Čajová dívka z Kolibříkové ulice
Lisa See
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431627/bmid_cajova-divka-z-kolibrikove-ulice-Mwa-431627.jpg
4
288
88
Silný román o tradicích, pěstování čaje a poutech mezi matkou a dcerou. V odlehlé čínské horské vesnici pěstuje rodina Li-jen čaj po celé generace. Jejich čas řídí plynutí ročních období. S příjezdem prvního auta do vesnice do života vesničanů vstoupí moderní svět. Li-jen - jedna z mála vzdělaných dívek ve vesnici, začne odmítat tradice, které formují její život. Narodí se jí dcerka mimo manželství s mužem, kterého rodina neschvaluje. Dcerku zachrání před jistou smrtí tak, že ji nechá před sirotčincem v nedalekém městě. Sama odejde do města za vzděláním a lepším životem, zatímco její dcerka Hayley šťastně vyrůstá v Kalifornii v adoptivní rodině. I přesto ji zajímají její kořeny. Za oceánem Li-jen touží po ztracené dceři. Obě hledají svůj smysl ve studiu čaje pchu-er, který určuje osud jejich rodiny po celá staletí...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
The Tea Girl of Hummingbird Lane , 2017
více info...
Přidat komentář
Skvělá knížka! Místy tak krutý a přesto neskutečně zajímavý život etnika Akhů, střet s "civilizací", úžasný exkurz do pěstování čaje pu erh a samotný silný příběh o silném poutu mezi matkou a dcerou (i proti tradicím) mě naprosto pohltil.
Úplně jiná knížka, než čtu obvykle, ale rozhodně za plný počet hvězdiček. Zejména první půlku jsem hltala a nemohla se odtrhnout.
Dojemný román o ženě, původně žijící v zapadlé horské vesničce v odlehlé části Číny, kde se většina lidí živí pěstováním čaje. Sbírání čajových lístků z teras a zahrad je živobytím stačícím sotva na přežití. Rodina malé Li-jen má stěží na jídlo, připravuje si ho ještě na počátku 90.let 20.století u otevřeného ohně!, takže jsem měla dojem, že jsem se přenesla o několik století zpátky.
Nepočetné etnikum Akhů, z kterého dospívající dívka pochází, je úzce spjato přírodou, přísně dodržují starobylé tradice, z generace na generaci si předávají specifickou kulturu, pověry a zvyky, někdy sympatické, jindy nesmírně kruté, nepochopitelné a prapodivné. Naprosto nepřijatelný pro mě je postoj k novorozeňatům, které jsou označeny jako tzv. lidský odpad. Stane se tak, pokud třeba rodička přivede na svět dvojčata. Přitáhne tím prý zlé duchy a neštěstí na celou vesnici, pošpiní tím čest svojí, svého muže i celého okolí. Děti musí usmrtit vlastní otec, jejich dům je spálený na popel, musí zaplatit za očistný obřad a hned po té jsou manželé jako bezdomovci vykázáni z vesnice jen s minimem nezbytných osobních věcí jako spodina společnosti. Tahle minipříhoda se mnou dost otřásla.
Když se „lidský odpad“ tajně narodí i dosud neprovdané Li-jen, musí se ho nerada vzdát a aby dítěti alespoň zachránila život, potají ho odevzdá do dětského domova. Na potomka nikdy nezapomene a se ztrátou odložené dcery se špatně vyrovnává, nicméně je houževnatá, umí se přizpůsobit okolnostem i jinému způsobu života. Odchází za studiem a příležitostmi do města…
„Aby se člověku změnil život, stačí jediný okamžik.“ Píše se v knize. A to se několikrát stane jak hlavní hrdince, tak později i její rodné vesnici, když se ze zaostalé provincie, nedotčené civilizací, stane po návštěvě sběratele vzácných čajů vyhledávané obchodní místo. Změny tak čekají všechny postavy, kterým se během chvilky otevírá moderní svět, ovšem na úkor poklidného života.
Mám moc ráda čaj a tak jsem si vychutnala vyprávění o různých druhů čaje, zvláště pchu-er, jeho pěstování, vztahu k čaj.stromům nebo popis čajového obřadu. Bylo to zajímavé čtení zvláště pro milovnici tohoto nápoje.
Na závěr dodávám, že hlavní hrdinkou je především Li-jen, vedlejší její adoptovaná dcera Haley, která bydlí v Kalifornii v Kolibříkové ulici (odsud název knížky) a která nezapře svoje kořeny. První polovina knihy je dobrodružnější a dynamičtější, druhá, která se místy zvrhává do červené knihovny s pohádkovým princem a splněným americkým snem už je slabší. Přesto román z nevšedního světa nejenom všem milovníkům kvalitního tea doporučuju .
Úžasná kniha. Vtáhla mě do děje a už nepustila. Vřele doporučuji všem co mají rádi romány, při kterých spisovatel čerpá z reálných dat. Je obdivuhodné jak autorka dokázala pro svůj román získat tolik informací. Vznikl z toho opravdu čtivý román.
To byl velmi pěkný román se spoustou (tedy alespoň pro mne) nových poznatků - a to jak o čínských menšinách a dávných tradicích, tak o adopcích a i o čaji. Příznivcům této literatury jen doporučuji.
Četla se tak lehce a rychle. Čína a její kultura, rozlehlost, tradice mě nepřestanou udivovat, fascinovat. A jsem také velkou milovníci čaje. Děkuji, že jsem měla možnost poznat Čínu skrze tento příběh zase jinak. Lisa See se mi čte moc dobře a jsem jí vděčná, že osvětluje mimo neuvěřitelně zajímavé tradice i tuto pro mě opět méně známou stránku čínských dětí a jejich adopcí do Ameriky. Vřele doporučuji a ten závěr, ten samotný mě bavil, nic víc, nic míň, co ještě říct. Ten se fakt povedl.
V úvodu anotace se píše, že se jedná o silný román o tradicích, pěstování čaje a poutech mezi matkou a dcerami. A po přečtení s tímto naprosto souhlasím. I když se příběh neodehrává v nijak vzdálené minulosti, začíná se psát roku 1998 a končí rokem 2016, místy jsem si připadala jako v hlubokém a temném středověku. Čínské tradice byly, jsou a budou pro Evropana nepochopitelné. Přes to jsem se nedokázala přenést a u mnoha pasáží jsem měla slzy v očích. Tolik krutosti a bolesti, co mi způsobily a to jsem o nich pouze četla. Z pohledu moderní ženy bych nedokázala takto žít. Je samozřejmě fakt, že oni nic jiného neznali a jejich pověrčivost a víra ve správnost toho, co dělali, byla neochvějná. Byl to velmi silný čtenářský zážitek a mnohdy jsem musela, obzvláště na začátku, knihu na chvíli odložit a pokorně poděkovat osudu, že žiji tam, kde žiji. Kniha mě neskutečným způsobem obohatila a zůstane ve mně rezonovat ještě dlouho.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Štítky knihy
Čína tradice čaj adopce vesnice matky a dcery
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tajemství hedvábného vějíře |
| 2020 | Čajová dívka z Kolibříkové ulice |
| 2021 | Ostrov žen moře |
| 2010 | Dívky ze Šanghaje |
Zajímavý a čtivý příběh, ve kterém jsem nahlédla do mizejícího světa Akhů a pod pokličku pěstování, zpracovávání a prodeje čaje. Zejména pu-erhu, což je čaj, který denně piju už přes polovinu života (kdysi mi ho dala švagrová, že jí nesedne, ale když si na krabičce přečetla, že se honosí vůní zatuchlých knih, hned si vzpomněla na mě :). A zjevně nepiju ten správný pu-erh, ale nějaký sprostý a obyčejný, protože mě nestojí měsíční příjem rodiny, ale co naplat. Příběh obou žen - hlavní hrdinky Li-Jen a nárazově i její nezvěstné dcery, je v mnoha ohledech říznutý různými odstíny Popelky, což je na jednu stranu milé, ale na druhou stranu jejich peripetie do jisté míry od/z-lehčuje. Každopádně mě bavil i poučil, takže jsem spokojená.