Hustej nářez
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41373/bmid_hustej-narez-hx9-41373.jpg
4
1420
256
Bratrstvo krve / Bratstvo krvi série
1. díl >
Dávné legendy, které o nich kolovaly v různých civilizacích, nelhaly. Možná, že kdysi byli lidmi, ale změnili se. Změnili se natolik, že jako lidé už jenom vypadají. Říkají si Bratrstvo krve. Vyvolení, kteří se živí lidskou krví. Nikdy se však k sobě nechovali jako bratři. Desítky klanů spolu po tisíciletí bojovaly o moc a vládu nad lidmi, jejich územím a říšemi, jež vznikaly a zanikaly podle toho, jak ve své skryté válce vítězily jednotlivé klany. Dlouho se považovali za nejmocnější bytosti na světě. Jenže svět, který znali, byl jen malou součástí vesmíru. Z jeho nekonečných dálek se vynořili Kartani, jimž se jejich vlastní svět zdál malý, a kteří se rozhodli ovládnout planetu Zemi a její obyvatele zotročit. Invaze se cizincům podařila. Měli vyspělou techniku a zbraně, které ty lidské stonásobně předčily. Jenže svět, který ovládli, už své vládce měl. A ti se, narozdíl od lidí, tak lehce podrobit nenechali…... celý text
Přidat komentář
Nebaví mě "moderní" upíři. Nebaví mě emzáci. Baví mě Kotleta. Z toho plyne moje rozpolcenost při čtení a hodnocení. Celou dobu se ve mně mlelo to, že ten rozstřílenej upír přežije snad všechno (bože!). Ale to, jak je to napsaný, mě nutilo číst (poslouchat) dál. Navíc se musí nechat, že ten nápad původu upírů je fakt dobrej a neotřelej. Další plus za to, že fyzicky dokonalou Veroniku a Kateřinu doplnila oplácaná Petra. Nemůžu říct, že mě to nebavilo, ale nedokázalo mě to vtáhnout, tak abych Bezzemkovi opravdu fandil. Na druhou stranu, dalším dílům určitě dám šanci. 3.5*
Moje první kniha co jsem od Kotlety četla. Neuvěřitelně mě bavila kombinace sci-fi a fantasy. Celé série je úplně skvělá a i knihy co vyšli jako před dějovou linkou jsou úžasné.
Kotleta je absolutní bůh sci-fi. Miluju všechny jeho knihy a čtu je neustále dokola.
Hustej Nářez je kniha, ktorá vytvorila Kotletu. Chcelo to pár vymyslených rozhovorov v Pevnosti, pár falošných 105% recenzií a dostali sme 220 stránkovú brožúrku na divnom papieri s divnou obálkou, kde prvý preklep bol hneď na prvej strane. Príbeh zámerne parazituje na Kulhánkovej upírskej téme, trochu ju zdestiluje, preoseje a vznikne - toto.
A tak z neznámeho autora, Leoša Kýšu, ktorého knihy pribalovala Pevnosť k preplatnému postupne sledujeme zrod českej hviezdy akčnej fantastiky - Františka Kotletu.
To čo som sa vyššie rozpísal, by niekto mohol vnímať ako kritiku. Ale samotná kniha je výborná, moderná, a to čo sa jej dalo vytknúť a človek prehliadol sa postupne dorobilo v ďalšich dvoch pokračovaniach a Kotleta toto svoje miesto (aj masovou produkciou kníh), obhájil. A som za to rád.
Na konci knihy je přepis rozhovoru s F. Kotletou. Vyjadřuje se, že J. Kulhánek by neměl už psát, že je vyčpělý. Tímto svým postojem a neúctou ke kolegovi se mi autor dost zprotivil. Celé čtení jsem měl dojem, že jen kopíruje pana Kulhánka.
Zadarmo byla tahle kniha drahá.
(SPOILER)
Podle mého názoru tahle kniha není moc dobrá. Jako jednoduchá oddechovka asi obstát může. Příběh není žádná hitparáda, ale chápu, že kniha se zaměřuje převážně na něco jiného.
Nějaké postřehy:
Souboje tvoří opravdu velkou část knihy, jenže problém je, že poslední zajímavý/originální souboj byl někdy okolo stránky 80. Při útoku na Pankrác kartani přišli s vybuchující municí a z Janovi německé kolegyně udělali osmahnutý tatarák. Od té doby se to neslo v neustále se opakujícím kole výbuchů a Pouštních orlů... Ach. Toto má být jeden z pilířů díla, bohužel se však nepovedl.
Někde jsem četl, že Kotleta je král metafor. No to teda nevím. Ty, které mě upřímně pobavily, bych spočítal na prstech jedné ruky. Většina mě nechala chladným, některé mi přišly vyloženě "cringe". Obdobným odstavcem by se daly shrnout i hlášky postav.
Sexuální scény bych zhodnotil dnes již klasickým "Not great, not terrible."
Některé scény, které mají být silné úplně nefungují. Pro příklad bych uvedl smrt Veroniky. Kdyby jejich vztahu (nejen tomu ve vaně a v peřinách) dal autor větší prostor přímo interakcemi postav, udělal by opravdu dobře.
Co se "řemeslné" práce a prózy týká, kniha také není žádný zázrak. Ale jasně, jde (tuším) o autorovu první knihu, doufám a věřím, že s dalšími publikacemi se bude zvedat.
K finálnímu hodnocení... Odpad to není. Rozhodoval jsem se mezi jednou hvězdičkou a dvěma hvězdičkami. Nakonec se těsně přikloním ke dvěma, a to z několika důvodů:
1) Hlavní záporák. Autorovi se vážně povedlo probudit ve mně silně negativní emoce vůči Kateřině. Upřímně jsem se těšil, až tu mrchu Jan na konci konfrontuje a téměř bestiálně jsem doufal, že si její smrt pěkně vychutná. Kateřina se opravdu povedla, do světa dokonale sedí a dokázala mě vytočit v každé scéně, kde se objevila.
2) Petra. Petra mi přišla jako netradiční hrdinka, měla své kouzlo. To i přesto, že její příchod do světa upírů po zpackaném Pankráci byl dost slabě vymyšlený.
3) Občas jsem se fakt upřímně pobavil, třeba při likvidaci osobních strážkyň Kateřiny. Například hláška se špičáky na tepu doby se mi taky dost líbila. Škoda, že tam takovýhle opravdu promyšlených vět nebylo víc.
Chápu, že Kotleta má nějakou svou cílovou skupinu, já do ní patrně nepatřím. Se stylem autora jsem si nesedl, to se prostě stane. Do dalších dílů Bratrstva krve už nepůjdu.
Kdyby mi někdo před patnácti lety řekl, že upíři nejsou jen Dracula a Edward Cullen, tomu bych uvěřila. Ale kdyby mi někdo před patnácti lety řekl, v jakém typu literatury se budu v rozpuku staršího věku dospělosti vyžívat, tomu bych už nevěřila.
Kotleta je králem (nejen) metaforickýho pekla. Co věta, to absurdní metafora. Ta hranice trapnosti je strašně tenká a on na ní fakt balancuje a jentaktak se drží. Jako celek to ale funguje skvěle.
Děj jsem se pokusila popsat manželovi a ten si ťukal na čelo, že jsem se asi úplně pomátla. Ve zkratce: Jan Bezzemek je upír, kterýmu vymlátí klan mimozemšťani, který okupujou zemi a on se snaží to mimozemšťanům oplatit a na své cestě zažívá neuvěřitelná dobrodružství. Haha.
Taky nevim, kde jinde bych hledala absurdity typu upír bojuje s mimozemšťany a u toho si myslí “Pauzu jsem uvítal stejně radostně jako Milouš Jakeš sovětské tanky.” Tohle už snad neni ani fór, tohle je bizár nejtěžšího kalibru.
Kotleta je sebeironickej, zároveň jeho humor není vůbec stupidní, je jen jinej. Rozumím, že to není čtení pro každýho. I pro mě je to dost výstup z komfortní zóny, ale stojí to za to.
Jako oddechovka do auta určená k rozptýlení při hodinách řízení to bylo dobré. Jinak je to samozřejmě děsný škvár :-). Nicméně v porovnání s hrůzou, která přišla s dílem Stalingrad, je to výkvět beletrie.
Co mi vadilo nejvíce, je všeobecná debilita všech postav. Kartani, upíři, lidé, je to šumák - všichni se chovají jako kreténi po lobotomii. Ale co už.
Juchů,zase si dávám pěkně do zobáku hustý čtení od Kotlety.Jsme moc ráda,že na mě Ježíšek myslel a nadělil mi celou sérii.Jako vždy,je to jízda od začátku do konce a prostě super čtení...
První třetina mi připadala trochu nudná, až jsem knihu odkládala. Ono se totiž po nějaké době popisy co dělala pravačka, co dělala levačka a co které milence hrdina olízal docela omrzí. Pak byla ale najednou uspořádaná výprava do Číny a konečně se začalo dít něco zajímavějšího.
Na knize oceňuji především vtipná přirovnání a vývoj hrdiny (alespoň nějaký, v tomhle žánru to nebývá pravidlem).
S Kotletou mám velmi zvláštní vztah. Tehdy v době vydání Nářezu mi bylo třináct čtrnáct let a jako mladý fanda fantastiky neznajíc téměř nic z tohoto žánru jsem se naučil kupovat knihy v knihkupectví, přičemž rozhodujícím faktorem byla obálka a anotace knihy. Neřešil jsem pověst ani autora ani knihy. A recenze či knižní doporučení mi byly na míle vzdáleny. Tento přístup se ukázal jako užitečný, neboť bez něj bych nikdy nevzal do ruky knihu začínající větou: „Mluv, zmrde!“
Nebýt tohoto úderného začátku, nejspíše bych se ke Kotletovi dostal kdoví kdy. Ale díky tomu, že jsem se k němu dostal v takto mladém věku, mi nezbývá než být vděčný. Tato kniha na mě měla totiž velký vliv.
Knihy tohoto žánru, tedy čistého braku, dnes užívám jako odpočinkovou četbu, u níž se zkrátka pobavím a užiji si onu „béčkovost“, jež z nich přímo srší. Zároveň se však domnívám, že nebýt této knihy, nedostal bych se tak brzy k tolika zajímavým autorům a myšlenkám a nebyl tím, kým jsem dnes. Ač se to nemusí zdát, tato kniha byla pro mě důležitou součástí dospívání a ač se z literárního hlediska skutečně nejedná o nic hlubokomyslného, Kotleta stojí za pozornost.
Hustej nářez je jízda, kterou si užijete.
Tak strašně se mi to nechtělo číst a tak strašně dlouho jsem to odkládala...jen abych to přeletěla za dva dny (konec cca ve dvě ráno, protože to jinak nešlo). Asi jsem čekala na lepší konstelaci hvězd nebo co, každopádně, přineslo mi to zase nový pohled na upíry a jejich existenci, taky přišly netradiční problémy s mimozemšťany a nějaká ta atomovka v elegantním kufříku jako dárek na rozloučenou. Za mně tedy ano a jdu na ten druhý díl :D
Mé první setkání s mistrem a žánrem, který si pracovně nazývám OBŘÍ KOTLETOVINA. Vlastně jsem vůbec neočekávala, že bych mohla kdykoliv číst cokoliv s takovým množstvím krve, sexu a třeba upírů. Jsem už trochu starší ročník, takže jsem byla vychována klasikou či historickými romány. Musela jsem si jiné žánry otestovat a zde to byla zkouška ohněm! Je to celé neuvěřitelně podvratné. Z každého slova cítíte, že vás to má bavit, což je neuvěřitelně pozitivní. František Kotleta je neuvěřitelný filuta a přesně ví, že vám servíruje céčkovou popkornovou zábavu. Je v tom neopakovatelný a po zásluze milovaný. Mám k jeho stylu tisíce výhrad, ale přesto ho mám ráda. A tak má láska vypadat!
Upři :o. Mimozemšťané! To jako vážně? Věděl jsem, že Kotleta něco takého napsal, ale připraven jsem na tuto knihu vůbec nebyl. Musel jsem si chvíli na hlavního hrdinu zvykat (zvláště když už znám jiné hrdiny z dalších knih) a podobně na mytologii. Ta se ovšem rozplétá po částech, během celé knihy a je to stále zajímavější. Jakmile jsem si ovšem zvykl na prostředí, historii a došlo k jednomu (ne)čekanému zvratu, začal jsem si knihu neuvěřitelně užívat. Hlášky a prupovídky Jana Bezzemka, i jeho myšlenky a názory na to co se děje kolem, se neuvěřitelně zábavně čtou. Akce je parádní, mimozemské kartany jsem si představil jako žlutého Kranga z Želv ninja (mám pocit, že autor koukal v dětství na stejné seriály) a s napětím jsem vyhlížel další děj knihy i jeho závěr. Vyprávění mi přišlo nepředvídatelné a překvapující, jsem prostě nadšený. (91%)
Výborné čtení dedikované Jiřímu Kulhánkovi. Je to svižné, dobrodružné, vtipné i lechtivé. Co je pro lidstvo horší než upíři? Mimozemšťané. A co je pro lidstvo horší než mimozemšťané? Upíři spojení s mimozemšťany. Teda upíři zrádci. Takže hlavní hrdina upír Jan Bezzemek se pod tlakem událostí spojí s hlavou germánského klanu Gerhardem, jehož nikdy nemusel a jehož bojový pokřik se mění s dobou (už neřve Heil Hitler, ale Odííín) a společně vedou odboj. Mimochodem Kotletovi upíři se lidské krve neodříkají (upíří regeneraci pomáhá lidská krev - nejlépe panenská: "Jenže sežeňte v Itálii pannu, které je alespoň třináct."). Já samozřejmě na upíry věřím. Dost mi jich pilo a někteří ještě pijí krev! :-))))
Nejsem žádným velkým milovníkem Sci-fi a fantasy.
Před mnoha lety mi ale kamarádka představila pana Jiřího Kulhánka a já mu po počáteční nedůvěře a následném velkém překvapení totálně podlehla. Přečetla jsem od něj vše, co napsal, a každý rok ho pak proklínala, že už nechce nic dalšího napsat...
O Františku Kotletovi jsem slyšela už dřív, Hustej nářez jsem ale plná skempticismu otevřela až o mnoho let později. Pořád jsem ho měla (s prominutím) za někoho, kdo "napodobuje" Jiřího Kulhánka, kdo se o něj snaží, ale nemá na něj... Stejný pocit jsem měla i prvních pár desítek stránek Hustého nářezu. Spousta sprostých slov "k ničemu", rádoby vtipné hlášky, snaha hrát si na pana Kulhánka... Tenhle pocit ale postupně slábnul, já přestala srovnávat, Kulhánkův stín zahnala do tmy a začala si příběh užívat. A víte co? Nakonec to nebylo vůbec špatný! :-D Asi šáhnu po druhém díle! :-)
Sice je to scifi - fantasy, ale jsou tam upííííři a k tomu perfektně namluvená audiokniha :-)
Klasický Kotletův odpad. Prvoplánovitost psaná primitivním jazykem. Možná kdyby mi bylo 12 let byl bych z tohoto braku odvařenej, ale bohužel jsem vyrostl na kvalitní české a zahraniční scifi a fantasy literatuře, tak mi nezbývá, než se nad tímhle poblejt.
Tahle kniha bylo opravdu HUSTEJ NÁŘEZ,mrtvoly, sex, emzáci, a zase sex a pak vlastně i badass upíři a tajemství jenž kniha postupně odhaluje a nechává proto i samotného čtenáře odhalovat střípky pravdy.
Štítky knihy
upíři okupace mimozemšťané science fantasy (SF + F) česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Kniha Hustej nářez je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 2 140x |
| Čtenářské výzvě | 137x |
| Doporučených | 130x |
| Knihotéce | 575x |
| Chystám se číst | 263x |
| Chci si koupit | 69x |
| dalších seznamech | 7x |
Knihu jsme objevili s přítelem úplně náhodou před 4 lety. Od té doby jsme oba zkoušeli různá autorova díla a rozhodnutí bylo jasné: musíme mít doma všechny knihy. Takže postupně tvoříme naší sbírku a čteme další příběhy.
Hustej nářez byl pro mě rereading a to rovnou po třetí a jakou jinou formu zvolit než audioknihu. Kniha byla namluvená pěkně, i když jsme se s přítelem shodli, že hlas Jana Bezzemka by mohl být trochu hrubší a drsnější. Já jsem si návrat do série velmi užila a ráda jsem si připomněla některé zapomenuté detaily.
Rovnou musím říct, že styl psaní nemusí vyhovovat všem! Mě nevadí a přijde mi, že to je typické právě pro pana Kotletu a já jsem na něj zvyklá a těším se na něj. Sprostá slova mi do děje, příběhu a promluv postav sedí a vůbec mi tu nevadí. No a ke zbytku: když krev, tak hektolitry, když bitka, tak se vší parádou a popisy tak pořádné. Joo a samozřejmě k tomu přijdete špetku sexu a voila kniha je na světě.
Nesmím opomenout, že je to něco nového a neotřelého a když tomu dáte šanci, tak si získá vaše srdce. Takže líbí se mi myšlenka upírů, jak fungují a jak byli stvoření a vlastně zde naleznete i jiné a nové vysvětlení stvoření vlkodlaků.
Příběh plyne velmi dobře a dokáže vás držet v napětí a přitom se hodně pobavíte. Né nadarmo se říká, že je Kotleta králem metafor a přirovnání a myslím, že přesně kvůli tomu si ho zamilujete. Já jsem se bavila a příběh si užívala plnými doušky.
Jsem doopravdy velký fanoušek Gerharda a Petry, jsou to skvěle vymyšlené postavy a já se vždy těším, kdy přijdou na scénu s nějakou skvělou hláškou. Těmi samozřejmě nešetří i Jan a rozhodně jsem mu fandila v boji proti kartanům i Kateřině.
Pokud chcete zkusit něco nového a máte rádi fantasy a scifi, tak vám tuto knihu i sérii naprosto doporučuji.
⭐ 4/5