Je to velmi hezky vyprávěný příběh o životě muže, o kterém jsem dosud věděla jen to, že to byl prezident a že uměl jezdit na koni. Kniha mě nejen poučila, ale i donutila přemýšlet o hodnotách. Navíc je tak nádherně načtená Otakarem Brouskem, že mě poslech opravdu hodně bavil. Ráda si někdy knihu přečtu v tištěné formě.

Krásné

Geniální dílo o geniálním člověku psáno geniálním spisovatelem!!! 20 hvězdiček z 10ti...

Je to už vlastně dávná historie. Čapek měl TGM v hluboké úctě, přistupuje k němu s obdivem až nekriticky pokorným. Tatíček Masaryk určitě vše myslel dobře... dopadlo to jako vždycky.

Velmi zajímavé a velmi moderní. Až tedy na část na konci, kde jsou různé články, či spíše chvalozpěvy. Ty by se patrně samotnému T.G.M. nelíbily.

Čapek údajně s TGM hovořil a mlčel v průběhu 9 let a Čapek si prý nedělal žádné zápisky - a psal vždy teprve až když se s TGM rozloučil, což mi přijde dost neuvěřitelné, protože tam jsou dost dlouhé a složité citace. Kniha je napsaná čapkovsky - poutavě a nadčasově. Osoba TGM mi ale od té doby, co jsem to četl, přijde až příliš rozporná - sice byl určitě velice vzdělaný, ale zároveň to byl socialista (což je podle mě zhoubné a morálně na dně) a vyložený filosemita.

Pro mě velmi zajímavé, leč zajímala by mě spíš ta necenzurovaná verze. Čapkovi text upravovala nejen Alice Masaryková ale i Edvard Beneš. A ti dbali, aby svatozář kolem prezidenta Osvoboditele nic nenarušilo. Čapek připravil k tisku i verzi bez retuší a zásahů, Alice se však postarala, aby to po válce šlo do stoupy. Jako by Masaryk nebyl člověk z masa a kostí.

Skvělé dílo, které vzniklo díky dvěma významným osobnostem. Jsem ráda, že jsem se konečně odhodlala k poslechu tak náročné literatury a poznala významného myslitele, filosofa, politika, demokrata, ale též opravdového člověka, s hlubokou vírou a silnými morálními zásadami, našeho prvního prezidenta prostřednictvím vzpomínek a rozhovorů sepsaných vynikajícím spisovatelem K. Čapkem.

Dost podnětný ponor do mysli toho, kdo, pokud vás to zajímá, vlastně T. G. Masaryk byl. Dětství, "sen o maturitě" (taky se mi občas zdá). Bystrá mysl s rozhledem, dokonce se vyjadřuje i k otázkám jako dnešní "NoFap", zdravá strava; nekouřit, nepít, "nejíst příliš vejce, slyšel jsem, že to prý není zdravé". "Člověk si stěžuje, když nemá rád svoje povolání." Pokrytec Tolstoj, rádoby asketa a mužik. Ruský lid vs jejich vládci. Smetana. Svatopluk Čech. Neruda. Masaryk byl světový, stejně jako jeho názory. Filozofická část je trochu hůře uchopitelná, řekl bych (ač obsáhlá sdostatek). Bavilo mě Masarykovo časté používání ani ne tak anglismů, ale vyloženě anglických výrazů (czenglish) - možná protože mi to připomíná DJC.

Životopisná část, rozhovory s filozofickými myšlenkami, články z novin. Spousta podnětů k úvahám.

Životopis T. G. Masaryka v prvních dvou částech a vysvětlení jeho světového názoru v části třetí. Ta se mi četla špatně, protože nejsem příliš vzdělaný a zaujatý filosofií. První dvě části se mi naopak velmi líbily. Řada Masarykových myšlenek je překvapivě aktuální (škola, ve které by měl být učitel a žák / student tak trochu partneři; špatné vnímání stereotypní práce, kterou v mládí vyzkoušel). Jistě jde o životopis takový, jaký ho Masaryk chtěl mít, bez nějaké hlubší kritiky, ale s tím je nutné počítat. Sám uznává řadu svých nedostatků. Navíc čtivé a přístupné zpracování.

"Já jsem svým vzděláním vědomě Evropan."

K Masarykovi se dostávám léta prostřednictvím základního studia a výroky politiků ;-), ale hlavně četbou děl o Masarykovi samotném, o Janu Masarykovi, Haně Benešové nebo o Charlottě, Masarykově americké manželce. Hovory s T. G. Masarykem mi přišly do ruky v předvečer 173. výročí jeho narození a dočetla jsem je přesně v den inaugurace nového českého prezidenta. Souhra okolností, nebo možná taky ne. Podvědomí pracuje a doufám, že v náš prospěch. Tohle ale není kniha o Petru Pavlovi (už jsem přečetla tu, kde Pavel říká, že na prezidenta rozhodně kandidovat nehodlá :). Tento komentář tak nasměruji pouze k tatíčkovi.

Hovory s T.G. Masarykem nenabízí pouze Masarykovův ideový a filozofický rozměr a výběr, ale i velmi osobní zpověď samotného Masaryka. Vedle jeho postojů, názorů a idejí (bez nich se žádná jeho zpověď nemůže obejít) se tak např. dozvíte Masarykův obvyklý jídelníček, který rozhodně není nezajímavý, nebo o Masarykově povaze, jak se vidí. Významnou část úvodu knihy věnuje Masaryk vzdělání národa i vzdělání svému a literatuře. Četl jsem snad všechny české a slovenské romány, říká Masaryk. Chtěla bych jej vidět dnes, kdy románů vychází hned několik každý den :-). Ovšem jeho vyznání a orientace na literaturu výhradně evropskou, od současných autorů po Platóna, je dost zajímavá, protože literaturu zbytku světa fakticky odbyl konstatováním, že nadšení pro literaturu např. čínskou jednoduše nesdílí. Škoda. Ne že neměl rád neevropskou literaturu, ale že své výhrady blíže nerozvedl. Masaryk je vůbec svéhlavička. Polemizuje s Darwinem, Kantem a dalšími. Vedle mimořádného intelektu mu ale nescházel bystrý postřeh a úsudek, jak je vidět např. na jeho posouzení rozdílů mezi jižany (polemizujícími na ulicích) a seveřany (s knihami a obklopeni rodinou doma u rozehřátého krbu).

Masaryk habilitoval s prací na téma sebevražda, což jsem nevěděla. Ve své době přitom tímto tématem vzbudil kritiku kleriků i liberálů. Až na "nějakého" německého katolického spisovatele a teologa Ratzingera, který prý hned pochopil Masarykovu knihu, že není proti náboženství :-). profesor byl znám v intelektuálních kruzích po celé Evropě. Masaryk vůbec náboženské otázce věnoval velkou pozornost, jak z rozhovorů vyplývá. Vášnivě rovněž obhajuje např. rovnost muže a ženy. Vpravdě krásné myšlenky opřené o příklady ze života. Sedláka přitom v tomto ohledu vyzdvihuje nad intelektuála, neb robota nedělá rozdílu mezi mužem a ženou. Ano, na tvrdou práci ženy byly dobré, dlouho však nemohly volit, studovat, publikovat, nebo snad učit či bádat. Dodnes někde řídit auto nebo se pohybovat samotné na veřejnosti.

Proto dnes mnoho těch, co si berou do úst citace Masaryka, působí tak nevěrohodně. Slova nestačí, když člověku chybí potřebná duše, přesvědčení a vědomosti. Hypervzdělaný profesor Masaryk ve svých hovorech působí nebývale skromně, a přitom, i díky jeho hovorové téměř staročeštině, zcela a naprosto upřímně. Je to patrné i v jeho vztahu k ženám jeho ženě, k penězům, kolegům, historii, práci svůj názor sděloval bez ohledu na to, zdali si jím získal pochvalu nebo odsudek veřejnosti. Tím se podkládá jeho (níže citovaná) víra v pravdivost a otevřenost. Opravdu jedinečný člověk. A Jihomoravan :-D. Člověk ocení právě tu jeho krásnou moravskou češtinu z konce 19. století líznutou slovenštinou a maďarštinou. Prostě ryzí Evropan.

"Kdyby si lidé dovedli navzájem rozumět, měli bychom demokracii jedním rázem. Bez vzájemného pochopení, bez tolerance není svobody. Jen když je člověk k člověku naprosto pravdivý a otevřený, lidé se opravdu poznávají. Ale bez lásky není pravdy. A bez pravdy a bez lásky nemůže člověk poznat člověka." Jenže pravdy jsou minimálně tři, jak jsem už psala v komentáři k Novákově knize Zatím dobrý. A Masaryk o relativitě pravdy nepochybně věděl, protože sám říkal: "Pravda je soud, který obstál ve zkušebním ohni kritiky.".

Velmi zajímavá kniha, ve které je víceméně detailně rozebráno, proč pro náš národ Masaryk představuje to, co představuje. Seznamujeme se s jeho životem a velmi zajímavými myšlenkami, které je schopen rozvést tak, aby každá z nich měla určitý přesah. Samozřejmě, že spousta věcí, která neodmyslitelně patřila k životu T.G.M nejsou v knize vůbec zmíněny, ačkoli byly velmi důležité pro jeho názorový vývoj. Kniha je součást kultu osobnosti T.G.M nicméně není na škodu zmínit, že byly a opět budou doby, kdy bude potřeba mít takové morální majáky v naší historii.