Dědina
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366042/bmid_dedina-ls6-366042.jpg
4
2456
694
Lehce humorný příběh jedné současné vesnice. Hranice rozorané mezi poli i lidmi. Hospoda, malá prodejna, zabíjačky… a sám život. Nevěra a jeden nezdařený pohřeb. Nemoderní výchovné metody a rozšlápnuté kuře. Babka s dědkem srostlí jak dva stromy. Život, tady ještě stále spjatý s půdou, zvířaty a hospodařením. To všechno je Dědina, tragikomický příběh vyprávěný očima jejích obyvatel. Sedlák Josef se marně trápí, proč jeho syn Zbyňa odmítá převzít hospodářství, když je tolik co napravovat na polích zničených v družstvu. Vavirci počítají, kde by mohla ukápnout další koruna, dobrosrdečná prodavačka Maruna se snaží být s každým zadobře a řezník Láďa se dobývá pod cizí sukni a přitom řeší, jak uživit rodinu. A malá Petruna? Ta chvilku neposedí. Na pozadí lehce humorného vyprávění se před čtenářem odkrývá venkovské hemžení v nepřikrášlené nahotě. Přirozená fyzická blízkost hrdinů, jejich společná práce, jejich touha po lepším živobytí až vypočítavost jsou zdrojem věčných svárů i svázanosti a také marné snahy vyléčit minulé rány. Svižné vyprávění formanovského střihu, které však není cynické; nikoho nesoudí a co je podstatné — nenudí.... celý text
Přidat komentář
Dávám čtyři hvězdičky. Jinak si nemohu pomoct. Upřímně, tato kniha ve mně vyvolala nostalgickou náladu. Vzpomněla jsem si na návštěvy u příbuzných na vesnici. Ať už u babičky, nebo jinde. To jak je kniha psaná v nářečí, bylo velmi úsměvné. Silné přemýšlím, že si pořídím i audio knihu.
První moje kniha od téhle autorky. Navzdory specifickému nářečí se mi celkem dobře četla. Taková oddechovka ze života. Právě se vrhám na Chirurga.
Velmi dobre popsane bezne zivotni situace vnimane ruznymi lidmi na ruzne zpusoby :-)
Jen díky dobrým výkonům herců, kteří knihu četli, je to jako audiokniha stravitelné. Kniha se mi jeví neuspořádaně, bez nosného příběhu, taková chaotická směska různorodých osob, z nichž žádná se mi příliš sympaticky nejevila, takové tlachání tu z hospody, tu z krámu. Oceňuju snahu autorky po humorném podání, ale víc než 2 hvězdičky opravdu dát nelze.
Po dlouhé době jsem poslouchala audio knihu na doporučení a líbila se mi, byla skvěle namluvená. Ale nevím zda by tomu tak bylo kdybych knihu četla. Myslím že snad ano. Mám ráda takové ty knihy ze života všedních dnů.
Tak já za sebe musím dát plný počet hvězdiček. Poslechla jsem si audioknihu a moc se mi to líbilo. Humorného v knize nebylo nic, ale popis povah, charakterů a tak celkově koloritu vesnice... to se autorce moc povedlo. Bylo to takové zajímavé nakouknutí, plné drbů, nazírání na různé situace z pohledu různých lidí apod. Každopádně většina lidí byla neskutečně na prachy ... přemýšlím, která z postav byla nejsympatičtější... snad ten Josef (sedlák).
Audiokniha byla moc dobrá. A dobře, že jsem poslouchala a nečetla. Jako čtení by mě to asi moc nenadchlo. Bavila jsem se, místy nahlas! Přednes herců tomu dodal to pravé.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Docela mě to bavilo, ale myslím si, že kdyby kniha nebyla tak skvěle namluvená, že normálně bych jí asi nedočetla. Chyběla mi tam nějaká pointa, nějaké propojení postav, nějaký závěr... vlastně fajn oddechovka, ale v konečné fázi mi to nic moc nedalo...
Na Dědině se mi nejvíc líbil jazyk. Věřím, že to nebylo nic lehkého napsat celou knihu v nářečí. Ale jinak: Co vlastně všichni na té Dědině vidí? Vždyť je to o ničem. Na přebalu knihy je sepsán děj knihy ve dvou odstavcích a v samotné knize jsou tyhle dva odstavce natažené na 243 stran. Moc bych si přála, aby ve mně kniha zanechala něco hlubšího. Na přebalu slibují, že se nebudete ani chvilku nudit, ale já se nudila. Několikrát jsem se přistihla, že jenom bezmyšlenkovitě čtu a obracím stránky, ale přemýšlím úplně nad něčím jiným. Byla jsem hodně překvapená, když jsem se náhodou podívala na to, kde mám v knížce umístěnou záložku a zjistila jsem, že už jsem za půlkou. Prostě jsem tomu nemohla uvěřit, protože za celou dobu ještě nepřišel žádný zvrat. U nakladatelství HOST jsem si od Petry Dvořákové koupila ještě Vrány, tak uvidíme, jestli se jim povede autorce u mě trochu napravit reputaci.
Nářečí super, postavy skvěle vykreslené... každá mince má dvě strany... co ubírá v mém hodnocení je absence nějakého toho vyššího účelu, propojení, nitě, která by se táhla příběhy... která by někam směřovala...
Dědina je zvláštní kniha, která ve mně bohužel nezanechala nic hlubšího. Autorčin styl psaní není zřejmě to pravé pro mě, jelikož už autorčiny Sítě mi příliš nesedly a u Dědiny tomu nebylo jinak. Možná celkovému dojmu ani nepomohlo nářečí, kterým byla protkána celá kniha. Celkově na mě příběhy Dědiny působily tvrdě - až moc negativních charakterových rysů, které nebyly nijak vyváženy něčím pozitivním. V tomto případě mé čtenářské srdce toužilo i po nějakém záblesku naděje a náznaku pozitivna. Pak by celý příběh možná vyzněl o něco lépe. Alespoň pro mě.
Poslechnuto jako audiokniha, která je perfektně načtená vícero protagonisty.
Taková lehká oddechovka...
****
Tak přečteno za dva dny. Ale tedy jsem asi naivní, ale myslím, že takové povahy, jaké jsou v knize představeny, u nás v dědině nemáme. Věřím, že obecně to tak špatné nebude. Postavy v knize jsou plné hořkosti. Nikdo mi nebyl moc sympatický. Ale knihu doporučuji.
No upřímně nechápu to dobré hodnocení. Za mě knížka velká nuda, musela jsem se do ni nutit, z postav i příběhů jsem často byla otrávená. Pokud bychom se měli bavit o kvalitě popisu toho jak to na dědině probíhá, asi bych dala 4 hvězdičky. Ale protože mě ty starý babky lezly na nervy dám 3 a to jsem ještě přidala.
Jako malá jsem jezdila k babičce na vesnici na prázdniny, takže vykreslené příběhy a postavy mě bavily, doladění nářečím super! Nedělalo mi to vůbec žádný problém, naopak. Dvě hvězdy dolů dávám ale za nepřehlednost postav, kolikrát jsem nevěděla, kdo ke komu patří. Střídání vypravěčů je dobrý nápad, ale někdy mi dost dlouho trvalo, než jsem zjistila, kdo to zrovna je... Ale jako celek se mi kniha líbila.
Doposlouchala jsem Dědinu a jsem zase moc spokojená. Použité nářečí tomu rozhodně sedí a tu autentičnost ještě podtrhlo. Myslím, že venkovský život je vykreslený dost věrohodně stejně jako charaktery jednotlivých postav, jejich myšlení, i těch mužských. Je to prostě kniha o běžném životě, o lidských vztazích.
Humorné mi to taky moc nepřišlo, ale kniha stojí rozhodně za přečtení /poslechnutí.
Skvělý nápad použít nářečí pro vykreslení atmosféry. Jinak dokonalá sonda do myšlení lidí. Řadím se k těm, kterým příběhy zrovna humorné nepřipadají. Moc mě ale bavilo střídání vypravěčů - opravdu zajímavě vykreslené pohledy jednotlivých postav na dění v knize, kdy každý má "tu svou pravdu".
Ten kdo zná nebo má vztah k vesnici, tak mu to bude blízké, postavy znázorňují lidské vlastnosti, ke kterým se nikdo hrdě nehlásí. Nic není černobílé, každý to vidí ze svého pohledu jinak, je to průřez chování lidí v celé společnosti, ale na vsi je to ještě víc viditelné. Mně se to líbilo, i když je to rozhodně k zamyšlení nad chováním lidí. Skvěle napsané
Štítky knihy
česká literatura venkov rodina pokrytectví morálka venkovské romány vztahy sousedské vztahy český venkov sedláci
Dědina
Kniha mě mile překvapila, začátek mi totiž přišel strašný, ale po pár stránkách jsem se začetla. Akorát teda se mi místy motaly postavy, já si je snad začnu u knížek zapisovat, stává se mi to v poslední době pořád...