Deník kastelána
Jan Bittner (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/58539/mid_denik-kastelana-wCX-58539.png
4
1133
320
Deníkový příběh zámeckého kastelána čtenáře okamžitě chytí a nedovolí mu četbu odložit na později. Hrdina knihy opustí velkoměsto a odchází na venkov, aby našel ztracený klid a smysl života, aby snad i zachránil své manželství, které se ocitlo v krizi. Zámek ho však od počátku zaskočí svou magičností, odkrývá se jako místo plné dávných příběhů, dramat a nečekaných setkání. Tajemné síly prosáknou do života celé jeho rodiny. Je proti tomu lidský rozum dostačující zbraní, nebo jsou věci mezi nebem a zemí, s nimiž je třeba se smířit? Kastelán možná nenajde, co hledá, možná nezíská, co si přeje, možná nic není, jak si představoval. V každém případě mu život ve zdech mysteriózního zámku odhalí skutečnosti, o nichž dříve neměl nejmenšího tušení.... celý text
Přidat komentář
U čtení této knihy jsem se docela bavila a můžu říct, že mě nezklamala, ale také mě nějak zvlášť nenadchla nebo aspoň ne víc než aristokratka. I tak ale knihu doporučuji. Občas se zasmějete. Tento Kastelán ale není tak potrhlý jako kastelán z Poslední aristokratky.
A co bylo dál?
Podle mě by to mělo mět pokračování. Páč je to otevřený konec co bude .....
Moc se mi líbí rozdíl ve stylu psaní teenky z Brooklynu a vyhořelého chlapa, kterému umírá dite.
Prekvapivo dobre napísané, nič som od toho nečakal a dostal som slušný soft-horor.
Nečekejte p. Bočka jen Aristokratku a budete spokojeni s tímto napínavým románem ze života kastelána. Není jen prvoplánově pro pobavení, ale i tak se u knihy párkrát zasmějete, minimálně u části o muflonech.
Jméno Evžena Bočka mají všichni neodmyslitelně spjaté se sérií humorných příběhů o aristokratické rodině Kostkových. Deník kastelána je autorovou prvotinou, kterou původně vydal pod pseudonymem Jan Bittner a zmiňované sérii se vůbec nepodobá. Autor sice už tady používá (jak už název napovídá) deníkovou formu, ovšem brnká na mnohem vážnější strunu. Do poměrně útlé knihy vkládá témata rozvodu, nemoci v rodině, vyhoření, krize středního věku a další. Jako by to samo o sobě nestačilo, temnou atmosféru ještě podporují záhadné zvuky a výjevy na zámku, celý příběh je tedy lehce šmrncnutý duchařskými motivy. Myslím, že však právě polytematičnost je kamenem úrazu. Boček toho do textu nasázel tak moc, až jedno překrývá druhé a nic pořádně nevynikne. Jednotlivé události mají epizodní charakter, čehož obecně nejsem fanda a ani jednu z dílčích tematických položek se tak autorovi nedaří úplně dotáhnout. Myslím, že nejsilnější momenty tkvěly právě v temné atmosféře panující na zámku, jež hrdinu dovádí bezmála k šílenství. Kdyby byly tyto pasáže více propracované na úkor dalších zmiňovaných prvků, jednalo by se ve výsledku o kvalitní duchařskou záležitost, ze které by čišela autentičnost a autorův um vystihnou genius loci. Bohužel tak to není a Deník kastelána proto zůstává ve škatulce podivné žánrové i tematické mišmaše, z níž se čtenáři tak maximálně zatočí hlava. Pokud se přeci jen rozhodnete vyzkoušet tento debut, doporučuji tak učinit v povedeném audioknižním provedení. Vypravěčem je Jaroslav Plesl, jehož hlas velmi dobře sedí k hlavnímu hrdinovi, je hluboký, příjemný a také tak trošku mrazivý. Méně nadšená jsem z klavírních hudebních předělů, ty podle mě naopak atmosféru trochu sráží neb jsou na můj vkus místy až příliš veselé.
Potvrzuji, co píší ostatní - tato kniha je jiná než Aristokratka, hlavně formou a stylem. I tak se mi líbila. Je to lehké, trochu duchařské čtení, dobrá vložka mezi těžší témata. Zajímalo by mne, jak moc se autor nechal inspirovat vlastními zážitky a co je naopak vymyšleno pro příběh.
Upřímně jsem od této knihy čekala trošku větší dávku legrace,bne vtipy jako v sérii o "Aristokratce", ale spíše více vtipu vyplývající z povolání kastelána.
Skvěle namluvená audiokniha hercem Jaroslavem Pleslem. Výborný poslech o tom jak autor knihy začal být na začátku 90 let kastelánem
Narozdíl od těch, kteří očekávali "předchůdce Aristokratky" jsem od počátku věděla, že se má jednat o knihu na trochu jiný způsob s hororovým podtextem. Těšila jsem se na ni a těšila jsem se, že si po posledních dílech ze série Aristokratka zlepším na pana Bočka názor. Což se ale nestalo.
Kniha mohla mít potenciál. Ten byl ale naprosto zabitý. Přišlo mi totiž, jak kdyby pan Boček chtěl do jedné krátké knihy namíchat co nejvíc žánrů a zápletek - nic z toho ale nedotáhl do konce.
Forma deníkových zápisků, která mě u Poslední Aristokratky zase tak nerušila (mluvím o prvním díle, jelikož ty ostatní - převážně poslední dva vážně nestojí ani za řeč) zde zpomalovala děj - až ho naprosto utlumila. O nějakém strachu a mrazení tu nemůžeme ani mluvit.
Hlavní postava mi byla neskutečně nesympatická - tisíckrát o sobě zopakuje, že je komplikovaná osobnost (ačkoliv to mohlo vyplývat z textu), chová se sobecky a povýšeně vůči okolí a neustálé oslovování ženy zdrobnělinou mě vážně ničilo - navíc se mi kvůli zprvu pletla manželka a dcera.
Uznávám, že se mi to četlo hrozně špatně. Nemám moc ráda nedokončené věci (zápletky, myšlenky, konce) a ještě víc nemusím, pokud mě hlavní postava vytáčí tím způsobem, že si celý zbytek knihy přeji, aby na něj spadlo něco vážně těžkého - a tak jsem u toho neskutečně trpěla. Dočetla jsem to, ale přiznávám se, že nemít knihu do čtenářské výzvy, vzdám to po pár stránkách.
V knize najdeme nepřímou duchařinu, boj holčičky s leukémií, manželskou krizi, záhadná úmrtí i vyléčení, loupež, hádky, rvačky a duševní poruchy. Ale pouze v tom rozměru, který připomíná velmi odbytou skicu.
Hororové prvky narušuje někdy až nemístný humor, vulgární slova a únavné poznámky hlavní postavy.
Nebavilo mě to, bohužel.
Poněvadž pocházím z malého mestečka poblíž jiného malého městečka, kde se nachází zámek, v němž Evžen Boček, neboli Jan Bittner kastelánoval, a který jsem v dobách svého dětství, mládí i středního věku navštívila již nesčetněkrát, nemohla jsem si tuto knihu nepřečíst. Autorovu sérii o "Aristokratce" samozřejmě už znám, ale tady pan Boček krásně vylíčil, jak to jeho kastelánování vlastně začalo, všechny ty trable, co jej na starém a pro mě kouzelném zámku čekaly... psán formou deníku a ozvláštněn tak trochu - nebo snad víc - nadpřirozenem, vznikl příběh, který mě opravdu bavil, tím spíš, že jsem si díky faktu, že to tam tak znám, dokázala všechno dokonale vizualizovat... Doporučuju, no a až budete u nás na Moravě, tož nezapomeňte ty Milotice navštívit... :-) PS. Knihu jsem četla v rámci čtenářské výzvy, protože právě být kastelánkou byl vždycky můj sen... :-)
Vlastně nevím, jak na knihu reagovat. Po zkušenosti s Aristokratkou jsem čekala podobný druh literatury, ale zde se o humorný příběh opravdu nejedná. Místy ovšem budoucí humor Aristokratky již probleskuje řádky. Začátek a konec příběhu měl spoustu absurdních až humorných situací, ale střed knihy byl dost beznadějný a pesimistický, takže se to zas až tak dobře neposlouchalo ( J. Plesl ovšem knihu načetl velmi příjemně). Měla jsem z knihy pocit, jako kdyby se autor cvičně připravoval na pozdější knihy. Příběh vcelku nijaký, zápletky nedotažené, konec otevřený. Trochu rozporuplné.
Tajemný, hororový příběh, ale pro mě realističtější než Aristokratka. Ano, bála jsem se. Ale dočetla. Někde mezi nebem a zemí něco bude...
Místy zbytečně vulgární, ale jinak skvělé. Dle mého názoru lepší než aristokratka. Pan Boček mě touto knihou rozesmál i téměř rozplakal na veřejnosti, což považuji za jasný důkaz kvality této knihy. Příběh kastelána je sice občas nadměrečně pozitivní, ale celému ději to nijak zásadně neškodí.
Nechci moc srovnávat s pozdějšími knihami. Líbí se mi zde, že autor, jako by si nelámal hlavu se čtenářem, ať si to přebere jak chce.
Je to příjemně napínavý příběh, který se přečte na jeden zátah, ale občas probleskne autorova potřeba po něčem hlubším (rozhovory s knězem, přemýšlení nad zázrakem apod.)
Že kniha nedopovídá je podle mě správné, copak je to v životě jinak?
Líbí se mi vývoj hlavní postavy, je nenásilný, spíš podprahový (např. to jde vidět na práci se sprostými slovy a odbornými termíny). Jako by to autor psal převážně pro sebe a tudíž tak trochu i o sobě. Tahle poloha je z jeho díla, podle mě, nejupřímnější a funguje.
Dobře, že jsem začal Aristokratkou a ne tímhle hororem. Ale dobře, že jsem si ho přečetl. Minimálně proto, abych pochopil, proč se návštěvníkům zámků říká mufloni. Četlo se to náramně, trochu mne mrzí nezodpovězené otázky: kdo zabil rotvajlery a zloděje? Kdo chodil po zámků a ubytovně? Je dobře, že autor přešel k jednodušší tvorbě. Jednodušší ne ve smyslu zpracování, ale srozumitelnosti, jeho černý, lehce cynický a morbidní humor je dobrým kořením.
Štítky knihy
deníky humor záhady duchové a přízraky hrady a zámky kasteláni
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Kniha Deník kastelána je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 1 699x |
| Čtenářské výzvě | 334x |
| Doporučených | 68x |
| Knihotéce | 296x |
| Chystám se číst | 267x |
| Chci si koupit | 53x |
| dalších seznamech | 7x |
Byla jsem docela zklamaná, milý humor, který funguje u aristokratky, mi tady nepřijde vůbec vtipný... Pan kastelán nebyl zrovna sympatický, natož ta jeho Ivanka. V postavách jsem měla maglajs Walter, Fiala, Svoboda, Ott - nemastní neslaní. Emoce nulové. Nejhorší je, že i kdyby se člověk chtěl v některých částech bát, tak je to podané tak, že to ve Vás nezanechá ani náznak nějaké emoce, utne se to prakticky hned a přecházíme k dalšímu bodů programu. Co se ale dalo stihnout během asi čtyř měsíců, to je teda obdivuhodné. Dočetla jsem jen ze zvědavosti. Konec vlastně žádný. Nedoporučuji, radši bych znovu sáhla po aristokratce, kde to Bočkovi skvěle funguje :)