Hlas kukačky

Hlas kukačky https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363274/bmid_hlas-kukacky-V2V-363274.jpg 5 2095 528

Napínavý příběh o pátrání po tajemství, o němž se i v nejužším rodinném kruhu jen šeptá. Příběh o rozplétání složitých lidských vztahů táhnoucí se hluboko do minulosti. Začalo to už v dětství jako pouhá zvědavost, ale tehdy Kristýně na otázky nikdo neodpověděl. V průběhu let se zvědavost změnila v potřebu odhalit vlastní kořeny a přijít rodinným záhadám na kloub. Už dospělá Kristýna se snaží pochopit jednání svých nejbližších, o nichž si myslela, že je důvěrně zná.... celý text

Přidat komentář

Jirinamac
28.10.2019 5 z 5

Knížka je podobná jako Heřmánkové údolí, ale je to příběh více generací. Matka Irma je opět silná žena, která si dokáže poradit , vždy řešit životní situace rodiny a některá tajemství si vzít až do hrobu.

pedroK
26.10.2019 5 z 5

Tak jak jsme u této autorky zvyklí, byl to příběh obyčejného člověka. A i zde, tak jako v Heřmánkovém údolí, byla hlavní hrdinka téměř nezlomná žena s pozitivním náhledem na těžký život. Taková "na tragickej život já jsem pes". Zase si říkám, nemáš důvod si na cokoli stěžovat, na rozdíl od Irmy se máš úplně báječně. Stačí fakt, že v dospělosti nemám za sebou dvě války.


Evikra
24.10.2019 5 z 5

Nádherná knížka, četla jsem jedním dechem. O to působivější, že je dle skutečných událostí.

PetK
21.10.2019 4 z 5

Když jsem asi před rokem poslouchala Heřmánkové údolí, připadalo mi víc melodramatické. Možná to bylo jen tím audio provedením, protože Hlas kukačky jsem četla a připadal mi víc realistický. I když pořád je to román převážně pro ženy a já ráda krváky :-), nebyla to určitě červená knihovna. Hana Körnerová dokazuje, že česká ženská próza je u nás silná, a z toho mám radost.
K příběhu samotnému - mohlo se to stát? Vlastně proč ne. Společenské normy, dohodnuté sňatky a všechny jejich hrůzy, do toho válka a všechny její hrůzy... Knížka nemá wow efekt jako třeba Tiché roky, tajemství avizované v anotaci je poměrně jasné, spíš pomalu skládá kamínky do mozaiky, až se utvoří celkový obraz. Četlo se mi to hezky.

Kočičáci
16.10.2019 5 z 5

Hlas kukačky je příběhem ze života, příběhem, který nám postupně rozplétá složité rodinné vztahy mezi Irmou, Editou a Kristýnou. Každá z nich si nese svoje vlastní trápení, které je v mládí poznamenalo. Každá z nich vyrůstala v jinak těžké době, která jejich život ovlivnila víc, než by se jim líbilo. Ovšem všichni držíme život ve vlastních rukou a jak s ním naložíme, je už jenom na nás, aneb na osud se nedá všechno svádět...
Paní Körnerová je opravdu paní spisovatelka! Kniha je plná velmi silných okamžiků, tak nádherně odvyprávěných, že se vám bude úžit dech. Namátkou třeba porod mladé dívky v kantýně, při odsunu ze Sudet, nebo láskyplný vztah Irmy ke stárnoucí Hedě a její péče o ni až do posledního dechu...
Jednoduše nádherné čtení, vřele doporučuji!

xena2711
01.10.2019 5 z 5

Mám moc ráda autorčiny knihy. Silný příběh více generací, který se prolíná jak první tak druhou světovou válkou. Určitě doporučuji přečíst. Člověk vůbec nedokáže pochopit, jak moc těžká to byla doba....

lilastorm
01.10.2019 5 z 5

Další autorčina skvělá kniha.

Lenoulinka
28.09.2019 4 z 5

Knihy ze života mě baví, proto jsem sáhla po Hlasu kukačky. První část, která byla věnovaná Editě mě ze začátku úplně nechytla. Po pár stránkách už jsem si její příběh vychutnávala.
Druhá část byla věnovaná Irmě - matce Edity a rozplétala jejich rodinné vztahy.
Pěkná kniha, která určitě stojí za přečtení.

denisa7430
26.09.2019 5 z 5

V pořadí druhý román Hany Marie Körnerové, který se mi dostal do rukou. Její Heřmánkové údolí mě dojalo, a když spatřil světlo světa její nejnovější román Hlas kukačky, neváhala jsem ani minutu a knihu přečetla – jedním dechem!

marli58
24.09.2019 5 z 5

Příběh z 2. světové války. Víte, že se válka chystá, že bude a že je. Ale jen jako rám obrazu. (Pro ty, co válečné příběhy nemusí.) Moc se mi líbilo zasazení konkrétních historických událostí do děje jako připomenutí. Nemá to chybu :). Velmi na mě zapůsobilo poděkování prarodičům v úvodu: Říkali, že na některé věci se zapomenou nesmí už pro to, aby se nemohly opakovat. Protože plynoucí čas vždycky nahrává viníkům a lidská paměť je krátká.

elotriel
23.09.2019 5 z 5

Skvělá a napínavá, nemohla jsem se odn í odtrhnout.

i.stefany
17.09.2019 5 z 5

Hlas kukačky je silně emotivní příběh o rodinných vztazích, mateřské lásce, lidské nenávisti, o těžké válečné době a především o silných ženách. Stylem mi příběh připomněl knihy paní Mornštajnové a ty mám moc ráda. I když je příběh smutný, vlastně po jeho dočtení cítím uspokojení nad tím, jak dopadl a smekám před moudrostí, odvahou a sílou všech statečných žen.

LeSk
15.09.2019 5 z 5

Po prvních 10ti stránkách jsem knihu chtěla odložit, nezaujala mě. Překousla jsem dalších pár stránek a výsledkem byly přečtená kniha za 24 hodin. Prostě wauuuu,nemohla jsem se odtrhnout. Doporučuji každému k přečtení.

hapac
12.09.2019 4 z 5

Pěkný příběh o opravdu složitých vztazích ve složité době.

pavpaz
11.09.2019 4 z 5

Zajímavý příběh, přiznám se, že Heřmánkové údolí se mi líbilo daleko víc, tady mi trochu vadilo, jak se s ději přeskakovalo.

Leniiis
09.09.2019 5 z 5

Pro mě moc pěkný i když smutný příběh. I když..dá se říct, že smutný, když v rámci možností dopadl dobře? Každý at si udělá názor sám. Za mě opravdu dojemný příběh, nejednou jsem měla slzy v očích.

kudrdlinka
01.09.2019 5 z 5

Stejně jako Heřmánkové údolí tak i Hlas kukačky se dost liší od ostatních knih H.M.K. Bylo to tak krásné a přitom smutné čtení plné emocí, silný lidský příběh zasazený do těžkých předválečných, válečných a poválečných let. S tím, co je psáno v úvodu se dá jen souhlasit:

... na některé věci se zapomenout nesmí už proto, aby se nemohly opakovat. Protože plynoucí čas vždycky nahrává viníkům a lidská paměť je krátká....

CleoXandra
28.08.2019 2 z 5

Rozporuplné dojmy z knihy jsem vetknula do recenze ...

animovanej medv
26.08.2019 5 z 5

Druhá kniha od této autorky. První knihu jsem četla Heřmánkové údolí a byl to skvělý zážitek, takže když jsem zjistila, že zjistila, že autorka vydala novou knihu, neváhala jsem.

Kniha je moc pěkná. Bála jsem se tématu, protože knihy o druhé světové válce ani kolem ní už nečtu, protože na to nemám žaludek. Tohle je ale jenom vedlejší, kniha je hlavně o ženách. O tom, že silné ženy občas dokážou vydržet snad skoro všechno.

harena
25.08.2019 5 z 5

"Psychologové tvrdí, že se všemi křivdami z dětství se má člověk vyrovnat do čtyřiceti. Předpokládá se, že po ní je člověk již vyrovnaný a pevně zakotvený v životě. Už by měl vědět, kdo je. A proč je. Zní to logicky. Jenže.............."

Krásná knížka, inspirovaná skutečnými událostmi, pohladí po duši a já jsem s ní strávila dva příjemné večery. Začíná vyprávěním Edity, která v letech 1938 až 1945 pracuje v pohraničí. Příběhy tří žen, babičky, dcery a vnučky, jsou s citem psané, výborně čtivé a myslím, že mnohé z nás trošku zapřemýšlí i o sobě.

Tajemství rodiny se postupně rozplétá, každá z hlavních hrdinek v sobě nese menší či větší křivdu z dětství a snaži se s ní vyrovnat. Ne každé se to povede. Jsem ráda, že žiji v této době, protože postavení našich babiček a matek v rodině nebylo lehké a obdivuji sílu, optimismus a lidskost Irmy.