Farma
Tom Rob Smith
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/282960/bmid_farma-w3R-282960.jpg
4
957
281
Autor celosvětového a oceňovaného bestselleru Dítě číslo 44 se tentokrát ponořil do temných vod rodinného psychothrilleru. Daniel je přesvědčen, že jeho rodiče si po odchodu z Londýna užívají klidný důchod na odlehlé farmě v matčině rodném Švédsku. A pak mu jednoho dne zatelefonuje otec. „Volám kvůli matce… Není v pořádku… Fantazíruje – vidí hrozné, hrozné věci.“ Daniel si okamžitě zarezervuje letenku do Švédska, když vtom má další hovor. „Tvůj otec s tebou už určitě mluvil,“ ozve se matčin hlas. „Všechno, co ti ten člověk řekl, je lež… Počkej na mě na Heathrow…“ Daniel je zničehonic nucen rozhodnout se, komu věřit. Matčinu tvrzení o děsivém zločinu, o spiknutí, na němž se podílí i jeho otec? Otcově přesvědčení o matčině duševní nemoci? Klíčem je příběh plný znepokojivých detailů a hlubokých tajemství z minulosti – navíc Daniel skrývá jedno čerstvé, současné…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
The Farm , 2014
více info...
Přidat komentář
Moje druhé setkání s autorem a slibuji, že už opravdu poslední. Znovu se reklamou zlákat nenechám. Knize se v žádném případě nedá upřít čtivost, ale to je tak vše. Autor je výborný student-na univerzitě se naučil jak psát, jaké prostředky čtenáře zaujmou, jak rozložit kapitoly, aby držel napětí. Ale konečný výsledek je prostě hrozně jalový a opět, jako Dítě44, plný klišé. Velká tajemství nebyla velká a rozuzlení nebylo překvapivé. A ještě do toho to plýtvání papírem, kdy je snad polovina nevyužitá. Škoda
Přiznám se první půlka knihy mi moc neoslnila, styl vyprávění matky svému synovi mi úplně neohromil. O to víc mi ta druhá příjemně překvapila, možná bych dala i 4 hvězdičky, ale zase ten konec byl takový .... no nevím, asi moc očekávání jsem měla.
Hned od začátku jsem byla napnutá, ale ten závěr mě docela překvapil... no možná i trochu zklamal, protože vlastně je nakonec všechno jinak.
Chtěla jsem si v knihovně půjčit Dítě č. 44, bohužel zrovna nebylo k dispozici, tak jsem šáhla po Farmě. Po prvních kapitolách jsem si říkala, že je to přesně ten typ knih, co miluji, kdy čtenář vůbec netuší, kam bude kniha směřovat, co čekat a jak to vlastně může celé dopadnout. Když jsem dočetla do půlky a stále bylo pouze vyprávění matky, pomalu mě to přestávalo bavit, konec mě zklamal, čekala jsem nějakou lepší pointu, závěr a celé vysvětlení událostí kolem farmy mohlo být lépe vymyšleno a zpracováno. Kniha se dobře četla, měla nápad, ale konec je prostě nedotažený, proto za mě pouze průměr.
Pokud vás nadchlo Dítě 44 a poněkud méně se Vám líbil Utajovaný projev, tak za Farmu už neutrácejte peníze. Už proto, že kniha, která by se vešla na 200 stran je uměle roztažena na 320. Děj plytký, zápletka předvídatelná.
Úžasná kniha od které se prostě nedalo odtrhnout. Pořád jsem přemýšlela, co se na té farmě stalo a jak to bylo :-) Moc se mi líbí autorův poutavý a napínavý styl psaní a určitě doporučuji k přečtení.
Nečtu anotace ani recenze, dokud se u knížky nedostanu za půlku. Baví mě začít číst, aniž tuším, čeho se příběh týká, stačí mi doporučení, že je knížka skvělá. Na "Farmu" jsem dostala reference z několika stran, a tak jsem se nemohla dočkat, až se k ní dostanu. Zklamání přišlo hned po prvních větách, příběh rozvíjel téma, o kterém se mi nechělo číst. Jenže, po pár stránkách přišel zvrat a já se začetla tak, že jsem nebyla schopná přestat. Děj má spád díky krátkým kapitolám a nutí vás to neustále oddalovat moment, kdy knížku kvůli únavě zavřete "na zítřek". Po celou dobu váháte, na čí stranu se vlastně přidat, protože celý příběh zkoumáte z podivného úhlu, který dává smysl. Rozuzlení pro mě bylo trochu zklamáním, zanechalo ve mě smutek, vlastně jsem ty poslední kapitoly přečetla dost rychle jen proto, abych "to už měla za sebou" a nemusela na to moc myslet. Závěr sice vyznívá pozitivně, ale celkově na mě po dočtení dolehla tíha, po které jsem netoužila. Budu se asi muset načas přeorientovat na nějaký veselejší žánr...
Do knihy jsem se nemohla začíst už už jsem se jí hodlala odložit mezi knihy čtené na druhý pokus nebo vůbec nečíst, ale pak mě to zaujalo, byla jsem zvědavá jak to skončí a knihu jsem dočetla na dvakrát.
Chtěla jsem si přečíst spíše Dítě číslo 44, ale to jaksi u nás v knihovně nevedou, tak jsem zkusila Farmu a jsem teď poněkud...rozčarovaná. Jak už tady v komentářích bylo zmíněno, anotace moc neodpovídá příběhu, tedy konkrétně ta poslední věta čtenáře navnadí na něco, co neexistuje. Danielovo současné tajemství je nastíněno tak, že jsem očekávala kontakty s mafií nebo tak něco, ale na to by fakt neměl. Jeho tajemství vypadá vedle odhalených událostí z minulosti jako úplná prkotina. Daniel je prostě zhýčkaný chlapeček, měkkota. Aspoň že na konci to vypadá, že půjde do sebe.
Na knize jsou zajímavé dvě věci. Psychologická manipulace, úspěšná snaha zakrýt realitu a ze lži udělat pravdu, které všichni věří. A styl, jakým je kniha psaná. Je to jen ten příběh. Žádná odbočka k vedlejším postavám, žádné slovo tam není navíc. Nevím, jestli to je záměr, nebo jestli autor okecávačky neumí, ale vím, že bych rozhodně nechtěla, aby takto byly psané všechny knihy.
Dobře napsaný thriller z prostředí švédského venkova dnes a vlastně i v nedávné minulosti. Tento žánr si dopřávám jen občas, takže mě opět pohltil a pěkně procvičil moji představivost. Docela působivé a překvapivé počtení to bylo.
Kniha se mi moc líbila, byla čtivá, vyprávění matky velmi poutavé. Bavilo mě, že jsem až do konce knihy nevěděla co si mám o událostech na farmě myslet. Možná konec bych si představovala jinak. Přišlo mi to trochu neukončené - ráda bych věděla jak to vlastně s Tilde celé dopadlo.
Od autora moje první kniha, ale určitě se mi brzy dostane do rukou další, jiná, možná ještě lepší :)
Četla jsem všechny knihy od tohoto autora.Tato kniha byla pro mě tak trochu zklamáním.
Já jsem jen četla a četla a čekala a čekala co se stane.
Vlastně trochu konec nekonec. Nevím co si myslet, kam jí vlastně jako knihu zařadit.
Rozhodně jako tu, od které se nedokážete odtrhnout, protože prostě čekáte co se stane....
Po přečtení Dítě číslo 44 jsem se velice těšila na Farmu.Ale bohužel až tak moc mě nenadchla.Dočetla jsem ji do konce.Zápletka dobrá,čekala jsem více akce a nějakou vraždu.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány napětí znásilnění Švédsko šílenství lhaní, lži rodičovství důvěra sexuální obtěžování práva homosexuálů
Autorovy další knížky
| 2009 |  Dítě číslo 44 |
| 2016 |  Farma |
| 2011 | Utajovaný projev |
| 2013 | Agent 6 |
| 2009 | Čas pomsty / Vzpomínáš si? / Dítě číslo 44 / V šachu - zkrácené verze |
Kniha Farma je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 1 262x |
| Čtenářské výzvě | 160x |
| Doporučených | 46x |
| Knihotéce | 303x |
| Chystám se číst | 417x |
| Chci si koupit | 70x |
| dalších seznamech | 5x |
První půlka knihy je úplně o ničem. Je možná poutavě napsaná, ale není to nic jiného, než vyprávění založené na domněnkách. "Důkazy", které matka postupně předkládá jsou docela obyčejné věci, které nic nepotvrzují. Dějová linka by měla čtenáře napínat, aby váhal mezi tím co je a co není pravda. U mě k tomu bohužel nedošlo. Závěr knihy se odehrával na druhou stranu až příliš zrychleně a wow efekt se po přečtení nedostavil.