Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406858/bmid_houbarka-pRl-406858.jpeg
4
2931
784
Co všechno skrývá mycelium? Viktorie Hanišová debutovala v roce 2015 nadšeně přijatým románem Anežka o komplikovaném vztahu matky a adoptivní dcery, o skrytém rasismu a stereotypech. Také v pozadí nového příběhu je ukryto rodinné tajemství, které si hrdinka odnáší ze svého dětství a na které se snaží zapomenout. Jenže lze skutečně uniknout tomu, co se už jednou stalo? Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si nazuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a za pár stovek je prodává. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Avšak co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním.... celý text
Přidat komentář
I když je knížka útlá, skrývá se v ní velký příběh. Sisi je bojovnice, která by si zasloužila mít v knize více stránek pro svůj šťastnější konec. S Vojtou (by) byli dokonalá dvojka :)
Hezká kniha, možná zbytečně obsáhlá, přiznám se, že jsem trochu ( dost ) přeskakovala. Příběh překvapivý, nečekala jsem to, domnívala jsem se, že to bude převážně o houbách.
Mám z ní zvláštní pocity. Četla se dobře, ale cítím se být ochuzená, vysvětlení, více informací. A přístup té matky to mi tak rvalo srdce, toto přece normální máma nemůže své dceři udělat. Zvláštní kniha, téma, hrdinka a lítost, co se všechno může stát.
Rodinné drama, které je postupně odkrýváno. Prolínání současnosti a minulosti. Moc se mi líbilo, jak autorka minulost dávkovala po kouscích a někdy bylo něco řečeno jen v náznacích. Těžko si představit, že se něco takového skutečně stane a členové rodiny zareagují odmítavě nebo mlčením. Líbila se mi postava Vojty i popis jeho "zvláštní" povahy. Jedna hvězda dolů za konec, který nabízí více otázek než odpovědí.
Má první kniha od autorky...a jsem nadšená. Přijde mi jako by to byla Picoultová a Mornštajnová v jednom - obě jsou to výjimečné autorky.
Viktorie Hanišová oplývá barvitou slovní zásobou a dokáže vás vtáhnout do nejtemnějších koutů Šumavy a křehkých lidských duší.
Kdo by řekl že rodinné peklo a sběr hub k sobě tak neuvěřitelně pasuje a že to spolu bude fungovat.
Toto velmi smutné krásné dílo vám doporučuji.
Výborný román. O velmi těžkém tématu a přesto citlivě a poutavě. Co pro dítě znamenají rodiče? A co dělá rodiče dobrým nebo alespoň přijatelným rodičem? Doporučuji.
rodinné drama zabalené v atlasu hub.
Příběh, který mě dostal především skvělou slovní zásobou spisovatelky.
Další skvělý autorčin počin, v němž se pustila do ne příliš jednoduchého tématu. Místy mě Sářino vyprávění tak zasáhlo, že jsem měla slzy v očích.
Mám radost, když vždycky narazím na českou autorku, která má hodně čtivý styl. Knihu jsem si užila a jsem zvědavá na další díla. Ač by se mohlo zdát, že téma je takové upěchované a zdárně nevyšetřené, za poslední stránkou se vznáší spousta naděje. :)
Kniha se mi moc líbila. Výborně se čte, a zanechá stopu.. Takové knihy mám ráda.. Určitě budu autorku sledovat i nadále.
Knížka se nedá odložit, dokud není dočtená. Ale závěr je (pro mě) bohužel takový, že musím ubrat hvězdičku. Celá kniha je jako šperk, krásná čeština, nikde hluché místečko, originální téma houbaření zpracované do lahůdové formy. Sisi je určitě místní "figurka" a nikdo z lidí neví, proč žije tak, jak žije. To se postupně dovídáme a každou další stránkou se k nám plíží cosi zlého. Takže jde o košatý psychologický román, duše hlavní hrdinky naprosto odhalená a spolu s ní i celé rodinné prostředí, které ji poznamenalo. A proto nechápu ten useknutý konec. Nevěřícně jsem obracela listy - a opravdu, KONEC. Ten mi to trošku pokazil.
Velmi dobrá česká kniha, příběh propracovaný do detailů zasazený do neobyklého a originálního prostředí, výborně vykonstruovaný od začátku až do konce, skvělý jazyk, nemám jedinou výtku. Určitě sáhnu po dalších knihách této autorky.
Skvěle napsaná knížka, krterá se dobře čte. Má hezký příběh, střídá se minulost se současností, okamžitě jste vtaženi do děje a čekáte, jak, bude knížka dokončená. Opravdu doporučuji.
Už román Rekonstrukce mně dosud neznámé autorky mě zaujal, Houbařka se mi zdá ještě lepší a silnější. Možná už je všech těch tragických příběhů o rozpadlých životech i rodinách dost, ale tokových, jaké píše Viktorie Hanišová, nenajdeme v české literatuře tolik. Autorka si umí pohrát se čtenářem, skvěle servíruje jednotlivé dílky skládanky. Otevírá před námi příběh pomalu a ze všech stran, úmyslně naznačuje tolik, že už dávno víme, co se stalo, a přece - musíme číst dál, s nadějí, že trauma se snad přece jen zhojí, když se přestane mlčet o tom, co má být vysloveno.
"Nemůžu ji v tom nechat. Je ještě tak malinká." ... "Jakoby matka odklopila víko rakve, do které mě zaživa pohřbili. Světlo z předsíně ze mě smylo zatuchlý zápach z kamenné kobky. Matka přišla zachránit svou dceru."
Emoce s vámi budou cloumat, připravte se na to!
Sisi nám postupně poodhaluje svůj osud, který ji dovedl do šumavských lesů, na její vyšlapanou houbařskou stezku, do její zatuchlé chalupy, kde se cítí nejbezpečněji.
Jedovaté houby bývají na pohled nejkrásnější, stejně tak na oko dokonalý muže být rodinný život vážené rodiny... nenechte se mýlit, i takovýto život může mít prohnilé podhoubí a smrtelné účinky.
Matčina smrt znovu rozhýbe Sářin život a donutí ji čelit realitě, kterou při houbaření úspěšně potlačuje. Jak se s tím Sisi popere, si musíte přečíst!
Houbařka je velký a silný román o temném osudu jedné rodiny a jejich traumatických vztazích. Doporučuji!
Tak z této knížky jsem nadšená! Hned od začátku mě vtáhla do děje a já s napětím rychle četla, abych se co nejdřív dozvěděla, jak to vlastně s tou Sisi dopadlo. Mimo jiné jsem se dozvěděla i spoustu nových informací o různých druzích hub, což mě tak naladilo, že už se nemůžu dočkat až začne houbařská sezóna. Víc prozrazovat nebudu, ale Viktorie Hanišová mě opět přesvědčila, že psát umí a dle mého, opravdu dobře. Těším se na její horkou novinku Rekonstrukce .
Původně mě anotace nijak nenavnadila, ale hodně lidí tu kniho chválilo, tak jsem se rozhodla dát jí šanci. No nějak jsem nepochopila, co je na tom tak úžasného, nijak moc mě nezasáhla. Není to napsané špatně, ale ani tak, aby mě to nějak zásadně vtáhlo, co se hlavní hrdince stalo bylo jasné od začátku, čekala jsem jen na detaily, co a jak. No a ten konec tomu taky nepomohl.
Na tuto knihu jsem se na základě recenzí velmi těšila. Bohužel jsem ale očekávala více. Kniha se sice četla celkem dobře, i když mě občas trochu nudila. Přečetla jsem ji během 3 dnů, přesto mne ale nedokázala vtáhnout do děje. S postavami jsem se nedokázala ztotožnit, byly popsány tak trochu ploše, jak už tu bylo zmíněno. Šumava je mi blízká, tudíž jsem ocenila část knihy věnované houbám a okolí Annína, ale ta hlavní dějová linie mne nechávala chladnou. Bohužel si asi další literaturu od autorky nepřečtu, není to můj šálek čaje. Jak jsem si ale všimla, na spoustu lidí tato kniha zapůsobila, tak to doporučuji alespoň zkusit.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Hodně temné... Anežka se mi možná líbila o fous víc...