Dveře do léta
Robert A. Heinlein
Byl jednou jeden kocour a ten neměl rád déšť. A sníh ho studil do tlapek. Ale choval pevné přesvědčení, že když se otevře dostatečný počet dveří, jedny přece musí vést do jasného letního dne… A protože na konci dvacátého století se pomocí hypotermie a cestování v čase dá uniknout skoro všemu – možná, že za třicet let opravdu jedny dveře povedou když ne do léta, tak alespoň do lepších časů… Skvělá sci-fi, snad vůbec nejčtenější román Roberta Heinleina. Vydejte se do Velkého Los Angeles – a ani se nemusíte nechat zmrazit.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1995 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Door into Summer , 1957
více info...
Přidat komentář
Přečetl jsem v době, kdy jsem o nějakém scifi neměl ještě ani poslední tušení. Krásný námět, výborná časovka....
Dveře do léta byla první kniha, kterou jsem od Heinleina přečetl a ačkoliv jsem pak třeba jeho Cizince v cizí zemi s láskou a s nadšením grokoval, tato kniha na mě přesto zapůsobila nejvíc.. Výborně napsané, s inteligentním a milým humorem okořeněné dílo, které nepustí, dokud není přečteno. ;)
PS: Co se týče "zabouchnutosti" hlavního hrdiny do své "neteře"(není to jeho vlastní neteř)...ehm.. tak to je jen naprosto mylná interpretace této romantické roviny příběhu... Když se na svou neteř dívá, tak nevidí malou dívenku, ale dospělou ženu, která z této dívky vyroste. Ženu, která bude vzhledem k vlastnostem té dívenky pravděpodobně chytrá, hodná a možná i hezká. Ano, je to trošku naivní, ale má to táááááák velké srdce...O jakémkoliv pobouření nemůže být vůbec řeč..
Osobně řadím Dveře do léta k tomu lepšímu, co Henlein napsal. Job je v mnoha (ne ve všech) ohledech určitě lepší, ale spousta dalších pozdějších knih z mého pohledu jednoznačně horší - zvlášť mě v nich odpuzují autorovy fašizující postoje, kterých jsou Dveře do léta prosté.
Je to prostě pohodové počtení, trochu scifi romantika, jak píše Petroff, trochu toho časoposouvání - mimochodem jeden z těch rozumnějších a střízlivějších popisů cestování časem, na který jsem v rámci žánru narazil. Žádný perverzní podtón jsem nezaznamenal - můj libertinský světonázor snese ladasco a tady jsme se zdaleka ani nepřiblížili hranici dobrého vkusu natož abychom šli za ní (mimochodem, tvrzení o "zabouchnutí", to je překroucená interpretace a smutná ukázka nemilosrdného společenského diktátu "normálnosti") .
Ještě bych rád podotkl, že je nefér označovat vykreslení budoucnosti (resp. dnešní současnosti) jako úsměvné. Tak to prostě u scifi chodí, málokdo je tak dokonalý vizionář, aby se trefil (a kdo ví, pár i banálních událostí s vyšším "impact faktorem" se mohlo udát jinak a současná doba mohla být také úplně příslušně jiná a z našeho pohledu "divná"). Naopak by se dalo vyzdvihnout, že koncept vynálezu "univerzální uklízečky" je dnes hotový běžně komerčně dostupný produkt, a za to patří Henleinovi spíš uznání, než velkorysý úsměv.
Klišé možná ano, ale z mého pohledu poctivě napsané, uvěřitelné, čtivé a milé scifíčko, které rozhodně nelze považovat za průměrné.
Kniha o jednom vynálezci, který za pomoci hibernace a stroje času přeskakuje z jedné doby do druhé a napravuje svoje životní omyly a přešlapy. Taková jednoduchoučká četba k vodě nebo na chalupu, když zrovna prší.
plusy:
+inteligentní zápletka
+první polovina knihy velmi čtivá,
+dějové zvraty
+napínavá atmosféra
+dobré nápady - Leonardo da Vinci byl cestovatel v čase, který se marně snažil zkonstruovat ve středověku vynálezy 20.století
mínusy:
-perverzní strýček, který jede po své neteři...nevím, mě to přišlo trochu úchylné
-příliš zjednodušený popis funkce a konstrukce vynálezů
-hlavní hrdina vynalézá jako slepice snáší vejce
-závěr trochu slabší, působí zrychleně a odflákle
-čekal jsem větší rozuzlení, tohle bylo až příliš laciné
-kniha je staršího data a proto dost úsměvné představy o civilizaci po roce 2000.
-chybělo mi podrobnější vykreslení atmosféry Velkého Los Angeles a jeho obyvatel
Nesouhlasím s Petroffem, že by to byl zvláště poutavý film. Je to až příliš klišé, hodný, ublafaný a chudý vynálezce, který má rád svou kočku a zabouchne se do svojí 11ti leté neteřinky - nakonec dojde svého štěstí a žije spokojeně až do smrti. Mě to připomíná spíše béčkový film, který dávají v dopoledních hodinách na nově. Já dávám 3 hvězdy - závěr byl odfláknutý.
Bomba. Sci-fi romantika jako blázen... Doopravdy Dannymu jeho Ricky děsně moc závidím. Pasáž, kdy se s ní na letním táboře domlouvá o tom, co bude a jak to udělat, tak při týhle pasáži mi prostě naskočila husí kůže a vylítly pomyslný slzy. Divím se, že to ještě nikoho nenapadlo zfilmovat- myslím, že by se to i celkem dalo, aniž by to nutně muselo ztratit atmosféru. Pro mě je to srdcovka a od Heinleina nejoblíbenější knížka.
Štítky knihy
kočky roboti dveře cestování časem zrada vynálezy a objevy pomsta sci-fi
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 1995 |  Kočka, která prochází zdí |
Kniha Dveře do léta je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 900x |
| Čtenářské výzvě | 133x |
| Doporučených | 87x |
| Knihotéce | 291x |
| Chystám se číst | 232x |
| Chci si koupit | 37x |
| dalších seznamech | 15x |
Tak to jsem byl opravdu velmi příjemně překvapen. Heinleina jsem v mládí nějak vynechal a tento román je prostě výborný. Skvěle se čte, děj je zajímavý... Kniha byla napsána v roce 1957, děj se odehrává v letech 1970 a 2000-2001 a je opravdu velmi zajímavé, jak od té doby vývoj pokročil. V některých případech autor celkem odhadl možný vývoj, v mnoha si ale vůbec neuměl představit, co bude v té budoucnosti běžné, takže neustále se používá logaritmické pravítko, telefonuje se sice i s obrazem, ale hovory přepojují spojovatelky... To ovšem románu vůbec neubírá na zajímavosti, spíše naopak. 28.9.2012 dávám 90% a 5*.