Hlasy v bouři
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475053/bmid_hlasy-v-bouri-Tls-475053.png
4
733
204
Černá zima série
1. díl >
Clare si vybavila zimu. A opuštěná auta u krajnice, hračky poházené na silnici. Vybavila si nekonečnou vánici a hrůzu, kterou nedokázala vysvětlit. A pak už nic… Když se probudila, ležela celá rozbolavělá a vyděšená v prastarém, ponurém domě, připomínajícím spíše starodávné šlechtické sídlo. U postele seděl neznámý mladý muž a tvrdil, že měla ve vánici autonehodu. Našel ji a přinesl do svého domu. Clare by ze všeho nejraději utekla, ale je až příliš slabá a vánice za okny stále nepolevuje. Uvěznila je v domě a Clare nezbývá než čekat. Mladík se k ní chová mile, ale Clare si není jistá, nakolik mu může důvěřovat? On tvrdí, že jsou v domě sami, ale ona má pocit, že vidí a slyší věci, které naznačují, že kolem někdo slídí a čeká na příležitost. Napětí stále stoupá a s ním i pocit, že se z nich stala lovná zvěř. Clare dochází k závěru, že její nehoda nebyla náhodná. Venku za dveřmi na ni něco číhá, něco čeká, až opustí bezpečí kamenných zdí… něco strašného, nelidského a krutého.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2021 , FobosOriginální název:
Voices in the Snow , 2020
více info...
Přidat komentář
Zajímavý začátek série. Hororem bych to možná úplně nenazvala, protože moc strašidelná kniha jako celek není (jak jsme u Darcy zvyklí), ale přesto se pár děsivějších momentů najde; je to spíše taková odpočinková knížka. Ale četla se dobře, bavilo mě to a zajímá mě další vývoj situace ve světě, který ovládli neznámí mutanti.
Hlasy v bouři se autorce tak úplně nepovedly, možná malinko lepší průměr a oproti jejím strašidelným domečkům o dva levely určitě níž. Co mi na stylu autorky naprosto nesedí i z jiných knih je vztahová romantika, nevím proč, ale z toho mám snad rovnou kopřivku. Obrovské sídlo postavené uprostřed pravidelně vysázeného lesa s nulovou infrastrukturou, odříznuté od civilizace a přitom naprosto soběstačné. Zahradnické pokusy mi přišly víc děsivé, než zombii příšerky. Myslím si, že pokud bylo záměrem post apokalypsa, tak to nevyšlo a byla z toho tak trochu strašidelná pohádka. Ovšem díky jménu autorky si to fanoušci určitě přečtou.
Tak jsem přečetla i tuhle knihu od této skvělé autorky. Na její knihy o strašidelných domech to nemá, ale i tak se mi líbí a časem si ráda přečtu pokračování...
Darcy Coates mám ráda, její příběhy o strašidelných domech jsou parádní odpočinková záležitost. Umí skvěle vystihnout atmosféru, píše poutavě a svižně, v tomto jí nemůžu nic vytknout. Ovšem co autorka opravdu NEUMÍ, jsou mužské postavy. Ať už v Kořisti nebo tady v Hlasech v bouři jsou mužští protagonisté ukňouraní, přecitlivělí a naprosto nesnesitelní. A určitě nechcete být ve strašidelném domě, lese nebo kdekoli v ohrožení života s chlapem, který se bojí tmy, sám si nedojde ani pro pití a je pomalu schopen se strachy rozbrečet. Jako tohle fakt ne. Jejich chování a dialogy jsou kolikrát takový úlet, že jenom čumíte a říkáte si: COŽE???? TO MYSLÍ VÁŽNĚ??? V Hlasech v bouři a dalším díle Výkřiky v temnotě působí hlavní postavy Clare s Dorranem jako Pat a Mat. Prostě dva mantáci ve velkým baráku... Byla bych nesmírně šťastná, kdyby se Darcy Coates vrátila ke svým strašidelným domům a naprosto se vyvarovala jakýchkoliv romantických zápletek, protože to jí opravdu, ale opravdu nejde.
Tak tohle nebylo zrovna čtení, kterému holduji. Ano, začátek napínavý, prostředek docela nudný, ale ten konec byl tak nereálný a pohádkový, že jsem si myslela, že autorka musí něco brát...protože takové představy asi nemá někdo jen tak....hmyzí nohy a vyzáblí....no, to opravdu ne ...:-(
Hlavní hrdinka má nehodu ve sněhové bouři a ocitne se zraněná v sídle neznámého muže, který o ni pečuje....juuuu to zní jak od Kinga, ale v opačném gardu než Misery. No a tímto mé nadšení končí a hluboce se mistrovi hororu omlouvám!!! Jakože fakt hluboce!!! Větší hovadinu, aby člověk skutečně pohledal. Šla jsem po jméně autorky, protože se mi líbila její série hororových domů (taky takový horory spíš pohádkový, ale tady to nebylo na škodu). Ovšem příběh, kdy řádí sněhová bouře (zřejmě bez ustání několik týdnů, kdy uvězněné hrdince v neznámém domě dokonce vyrostou rajčata ve skleníku...už vám to přijde dost ujetý?) to bylo něco...neznámé rozpadající se nestvůry všude kolem, světová apokalypsa zasahující všechny kontinenty a lovestory s hlavním hrdinou, který nebude zlej, jen měl těžký dětství...to už byly jen detaily. Shrnutí: nejděsivější na tom bylo, že to podle všech indicií bude mít další díl!!!!!
Na závěr jsem pocítila náznak naděje, ale současně i další hrůzu... Ještě si promyslím, zda budu pokračovat v této hororové sérii. Nejspíš neodolám. Občas se i ráda bojím a i proto sahám po knížkách Darcy Coates. Píše svižně, živě, čtivě, její knihy mě baví. Jsem vystrašená už jen z představy takové apokalypsy, fandím hlavním hrdinům Dorranovi i Claře a utěšuje mě vědomí, že všechny ty děsy a hrůzy jsou jen výplodem autorčiny bohaté a nevyčerpatelné fantazie. Ano, budu číst dál ! Nemohu Claru a Dorrana opustit !!
Nová série od Darcy Coates a opravdu super. Musím říct, že se mi to asi líbí více než série strašidelné domy. Podle honoceni jsem se bála, že to bude blbost, ale jsem spokojená.
Chvilkami mi to přišlo trošičku zdlouhavé, ale za celou dobu kniha nepostrádala napětí a hrozně dobře se četla. Samozřejmě nechyběla i romantická linka, ale tu jsem čekala od samého začátku. Nijak mi tam nevadila a pěkně se rozvíjela a nepřišla mi tam jako pěst na oko. Těším se na další díl. Doufám, že bude minimálně stejně tak dobrý a napínavý jako první díl. Dávám silné 4⭐
Knížka se četla pěkně, pořád se něco dělo a na nějakou nudu nebyl v ději čas. Darcy píše poutavě, umí skvěle popisovat osoby, místa i události. Horší už je to s dialogy, ty byly místy fakt uhozený.
Jako první musím zmínit že absolutně nechápu proč má kniha tak špatné hodnocení.
Kniha se mi četla přímo skvěle a kapitoly ubíhaly rychle...možná až moc rychle.
Příběh je napsaný čtivě a chtěla jsem aby kniha nikdy neskončila, nebo abych měla hned další díl po ruce.
.
Samotný příběh má všechno co mám na knihách od Darcy tak ráda....zajímavou zápletku, strašidelný dům, i když tentokrát nebyl strašidelný kvůli duchům. Pak popis monster byl velice detailní a musím říct, že má autorka dost bujnou představivost. A co se týká rozuzlení ohledně těch monster na konci knihy...tak to mě dostalo.
.
Co se týče hlavních postav, tak ty byli sympatické.
Dorran je prostě frajer a takového chlapa chcete potkat když venku nastane apokalypsa. A jeho příběh ohledně rodin mě chytil za srdce.
Clare se podle mého k němu perfektně hodí a měla obrovské štěstí že se potkali.
Líbilo se mi jak si autorka pohrává se čtenářem kdy chvíli není jasné zda Clare má halucinace nebo jsou monstra skutečná.
.
Hodně mě překvapila romantická zápletka, protože romantiku nečtu. Ale tady mi to nevadilo a dalo to knize zase jiný rozměr.
.
Podle mého se jedná o solidní základ pro skvělou sérii knih. Při čtení jsem byla napnutá a nebylo tam jediné hluché místo. Takže za mě doporučuji všem deseti.
Perfektní anotace, která vás skutečně naláká. I prvních pár kapitol vás udrží v příjemném napětí, a strhne vaši pozornost. Říkáte si, že se to opravdu rozjíždí dobrým směrem, a jste napjatí jak kšandy, co přijde dál. Lehce romantická linka, tomu nijak neškodí. A pak najednou přichází polovina knihy, a první opravdová akce. Clare nám utíká z domu na zasněženou pláň.... A vy nestačíte zírat. Nevěřícně krčíte čelo, a v hlavě vám běží jediné.... Kam se jako poděla Darcy? Copak ji někdo praštil přes prsty, a v další tvorbě pokračoval sám? Jinak si to neumím vysvětlit. Přečetla jsem od ní už všechno co vyšlo. Ale tohle? Dobře. Odklonila se od běžného stylu. Ale takhle brutálně? Aby se vytáhla s takovouhle fantasmagorií? Styl patnáctileté puberťačky, zmítané pod vlivem hormonů. Jinak se to nazvat nedá. Zcela nesmyslné dialogy, a scény plné nereálných, nedotažených nesmyslů. Dočetla jsem se zaťatými zuby. A tohle že má mít skutečně pokračování? Jako že celá série? No nazdar!!!
Na podobné téma, a s podobným "problémem" (nechci spoilerovat), jsem před časem četla knihu "Červený vrch". A to byla úplně jiná káva!!! Tady bych dala tak dvě hvězdičky. Ale že je to prostě moje oblíbená Darcy, tak jednu hvězdu přidám :-)
To bylo počteníčko. Jako s duchama už to nemá nic společného, ale i tohle se mi doooost líbilo. Doufám, že těchto knížek si ještě přečtu několik. Darcy se mi skutečně líbí a všechno od ní je čtivé a vlastně i s dobrým koncem.
(SPOILER)
Jelikož od Darcy opravdu miluji sérii strašidelných domů, nemohla jsem vynechat ani další knihu od ní z prostředí sněhové bouře. A kdy se tato kniha nejlépe čte? Právě když Vám za okny z oblohy padá sněhová mlha.
První část knihy se odehrává po nehodě hlavní hrdinky ve sněhové bouři. Ta se po bouři probudí ve starém odlehlém sídle, kde vládne tma a chlad. A taky tajemný muž. A teď to velké ale: půl knihy čtete jen, jak každý den je sněhová bouře, zima, nemají moc jídla a hlavní hrdinka vidí přízraky. A to je velké mínus, jelikož absolutně nic se neděje. Trochu jak karanténa uprostřed ničeho.
Druhá část knihy začneme více se zajímat, co se vlastně stalo na zemi. Proč nejede telefon, proč hrdinka nabourala, proč vidí divné přízraky a jsou to vůbec přízraky? Začíná část postapo, která je opravdu zlá. Sice má velký potenciál, ale zápletka o zombie/hmyzích lidech, matce tajemného muže a virusu ve vzduchu? Ne velké ne. Čekala jsem opravdu skvělé dílo o strašidelném domu, případně nějakém kultu, přízracích a dávky tajemna. Ale popravdě jsem se dočkala divných zombíků a virusu po celém světe.
Moje plusy jsou, že jsem opravdu napnutě vydržela číst do konce (prostě to chcete vědět, proč je furt bouře a co se těm lidem stalo). Fakt se mi líbil popis strašidelného domu a hlavně moje noční můry: někdo mě chce zabít a nemůžu se vlastně nikde zabarikádovat jelikož jsou všude tajné vchody a nemůžu zadělat díry ve zdech. Ale mínusy jsou fakt to, že je to prvně pomalé a následně šílenost alá covid virus a zombíci.
Dobře, stejně mě zajímá, jak to bude pokračovat a další díl si přečtu. Ale neočekávejte takový ten horor, jak jsme zvyklí!
Ak už máte čo-to od Darcy načítané, tak je možné, že vás tento úvod do jej novej série veľmi nenadchne. Je to niečo úplne iné než Strašidelné domy a rozhodne je to na míle vzdialené od jej vynikajúcej stand-alone Kořist.
Hlasy v bouři sú skôr také pomalé sci-fi postapo s výraznou romantickou linkou. Polovicu knihy dej plynie pomaly, stále sneží, stále je zima. Navyše, samotné dialógy nie sú práve najoriginálnejšie ️. Druhá polovica knihy sa zvrtne, naberie trošku vyššie grády, no ten smer ktorým sa príbeh ubral, mi veľmi nesadol do vkusu.
Nečakala som, že budem mať od jednej spisovateľky až takýto odlišný čitateľský zážitok. Akoby to napísal niekto úplne iný, kto ale naschvál využíva Darcyine obľúbené prvky. Ako napríklad hojné využívanie klišé, rozprávkový nádych, jemné napätie či zaujímavo vykreslenú creepy atmosféru.
Napriek všetkému ma však toto dielo dokázalo udržať pri čítaní až do konca. Napriek všetkému som nemala chuť knihu zavrieť a nedočítať. Napriek všetkému som si čítanie užívala, zaujímali ma postavy, bola som zvedavá na vývoj ich charakterov a ako to s nimi nakoniec dopadne. No ale na to si musím ešte počkať… Takže na pokračovanie sa jednoznačne chystám.
Rozporuplné pocity, rozporuplná recenzia…
Je to jednoznačne najslabšia kniha od Darcy Coates (a to som od nej čítala zatiaľ všetky, ktoré vyšli v českom preklade), no napriek tomu na tom príbehu niečo je. Niečo, čo ma núti čítať ďalej, čo ma núti siahnuť po pokračovaní… Je to zvláštne, možno je to tým, že autorkin štýl písania je asi nejako zázračne podmanivý :D
Jako první horor v životě to asi jde. Po druhé je to již horší a všechny další jsou nuda, nuda. Tak dopadla alespoň u mne tato kniha s nějakými přetvořenými jako lidmi nebo co. Občas lze tyto knihy brát jako symbolické, zahalující hlavní téma. Zde to asi mělo být osvobozování syna z područí matky. Takže takto postižení si tady alespoň mohou trochu pofoukat své bolístky.
(SPOILER) U této knihy jsme hodně váhala jaké dát hodnocení. Na jednu stranu je to super poutavé a první polovinu knihy jsem hltala. Pak přišla druhá polovina CO je vlastně venku a ze sto to kleslo na nulu. Osobně nemám ráda tematiku zombie atp.. Sice není zatím uvedeno co se ve světě stalo, ale jsem zvědavá na rozuzlení. Nicméně i přesto se kniha super četla, napětí bylo a stále se těším na pokračování. Ale duchové jsou lepší :)
Hlasy v bouři jsem četla ve společném čtení a doufala, že se trochu polekám. Na Darcy jsem slyšela jen samou chválu, takže i očekávání bylo vysoké. Jenže, jak to tak s očekáváním bývá…
Hlavní postavou v příběhu je mladá Clare, která ve svém rozviklaném autíčku míří lesem. Ve světě se totiž začíná dít něco nebezpečného. Z měst se stávají tzv. tiché zóny, kolabuje telefonní spojení i elektrická vedení a do toho všeho začíná řádit nebývalá sněhová bouře. Clare se vydává za tetou Marnie a plán je takový, že společně odjedou za její sestrou Beth, která má pro tyto případy vybudovaný prvotřídní ochranný bunkr. Cestou se však něco stane a ona se ocitá polomrtvá uvnitř jednoho strašidelného sídla Wintherbourne Hall. Není tam sama, pečuje o ni cizí muž, a i když je ze začátku hodně ostražitá, rychle na všechny nástrahy zapomíná a sbližuje se s ním. Tak romantickou linku jsem tu opravdu vůbec nečekala, ale dobře – nevadilo by mi to. Jenže Dorran je dost tajemný, evidentně tu zůstal sám, i když v sídle žijí desítky lidí – rodina a zaměstnanci. Navíc je to dospělý muž, který je evidentně upoután k životu se svou despotickou matkou a bojí se odejít. Clare začne v domě vnímat podivné stíny, hlasy a zvuky, které nedokáže vysvětlit sobě ani Dorranovi. Oba se snaží v zimě přežít co nejdéle. Starají se o zásoby dřeva i jídla, ale postupně začnou mít problémy s mnohem větší „hrozbou“.
Stokrát za kapitolu uslyšíte, že je hlavní hrdince zima, že v celém domě je zima a světě div se, že je i venku při sněhové bouři obrovská zima. Žádné extra zvraty na mě nečekaly, styl psaní byl jednoduchý (odpočinkový), ale asi třetinu díla jsem se nudila. Otevřený scifi konec (možná až nečekaně vykreslený) mě sice uvedl v otázky, ale nejsem si jistá, jestli druhý díl série Černé zimy zvládnu.
Kniha mne hned od začátku vtáhla. Je skvěle napsaná, žádné zbytečně nafukování textu, které by spíše nudilo. Od autorky je to moje první kniha, ke které jsem se dostala a líbilo se mi to. Děj se trochu svažuje i do postapo tématiky, kde nechybí ani záhadné bytosti, takže o napětí není nouze. Výborná kniha, která za přečtení stojí :)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Mě kniha ohromila. Četla se sama. U konce každé kapitoly jsem musela začít další. Musela jsem číst. Těšim se na druhý díl!