Poslední aristokratka
Evžen Boček
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/189006/posledni-aristokratka-189006.jpg
4
6304
6304
Aristokratka série
1. díl >
František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!... celý text
Přidat komentář
Souhlasím s názorem, že se autor snaží být vtipný až moc, ale jinak to zas až takový brak není. Prostě taková oddechovka. :) Ale vracet se k ní nebudu.
Oddychová knížka, plná humoru. Děj je sice nepravděpodobný, ale pro mě ideální odpočinková četba.
Knížka se mi moc líbila, už dlouho jsem se tak nenasmála.I když si knížky většinou půjčuju, tak tuhle i druhý díl jsem si nakonec koupila a určitě se k nim vrátím.
Nemám ráda takové ty knihy, jejíž autor se snaží být v každé větě neskutečně vtipný, ironický a nad věcí. Vypadá to nuceně, nepravděpodobně a křečovitě. Ne, nepřišlo mi to vtipné (zasmála jsem se možná jednou) a ani mě to nebavilo, takže jsem to někdy po první třetině odložila.
Jednohubka, která mě zklamala. Přemýšlela jsem, komu je kniha určena. Odpověď jsem nenalezla. Od knihy, která získala cenu, jsem očekávala víc. Přišlo mi to všechno takové prvoplánové, laciné... Za břicho jsem se popadala jen proto, že jsem knihu četla po operaci.
Mám-li si vzpomenout na to, co mi z příběhu nejvíce utkvělo v hlavě, řeknu vám tato slova: Cher, psycho, prozac a ořechovka (jo a ještě super!). Jinak svůj cíl pobavit knížka splnila bez výhrad. Hodnocení dávám trochu horší, protože krátce předtím jsem četla Stoletého staříka, který je přece jen, co se humoru týče, úplně jiný level.
Na knížku jsem byla zvědavá, ale odkládám ji z poloviny nedočtenou. Humor mi připadá hodně křečovitý, pro mne ani ne moc vtipný a většina situací byla velmi nepravděpodobná. Není to můj šálek čaje.
Měla jsem velká očekávání a tak jsem bylo trošku zklamaná. Čekala jsem, že se u knihy víc pobavím. Začátek, kde byl popisován přesun do Čech, mě ale bavil. Kniha je napsána velmi čtivě, měla jsem jí přečtenou během jednoho dne, ale vracet se k ní nebudu.
Knihu jsem přečetla, je to velká oddechovka - jak pro -náctileté. Nahlas jsem se určitě nesmála, občas mi přišlo, že je to až moc násilné, za každou cenu se má čtenář chechtat. Přesto se mně kniha docela líbila, i když do domácí knihovničky bych si ji určitě nepořídila a k mému oblíbenému panu Kaplanovi má tedy hodně daleko. Dávám 3,5 hvězdičky a vracet se k ní nebudu.
Knížka přečtená za jeden den. Snad poprvé se mi stalo, že bych se nahlas smála, dokonce smíchy i nějakou tu slzu uronila. Skvělá oddychová četba!
Těšila jsem se na ní. Není moc knih, na které by v knihovně byla delší rezervace. Přečetla jsem jí během cesty ve vlaku za dvě hodinky. A byla pro mě trochu zklamáním. Možná to dlouhé čekání zvýšilo mou představu o knize až moc. Humor a vtip tam je. Bezesporu. Jen je pro mě dost prvoplánovitý, odhalitelný, často založený na vulgaritě. Marie, žijící v devadesátých letech dvacátého století vystupuje jako naivka k neuvěření. Nadměrné používání dovysvětlení v závorkách,kdyby náhodou čtenář vtip nepochopil, spíše čtenářovu inteligenci uráží. Knížku dál doporučím, ale myslím,že bohatě stačí půjčená z knihovny, znovu se k ní vracet nebudu.
Přesně ten druh humoru, který mi přijde hodně vtipný, humor plný ironie a sebeironie. Skvěle jsem se bavila!
Moc jsem se bavila...hlavně část týkající se užívání Prozacu jsem četla doma na večírcích několikrát,moc velký úspěch.....
Tuto knihu doporučuji jako oddychovku. Člověk u ní nemusí přemýšlet, děj se jen tak line a obsahuje vtipné scénky. Sice jsem neprskala smíchy, ale úsměv na tváři mi autor vyčaroval.
Bavila jsem se.... O knize jsem věděla to, že má být vtipná, nic jsem o ní nečetla a nechala jsem si ujít i zdejší komentáře a hodnocení... od knihy jsem tudíž vůbec nic nečekala... Ale..!!! Ale kniha mně pobavila místama tak, že jsem i smíchy vyprskla.. Jistě, není to žádný supr skvělý román, ale na to, jak si příjemně užít dvě odpoledne, je tato kniha ideální..
Štítky knihy
aristokracie, šlechta pro ženy zfilmováno česká literatura mladí lidé humoristické romány pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2012 |  Poslední aristokratka |
| 2013 |  Aristokratka ve varu |
| 2016 | Aristokratka na koni |
| 2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
| 2020 | Aristokratka u královského dvora |
Humoristický příběh jsem už dlouho nečetla, možná neumím hledat, možná jich je nějak poskrovnu. Na knihu jsem se těšila, chtěla jsem se zasmát, oddychnout si... V tomto směru kniha účel splnila, do poloviny mě opravdu bavila, vtipné situace vyvolávaly úsměv..., ale pak už začaly scény být nějak příliš natahované a především příliš očekávatelné, a tím mé zaujetí klesalo... Ano, kniha mě pobavila, ale do druhého dílu se již pouštět nebudu. Stačilo...