Čajová dívka z Kolibříkové ulice
Lisa See
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431627/bmid_cajova-divka-z-kolibrikove-ulice-Mwa-431627.jpg
4
288
88
Silný román o tradicích, pěstování čaje a poutech mezi matkou a dcerou. V odlehlé čínské horské vesnici pěstuje rodina Li-jen čaj po celé generace. Jejich čas řídí plynutí ročních období. S příjezdem prvního auta do vesnice do života vesničanů vstoupí moderní svět. Li-jen - jedna z mála vzdělaných dívek ve vesnici, začne odmítat tradice, které formují její život. Narodí se jí dcerka mimo manželství s mužem, kterého rodina neschvaluje. Dcerku zachrání před jistou smrtí tak, že ji nechá před sirotčincem v nedalekém městě. Sama odejde do města za vzděláním a lepším životem, zatímco její dcerka Hayley šťastně vyrůstá v Kalifornii v adoptivní rodině. I přesto ji zajímají její kořeny. Za oceánem Li-jen touží po ztracené dceři. Obě hledají svůj smysl ve studiu čaje pchu-er, který určuje osud jejich rodiny po celá staletí...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
The Tea Girl of Hummingbird Lane , 2017
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha začala tak pěkně. Skoro jsem až cítila vůní čaje ale později v druhé polovině mi hlavní postava byla vyloženě trnem v oku. Ani se mi pak nelíbilo kam příběh pokračoval a zabřednul. Jinak kniha byla velice krásně napsaná.
(SPOILER)
Kniha se tváří, že má hloubku a upozorňuje na problémy v Číně, ale když jsem si to v hlavě procházela, přišlo mi to jen jako pozlátko. Ve skutečnosti mi to přišlo jako příběh o americkém snu, že každý se dokáže vypracovat překonat všechna protivenství a dostat se až na vrchol, což podle mého neodpovídá čínské mentalitě. Navíc hlavní hrdinka je zase trochu jiná než ty se kterými žije, což je podle mě taky klišé.
Ale je to čtivé a otevřelo mi to nová témata
Tento silný příběh, který začíná v odlehlé čínské horské vesnici, mě zaujal od první stránky. Nejen sugestivním líčením drsného života současného čínského venkova svázaného tradicemi, které formují osud jeho obyvatel, ale především fascinujícím "příběhem čaje". Vůbec jsem netušila, že existuje tolik druhů čaje, který se musí velmi opatrně sklízet a pečlivě třídit, aby to byl vyhledávaný obchodní artikl.
Román je nejen příběhem o čaji, ale především v něm autorka líčí tragický osud jedné z mála vzdělaných dívek ve vesnici, která tradice odmítá. Své nemanželské dceři zachrání život tak, že ji nechá v sirotčinci v nedalekém městě a sama odejde za vzděláním i lepším životem. Její dcera má štěstí, že ji adoptují bohatí Američané, kteří jí zajistí klidný domov i vzdělání. Přesto ji zajímají její kořeny a tak se jako dvacetiletá dívka vydá do své rodné vesnice. Tady už bohužel silný příběh začíná trochu sklouzávat do romantického klišé, takže mě očekávaný a trochu uspěchaný "happy end" nepotěšil, spíše zklamal. I přes ten konec, je to knížka hodně zajímavá, takže doporučuji všem, kteří se chtějí dovědět více nejen o čínském venkově, ale také o tom, jak je třeba chránit unikátní místa na naší zemi, kterými je například odlehlá část Číny, kde se pěstuje velmi kvalitní čaj.
Podobné knihy čtu dost sporadicky, ale jednou za čas dostanu chuť na něco jiného. Od čajové dívky jsem si i dost slibovala. Anotace zněla dobře, komentáře taky víceméně chválily, hodnocení parádní... začátek byl skvělý. Drsný (v jednom úseku jsem i přemýšlela, jestli knížku neodložím), ale skvělý... Zhruba do poloviny byla cesta hlavní hrdinky a její život neuvěřitelně poutavě psaný. Hltala jsem tradice Akhů, popis krajiny a rituálů. Ne vždy člověk chápal nebo byl schopný se se všemi prvky ztotožnit, ale číst o tom bylo v každém případě poutavé. Jenže pak se knížka začala klonit čím dál víc k červené knihovně. Z prostředí přírody, hor a čajových teras se děj přesunul do města, z průběžného popisu se staly skoky v řádu let, čímž se mi staré postavy trochu odcizily a k novým jsem si nebyla schopná najít cestu. Konec jsem pak sice postavám moc přála, ale působil zároveň hodně kýčovitě a jen těžko uvěřitelně. Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla. Pro mě šlo o zajímavé zpestření mezi ostatní četbou, ale vracet se k ní určitě nebudu a ve finále jsem maličko zklamaná. Kdyby se autorka držela vyprávění, které nastínila v první polovině, měl by příběh mnohem větší sílu.
Druhá knížka od autorky, a myslím, že stačilo. Dovedu si představit, že ty ostatní budou všechny podobné. Četlo se dobře, to nemohu říct, ale nijak se mě to nedotklo, kromě začátku, kde mě jímalo rozhořčení nad kulturními zvláštnostmi.
Krásné! Kniha mě úplně pohltila. Skoro se nechce věřit, jak vypadal život ve vesnici v čínských horách ještě před třiceti lety. Jejich kultura a tradice jsou někdy hodně drsné - usmrcení dvojčat po narození jakožto lidského odpadu bylo dost silné kafe. Ale i v tom tkví krása tohoto příběhu. Z postav mi byla nejbližší a-ma a Te-ču. Kniha končí až moc velkým happy endem, ale to se dalo předpokládat a ani mi to nevadilo, mám ráda šťastné konce.
Na začátku příběh vypadal nadějně, líbilo se mi zaměření na čajový průmysl pu'er a kulturní detaily. Ráda jsem četla o prostředí jižního Yunnanu, kde žije lid Akha, který dodržoval staré tradice i v moderním světě, hlavně proto, že byl izolován horami, kde pěstoval svůj čaj. Některé části příběhu byly ovšem nedotažené a každá větší událost byla až moc příhodná, náhodná (a) nebo nepravděpodobná. Dává smysl, když se v knize vyskytne několik takových událostí, které posunou děj, ale když je všechno dílem náhody, působí na mě příběh až moc vykonstruovaně. No a největším zklamáním byla pro mě závěrečná kapitola. Většina příběhu směřovala k tomu, co se v této kapitole stane, a konec byl tak náhlý, jako by se autorce ulevilo, že má dostatečný počet stran a může skončit.
Velmi krásná a hlavně SILNÁ kniha… Dostala jsem se k ní náhodou - získala jsem voucher na e-knihu a vybrala jsem si tuhle, protože mám už roky v oblibě pchu-er…
Bylo to mé první setkání s čínskými reáliemi a kulturou v knize. A byť to bylo velmi zajímavé, jsem vděčná, že žiji v naší kultuře. Jdu shánět kvalitní pchu-er :-)
A mimochodem - jsem ráda, že jsem si náhodou nečetla celou anotaci knihy - věděla bych předem celou zápletku a to by mě fakt mrzelo. Nechápu, proč je to takto prozrazováno!
Po přečtení této knihy si jen můžete říci v jaké žijeme krásné zemi krásný život.Je neuvěřitelné jaký v nedávné minulosti byl život horských kmenů v Číně,jak těžce si vydělávali její obyvatelé na živobytí,jak v mnohých případech je svazovala tradice,pro nás naprosto nepochopitelné.Na druhou stranu,co jim přinesla civilizace.Kniha mi otevřela poznání něčeho dosud neznámého.Pěstování čaje,podmínky jejích pěstitelů,těžce vydělané peníze,které sotva stačily na velmi, pro nás, ubohý život.
Určitě stojí za přečtení.Naprosto souhlasím s doporučením nečíst některé komentáře,které převyprávějí obsah knihy.
Potřebovala jsem trochu změnu a klidnější čtení...
Krásný příběh s originálním námětem nic náročného, ale takové milé pohlazení po duši.
Tradice v Číně, pěstování čaje plno zajímavých informací, čtivě napsáno.
Pečlivě jsem zvažovala, jakou knihu si zvolím na dovolenou. Chtěla jsem číst o něčem "jiném" a vybrala jsem si velmi zajímavou knihu o horském kmenu Akhů v Číně, jehož živobytím je sběr čaje. V drsném úvodu to vypadalo, že čtu o době dávno minulé, nikoli nedávné, byla jsem zděšená. Chcete-li si užít neotřelý příběh z odlišného prostředí, doporučuji nečíst předem anotaci a komentáře, které odhalují příliš informací a některé by měly mít označení +spoiler.
Velmi čtivě napsaný román ze zajímavého prostředí s atraktivní tematikou sběru a zpracování čaje - a nejen o tom. Autorka nám za pomoci chytlavého příběhu zprostředkovává postupný zánik jednoho uzavřeného společenství, k němuž paradoxně přispělo i jeho otevření se světu.
Děj začíná v 80. letech 20. století v zapadlé horské vesnici kmene Akhů, kde všichni žijí skromně a chudobně, pečlivě dodržují prastaré zvyky, věří dávným pověrám, provozují staré rituály a živí se sběrem čaje. Zde vyrůstá 12iletá dívka Li-jen: připravuje se na svou budoucí roli porodní báby a své babičce poprvé asistuje u porodu. Když pochopí, co s sebou tato funkce přináší, rozhodne se pro jediný únik, který se jí nabízí: získat vzdělání. Plány jí však hodně zkříží láska k San-pchuovi, chlapci z jiné vesnice, což je v rámci dogmat jejich kmene vztah naprosto nepřípustný, a tak jí nezbývá, než odejít do vyhnanství nehostinného a zcela cizího světa... a navíc se musí postarat i o své novorozené dítě, které nakonec svěří do péče nejbližšího sirotčince: utěšuje se vírou, že se s dcerou brzy setká, a jako památku jí dala tzv. "čajový koláč", vytvořený z jedinečných lístků čajovníku, o němž ví jen ona sama.
Kniha má pět částí, v nichž se pravidelně střídají pasáže ze života Li-jen a její dcery Hailey. Linie jejího relativně šťastného života vyvažuje tragičnost osudu její matky. Zdá se mi však až příliš přeslazená: dívce se daří vše, na co sáhne, a touží po jediném: najít své kořeny. Celý román je vlastně o jejich postupném přibližování... a samozřejmě hlavně o čaji: skrze postavy se o něm a jeho původu dozvídáme spoustu zajímavých a překvapivých informací, převážně ohledně jeho chuti, vůně a toho, jak jej vůbec vnímat.
Autorka se dotýká palčivých témat modernizující se Číny od 80. let až po současnost: problém negramotnosti mnohých menšin, úpadek tradic s přicházejícím pokrokem, nárůst drogové kriminality, dopad politiky jednoho dítěte na populaci, nelegální adopce do ciziny... Zároveň upozorňuje i na katastrofální stav ústavní péče o odložené děti a na problematiku prudkého rozvoje masové turistiky, kdy dochází k plundrování cenných lokalit.
Zdá se mi, že do svého románu toho chtěla natěsnat až příliš, což se odráží ve slabší charakteristice postav. Kniha je sice psaná v ich-formě, ale o nejhlubších pocitech a vnímání hlavní hrdinky se toho příliš nedozvíme. Její líčení působí až příliš dokumentárně, hlavně když popisuje zvyky a rituály, které absolvuje. Samozřejmě nechybí dramatické zvraty a momenty, ale děj se velmi brzy přiblíží žánru červené knihovny. Bohužel jsem v textu nalezla mnoho zásadních chyb a překlepů, např. namísto názvu díla "Sen v Červeném domě" název "Sen v Rudé věži". Kvůli tomu ubírám počet hvězd na svém hodnocení, jinak mohu knihu doporučit všem, kteří se o dění v Číně zajímají a mají rádi silné příběhy.
"Dvojčata jsou největší tabu našeho lidu, protože jen zvířata, démoni a duchové rodí vícerčata," říká mi a-ma. "Zvířecí odpad je také proti přírodě. Pokud svině vrhne jen jedno sele, tak se oba musí hned zabít. Pokud má čuba jen jedno štěně, tak se také oba musí hned zabít. Narození dvojčat, což se ve Studničním prameni nikdy nestalo, je neštěstí nejen pro matku, otce a příbuzné dětí, ale pro celou vesnici."
"Váš čaj není jen uspokojivý, je mnohem lepší," prohlásí čajový mistr Sun. "Je v něm trocha svíravosti a dávka hořkosti na úvod, ale celkově mi chutná ryzí čistota jeho chutě. Sběratelé si cení čaje z Lao-pan-čangu, nazývají ho králem čajů, protože má pižmovou, maskulinní chuť a směle útočí na na chuťové pohárky. Čaj z I-wi označují za královnu mezi čaji, protože jeho chuť je svůdná, lákavá a zářivá jako žena očekávající milence, ale na čaj z Nan-nua můžete být hrdá, je hebký a něžný. Jednoho dne si ho lidé budou cenit stejně, pokud ne víc, jako krále a královny čajů."
"Vyrůstala jsem s vírou, že rýže je pro výživu a čaj je lék. Teď jsem pochopila, že čaj je i pojítko a cesta ke snům. Že svůdná přitažlivost je hlubší a silnější, než by mohl vyvolat jakýkoli člověk."
"Všechno kolem se změnilo. Většinu bambusových domů nahradily kostky z šedých cihel. Všude jsou plastová umývadla, růžová, oranžová a zelená. Jsou plná mokrého prádla, zeleniny, kterou je třeba omýt na večerní jídlo, nebo žrádla pro zvířata. Na jedné verandě stojí pečlivě vyrovnané prázdné plastové láhve. A stejně jako v Bambusovém lese je většina vesničanů oblečená v západním stylu, i když všechny ženy si stále zakrývají vlasy šátkem nebo tak něčím. Nikoho nepoznávám a nikdo nepoznává mě."
(SPOILER) Opravdu skvělá kniha, která hory v Číně, tamější lidi i čaj čtenáři hodně přiblíží. Ze začátku to pro mě bylo těžké čtení. Ne snad, že by kniha nebyla čtivá, naopak. Napsaná je výborně. Ale bylo pro mě velmi těžké se srovnat s tradicemi a myšlením kmene Akhů, horského kmene v Číně. Teď budu prozrazovat děj, takže komu to vadí, ať dál nečte. Bylo strašné číst o dvojčatech, nemanželských dětech nebo dětech s postižením jako o lidském odpadu, který se musí zabít. Představa, že otec dvojčat svoje krásné sotva narozené děti hned po porodu zabije jen proto, že jsou dvojčata a tedy lidský odpad... Fakt mi z toho nebylo dobře. A to se stalo nedávno, nemluvím o hluboké historii. V knize je popsáno, kolik se toho od té doby změnilo i díky ne vždy kladnému tlaku čínské politiky. I tahle krutá tradice je už pryč. Ale stejně si horské kmeny zachovaly hodně svých zvyků a víru, kterými se liší od ostatních Číňanů. A kniha hezky popisuje, jak je těžké se s takovou odlišností srovnat. Jak je těžké uspět mimo svojí vesnici, protože svoje kořeny si nesete sebou. Kromě výše zmíněného mi vadí přílišná, až hollywoodská náhoda na konci knihy.
Mé čtenářské srdce zaplesalo, tuto knihu jsem si opravdu užila. Nádherný exotický příběh plný zajímavých informací o pro nás tak vzdáleném (ať už geograficky nebo i kulturně) místě planety. Čína je sama o sobě od Evropy naprosto odlišným koutem světa a horský kmen Akhů, který se po celé generace zabývá pěstováním čaje, je exotický i pro Číňany (i když pro ně ne v tak pozitivním slova smyslu).
Tato kniha Vás přenese do nedotčených hor Číny, dozvíte se hodně o tradicích, kterými jsou horské kmeny svázány, o pěstování čaje e jejich sepjetí s přírodou. Život je pro Akhy těžký a malá Li-jen už od mala nechápe, proč jsou tak kruté. Jako jedna z mála ve vesnici se dostane ke vzdělání a to jí změní život.
Tento příběh je opravdu krásný, od přirozeného vztahu k přírodě, k pěstování čaje a obchodu s ním, přes magii a zvyky horských kmenů, po ženskou sílu a vztah mezi matkou a dcerou. Dozvíte se o nesmyslné politice Číny, netoleranci menšin, problémy s drogami a adopcích do Ameriky. Možná se na čaj začnete dívat trochu jinak a dostanete chuť ochutnat pchu-er, tajemný čaj z nejstarších divokých stromů.
Doporučuji.
Poslechnuto jako audioknížka, bravurně načteno Ivankou Jirešovou... to bylo moc krásné...
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, dozvěděla jsem se z ní o kmeni Akhů a jejich zvycích a tradicích, nahlédnutí do kulturního prostředí Číny a tajemství čaje Pu-erh (za to přidávám hvězdičku, jinak bych asi knihu hodnotila spíš na 3*). V knize byla spousta náhod, ale vlastně to bylo celkem fajn čtení. Jen styl psaní mi příliš nesedl a v e-knize byla spousta chyb.
Určitě doporučuju k přečtení - tohle je jedna z knih, které kromě netradičního příběhu nabízejí také spoustu zajímavých informací, v tomto případě o Číně, o tamních horských kmenech a jejich tradicích, ale taky o americkém způsobu adopce dětí z jiných světadílů (a o problémech s tím spojených), a samozřejmě především o čaji a o stromech čajovnících.
Naše rodina patří k dlouhodobým pravidelným konzumentům sypaného čaje, v oblibě máme nejen klasické černé a zelené čaje, ale i vzácnější bílé čaje anebo třeba rooibos. Ochutnali jsme také pu-erh (tak je označován v prodejně Oxalisu) a zjistili jsme, že jeho chuť i vůně jsou výrazně odlišné a že je potřeba si na něj zvyknout. Takže já jsem velmi přivítala údaje o tomto zvláštním čaji servírované románovou formou (a podobně jako vandalka jsem pochopila, že jsem zřejmě pila jen pu-erh velmi podřadné kvality).
Exotické prostředí Číny (a ty čepce, ty mě braly), její zrychlený vývoj (Třicetiletá politika beze změn) a překvapivá, nebo spíš překvapivě veřejně hlásaná nová teze: být bohatý je krásné! Odkazy na Maovu kulturní revoluci a na změny, které přinesla celé zemi. A jako kontrast - jiným písmem - se rozehrává americký příběh "lidského odpadu"; zejména školní práce mi připadaly velmi zajímavé a podnětné.
Takže navzdory tiskovým chybám a redakčním nedostatkům je to výborná kniha.
"Vyrůstala jsem s vírou, že rýže je pro výživu a čaj je lék. Teď jsem pochopila, že čaj je i pojítko a cesta ke snům. Že svůdná přitažlivost je hlubší a silnější, než by mohl vyvolat jakýkoli člověk."
Moc hezký příběh. První polovina knihy se mi ale líbila víc, i když byla místy docela krutá. Staré kmeny a jejich zvyklosti jsou pro nás prostě jiné. Druhá polovina už byla trochu "červená knihovna" s koncem, který se dal předvídat. Ale i tak to bylo fajn čtení.
Kniha mě velmi bavila, především do chvíle, než se objevil Ťin. Zajímavé prostředí, člověk se něco dozví, přiučí a přitom příběh krásně běží a ani chvilku nenudí.
Štítky knihy
Čína tradice čaj adopce vesnice matky a dcery
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tajemství hedvábného vějíře |
| 2020 | Čajová dívka z Kolibříkové ulice |
| 2021 | Ostrov žen moře |
| 2010 | Dívky ze Šanghaje |
Zpočátku se kniha věnuje dospívající Li-Jen, tradicím jejího kmene a sběru čaje. Atmosféra téhle části knihy byla nepopsatelně nádherná a zajímavá, nemohla jsem se odtrhnout. Později Li-Jen po několika událostech odchází do civilizace, čímž tato atmosféra poněkud upadá.
Zklamáním pro mě byl závěr, přišlo mi, jako kdyby to autorka už chtěla mít rychle za sebou, i když to možná byla snaha o jakousi dramatičnost. Ať tak či onak, bylo to nedotažené, a přitom šlo o moment, na který čtenář čeká celou tu dobu, co knihu čte.
Taky mě mrzí, že odchodem Li-Jen do civilizace pro mě příběh ztratil svou atraktivitu, protože ta neopakovatelná atmosféra hor, pralesa, čajových teras, divokých horských kmenů a jejich tradic... to bylo nenávratně pryč. Prvních 100 stran jsem se nemohla odtrhnout, posledních 100 stran jsem se do čtení musela skoro nutit.