Druhé město
Michal Ajvaz
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476683/bmid_druhe-mesto-E18-476683.jpg
4
475
120
Osamělý hrdina knihy narazí v antikvariátu na knížku psanou neznámým písmem a přinese si ji domů. Tím začíná dlouhé hledání neznámého města, z něhož kniha pochází a jež žije v podivné symbióze s Prahou, na jejích okrajích a na rubu známých prostorů. Vypravěč prochází Prahou za noci, kdy druhé město ožívá, setkává se s jeho obyvateli, svádí boje s jeho zvířaty, uniká před zbraněmi obránců druhého města, sleduje jeho slavnosti a debatuje s jeho kněžími. Přitom se stále snaží porozumět smyslu města, které se před ním rýsuje, a proniknout do jeho středu, který před ním uniká. Třetí vydání. -- zdroj: legie.info --... celý text
Přidat komentář
Myslím, že C. G. Jungovi by se to velmi líbilo, jestli jsem to teda pochopila správně...
Při čtení knihy jsem měl pocit, jako bych sledoval film od Jana Švankmajera. Surrealistická jízda Prahou, která má k magickému realismu celkem daleko. Ze začátku jsem se v mluvě lidí druhého města ztrácel, občas mi přišlo, že se Ajvaz snaží být surrealistický za každou cenu na úkor obsahu. Nakonec jsem ale neodolal a nastoupil do zelené tramvaje, která mě podél zdí domů odvezla až na temná místa za kabáty a ukázala mi druhé město tak, že jsem bál, že už z ní nikdy nevystoupím.
Patřím do tábora těch, kterým autorův styl neučaroval. Před lety jsem se podobně potrápil s Cestou na jih, teď jsem dal Ajvazovi ještě jednu šanci, ale třetí už ode mě nedostane Náměty zajímavé, ale forma mi prostě nesedí - příliš detailní popisy a až encyklopedické výklady proměňují četbu v nezáživné prokousávání se ke konci knihy s několika málo světlými momenty. U literatury tohoto typu raději zůstanu věrný Jiřímu Kratochvilovi nebo Miloradu Pavicovi.
Po zhruba 30-to stránkách jsem si taky říkal: "Mno jsem zvědav, jak se tímhle prokoušku". Ale pak se mi kniha otevřela a zjevila nádherný fantaskní svět, který už odmalička také pociťuji v temných skříních mezi kabáty nebo ve spárách starých stěn. Pohled a filosofie autora mě vzala a sedla mi přesně do noty. Občas mi i přišlo, že myšlenka knihy se snaží postihnout Skutečnost podobně jako např. Buddha, Lao C´ či Ježíš. Rozbití zajetých konvencí a stereotypu bytí je prostě moje :)
Hodně podivná kniha.Nejdřív jsem ji po 30 stranách zavřel s tím,že je to zbytečná ztráta času.Po týdnu jsem se k ní vrátil.Přiznám to rovnou,opravdu jsem nepochopil o čem tato kniha je.Omluvte mě,vyhlížím zelenou tramvaj......60%.
Za mě by to chtělo umírnit / rozrušit některé pasáže, je tam hodně výčtů. Neustálá snaha, aby známé místo bylo ve všech směrech jiné a zvláštní. Pak je to ale monotónní četba a čtenáři pro nedostatek pozornosti může uniknout to důležité. Někdy se objeví věty, které logicky nedávají smysl. Stejně ale tři hvězdičky - jedna z těch lepších v českém rybníčku.
Kniha ve mně vyvolává hořko-sladký pocit. Nedokázala jsem se do knihy začíst a musela jsem se hodně soustředit na to, co čtu, abych jen očima nepřejížděla řádky, taky jsem si jistá, že u většiny výpovědí nevím, co tím bylo myšleno, nebo jestli za tím opravdu něco hledat. Na druhou stranu byla kniha celou dobu psaná jakýmsi snovým způsobem, kdy všechny postavy mluví stejným stylem a tím vám zabraňují dotknout se reality, a celkově na mě působí jako snaha najít sama sebe nebo něco, po čem jen toužíme, ale ne a ne se toho dotknout.
Nádherná kniha! Mám pocit, že je o hledání sebe sama a své vlastní cesty životem. Od jednoho odcházíme k druhému, a to neustále. Kniha je krásným propletením snů, reality a nadpřirozenosti, je jen na nás, čemu uvěříme. Koneckonců vše se dá shrnout krásným citátem: ,,Někdo zůstává, někdo odchází." Michal Ajvaz.
Moc hezky zpracovaná fantazie...taková cesta do neznáma a kdo pochopí možná ještě více...
taky se po přečtení přidám do tábora těch, kteří kouzlu knihy nepropadli. Zahlcení čtenářovi pozornosti absurdními obrazy, které mezi sebou bez vysvětlení zaniknou ve svém přehršli mi přijde jako přežitek z dřívějška. Zůstal mi pocit výletu do zajímavého snového světa, ale celý obraz je opředen úzkostí a nespokojeností z tolika nedořečeností
Geniální kniha, která mě naprosto pohltila a kterou jsem přečetl takřka jedním dechem. Mám hrozně rád styl psaní Michala Ajvaze... krásně surrealistický a intelektuálně vypilovaný, jehož složité umělecké popisy často "obyčejných" věcí mi připadají neuvěřitelně okouzlující. Co víc, jeho knihy jsou nabity nádhernými a pro mě hodně působivými myšlenkami poukazujícími na možnosti odlišného vnímání prostoru kolem nás. V tomto smyslu se mi velmi líbila Lucemburská zahrada, se kterou jsem se dokázal plně ztotožnit. Druhé město přidává další i mnou oblíbenou dimenzi, tentokrát o odlišném vnímání okrajů našeho světa, které můžeme v plné nádheře a poetičnosti zahlédnout pouze při bezcílném putování a bez snahy si vše okolo sebe uzpůsobovat svému vnímání světa a svému cíli.
Navím, na čem Michal Ajvaz jel, když tuhle knihu psal, ale musela to být fakt dobrá chemie :-) Jinak si to vysvětlit neumím... Asi to není špatná kniha. Spíš to nebude kousek pro mě, ale prokousat se tímhle byla fakt nebetyčná dřina. Jediné, co mě utěšuje, je to, že byla ve výprodeji za 60 kaček a tak to nebyla ani velká ztráta peněz. Jen času...
Ajvaz, alespoň mně, ukazuje cestu, jak vnímat svět kolem sebe jinak. Přiznejme si, víme kam vedou dveře ve skříni za našimi kabáty a co se děje ve stínu, kam už nedopadá světlo lampy?
Knihu jsem si půjčila náhodou a když jsem se začetla, už jsem nemohla přestat. Je sice divná až praštěná, ale myslím, že právě o tom to je. Ačkoli jsem se párkrát sama sebe ptala, kde autor sehnal tak kvalitní trávu, rozhodně to nebyl ztracený čas :)
Na to, že jsem se napoprvé nemohla vůbec začít, tak napodruhé mne ta kniha oslovila natolik, že jsem se do ní ponořila a vynořila se až ve chvíli, kdy jsem se dostala na samý konec. Toto dílo nejspíš nebude pro každého, nicméně si myslím, že kdo si ji minimálně jednou přečte, neprohloupí. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, zda-li se autor snažil mezi řádky napsat jakési "poslání", zda-li se tomu dá tak říkat. A já si ho tam sama pro sebe našla. Mne osobně ta kniha obohatila. Bravo, pane Ajvazi.
Po Prázdných ulicích zklamání. Ajvaz je lepší v poloze romanet, jeho filozoficko-surrealistické myšlenky jsou sice bezbřehé podobně jako jeho fascinace moři, ze kterých se zrodila města a vzájemně prokvétají, ale přece jen čeho je moc, toho je příliš. Kde se v Prázdných ulicích krotil a příběh byl prioritní, zde je příběh utopen ve spoustě květnatých slov a nečekaných přirovnání, která sice svědčí o surrealistické fantazii autora, s níž na věci pohlíží jako na symboly, jež je možné rozluštit a najít jim nový, prvotnější obsah. Ale být utopen v takové fantazii nemusí být pro každého příjemné, a patřím mezi ty, kteří by raději záchranný kruh a trochu pevnější půdy pod nohama.
Tahle kniha asi nebyla napsaná pro mne. Buď jsem na ni ještě nedozrál, nebo jsem na ni už příliš zfotrovatěl. Topil jsem se v záplavě slov, které leckdy v prvním řádu nedávaly smysl. Unavovaly mne neustálé zabíhavé pasáže, nad kterými se možná jiní čtenáři rozplývají a nechávají naplno proudit svoji fantazii. Ale myslím, že na Druhé město nikdy nezapomenu, sice mne trochu minulo, ale i tak zasáhlo. Třeba budu jednou mít potřebu se k němu znovu vrátit. Teď jsem ale rád, žë už ho mám za sebou:)
Michal Ajvaz
DRUHÉ MĚSTO
U okraje stolu ležela rozevřená silná kniha; na toto místo obrazu dopadal pruh světla z vedlejší místnosti, a tak jsem mohl přečíst text na jejích stránkách: byla to Odysseia a byl v ní tužkou podtržený verš "ó moi egó, teón aute brotón es gaian hikanó?" - v zemi jakých lidí jsem se to, proboha, zase octl? -, vedle na prázdném okraji stránky bylo tužkou drobným písmem připsáno: "Po dlouhá léta napjatá tětiva úzkosti se zadrnčením praskla, když se ve své zlaté masce, zářící jedovatými odlesky nočních světel, nečekaně zjevil Ten, který k ránu zpívá ve skříni."
Štítky knihy
Praha surrealismus magický realismus rozhlasové zpracování absurdno
Autorovy další knížky
| 2005 |  Druhé město |
| 2011 | Lucemburská zahrada |
| 2008 |  Cesta na jih |
| 2004 | Prázdné ulice |
| 1997 | Tyrkysový orel |
Kniha Druhé město je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 625x |
| Čtenářské výzvě | 82x |
| Doporučených | 55x |
| Knihotéce | 168x |
| Chystám se číst | 312x |
| Chci si koupit | 63x |
| dalších seznamech | 11x |
Nedočteno. Moc jsem nepochopila autorovo smýšlení. Příliš se prolínalo fantastično s "realitou". Kniha mi moc nedávala smysl. Asi jsme neměla tu pravou chuť na takové čtení...