Čajová dívka z Kolibříkové ulice
Lisa See
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431627/bmid_cajova-divka-z-kolibrikove-ulice-Mwa-431627.jpg
4
288
88
Silný román o tradicích, pěstování čaje a poutech mezi matkou a dcerou. V odlehlé čínské horské vesnici pěstuje rodina Li-jen čaj po celé generace. Jejich čas řídí plynutí ročních období. S příjezdem prvního auta do vesnice do života vesničanů vstoupí moderní svět. Li-jen - jedna z mála vzdělaných dívek ve vesnici, začne odmítat tradice, které formují její život. Narodí se jí dcerka mimo manželství s mužem, kterého rodina neschvaluje. Dcerku zachrání před jistou smrtí tak, že ji nechá před sirotčincem v nedalekém městě. Sama odejde do města za vzděláním a lepším životem, zatímco její dcerka Hayley šťastně vyrůstá v Kalifornii v adoptivní rodině. I přesto ji zajímají její kořeny. Za oceánem Li-jen touží po ztracené dceři. Obě hledají svůj smysl ve studiu čaje pchu-er, který určuje osud jejich rodiny po celá staletí...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
The Tea Girl of Hummingbird Lane , 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha vypovídá o tom, jaké zvyky dodržují v horských vesnicích, jak je tyto zvyky ovlivňují až mi jich bylo i líto, že dělají věci, které nemusejí, jen proto, že si myslí, že jim to zaručí bezpečí. Ale čím víc jsem četla, tím víc jsem chtěla, aby jejich zvyky byly zachovány, protože oni se v nich cítí dobře. Jinak kniha se postupně vyvíjí, je tam hodně těžkých chvil a utrpení, ale taky spousta krásný a neuvěřitelných náhod a vše je najednou sluníčkové a příznivé. Debaty o čaji a jeho cenách už mě chvílemi i otravovaly. Jinak pěkné čtení.
Román je zajímavý tím, že jsem se dozvěděl o etniku Akhů, kteří se nacházejí v jihozápadní Číně. Zarážející byly pro mě některé jejich zvyky a tradice, které úzkostlivě dodržovali, a které určitě budou nepochopitelné pro obyvatele žijící ve střední Evropě. Na sklonku 20. století neznali tamější obyvatelé elektřinu, auta ani telefon. Hodně informací jsem se dozvěděl o pěstování a celkovém zpracování čaje pchu-er, informace o jejich kraji, pověrám, kterým obyvatelé věřili a které nebrali na lehkou váhu, o Číně včetně pohledu na více dětí v rodině. Knihu hodnotím na 100 %.
Román má 5 částí, spíše je kniha určena pro ženy. Hlavní hrdinka LI-JEN mi byla sympatická, prožila hodně špatných okamžiků. LISA SEEA je americká autorka čínského původu, hodně se rozepsala, všechno bylo popsána do nejjemnějších detailů. Navštívila dané oblasti Číny, o kterých se v knize zmiňuje, nastudovala si hodně informací o čaji, vedla rozhovory s čajovými mistry a s lidmi, jejichž obživa spočívá v prodeji čaje. Autorka přípravě knihy věnovala hodně času a je to určitě na knize poznat.
V knize jsem nalezl překlepy a také pravopisné chyby. Textu bylo sice hodně, ale korektoři by určitě mohli ještě více zapracovat na kontrole textu! Některé části jsou zvýrazněny tučným a menším písmem, což má své opodstatnění, ale spíše bych ponechal původní velikost písma, jaká se nachází po většinu knihy, poněvadž menší fond písma se hůře čte. Řekl bych, že anotace knihy prozrazuje čtenářům zbytečně hodně informací.
Čaj mám rád. Většinou piju čaj v sáčcích a občas si dám sypaný čaj. Pravdou je, že do čajovny nechodím a snad si ani nepamatuji, jestli jsem byl někdy v čajovně a pokud ano, tak snad jen párkrát v životě. Při čtení románu se na mě přenesla atmosféra daného místa, sběru čaje včetně jeho zpracování, ochutnávaní a obchodu. Hned jsem dostal chuť uvařit si šálek dobrého sypaného čaje, takže v nejbližší době si ho připravíme a časem si zase koupíme další sypané čaje. Vzpomínám si na mého strýce, když se ho mamka ptala, jestli by nechtěl uvařit čaj. Strýc ji odpověděl, že čaj je jenom pro žáby a raději dal přednost pivu. :)
Kniha má pěkný přebal. Pěkná je také přední a zadní předsádka knihy.
Silný zážitek - i když nejde o úplně komfortní čtení. Život v akhské vesnici Studniční pramen a tradice, které tento život určují, jsou hodně drsné, i když právě mnohá staletí tohoto života je prověřila a zdůvodnila; navíc kdo jsem já, abych odsuzovala cizí kulturu - která ve srovnání s tím, co zaváděla komunistická Čína, si vedla vlastně docela milosrdně? Příběh čaje pchu-er, jeho původu, pěstování, způsobech zpracování i distribuce, obřadech pití a na ně navázané mytologii, včetně toho, co jeho pití může způsobit a co to může znamenat, je fascinující - a to i pro milovníky kávy - protože sdělován přes poutavé osobní příběhy. Dvojí zpráva o vztahu matky a dcery je neuvěřitelně podmanivá... Navíc má román velmi působivý dramatický oblouk - zachycuje bouřlivé změny, které nastávají během pouhých dvou generací v životě horských kmenů včetně Akhů, kteří se otevírají světu (v dobrém i zlém), změny ve způsobu života ve vnějším světě včetně Číny, Tchajwanu, USA, změny ve způsobu myšlení nejen u žen, ale i u mužů ve vztahu k ženám, změny v postoji k jiným kulturám, byť "primitivním", změny ve vnímání čaje, který je považován za mystickou záležitost nebo předmět obchodu, lék nebo předmět studia... Informací je spousta - potravy pro duši jakbysmet.
Výborná kniha! Silný příběh o rodinných poutech, pěstování čaje pu-erh, čínské politice "jednoho dítěte" i neotřelý pohled na život a pocity adoptovaných čínských dívek, vyrůstajících u amerických "bílých" rodičů.
Čajová dívka pro mě byla milým zpestřením, knihou, která dosud nebyla podobná žádné z těch, které jsem četla. Přestože je příběh beletrizovaný, nutí člověka přemýšlet nad krutými tradicemi čínského venkova, hodnotit a porovnávat vlastní život, kulturu a tradice s životem v Číně, ale také vyhledat si informace o Pu-Erhu a čajových koláčích. Nutkavou touhu koupit si alespoň jeden malinký čajový koláček, nasát jeho vůni a ochutnat pravý Pu-Erh bude mít po přečtení této knihy zřejmě každý.
Pohlédnutí do jiných kulturu, nejen hlavní příběh, ale i sledování reálií, a na malém osobním příběhu psané velké dějiny světa. Úchvatné.
Byla jsem trochu na vážkách u udělování počtu hvězd. Čtení mi přišlo takové nevyvážené. Ale jinak co se týká námětu, bylo to super. Zase něco jiného, exotického, neotřelého. Takže určitě doporučuji k přečtení!
Krásné čtení spojené s nutkavou chutí dát si Pu-erh..:) Potěšila mně spousta informací o pěstování, zpracování, degustacích a prodeji čínského čaje z míst "kolébky čaje a čajové kultury". Zaujalo také prostředí, tradice, duchovno a rituály horských etnik, která se pěstováním po staletí zabývají a o kterých si čtu prvně.
Hvězdičku ubírám za "hrbolaté" dějství (vrchol námětu střídá další námět, takže žádný z nich nemá čas doznít a ztrácí přirozený"drive") a za plytší "nakupení" mnoha témat, která mohla autorka hlouběji rozpracovat v jiných knihách (migrace do Zlatého trojúhelníku, změny ekonomického statusu čínských rolníků, zahraniční adopce, vyrovnávání se s pozicí adoptovaného cizince, střídavý život čínské menšiny v USA). Doporučuji, nejen, všem čajomilcům :)
Knížka se mi líbila, i když úplné ohromení se nekonalo. Celkem dobře se čte, dozvíte se mnoho o tradicích a pěstování čaje. Příběh je místy docela náročný a jako odpočinkovou bych jí asi nedoporučila, ale za přečtení určitě stojí. Rozhodně přemýšlím o koupi jednoho čajového koláče phu eru, ať vím o jakém pokladu byla řeč...
(SPOILER)
Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdami, ale nakonec dávám pět, protože jsem se od knihy nemohla odtrhnout (delší čtení jde pouze na vrub momentálního nedostatku času, jinak bych s ním byla hotová za den). A taky kolik románů o čaji a jeho pěstitelích člověk najde? Asi jich zas tak moc nebude...
Moc se mi líbilo celkové prostředí – zapadlá vesnice v horách čínského Jün-nanu, život etnika Akhů, popis jejich života, práce na čajových plantážích... pravda, některé tradice, které měli, byly velmi drsné, původně zřejmě měly své opodstatnění (schopnost uživit jen určitý počet dětí, které navíc musely být velmi brzy soběstačné), ovšem na sklonku 20. století jsou spíše zarážející. Musím ale přiznat, že ještě víc mě šokoval překotný rozvoj jün-nanského venkova od začátku 21. století, který sice s sebou přinesl gramotnost a zlepšení života místních lidí po materiální stránce, ale také spoustu negativních jevů – ničení přírody, nájezdy turistů, apod.
Příběh hlavní hrdinky, Li-Jen, byl zpočátku velmi dramatický a smutný, později se ale vše mění jako mávnutím kouzelného proutku. Říkala jsem si, zda toho štěstí není najednou nějak moc, příběh se už začal blížit k červené knihovně, což jsem zpočátku nesla nelibě. Pak jsem ale přemýšlela, co chci – když je příběh plný utrpení, je mi to líto. Když se situace v dobré obrátí, zas mi to připadá nerealistické a trapné... ale proč? Život přece není jen utrpení! Ostatně, Li-Jen se o pár stránek dál zase potýká s novými problémy a starými bolestmi, i když už jim není věnováno tolik prostoru a autorka přenáší větší část své pozornosti na dceru Li-Jen, která pod jménem Hayley žije v adoptivní rodině v USA.
Úplný závěr je celkem prostý, ale hezký. A je fajn, že aspoň některá z knih, kterou jsem poslední dobou přečetla, skončila šťastně.
Oceňuji, že autorka si k tématům, jimž se věnuje, nastudovala spoustu různých zdrojů, konzultovala věci s odborníky, apod. Někoho ovšem může tato stránka románu odradit – probírá zde druhy čaje, jejich zpracování, obchodování s nimi. Mně se to ale líbilo, dříve jsem se čaji věnovala více, chodila do čajoven a kupovala si i různé výběrové čaje, včetně pu-erhů... Už nějakou dobu nemám čas ani na čajovny, ani na vychutnávání super čajů, ale knížka mě trochu postrčila, abych se k této činnosti vrátila... momentálně tedy s nějakým novým pu-erhem z e-shopu a snad se dočkáme i znovuotevření čajoven :-).
Na knihu jsem narazila díky mojí oblíbené uživatelce vandalce tady na DK, děkuji za inspiraci! A i když čtení mi trochu otrávilo poměrně velké množství překlepů, myslím, že si od autorky ještě něco přečtu (doufejme, že její další knihy měl na starosti pečlivější redaktor).
Krásná kniha, začíná devadesátými léty minulého století a vede čtenáře až do současnosti. Popisuje život obyvatel jedné vesnice v odlehlé části Číny. Byla jsem uchvácena zvyky a tradicemi, ale i pověrami tamějších obyvatel, popisem ekonomického rozmachu vesnic, barvitě jsem si představovala nevkus a okázalost lidí, kteří dokázali zbohatnout pěstováním čaje a historie, pěstování a obchodování s čajem jsem hltala doslova nenasytně.
Krásný příběh, na začátku trochu moc krutý. Tradice je tradice, i když toto v nedávné době? Milovníky čaje určitě potěší.
(SPOILER) Moc krásný příběh z prostředí Číny. Na začátku jsem se trochu lekla, jak moc tvrdé vyprávění bylo. Místní tradice jsou opravdu strašné a naše civilizace si j neumí představit a to nesaháme v knize tak daleko do historie. Nakonec se však jednalo o velmi krásný příběh, kde naděje umírá poslední. Trošku mi občas vadilo vyprávění, které mi xkrát přišlo, jako nudný zápis do deníku. Očekávat se dal i konec, nic překvapujícího. Přes tyto menší chyby jsem ale pokaždé ráda otvírala knihu a nořila se do dalšího pokračování příběhu. Navíc mám neskutečnou chuť ochutnat samotný čaj, který provází celé vyprávění.
Kniha se mi moc líbila. Zajímavé téma, o čínských horských kmenech jsem neměla ani ponětí, o čaji Pu - Ert jsem věděla, že existuje. Čtivě napsáno. Doporučuji.
Hezký příběh, dobře se četl. Zjistila jsem hodně zajímavého o pěstování čaje, o životě lidí žijících v horách, daleko od civilizace. Ze současnosti, ale v porovnání s naším životem jako kdyby šlo o středověk. Dodržování tradic pro nás nepochopitelné, zbavování se dětí - lidského odpadu neuvěřitelné, strašně mě to rozčilovalo. Doporučuji přečíst. Bála jsem se čínských jmen, ale není jich tam mnoho, takže jsem se v postavách dobře orientovala.
Mně se příběh moc líbil. Velmi dobře se četl, prostředí bylo více než zajímavé. První část se mi ovšem zamlouvala mnohem víc - byla napínavější a dobrodružnější, v té druhé vše sklouzlo do červené knihovny. Trochu mě zamrzelo, že autorka věnovala Haley málo prostoru (když už je ta kniha pojmenována po ní). Ale co nejvíc zamrzelo, byly chyby v textu. Už dlouho se mi nestalo, aby v joťácké knize bylo tolik hrubek. Když si ale toto odmyslím, tak knihu můžu doporučit.
Zajímavý, ale pro mne trochu nevyrovnaný příběh z let 1988-2016: dlouhatánský úvod mě skoro umořil (neuvěřitelné tradice, pravidla, tabu, pověry, šamani, porodní báby, lidský odpad) na konci 20. století u horského etnika v Junnanu. Pak se postupně stále rychleji příběh hlavní hrdinky propracovával (doslova - přes čaj) do většího města, poté do Ameriky, až k pohádkovému happy-endu. Od naprosté chudoby a zavržení po úspěch a značné bohatství (tehdejší čínský slogan: "Být bohatý je krásné.")
Do toho autorka přinášela zajímavé informace o pěstování pchu-er, později spíše marketingová "data" o prospěšnosti tohoto specifického druhu čaje. A ukázky změn Číny, kde civilizační rozvoj dosáhl až k horským etnikům, až do USA, kde se v moderní době z mnohých čínských přistěhovalců stali multimilionáři. A co teprve adoptované děti, které se z principu dostávaly do velmi dobře situovaných rodin.
Takže nakonec jsem si nebyla jistá, co tím vlastně autorka chtěla říci (o Kolibříkovou ulici, která dle jejích slov stála na samém začátku psaní knihy, přitom vůbec nejde).
"Naliju kouřící čaj na hůlky a do misky, špinavou tekutinu vyliju na zem. Kdybych to neudělala, následovaly by střevní potíže nebo něco horšího. Ostatně všechny pandemie v dějinách lidstva měly svůj počátek v Číně."
"Síla adoptovaných čínských dětí na celém světě je síla, se kterou je nutné počítat!"
Pozn.: opravdu nepříjemné byly překlepy a hrubky, zejména v interpunkci (a takové Monterey se ukázalo být neřešitelným problémem, povedlo se správně zapsat jen jednou, jinak spíš narazíte na Monetary, Montery apod.)
Štítky knihy
Čína tradice čaj adopce vesnice matky a dcery
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tajemství hedvábného vějíře |
| 2020 | Čajová dívka z Kolibříkové ulice |
| 2021 | Ostrov žen moře |
| 2010 | Dívky ze Šanghaje |
Začátek knížky se dá nazvat "krutý",skoro jsem knížku odložila, ne proto, že by byla špatná, ale spíš proto, že se mi z ní bylo smutno. Jsem vděčná, že žijí v Evropě. Čínské tradice jsou pro nás nepochopitelné, zvláště, když knížka začíná v devadesátých letech.
Příběh je silný a čtivý, ale odpočinkovou četbu rozhodně nečekejte.