Himmlerova kuchařka
Franz-Olivier Giesbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/208826/mid_himmlerova-kucharka-208826.jpg
4
430
122
Róza, sto pět let stará dáma, vlastní v Marseille vyhlášenou restauraci „Malá Provence“, kde hostům předkládá velice originální pokrmy inspirované vším, čím si kdy prošla, všemi lidmi, které kdy potkala. Nakonec se rozhodne sepsat paměti, neboť její život byl vskutku pohnutý... Groteskní epopej, jež z toho vzejde, vypráví o kuchařce, která se nikdy ničeho jen tak nezalekla. Róza, ztřeštěná a poněkud drsná osůbka, přežila všechny možné podlosti 20. století, jímž prošla, aniž co ztratila ze své poživačnosti a chuti do života. Vedle dvou velkých lásek zakusila, co se dalo: genocidu Arménů, nacistické hrůzy, maoistické třeštění, osobní tragédie i ponížení, cestu jí křížili lidé obyčejní, i ti, kteří zasahovali do dějin: absurdní řízení osudu a její kuchařské umění ji na čas zavedly i do domácnosti vůdce SS Heinricha Himmlera. Pokaždé se ale oklepala a zase vykročila vpřed – někdy pod praporem, na němž vlálo starozákonní heslo Oko za oko, zub za zub. Na její neuvěřitelné pouti napříč bouřlivým stoletím i zeměmi ji doprovázela zvláštní bytost – mlok Theo, s nímž v těžkých chvílích rozmlouvala jako rovný s rovným. Hořce ironická kniha v duchu šibalských románů.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , ArgoOriginální název:
La Cuisinière d´Himmler , 2013
více info...
Přidat komentář
Ač se mi kniha četla dobře, tak mi k srdci nijak nepřirostla. Příběh hlavní hrdinky byl sice dechberoucí, ale její postava mi byla nesympatická a vlastně mi bylo jedno, co se s ní děje a jak to vše dopadne. I když to tak určitě v oné konkrétní době bylo a mnoho lidí pak bylo třeba v šoku, když zjistili např.o existenci koncentračních táborů, tak mě stejně nějak podvědomě rozčilovaly neustále věty typu "randila jsem s náckama, ale byli mi odporný, ale nevděla jsem, co dělají" ...no nejsympatičtější byla postava mloka :)
Zklamání, které bylo založeno na základě nadšených doporučení kamarádů.
Kdyby to bylo podle skutečného osudu, tak je to mazec. Jenže je to takhle celé nějak přitažené za vlasy. Hlavní hrdinka navíc na mě působí velmi ploše i páchané vraždy se odehrávají tak nějak samozřejmě. Celkem zajímavé jsou ale historické události.
Trošku zklamání. Moc jsem se na tu knížku těšila. Je velmi čtivá, občas jsou tam úsměvné pasaže, ale jako celek mě za srdce nechytila.
Mam rada rozsáhlé romány, které vypráví příběh napříč generacemi, v rozličných historických obdobích a v různých koutech světa. Patří k mé nejoblíbenější literatuře, a Himmlerova kuchařka do půlky tato kritéria přesně splňovala , ba ještě mnohem vice, protože některé sarkastické poznámky byly zkratka jedinečné, stejně jako některá „ životní“ moudra. Přesto se nezařadí k mým nej…snad, že jsem knihu četla příliš brzy po zběsilém “ Fakírovi”, ale hlavně proto, že znám mnohem lepší romány s podobně rozsáhlým záběrem, které jsou na rozdíl od Kuchařky věrohodnější, a nepůsobí jako studnice bombastických a ještě bombastičtějších zvratů a osudů.
Velmi dobře a poutavě napsaná knížka, s níž čas rychle utíká a ani se nenadějete a jste na konci... částečně je to určitě dáno větší "roztahaností" textu, tzn. větší počet kapitol je pro optické rozdělení oddělen "prázdnou" stránkou..je to příběh 20.století tentokrát pojmutý trošku "jinak"..
Jediné, co je mi u této knížky líto, ale za což nelze samozřejmě vinit autorku, je dle mého zbytečné "množství" překlepů, které trošku odvádí pozornost a od knížky za 350 CZK člověk přece jen očekává co největší eliminaci takovýchto "šotků"..
Čtivá kniha se zajímavým pohledem na události 20. století.
Další do série stoletých lidí coby hlavních postav knih. Opět je těžko uvěřitelná vitalita a energie takové osoby, tady navíc doplněná i o sexuální poznámky a fantazie.
Podle recenzí jsem si chtěla knihu koupit,ale naštěstí jsem si ji jen půjčila v knihovně a ještě že tak. Nakonec dočtena,ale nebavila mě.
Na tuto knihu jsem byla hodně zvědavá. Začala jsem ji číst s velkým nadšením, které velmi rychle vyprchalo. Za mne zklamání.
Sarkasmus, sex a válka. Tři prvky, které tvoří náměty úspěšných knih. V této knize se setkávají naráz a v dostatečném dávkování. Hlavní hrdinka Róza není představitelkou ctnosti, dokonce zabila několik lidí, je však představitelkou života a jeho prožívání naplno. Jen mi vrtá hlavou jak něco takového mohl napsat muž. Kde se v mužské hlavě urodí námět jako je tento a proč? V hodnocení jsem se rozhodovala mezi čtyřmi a pěti. Čtyři a půl dát nelze a tak zaokrouhluji nahoru. Zprvu mi kniha připomínala nedávno dočtenou Analfabetku, ale tahle kniha má jiný podtext a jiné směřování. Jsem ráda, že mi poodhalila další část historie (úvodní o Arménii) o níž jsem neměla ani potuchy. Knížka je čtivá a to je dobře, přestože ukazuje některé části historie je dle fantazie autora, bude i současné generaci připomínat čeho byli lidé schopni a proč bychom to neměli opakovat.
Kniha mě zaujala a přečtenou jsem ji měla za noc, musela jsem vědět, jak to dopadne. Róza přišla o vše, rodiče, adoptivní rodiče, manžela, děti, prostě o vše. Ačkoliv je příběh smyšlený, faktem zůstává, že člověk snese tolik bolesti, že si to ani neumí představit a žije dál.
Knihu jsem po po první půlce odložila. Čte se docela dobře, když pominu občasné tiskové chyby. Toho zla, násilí a zvráceného chování tam časem už bylo moc. Hlavní hrdinka je zvláštní až neskutečná. Soucítila jsem s ní na začátku, když byla malá holka, její další činy mi byly silně proti mysli. Není to kniha pro mne.
Zklamání. Zprvu připomínalo Stoletého staříka, ale příběh spíše bředl, než nabýval na síle. Autor jako by se nemohl rozhodnout, jestli chce psát drama, nebo komedii. Snažil se o lehký tón a zároveň zásadní témata a mezitím proháněl hlavní hrdinku napříč dějinami 20. století. Dohromady mu to ale příliš neklape. Kuchařka Róza je dost nesympatická osoba, která navzdory tomu, že přichází o většinu svých blízkých, má starost především o sebe a svůj sexuální život. Občas, aby to nepůsobilo příliš bezcitně, roní kýble slz, což ovšem popisuje tak věcně, že jí smutek nelze věřit. Historické pozadí příběhu je mnohdy nadbytečné, jen aby tam bylo, jen aby autor něčím příběh takříkajíc okořenil. Nakonec ovšem vznikla nepříliš zábavná splácanina, u níž jsem měla mnohokrát chuť ji odložit a nemořit se s ní až do konce.
Nemastný eintopf. Jako bych tam cítíla prvky Staříka, 50 odstínů (sice jsem nečetla, ale napadlo mě při čtění lehce nadbytečných erotických pasáží), +pár receptů na konec, když teď tak frčí pořady o vaření. Chyběly mi tam snad jen prvky severské detektivky a soudobý bestseller šitý horkou jehlou je na světě. . Róza emočně plochá a Himmlera a Hitlera by mi snad mohlo být i líto - jistě, psáno s nadsázkou, ale nesedlo mi to, o takových věcech je umění dobře žertovat. Poslední kapitola palec nahoru.
Tahle kniha mi učarovala rozhodně více než Stoletý stařík. Možná proto, že je o ženě? Nebo proto, že její styl je mi bližší? Oceňuji seznam literatury na konci knihy, rozhodně si jich ještě několik přečtu, i když tuším, že Weiselovu Noc asi žádná už nepřekoná.
Líbil se mi tento odstavec: "Říkala jsem si, že bych dokázala strávit zbytek života koukáním na Mustafu, což je podle mého ta nejlepší definice lásky. Moje dlouhá zkušenost mě od té doby naučila, že láska spočívá v tom, že splynete s druhým, ne že se zapomenete před zrcadlem, které vám druhý nastavuje."
Kniha o 20. století. O tom, jak se vůbec mohlo podařit přežít to hrůzyplné 20. století. Století politických zvratů, století krutovládců. Róza ho nazývá stoletím vrahounů. Přesto si uměla svůj dlouhý život vychutnat. Jejích sedm přikázání a to, jak je naplňovala,stojí za úvahu. A co nestačila o 20. století říci, se můžete dočíst v některé z knih Malé knihovničky století, uvedené na konci knihy.
Kniha rozhodně stojí za přečtení, ale ze všeho nejvíce mi utkvěl v hlavě tento axiom: komunismus je systém, který nepochopil, že aby druzí dosáhli štěstí, stačí je nechat na pokoji. (Jde již jen o to, co by bylo pokud by to systém pochopil).
Štítky knihy
Arménie ženy 20. století osudy lidí společenské romány Hitlerovo Orlí hnízdo maoismus Heinrich Himmler, 1900-1945 kuchtičky, kuchařky
Himmlerova kuchařkaKniha Himmlerova kuchařka je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 616x |
| Čtenářské výzvě | 116x |
| Doporučených | 32x |
| Knihotéce | 135x |
| Chystám se číst | 200x |
| Chci si koupit | 21x |
| dalších seznamech | 4x |
Róza je takový ženský Stoletý stařík, který vyskočil oknem do 20. století. Díky jejímu osudu procházíme celé 20. století a máme možnost podívat se na všechny krutosti, které se staly znovu a trošku jinak. Ve srovnání s jejími činy vyznívají všechny války, masakry i dějinné zvraty jako málem až nevýznamné. Ten jeden jediný lidský osud je totiž napěchovaný událostmi, které by měly vlastně mrazit, ničit, jenže čtenář tam pořád vidí to ale. Na rozdíl od staříka není Rózin příběh vtipný. Pohybuje se někde mezi absurdním šklebem, odpuštěním a pochopeným pousmáním. Nutí k zamyšlení, k hodnocení toho, co se dělo. Ponouká k otázkám, které si každý musí někdy položit: Máme právo soudit motivy druhých?Máme právo vzít spravedlnost do vlastních rukou? Kam až můžeme zajít v osobní mstě? Opravdu bylo tohle všechno během 20. století nutné? Proč vlastně? Róza může být nesympatická hrdinka, daleko více nesympatičtí jsou ale všichni ti kolaboranti, vrahové a převlékači kabátů kolem ní. A to není málo.