Houbařka ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Co všechno skrývá mycelium? Viktorie Hanišová debutovala v roce 2015 nadšeně přijatým románem Anežka o komplikovaném vztahu matky a adoptivní dcery, o skrytém rasismu a stereotypech. Také v pozadí nového příběhu je ukryto rodinné tajemství, které si hrdinka odnáší ze svého dětství a na které se snaží zapomenout. Jenže lze skutečně uniknout tomu, co se už jednou stalo? Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si nazuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a za pár stovek je prodává. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Avšak co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406858/big_houbarka-pRl-406858.jpeg 4.42436
Žánr:
Romány, Literatura česká

Vydáno: (ekniha), Host
více info...
Nahrávám...

Komentáře (688)

Kniha Houbařka

Jančislava
dnes

Moje první kniha od p. Hanišové a musím říct, že se mi líbila. Příběh byl hezky napsaný. Jediné, co se mi na knize vadilo, byl konec, který nebyl uzavřený. Nemám ráda, když po takovém příběhu zůstává otevřený.

Ada0004
24. ledna

Opět skvost české literatury! Naprosto věrohodné, reálné a tak děsivé, deprimující a bezvýchodné…. Ano člověk by si tak moc přál - nejlépe aby se nic z toho nestalo, aby to mělo dobrý konec, nebo aby nic z toho neviděl a tak moc si to přeje až tomu i uvěří … je to tak pravdivé - nejstrašnější je, že si to opravdu člověk nese celý život - někdy jsou dny snesitelnější, potom zas dlouhé období zoufalství a NEDÁ se tomu utéct - trvá mnoho let než se s tím dá žít či spíše přežívat…. tak PROTO ten otevřený konec…. Dobře zmíněné téma potřeby odpuštění …. Prosím podpořme myšlenkou či modlitbou všechny raněné duše! Paní Hanišová bravo!!!!


marvarid
24. ledna

Vyprávění je plynulé, srozumitelné, jazyk je jednoduchý. Je tu náznak gradace, kdy se pomalu, postupně přibližujeme k události, která zničila Sáře život. Prokládáno náznaky ironie, smyslu pro humor a samozřejmě informacemi o houbách. Příběh je obžalobou společnosti, která nedokáže ty bezbranné ochránit a dovolí bez problémů skrývat násilí páchané v rámci rodiny (zejm. pokud je rodina dostatečně společensky na výši). Knihu jsem „slupla“ za 2 dny, je opravdu čtivá. Ale přesto na mě neudělala ten dojem, který by asi měla. Sledovala jsem spolu s hrdinkou popisované scény, ale emoce se na mě nepřenášely. Obsah sdělení byl opravdu krutý, příšerný, ale ve mně nevyvolával téměř žádné citové zapojení.

Karciina
22. ledna

Houbařka pro mě byla zklamáním a průměrem. Určitě se dá říct, že pro některé čtenáře to bude silný zážitek, jenže já se do hlavní postavy Sáry vžít nedokázala. Příběh a všechny situace jsou zajímavé, téma, o kterém by se mělo mluvit, ale já se do čtení stejně musela nutit. Při čtení vám i obal začne dávat větší smysl. Ze závěru jsem byla lehce rozpačitá a zmatená, jakoby konec nebyl dodělaný, jen rychle dopsaný. Dalším titulům od autorky dám určitě šanci, Rekonstrukci mám už za sebou, ta mi přišla ještě horší než Houbařka.

fénix56
22. ledna

Moje druhá kniha od Viktorie Hanišové. Opět depresivní, ale velice čtivá. Začíná idylicky, Sára se živí houbařením uprostřed nádherné šumavské přírody, ovšem postupně vyplouvají na povrch střípky z jejího zkaženého dětství. Těžké trauma, o kterém její nejbližší, přinejmenším matka, museli vědět. Ale nikdo jí nepomohl.

Jediné, co mi vadilo, byl nejednoznačný konec. Chce se Sára od minulosti úplně odstřihnout? Ale mám obavy, že se jí to při její povaze a přístupu k léčbě nepovede...

Tereziee
20. ledna

Houbařka byla skvělá! Ta atmosféra, která z knihy dýchá je nezapomenutelná. Téma je opět těžké, traumatické...až je z toho čtenáři těžko na duši. Postupně dostáváte dávkovanou celou minulost hlavní hrdinky a když vám začne docházet, co se vlastně stalo tak jen tajíte dech a je vám zle.
Škoda toho otevřeného konce.

evvva
18. ledna

Jak já se těším,až začnou zase růst....

Kenan
15. ledna

Mám ráda knihy p. Hanišové, která je známá otevřenými konci, ale tady mi ještě trochu víc, kam Sára postoupila, chybělo. Přesto mně příběh, ve kterém jsme postupně zjišťovali traumata, která Sáru dostala tam, kde je, bavil.

1 ...